Emilka
Ivana Fajnorová
Život lidem nakládá, kolik unesou. Emilka přišla na svět za první republiky na dědině nedaleko Brna a odešla z něho, když se její země stala znovu svobodnou. Tento kraj nikdy neopustila a svůj život prožila ve 20. století plném událostí, jejichž důsledky ovlivnit neuměla. Přestože byl Emilčin život protkán radostmi i bolestmi obyčejného člověka, nikdy neztratila sílu jim statečně čelit. Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí, jejichž příběhy známe i ze svého vlastního okolí. Autor: Ivana Fajnorová se narodila v roce 1967 v Brně, kde se svým manželem dosud žije. Od dětství miluje literaturu a čtení knih věnuje nemalou část volného času. Všímá si především lidských osudů a drobných, leč pozoruhodných detailů v mezilidských vztazích na pozadí běžných reálií. A právě fascinace obyčejnými osudy a schopnost je poutavě vyprávět ji přivedla k napsání prvního románu Emilka. Interpret: Michaela Rykrová pochází z Rokytnice v Orlických horách. Je absolventkou činoherního herectví na JAMU v Brně. Jeden studijní rok také strávila na herecké konzervatoři Royal Conservatoire of Scotland ve Skotsku. Hostovala v divadlech Národní divadlo moravskoslezské, Švandovo divadlo, Divadlo Feste, Národní divadlo Brno a aktuálně hostuje v Divadle Mír. Můžete ji také slyšet na vlnách brněnského rádia Hitrádio City Brno. Svůj hlas již propůjčila řadě audioknihám a pravidelně namlouvá reklamní spoty. Současně pracuje jako masérka a lektorka masérských kurzů. Copyright: Nahrávka vznikla podle knihy Ivany Fajnorové Emilka vydané Nakladatelstvím JOTA v roce 2022. © Ivana Fajnorová, 2022. Audiokniha © Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2023. Čte Michaela Rykrová. Režie, střih a mastering Nahrávací studio George Lukase. Hudba Hana Piškulová. Vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v roce 2023.... celý text
Přidat komentář
Že začátku se mi moc nelíbil styl psaní autorky, mnohdy až úsměvně vyumělkovaný, doplněný o zbytečně časté popisy intimních scén, které se do knihy moc nehodily. Naštěstí s přibývajícími stránkami jakoby styl autorky dozrál. Vadila mi ale absence jakýchkoliv časových údajů, často jsem počítala, kolik je Emilce asi let a do které doby se děj posunul.
Emilkin životný príbeh je zaujímavý, mám rada rodinné ságy. Autorkin jazyk je ale zatiaľ trochu ťažkopádny, používa niekedy zvláštne, oku a ušiam nelahodiace obraty (viď príklady uvedené podo mnou od kaja77). Dopodrobna opisuje udalosti, ktoré pre dej nie sú až také dôležité, a naopak o iných, omnoho podstatnejších, sa zrazu dozvieme len z mimochodom prehodených pár viet.
Dosť vidieť, že Emilka je autorkinou prvotinou. Je však celkom dobrým štartom a ak napíše niečo ďalšie, rada si prečítam a budem sledovať jej spisovateľské dozrievanie.
Chci být pozitivní, proto nejdříve klady: 1.kniha mě zaujala krásným obalem, ten talíř po babičce se mi moc líbí. 2.Přečtením knihy jsem splnila bod čtenářské výzvy 2023 "kniha začínajícího autora" 3. Příběh Emilky a její rodiny mě zajímal. A teď negativa: 1.v knize mi celkem vadily erotické pasáže, přišly mi zbytečné,laciné až trapné 2. Ten sloh, obraty a slova, která místy autorka použila byly opravdu divné/směšné např."čtyřnásobná babička potomstva, vzniknuvšího díky vysoce produktivním semenotvorným kanálkům jejího syna.....pravou příčinou Libušina bdění nebyly dozvuky hlasité hudby, nýbrž hukot amorovych šípů, které se jí prohánějí srdečními tepnami...hrudník se mu pjal dušenou nenávistí " a mnoho dalšich skvostů
Krásný a dojemný příběh, který byl sice hodně smutný, ale tak poutavý a zajímavý, že jsem se nedokázala odtrhnout.
Moc hezky napsané, ale musela jsem to číst po kouskách - tolik utrpení v jedné rodině, to se nedá zkousnout najednou :-(
Kniha, která mě vtáhla dovnitř svého silného příběhu. Díky tomu jsem měla pocit, že vidím na vlastní oči Emilku a její rodinu. Dívala jsem se na svět chvíli dětskýma očima, byla jsem s nimi v kuchyni, v ložnici... a zažila všechny silné životní momenty hodně zblízka. Knížka má i své tajemství a vypráví tak, jako bych to slyšela od své babičky. Má v sobě spoustu krásných obrazů. Díky Emilce jsem si dokázala jasně představit, jak se žilo dřív, jak se máme dnes dobře a zároveň nám něco chybí. Chtěla bych ještě pokračování tohoto příběhu, který mě přenesl do jiného světa...
V poslední době se mi do rukou dostávají samé dost dobré knihy. I tato se mi moc dobře četla, jsem naprosto spokojená, i když to je příběh o nelehkém životě, tak mě mrzí, že už jsem ji dočetla. Těším se na další knihy od paní Fajnorové, doufám, že nebudeme čekat dlouho, jde vám to skvěle. Doporučuji.
Příběh o nelehkém údělu obyčejné rodiny holky z obálky.
