Emilka
Ivana Fajnorová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533831/bmid_emilka-65e9d961918bc.jpg
4
423
423
Život lidem nakládá, kolik unesou. Emilka přišla na svět za první republiky na dědině nedaleko Brna a odešla z něho, když se její země stala znovu svobodnou. Tento kraj nikdy neopustila a svůj život prožila ve 20. století plném událostí, jejichž důsledky ovlivnit neuměla. Přestože byl Emilčin život protkán radostmi i bolestmi obyčejného člověka, nikdy neztratila sílu jim statečně čelit. Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí, jejichž příběhy známe i ze svého vlastního okolí. Autor: Ivana Fajnorová se narodila v roce 1967 v Brně, kde se svým manželem dosud žije. Od dětství miluje literaturu a čtení knih věnuje nemalou část volného času. Všímá si především lidských osudů a drobných, leč pozoruhodných detailů v mezilidských vztazích na pozadí běžných reálií. A právě fascinace obyčejnými osudy a schopnost je poutavě vyprávět ji přivedla k napsání prvního románu Emilka. Interpret: Michaela Rykrová pochází z Rokytnice v Orlických horách. Je absolventkou činoherního herectví na JAMU v Brně. Jeden studijní rok také strávila na herecké konzervatoři Royal Conservatoire of Scotland ve Skotsku. Hostovala v divadlech Národní divadlo moravskoslezské, Švandovo divadlo, Divadlo Feste, Národní divadlo Brno a aktuálně hostuje v Divadle Mír. Můžete ji také slyšet na vlnách brněnského rádia Hitrádio City Brno. Svůj hlas již propůjčila řadě audioknihám a pravidelně namlouvá reklamní spoty. Současně pracuje jako masérka a lektorka masérských kurzů. Copyright: Nahrávka vznikla podle knihy Ivany Fajnorové Emilka vydané Nakladatelstvím JOTA v roce 2022. © Ivana Fajnorová, 2022. Audiokniha © Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2023. Čte Michaela Rykrová. Režie, střih a mastering Nahrávací studio George Lukase. Hudba Hana Piškulová. Vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v roce 2023.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda tyto rodinné ságy, i když jich je na trhu mraky, a i tahle měla ze začátku pěkně našlápnuto. Bohužel poslední třetina mi přišla ve srovnání s prvními dvěma třetinami nudná a všední, takovou historii bych vyprávěla maximálně vnoučatům, ale neměla bych potřebu ji publikovat.
V poslední třetině se z Emilky stává tuctový rodinný příběh, škoda, že autorka neskončila své vyprávění po 2. světové válce.
Ráda čtu rodinné ságy a tato byla opravdu zdařilá.Příběh Emilky začíná za první republiky,kdy se narodila a kniha nás provede celým jejím životem od dětství do stáří.Byla to silná žena i když smrt blízkých ji provázela celý život.Za svého života byla mnohokrát na kolenou a přesto se dokázala zvednout a uměla jít dál.Za mě velice čtivý ,povedený román .
Nejprve jsem se do knihy ani nechtěla pouštět, ale teď přečtení nelituji. Místy byl děj možná trochu zdlouhavý, ale jinak mě příběh Emilky bavil. Kdo holduje české literatuře, nejspíš bude spokojený.
“Pánbůh lidem nakládá jen tolik, co unesou.”
Hlavní postavou je Emilka, s kterou prožíváme celý její život. Ten neměla vůbec jednoduchý, zažila válku, změny režimu, přišla o několik členů své rodiny a přesto vždy našla sílu jít dál. Byla to velmi silná žena, která se jen tak ničeho nezalekla. Na můj vkus ale během vyprávění umírá moc lidí. Nebylo to špatné, ale celkově mi ve vyprávění něco chybělo, abych mohla říct, že to byla skvělá kniha.
Dlouho jsem se ke knize odhodlávala, ale nakonec jsem se do ní pustila a za dva dny jsem měla přečteno. Krásné zmapování jednoho lidského života člověka, se kterým se osud opravdu nemazal. Jedna z nejhezčích knih letošního roku, bezkonkurenčně ;)
“Věří, že teď vyhýbka na Emilčině životní dráze konečně přehodí svůj směr na šťastnou kolej a doveze ji do stanice, kde už bude samá radost. Ve skutečnosti si jen přesedla do jiného vozu, kterému v následujících letech selhaly brzdy.”
Emilka - dcera, sestra, manželka, maminka, babička a kniha, která vypráví její život od narození za první republiky po konec.
Tyhle rodinné ságy mám opravdu ráda. Baví mě lidské osudy na pozadí dějin a minulých režimů. A tady mě to bavilo moc. Velice čtivý příběh - minimálně první polovina - Emilčino dětství, dospívání.. Ale musím uznat, že než postava samotné Emilky mě bavily trable rodičů a vynikající postava Anděly. Dospělý život Emilky už je brán tak nějak po lopatě a dočítala jsem, tak jak se stárne - pomalu, unaveně, ale už se to musí vydržet :)
Že se v knize moc umírá, mi až tak nevadilo - ono mezi válkami i po nich bylo celkem běžné, že se umíralo předčasně a alespoň to drželo děj.
