Na dvore z krídel a zmaru
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
V napínavom treťom diele série Na dvore z tŕňov a ruží, svetového bestselleru hviezdy YA fantasy Sarah J. Maas, blížiaca sa vojna ohrozí všetko, čo je Feyre drahé. Feyre sa vracia na Jarný dvor, odhodlaná získať informácie od Tamlina a útočiaceho kráľa, ktorí chcú zraziť Prythian na kolená. Aby sa jej to podarilo, musí hrať smrteľne nebezpečnú hru plnú úskokov – a jedno pošmyknutie môže znamenať porážku nielen pre ňu, ale aj pre celý jej svet. Feyre sa preto bude musieť rozhodnúť, komu spomedzi oslňujúcich a nebezpečných Najvyšších lordov veriť – a hľadať spojencov na najneočakávanejších miestach. A tak zatiaľ čo na bojovom poli zúri vojna, najväčší boj sa odohrá vo Feyrinom srdci. V epickom finále napínavej trilógie sa zem sfarbí krvou a mocné armády sa stretnú v boji o nadvládu toho jediného, čo ich môže všetkých zabiť.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
“Záverečnej“ časti by som dala plný počet, keby nebola zbytočne natiahnutá. Mám rada dlhé fantasy, ale musí sa v nich stále niečo diať. Táto časť obsahovala najviac akcie posledných 100 strán. Nehovorím, že zvyšok knihy bola nuda, bavilo ma to, ale myslím si, že by to šlo skrátiť.
Ďalšia vec, kvôli ktorej nemôžem udeliť plný počet je jedno klišé na konci. Myslím, že to nebolo nutné, ale o nervy sa mi to teda postaralo.
Inač to bola skvelá, veľmi čítavá séria. Rozmýšľam, či sa pustím do ďalších častí, nejak sa bojím, že sa autorka v prvých troch knihách mohla vyčerpať. Každopádne doporučujem.
Tenhle díl mi trvalo přečíst nejdéle. Hodně jsem se na pokračování těšila a po dvojce jsem se hned pustila do čtení trojky. Možná, kdybych měla mezi díly určitý časový rozestup, ocenila bych to víc.
Určitě nemůžu upřít autorce čtivost a fantazii. Ale některé věci přeci jen nedávaly takový smysl.
Feyre už její moc stoupla trochu do hlavy. Válka samotná, která měla být asi to nejzajímavější z knihy, mě nevtáhla.
Ale pořád jde o fajn čtení. ;-)
Rozhodně třetí díl považuji za slabší, než předchozí. Vysoké hodnocení dávám za luxusní intriky v první části (i když se mi to četlo trochu pomaleji, rozhodně to bylo hodně zajímavé) a pak také za závěrečnou bitvu. I když zároveň za ní dávám černý puntík, jelikož jsem si poplakala nad ztrátou jedné postavy tak trochu zbytečně.
Líbilo se mi, že nám zde autorka všechny jasně nenapárovala, tak jako v sérii skleněný trůn (i když je mi jasné, že to se dočtu v navazující sérii o Nestě).
Rozhodně tato kniha neobsahuje nic obohacujícího, ale pro náctileté čtenáře (nebo ty se zamrzlou pubertou, co hledají něco na vypnutí) je tato serie opravdu povedená. Autorka prostě ví, co funguje a její víly mám prostě ráda, i když to jsou majetničtí alfablbci. Nutno podotknout, že hlavní hrdina s tím statečně bojuje.
Takže za mě velké ano, pokud hledáte něco jednoduchého, nenáročného, vlastně i docela hloupého, ale co slupnete za pár dní, i když to má stránek jak dva telefonní seznamy. Užijete si politiku, válku, lásku ve všech podobách a magii, která ne vždy funguje tak, jak jsme si mysleli, ale to autorce odpustíme, protože milujeme svět, který vytvořila.
Celou sérii bych ohodnotila 3,8/5.
Líbil se mi svět který Maasová vytvořila a myslím si, že by z toho byl super film (hlavně po vizuální stránce). Musím říct, že jsem ráda že jsem se touto sérií prokousala a konečně si ji přečetla. Kdyby byla kratší a nebylo tam tolik zdlouhavých částí dala bych 4/5.
