Encyklopédia ruskej duše

15.01.2023

Výstižná, časová, miestami prehnane oplzlá kniha. Kto v Rusku bol (mimo Moskvy, Petrohradu a miest určených pre výletníkov), kto Rusov zažil, príp. kto čítal archívne pramene o činoch Rusov na našom, poľskom či ukrajinskom území (napr. počas 1. a 2. svetovej), ten uzná, že Jerofejev vystihol ruskú povahu dokonalo. Kto pozná Rusov iba zo Slovenska (ruská rodina v Tatrách, pekná študentka, urastený zamestnanec veľvyslanectva) a z čs., sov. a rus. filmov, ten bude pohoršený, čo si to ten Jerofejev dovolil napísať. Knihu vrelo odporúčam širokej verejnosti, historikom, kulturológom, sociológom.

K slovenskému vydaniu som sa nedostal, dovolím si z českého:
„Oškrábejte Rusa, a najdete Tatara.“
„Mladá holka může vřeštěním reagovat na milostné uplatnění síly. Vdané ženy už nevřeští, těm už je všechno jedno.“

18.09.2022

Mnoho o této knize je řečeno v předchozích komentářích. Snad jen dodám, že díky krajní nekorektnosti leccos člověku dojde. Ano, je to paušalizující, je to kruté, sprosté, ale bohužel výstižné. Při čtení jsem si mnohokrát vzpomněl na Šukšina a jeho bolestné povídky, v nichž ruskou mentalitu velmi výstižně zachycuje. Doporučuji, byť s varováním.

Před pár dny jsem začal číst, ale nedá mi to, výborná kniha. Nemám rád rozvláčné telenovely typu Jiráska, kde člověk zoufale hledá uvozovky a skáče po nich, protože když vynechá půlku knihy, nic se vlastně nestane, ale aspoň těch deset svazků někdy dočte. Vyhovuje mi hutná informace, text plný myšlenek, tak hutný, že ztráta pozornosti znamená návrat o odstavec zpět, nepozorné přečtení věty ztrátu smyslu spojenou s opakovaným jeho hledáním a vynechání věty ztrátu zajímavé myšlenky. Právě takovou knihou je Encyklopedie ruské duše. Těžká na čtení a soustředění, každá věta má smysl, sama o sobě nebo v kontextu okolních, pokud ho nevidím, musím si to zopakovat, obsah se musí stravovat pomalu, každá kapitola je plná zajímavých myšlenek, postřehů, některé nepochopitelné, některé nejspíš pochopím až při třetím čtení nebo pátém stakanu vodky. Zvláště zajímavá je četba v kontextu s událostmi provázanými s Ruskem. Nyní, v době konfliktu s Ukrajinou, když člověk sleduje postoj ruského lidu a vyjadřování ruských představitelů, to ohnuté myšlení považující vše (zatím) neruské za nacionalistické (nebo nacistické, pro Rusa jedno a totéž), co je třeba zničit, a (zatím) neporobené obyvatelstvo za "zmatené" Rusy, co je potřeba převychovat... Tahle kniha nevysvětluje, spíše naznačuje skrz příběhy, eseje a drobná povzdechnutí, a čtenáři, neRusovi, po nemalé námaze začínají do sebe věci zapadat, začíná chápat ... že vlastně není nikdy schopen ruskou duši pochopit, i když chápe, co chtěl autor vyjádřit, musel by totiž pár staletí, tam a v těch podmínkách, prožít.

05.12.2021

Nečte se snadno. Nutkavá potřeba knihu odkládat, aby byl prostor strávit přečtené.

22.10.2019

Tvrdá kritika ruskej nátury. Človek čo má osobnú skúsenosť s Rusmi alebo bol v Rusku tu nájde kus pravdy. Miestami je však niektoré pasáže zložité pochopiť - to možno dokáže iba ruská duša :)

08.05.2018

Takový ryzí Thomas Bernhard po rusku. Cítíte, že máte něco proti Rusku a Rusům? Vsaďte boty, že proti Jerofjevovi jste břídil. Encyklopedie ruské duše skýtá proti ruské duši hotový vodopád, či snad přímo tsunami nesmlouvavých odhalení, urážek, postřehů, oplzlostí, argumentů, všeho možného co jen jedince může napadnout a ještě více. Jako Ariadnina nit se encyklopedií táhne Šedivák, ztělesnění to všeliké ruské špatnosti, kterého je třeba zprovodit ze světa, ale s kterým zároveň nelze v mnoha ohledech nesouhlasit. Lehce surrealistický, až fantasmagorický háv dodává dílu na charakteričnosti, ne všem čtenářům bude ovšem vyhovovat. Za všechny uvádím tři encyklopedické perličky:
"Naděje v Rusku umírá první."
"Rusko je zakletější než Bermudský trojúhelník."
"I ta nejjednodušší záležitost přerůstá v Rusku v problém."

08.05.2017

Skvelá knižka. Pre mňa pochopiteľnejšia ako napr. Gogoľove či Puškinove diela. Rozhodne mi o ruskej dušičo to prezradila. A nad definíciou matriošky žasnem doteraz :)

30.01.2015

Hodnotenia mužských čitateľov treba brať s rezervou, keďže je kniha plná dierok a perverzností v dôsledku jebemtoizmu, každý mužský dá o dve hviezdičky viac. Encyklopedické knihy majú tú smolu, že do nich nahliadneme tak zo tri razy, ale aj v tomto prípade stačí. Súcit nepozná iba Rus, ale celý svet až na Talianov. Ak Rus nepozná súcit, potom Talian sa pre neho narodil, hoci podvádza ako kurevník, ale má ho pravý, rýdzi, kým zvyšok sveta pozná len falošný súcit, najlepšie viditeľné u Veľkej Americkej Cici. Nájdete v encyklopédii veľa rád, ako : konaj, teda nedôveruj... sú dobré, sú pre všetkých a charakterizujú dušu ako takú. Nájdu sa však typické spôsoby, ktoré patria iba Rusom, za tie dávam tretiu hviezdu. "Rusko zbavené imunity nevzbudzuje úctu. Tých, čo sa k nemu približujú, zákonite ničí"..... no ja dúfam, že ma tam nepočká smrť budúci rok. Aspoň toľko, čo Gogoľ chcem dovŕšiť :D

14.07.2014

Veľmi, veľmi, veľmi trefné, ale nebude to čítanie pre každého.