“Říká se, že když se rozsvítí stromeček a vytvoří na stěnách lidské stíny, ten jehož stín nemá hlavu, do rok zemře.”
Co mi ale vadí, a to se nepovažuji za puritána :) je množství až moc detailně popisovaných intimností mezi postavami. A není to jen tahle kniha ( z posledních čtených bych mohla jmenovat Rozpůlený dům nebo Bílý pramen). Ano děláme to všichni, ale v knihách z dvacátých let mi čtení o semenných váčcích, pohybech při styku, vyvrcholení, samohaně atd. přijde tak nějak nepatřičně, zvlášť když některé popisky zní jako z gynekologické příručky :) tohle Mornštajnová ani Lednická nemají zapotřebí.
s těmi generačními romány se teď roztrhl pytel, bohužel kvantita výrazně přesahuje kvalitu; každý druhý má dnes potřebu vypsat se z rodinných tragédií, podrbat o intimnostech a zanadávat na režim
Emilka je román vyprávěný naivně pohádkovým způsobem a ukrutně vyumělkovaným jazykem plným floskulí a klišé, už po prvních větách jsem měl co dělat, abych knihu zase rychle nevrátil do městské knihovny; první polovina vyprávění líčená očima dítěte ještě ujde a naivní styl lze považovat za záměr, ale později to připomíná "večery pod lampou" s jasnou dichotomií dobra a zla a záměrem "všichni muži musí zemřít"
Je to kniha, která vypráví životní příběh Emilky a její rodiny od první světové války až po sametovou revoluci. Knihy tohoto typu miluji. Je to o lidech, jejich strastech i slastech a prostě mě to baví. Musím vyzdvihnout autorčinu češtinu. Popisy situací i charaktery postav byly vykresleny živě a líbil se mi styl vyprávění, kdy autorka něco naťukla a já byla zvědavá, jak se to stalo a rychle jsem četla dál.
Ústřední postavou celé knížky je Emilka, která se narodila na počátku vzniku první republiky nedaleko Brna. Prožila tak dětství a dospívání v době plné důležitých historických milníků, které značně ovlivnily její život.
Emilka se mi hodnotí strašně těžko, je to skvělá knížka, která je napsaná nádhernou češtinou, mě v ní ale něco nesedlo. Možná to bylo trochu samotné rozložení příběhu, kdy většinu času strávíme s malou Emilkou v první republice a zbytek jejího života už prožijeme trochu z rychlíku, což za mě byla škoda. Sama pořádně nevím, proč tomu tak bylo, ale nedokázala jsem si s Emilkou vybudovat vztah.
Autorku ale musím pochválit za její cit pro jazyk, tak krásná čeština se moc často nevidí. Zároveň je knížka je ozvláštněna tím, že autorka občas v příběhu prozradí, co se bude odehrávat na následujících stranách a tím mi doslova připoutala knížku k ruce, protože jsem tomu potřebovala přijít na kloub.
Doba, ve které Emilka vyrůstala nebyla lehká a tak se před čtením připravte i na to, že spousta postav ukončí svou životní pouť poněkud předčasně. Když si ale vybavím vyprávění své babičky, vím že to tak tenkrát často bylo. Dětská úmrtnost byla vysoká a lékařská péče nedostupná.
Ve výsledku jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, moje srdcovka se z ní ale bohužel nestane.
V knize sledujeme život Emilky Vácové, a to od jejího narození až po samotný konec života. Emilka je velmi živé a zvídavé děvče, které chvíli neposedí. Sledujeme její školní léta a dospívání, kdy se ocitne mimo svůj domov. První, avšak nešťastnou lásku. Stěhování do velkého města, první práci, manželství, život za druhé světové války, dále pak i život za komunistů… Prostě vše, co se za života Emilky stihlo udát. A že většinou to nebylo nic moc pozitivního. Kniha je volně inspirovaná životem autorčiny babičky, avšak né vše, co v knize je, je pravda :)
Vy už o mně asi víte, že velmi ráda sahám po knihách z českého prostředí. A pokud to je ještě sociální, potažmo román z rodinného prostředí, o to lépe. Vlastně se ani smutným příběhům a těžkým tématům nevyhýbám, naopak. A tohle vše zmíněné přesně dostanete v této knize. Je velmi čtivě napsaná, avšak kapitoly by mohly být na můj vkus krapet kratší :)) Četla jsem ji skoro týden, ale přičítám to spíše počtu stan (téměř 400) a velkému formátu knihy. Příběh mě bavil, ale byl opravdu smutný, protkaný smrtí skrz na skrz. Takže to nebude čtení úplně pro každého. Pokud vám ale výše zmíněná charakteristika nevadí, určitě s Emilkou nešlápnete vedle :) S hlavní hrdinkou budete sympatizovat a fandit ji. Pokud třeba pocházíte z jižní Moravy, velmi oceníte dialekt, který kniha obsahuje - já občas trochu tápala :D Jinak ale hodnotím pozitivně a můžu doporučit dále :)
V knížce sledujeme celý život Emilky. Po dlouhé době to byla knížka, ve které byla krásně popsaná doba před první světovou válkou až do sametové revoluce. Byla napsaná tak prostě, čtivě, tak jak to bylo, jak se rodilo, žilo i umíralo. Emilčin život byl jedním z mnoha jiných té doby. Měla krásné i když nelehké dětství a na svých bedrech musela nést tolik, kolik pán bůh uznal, že v tomto životě unese. A že ji teda nadělil. Život každého jednoho člověka je nelehký, někdy až překvapivě drsný, ale mnohdy to na těch lidech není vidět, protože život přijímají tak, jak přichází, někdy není lehké se srovnat s některými věcmi, které nám život přináší, ale pro jiné věci musíte žít dál. Tak jako Emilka, která si prožila spoustu zlého i dobrého. Prostě kniha ze života, krásná kniha...