Třetí díl jsem četla asi měsíc, než jsem se jím prokousala. Nakonec jsem mu dala 4/5 i když stejně jako u předchozího dílu i tomuhle by prospělo, kdyby byl kratší.
První část, která se odehrává opět na Jarním dvoře se mi líbila, druhá už byla jen samé mluvení (což byla nuda) a třetí část, kde se konečně vydali do války... No, mohlo to být popsané lépe, čekala jsem větší wow.
Navíc... Sejdou se tam všichni vladaři, kteří by měli mít nějaké schopnosti ale přitom je ve válce skoro nevyužijí, Feyre s mocí všech vladařů tam také ničím nepřispěje a ani Rhys se tam moc neosvědčil. Co se konce týče... Přežila bych to, že nějakým způsobem oživili Rhyse, ale že se vrátila i Amren...
A Luciena s Elain a Nestou tu radši ani nebudu zmiňovat, to by byla kapitola sama o sobě. Všem postavám by prospěla pořádná terapie!
Ahoj, našel by se tady někdo kdo by náhodou měl tento díl v češtině a elektronické podobě? Nejde nikde sehnat a protože nežiju v ČR, tak je mi papírová kniha k ničemu. Předem děkuju :).
(SPOILER)
Nesta je božská. Tak tvrdá, krutá k sobě a k ostatním. Neodpouští slabost sobě, ani ostatním, jedině E. Dusí v sobě tolik vzteku a nenávisti. Je jako chodící papiňák, co jednoho dne bouchne a nikdo nevyvázne bez šrámu. Je mi mnohem bližší než Feyer.
Říkejte si co chcete, ale postava Mor nedává smysl. Rhys ji dříve popsal tak, že kdyby padli Az a Cass, vyšle do boje Mor. Za celé ty tři díly jsem nepochopila proč. V boji není zdaleka tak skvěle vyobrazena jako ti dva. Snad vyniká v diplomacii, ale to je asi tak vše, protože jakmile se má postavit Erisovi, otci.. zhroutí se jako domeček z karet. Pořád pláče, je to už únavné! Ona, která je popsána jako velká drsňačka, bulí jako mimino. A v čem, že spočívá ten její dar pravdy? Celý život sobě a svým přátelům, rodině lže o své osobnosti. Kde je ta pravda?
Bitva byla ohromná, nekonečná, strhující. To s Amren bych klidně vypustila, ne že bych jí přála smrt, to ne, ale jednoduše už toho oživování bylo dost. Nejprve Feyer, to bylo dechberoucí. Pak Rhys, doooobře, všichni chceme, aby byl Happy end, sice ne za každou cenu, ale přivřeme oko. No ale Amren, to už bylo přeslazené.
Při mírovém zasedání přece bylo spuštěno kouzlo, které mělo chránit vladaře před útoky mezi sebou. Jak potom dávají smysl útoky Rhyse a Feyer?
Luciena mi bylo upřímně líto, ale co si budeme, do teď se choval jako slaboch, zasloužil si to a doufám, že E. skončí a Azem.
Když jsem začínala číst první díl vůbec jsem neočekávala, že mě to takhle chytne. Teď mám za sebou třetí díl a jsem nadšená. Vůbec mi nevadil ten vysoký počet stran. Nevím koho jsem si oblíbila víc, je to jedna z mála knížek, kde jsem si zamilovala svým vlastním způsobem tolik hrdinů a ne jen ústřední dvojici. Na konci jsem nevěděla komu fandit, zda Tkadleně a Řezbářovi, no a když dorazily posily v podobě podzimího dvora, Tamlina a lodě na moři byla jsem vyřízená. Nikdy bych nečekala, že mnohastránkové čtení o bitvě mě takhle pohltí, bude mě strašně bavit a já se budu chvílemi až bát, jak to celé skončí a kolik zvratů jsem ještě schopná pobrat. Super!