Emilčin nerůžový život ve mně bohužel nevzbudil tolik emocí, jako podobné knížky tohoto typu.
Moc naňahňaných zbytečností, které dějově nejsou přínosné a působí, jak kdyby autorka chtěla do posledního drobku použít vše, co ji babička řekla a její příběh povyprávět hodně svědomitě.
Ono je příjemné číst si o zvycích od sezónních prací po bramboru k obědu, ale mohlo by toho být méně nebo proložené víc vykreslením charakterů.
Jazyk mě bavil moravským nářečím, lahodil na každé stránce. Upřímně to bylo jak balzám po “hele, koukej” co mě spíš poslední dobou práská z knížek mezi oči.
Občas vás z plejády zvyků a pamalu plynoucích dní zakalených těžkým životem vytrhnou pasáže, jak z vod erotických románů. Což v kontrastu babičkovské intonace vyprávění působilo opravdu úsměvně. Ale může být, myslím, že i zarytí puritáni odstavce zkousnou.
Ve výsledku tento přínos české autorky hodnotím silnýma 3 hvězdama. Protože podle mě knížek o těžkém údělu obyč rodin zakusujících ran válek a komunismu máme dost a tato ničím nevyčuhuje. Sympatická Emilka se mi utopila v přehršle informacích o xy členů rodiny a popisech co jedli, slavili atd.. kdyby kniha měla o stran 100 míň, víc by na mě dopadla a další hvězdu zachytila.
Kniha nás provází osudem Emilky a její rodiny, která žila v okolí Brna, což je kraj mému srdci blízký. Emilka se později přestěhovala do Brna a dožila v Jundrově. Moc mě bavila první polovina knihy, která popisovala život obyčejných lidí v první polovině 20. století, byl vykreslen velmi čtivě a věrohodně. Poté, co Emilka odešla do Brna, jsem se už trošku nudila a kniha ztrácela tempo. Nevím, jak moc se osud Emilky a její rodiny zakládá na pravdě, ale v knize je bohužel stíhalo jedno neštěstí za druhým. Škoda, že paní spisovatelka neudržela laťku nastavenou od začátku až do konce, ale Emilka za přečtení určitě stojí.
Více než polovina příběhu, vyprávěná očima dítěte, popisuje Emilčino nelehké dětství. Právě tato část románu je podle mého mínění nejlepší. Jak ale Emilka stárne, přibývá v příběhu čím dál tím více lidí a děj se přes ně žene jakoby po povrchu. Navíc se na čtenáře hrne jedno neštěstí za druhým, smrt střídá utrpení.
Autorka v předmluvě uvádí, že příběh je velmi volně inspirován životem její babičky, ale mnohé postavy jsou výsledkem její fantazie. Předpokládám proto, že skutečná Emilka ve svém životě Smrtku tolikrát nepotkala. Proto nerozumím tomu, proč tu s kosou ve své knize tolik zaměstnala. Navíc zcela nepochopitelně na koncích několika kapitol sama sebe spoilerovala stylem: "Je ti dobře? Neboj, bude hůř."
Prvotina Ivany Fajnorové naznačuje, že spisovatelka má potenciál k vyprávění silných lidských příběhů. Pokud ubere na tragičnosti a svou další knihu méně zalidní, má u mě druhou šanci.
... krásný, čtivý, dojemný příběh s krásnou obálkouk psaný krásným jazykem. Emilka mi přirostla k srdci od začátku. Zažila hodně smutných chvil, život jí hodně naložil.
Anotace a veskrze příjemné komentáře mě na tuto knihu krasně naladily a já si četbu a Emilčino dětství užívala plnými doušky. Jak já se bála momentu kdy se to všechno zlomí. S obavou jsem obracela stránku za stránkou a má radost z četby se pomalu vytrácela. Ano, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, ale na mě těch smutných okamžiků bylo najednou nějak moc. Velká spousta postav, titěrné popisy, táhnoucí se děj a neustálá přítomnost smrti knize moc neprospěly.
Krásná obálka způsobila, že se přikláním ke 3*
Výborná kniha o nelehkém Emilčině životě. Krásně napsané, těším se čím nás autorka příště potěší. Doporučuji.
Stačil úryvek a já se díky autorčiným spisovatelským schopnostem ocitla v sedmém nebi. Snažila jsem si zapamatovat obraty, jež používá a nasávat tu úžasnou venkovskou atmosféru, která z příběhu jen čiší. Jak ale postupně začali přibývat další a další členové rodin a rovněž zubatá nezůstávala pozadu, spolu s autorčiným sklonem k perfekcionismu mi to nešlo skloubit. Kdyby román omezila ve prospěch menšího počtu postav, neměla bych problém se v toku lidských osudů a událostí zorientovat (v tomto směru mi připomínala paní Mornštajnovou, která postavami v románech také občas nešetří :) - u těchto knih ale záleží na paměti a věku čtenáře, jelikož jsou po psychické stránce trochu náročnější.
Život se musíš žít, jak se říká. Ale, jak a někdy i vlastně proč, když už nezbývá téměř nic, pro co - nebo spíše pro koho žít. Nevím jestli nám Bůh nakládá jen tolik kolik uneseme, ale síla lidského ducha a schopnost jít dál i když dál může být zase jen samé trápení, to je odvaha a neuvěřitelná síla. Román má být o duších obyčejných lidí, ale jak může být někdo, kdo překonal tolik ztrát a výzev obyčejný?
Jako první literární počin autorky hodnotím velice kladně, snad jen šlo příběh lehce zkrátit.