Velmi čtivý, krásný příběh plný bolesti. Po Heřmánkovem údolí nejhezčí kniha tohoto žánru. V závěru bych čekala více zmínek ještě o Emilcine mamince, když se stala babičkou.
Román o životě jedné rodiny ze statku kousek od Brna pokrývá téměř celé 20. století... Strasti a slasti rodu v rámci velkých i malých dějin.
Vzhledem k počtu postav a úmrtí, Hra o trůny hadr, milí přátelé.
Neupírám tomu čtivost, i když milostné scény a popisy některých úmrtí byly lehce úsměvné, dá -li se to tak napsat...
Ti, co mají rádi osudy rodin v soukolí československých dějin a čtou Morštajnové, Lednické, apod., tak asi budou potěšení.
Kniha se četla velice dobře. Spousta sympatických postav. Čekala jsem, že děj se bude odvíjet jinam. A zajímaly by mě dvě věci, jak to dopadlo s Johannovými bratry a co se stalo se statkem Vácových.
Připomínala mi novodobou Javořickou.
Chápu, že v knize bylo spoustu generací, tím pádem, se všichni množili, ale autorka to popisovala, tak divně, až mě to zaráželo. Semenné cestičky, lůno přijalo.... Nevím, asi jsem na to nějak háklivá.
První půlku knížky jsem přečetla s nadšením, nicméně to se rychle vytratilo. Jednak mi vadily neustálé intimní popisy všeho možného (někdy popsané stylem romantická knihovna jindy jako z odborného časopisu) , autorka si oblíbila jednak prsa a jednak nezapomněla několikrát připomenout svou nevraživost vůči silnějším lidem - těžko se neustále opakující ódy na štíhlost a vyloženou nechuť k tlustým lidem dají považovat za náhodu. Bylo těžké se začíst a neustále se hrdinkami prožívat všechny útrapy. Zkrátit o polovinu, trochu vyšperkovat vypravěčský styl, zbavit se těch freudovských narážek a bylo by to lepší.
(SPOILER)
Dokud byla Emilka dítě, byl příběh fakt super. Přišlo mi, že autorka dokáže poměrně slušně nahlížet na svět dětskýma očima a bylo to takové osvěžující. Jakmile ale vyrostla, stala se z knížky docela fádní a tuctová záležitost. Asi nejvíc mi pily krev "eroticky laděné pasáže", to byl za mě teda čirý nevkus a do příběhu mi to prostě nesedlo. Velmi kladně naopak hodnotím líčení dějin každodennosti 20. století, to bylo za mě na celé knížce top a je mi celkem líto, že bylo obsaženo ve větší míře jen v první půlce knihy.
Tak ať nejsem dlouhá - jako prvotina každopádně dobrý, ideální oddechovka, dárek pro babičky, maminky atd. Autorka bezpochyby psát umí, jen bych byla ráda, kdyby na konci knížky příště přežilo o něco víc postav. Byl to fakt texaský masakr.
Knihy tohoto typu mám strašně ráda, čtou se prostě samy. Tento příběh popisuje osud jedné rodiny ve 20. století, především život Emilky, se kterou prožívame její radosti, i starosti, se kterými se snaží vyrovnat co nejlépe.
Krásný příběh generace jedné vesnické dívky/ženy.. vyprávěné pravnučkou. Syrovost a opravdovost způsobu a stylu života většiny rodin minulého století. Četla jsem jedním dechem! Doporučuji si přečíst.
Štítky knihy
Brno Morava Československo rodina sourozenci socialismus první republika, 1918-1938 vesnice ságy české romány
Skrýt reklamy
Kniha je moc pěkná