SPOILERY
Třetí díl šestidílné série Dvůr trnů a růží se soustředí na nadcházející válku, do níž jsou zapojeni lidé i víly. Rozvíjí se zde témata, které se snad dočkají rozuzlení v některých dalších dílech. Nebudu mluvit o tom, že autorka píše velice čtivě (i kdyby popisovala veřejné záchody na dvě stránky, pořád by to bylo čtivé, napínavé a plné tajmeství ), ale chci se soustředit na negativa. Na mě je tento díl překvapivě až moc pohádkový. Začalo to slibně. Autorka se vyžívá v soubojích mezi dvěma nepřáteli až malou skupinou. Tam je to vždy napínavé, až až se zdá, že není úniku ... a ona to přece nějak dokáže vymyslet. Ale co se týče popisu a akce ve válce... Nějak to ztratilo náboj. Čekala jsem, že přijdou zvraty jak blázen. Ale ne. Hlavní hrdinové stály v podstatě bokem a vznikl jen suchý popis bitvy. Žádné waaau se u mě nedostavilo. A konec.. prostě pohádkový. To... Za mě ne. A tolik věcí se stalo, které by šly vygradovat, rozepsat (např. část s Uroboros) a dostaly jednu stránku, z které jsem se nedozvěděla nic. Jak jsem psala výše - za mě poslední třetina ztratila náboj. Ztratila to "wau", kdy se nečekaně něco zvrtne, dobrák se promění na zloducha, objeví se nová mocná postava, která všecko zachrání... Ne. Za mě je to škoda. Vlastně jsem četla 700 stran, abych na konci byla tam, co na začátku. S postavami se vlastně skoro nic nezměnilo. Nic moc osobní posun.
Tak uvidíme, co dá další díl. Zajímá mě zakletá královna Vassa:). Jo, a Azriel... Doteď jsem nepochopila, k čemu je dobrej. Zvěd, kterého vždycky někdo překvapí. Někde se strhne bitva a on nic neví.
1. Díl byl TOP, ten druhý mě zklamal a proto jsem měla z tohohle třetího obavy... ale zklamaná jsem naštěstí nebyla. :)
(SPOILER)
Tak konecne jsem se dostala do finale. Zase musim podotknout, ze zkratit alespon od par set stran by pomohlo. Jinak od zacatku patram po tom, co lidi na tehle serii tak moc bere. Me teda celkove moc nebavila. Pustila jsem se do ni kvuli davu a klidne bych se obesla. Take jsem cekala podle velkeho autorcina varovani neco inaciho,zeo. Eplicitnich sexualnich scen teda moc nebylo, ale tak budiz. Hlavne teda nevim, jestli jsem prosvihla to znasilneni, potrat a traumaticky porod. Jako fakt si to nepamatuju,ze by tam neco takoveho bylo. Pokud jo,prosim, napiste mi to nekdo do zprav, diky.
K tomuto dilu bych rekla...zacatek vypadal docela slibne, ale pak to byla nuda..kecy..kecy...kecy..valka..kecy...nuda..a konec samozrejme pohadkovy. Jo a nesmime zapomenout na to, ze Rhysand je naprosto dokonaly, nejkrasnejsi, nejvic sexy, nejsvalnatejsi, nejhodnejsi, nejvetsi hrdina...same nej nej nej, taky ho miluju, jiste. Dale u pulky lidi porad nevim, kdo vlastně jsou,pze je jich tam hold moc. A ta jejich magie evidentne nema pravidla a funguje,jak se to autorce zrovna hodilo, co. No takze suma sumarum,za me slabsi prumer. Dekujeme, uz nechodte.
(SPOILER)
Vzhledem k tomu, že jsem knize dala 5*, je jasné, že z ní mám kladné pocity, i když na ní kladný pohled nemám, a proto tady prostě vyrentuju všechno to negativní:
- pamatuju si na doby kdy byl Rhysand malý záškodníček, teď má nulový charakter, jelikož z něho Sarah udělala přehnaně velkého dobráka
- Azriel má nějaké středoškolské komplexy
- z Mor se stala toxická sebelítostivá ženština (natashka crying in background)
- nejmocnější lordové Prythianu se chovají jakoby jim bylo 16 a procházeli hodně těžkou pubertou
- celou knihu strávíme hledáním spojenců, aby nám nakonec na pomoc přišel asi úplně celý svět
- všichni, ale opravdu všichni, jsou na pokraji smrti (někteří ne jenom na pokraji), ale všichni jsou asi moc překrásní na to, aby skutečně zemřeli
- skutečně jsme se více než 1500 tisíc stránek dohromady báli padoucha, kterého nakonec zabije ta nejslabší postava ze všech (natashka crying in background pt.2)
- tamlin je teda ten nejhorší na světě nebo mu mám odpustit?????
- proč je tak těžké se nazývat jmény a neříkat druh a družka v každé druhé větě
- kdo je vassa, a proč jsem o ní až do jejího znovuobjevení skoro nic nevěděla (info dump asi skutečně nefunguje. překvapení)
- proč byl konec jako z disneovky njhdnfjn
Now let me tell you, že jsem se touhle cihlou prokousávala téměř dva týdny. Ale let me tell you, že mě to nakonec zahřálo u srdíčka. Opakuju to už potřetí, ale knihy od Maasové nejsou něco co čtete, protože je to nějaký vrchol literatury, ale protože celý ten svět a postavy jsou vlastně vaše (moje) komfortní místečko. Celá ta válka byla taková trochu přihlouplá, ale já se ze studem přiznávám, že jsem ve chvíli, kdy tamta velká trojka supersilných faes vešla na bojiště, byla dojatá. A dojatá jsem nebyla jenom jednou, například scéna se Surielem mě taky dokázala trochu celkem hodně obměkčit. No prostě jsem si to užila a to mi nikdo nevezme. At the end jsem spokojená.
Skvělé, poutavé, napínavé a plné emocí ..fuuuu byla to opět jízda ... Feyre a Rhysand je úžasná dvojice a celá jejich rodina je neuvěřitelná a trochu mě mrzí, že není postavám dán větší prostor ... setkání s ostatními vladaři bylo taky ošizeno ..škoda ... .Docela zajímavě se autorce podařilo vybruslit ze vztahu Feyre a Tamlin... čekala jsem dramatičtější zápletku ...
Závěrečná válka ... setkání se Surielem a tkadlenou byla neuvěřitelně dojemná ...
Feyrin dárek Řezbář a Bryaxis xi xi čekala jsem že to bude epičtější a že celá válka bude drsnější .. ten konec ..uf no né že bych nebyla ráda , ale opakování záchrany života stejným způsobem.. Mass to snad ne .. nuda ..:)
Těším se na další pokračování ...
(SPOILER)
hezký závěr skvělé série :) (SPOILER) líbilo se mi, že Tamlinovi navrátili jeho čest a že z něj neudělali takového netvora, kterým vlastně nikdy nebyl. Byla jsem překvapená, že na konci neumřela žádná z hlavních postav a že nám Maasová dala takový happy end. Nevím, jestli se budou pouštět do dalších dílů, možná s nějakým časovým odstupem, protože teď jsem spokojená tak, jak to dopadlo.
A to zahrávání s mým srdcem, kdy nám Maasová jen tak zabila a zase oživila Rhysanda...no pobrečela jsem si na konci :D
Třetí díl Dvůr křídel a zmaru jsem stejně jako ty předešlé naprosto hltala. Opět jsem se hluboce ponořila do propletených plánů Vladařů a jejich poddaných, nechala se strhnout romantickými scénami a obdivovala jsem lehkost a um, který autorka ve vystavování příběhu má. Jsem přesvědčená, že si musela kreslit nějakou myšlenkovou mapu, aby si zapamatovala každý detail a naplánovala své další kroky. Protože neuvěřitelně spojuje události předešlých dílů. A hlavně dávají smysl. A co se mi nejvíc líbí, tak fakt, že to, co se zdá jako pravda, je v dalším díle obráceno na ruby, ale uvěřitelně. Vždy s vysvětlením. To občas jiné příběhy postrádají. Vždy se mám teda na co těšit.
No a pokud jsem do téhle doby nebyla zblázněná do Rhysanda, tak teď už jsem a kdo by mi to mohl vyčítat, že? Ale jsem popravdě ráda, že se i Tamlin ukázal v lepší stránce. Pro vystavění příběhu mi je jasné, proč mu autorka vdechla tento charakter a osud, ale jsem ráda, že hrdina a rytíř, kterým v srdci je, se zde, při závěrečné bitvě s Hybernem, ukázal. Přišlo mi to pro něj jako jakési vykoupení.
Až na občasné gramatické chyby jsem byla opět spokojena a už mám doma další díl. I když slýchám kritiku, že ten se autorce moc nepovedl a je na hony vzdálený stylu, který předvedla u předchozích titulů. Ale jsem na to zvědavá.
(SPOILER)
No na to, že šlo o válku, to nebylo nudné. I když dost neuvěřitelně pohádkově šťastné a happyendovské v každé části. Jako že tatík obrátil? Nebo se Amren vrátila. Nebo ji náhodou našel a pomohl Helion. A spoustu dalších...
Stále je nejlepší druhý díl a tak to i zůstane. Úvod do děje je prostě takový, jaký musí být a konec nějaký taky být musí. Kdežto to obracení nenávisti v lásku je to nejvíc, co mě baví.
Nyní 4,5* za překvapivě nenudnou bitevní knihu.
Nesta je zde divná, ale jsem zvědavá, jak se vyvine.
Tohle mi připomnělo LaMoru, podvodníka z jiných příběhů. Jako by si tady paní spisovatelka něco vypůjčila. Ale i tak to má spád, napětí a zajímavý vyvrcholení.
(SPOILER)
První dvě třetiny knihy byly snad nejlepší z celé série. Feyre přestala být nesnesitelná, její vztah s Rhysandem se krásně rozvíjel a objevila se spousta nových, dobře propracovaných postav. Jednotlivé dvory byly popsány tak krásně a detailně, že jsem často jen přemýšlela, ke kterému z nich bych se nejraději přidala. Rozčilovala mě snad jen postava Nesty, moc jsem nepochopila, proč byla pořád tak nesnesitelná - žádný dobrý důvod k tomu neměla a občas to bylo dost otravné. Jinak mi ale všechny postavy přirostly k srdci, oblíbila jsem si především Mor a Cassiana.
O to víc jsem pak byla zklamaná závěrem. Bitva na konci byla hrozně urychlená. Sice bylo hezké, že se objevily i všechny vedlejší postavy, ale u některých nedávalo smysl, proč vlastně dorazily. Postava Amren měla obrovský potenciál, ale podobně jako Bran ve Hře o trůny nakonec prostě jen tak nějak vyšuměla. Také jsem doufala, že Mor vyřeší své problémy nějak lépe. Prokletá královna zase klidně mohla dorazit sama, nemusel pro ni chodit Lucien, přišlo mi, že ho autorka prostě jen tak někam odstrčila, aby se s jeho postavou nemusela moc zabývat. Náhlá změna v osobnosti otce Feyre mi taky nedávala smysl, i když to bylo dojemné. Celkově si myslím, že se té závěrečné bitvě mohla autorka věnovat mnohem déle.
Erotické scény, kterých bylo v knize opravdu dost, byly sice dobře napsané, občas mi ale připadalo, že se do děje příliš nehodily a že mě vlastně i docela rušily, chtěla jsem spíš, aby se příběh dál posouval.
U knihy jsem ale, stejně jako tu psal někdo přede mnou, proseděla dlouhé hodiny a rozhodně jsem se nenudila.
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Musím říct, že na knihu jsem se vrhla hned co jsem dočetla druhý díl a musím říct, že jsem ji hltala, stránku po stránce. Některé stránky nebyli až tak zajímavé, ale kniha mě neskutečně vtáhla, že jsem ji musela číst každý den okamžitě co jsem přišla z práce, abych se dozvěděla jak to teda dopadne. Neskutečný, opravdu neskutečný, pořád se něco dělo a člověk se pořád něco dozvídal a když člověk doufal, že to vypadá nadějně, najednou se něco podělalo a já nemohla dýchat, jak jsem se do toho začetla a doufala jsem hlavně ať se nic nestane a nakonec se přece jen stalo a musím říct, že na tom závěru knížky jsem řvala jak želva... Opravdu, řvala jsem jak želva i když mi v průběhu knížky sem tam ukápla slza, tak tohle bylo hodně silné zakončení se šťastným koncem samozřejmě, ve který jsem celou dobu doufala a dočkala jsem se ho. Takže nezbývá nic jiného než se vrhnout na další díl :)