Enter, mami!
Martin Moravec
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299373/bmid_enter-mami.png
4
111
111
„Nic se nestalo,“ řekla maminka do telefonu, když jí syn poradil, ať na klávesnici najde enter. „A co jsi udělala?“„No našla enter.“„A zmáčkla jsi ho?“ „To jsi neříkal!“ O učení maminky s počítačem je jeden ze sloupků, které novinář Martin Moravec napsal za deset let do čtvrtečního magazínu MF DNES. Protože si to žádá doba, některé zpětně trochu upravil a celkem 250 jich teď vydává v knize Enter, mami! Jsou to fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám, o vaření, nakupování, divných lidech v posilovnách a podobně. Zkrátka o čemkoliv, co mu za těch deset let přišlo na mysl a stálo to za zaznamenání.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda jeho sloupky v magazínu MFD, každý čtvrtek je čtu jako první. Na leckterý sloupek z let 2012 apod. jsem si i vzpomněla, ale po letech už to není ono. Protože většina se vztahuje k nějaké konkrétní společenské či politické situaci nebo třeba k aktuálnímu počasí nebo drbům, což po deseti letech aktuální není a ztrácí to ten "šmrnc".
Výborný čtvrteční magazín MF Dnes s úvodními sloupky pana Moravce čtu moc ráda. Snad bude i další vydání sloupků vydaných po r.2016.
(SPOILER)
Fejetony jsou bezva, dobrým humorem nikdy nepohrdnu. Obojího si můžete užívat, dopručuji.
Pokud vám přiroste k srdci a budete si přát pobavit se opakovaně, jeden výtisk je v bazaru.
Novinové sloupky… ideální čtení do vlaku. Tyto minipříběhy si člověk stačí užít mezi tím, co ho průvodčí požádá o lístek, spolucestující o půjčku, nebo právě proběhnuvší strojvedoucí o shovívavost s tím, že vlak je porouchaný a dál nejede. Další sloupek stíháte přečíst, než přijedou hasiči, aby vás evakuovali, protože strojvedoucí soupravou neproběhl jenom proto, že vlak nejede, ale hlavně proto, že jeho kabina byla (a stále je) v plamenech. Pak si čtete při čekání na náhradní autobusovou dopravu. Nasoukáte se do rozhrkané karosy a dáte další sloupeček. Jste stále dobře naladěn, protože novinář je vtipný a umí věci kolem sebe chytře komentovat. Čtete a neposloucháte značně nelichotivé komentáře spolucestujících ohledně vlaků a drah obecně. Autobus se pokusí na malé zastávce otočit a spodkem se zachytí o vystouplý obrubník, který vystoupil ještě víc díky rozbahněnému terénu. Čtete při čekání na traktor, který má autobus zachránit. Cestující postupně mizí, jak si volají taxíky nebo ochotné příbuzné. Autobusák vás vyžene do bahna, ve kterém zapadl. Prý kvůli bezpečnosti při vyprošťování. Číst už moc chuť nemáte. Snažíte se nezapadnout do bláta. Sledujete celou akci, která vypadá jako natáčení večerníčku Pat a Mat. V hlavní roli autobusák a traktorista. A JE TO! Konečně… Vlezete do busu, ale autobusák vás vyžene. Má padla a jede domů. Budete čekat na náhradní vlakovou soupravu, co už asi prý jede. Otevřete knížku a novinové sloupky už vám nepřipadají moc vtipné a hlavně jsou zpropadeně krátké. Čekání na vlak je nekonečné a zima mrazivá. Hlasitě komentujete situaci na dráze. Domů přijede o čtyři hodiny déle.
Tento téměř novinový sloupek jsem si nevymyslel, ale osobně prožil. Takže Enter, pane Moravče…
Tak jasně, první Martinova kniha fejetonů, proč ne. Hlášky super.
Jisté věci jsme prožívali stejně. Pocházím ze stejné vesnice. Velikonoce popsané M. přesně vidím. Obejít celou ves nebyl problém, dopoledne to bylo naše, v čase oběda už jsme potkali i naše otcové tu na kafi, tu na panáku, tu pod stolem.
No a ano, těch vajíček se sešlo poměrně dost, a pak je jíst celý týden na x způsobů...
Ti starší je již používali jiným způsobem, k boji a to byla taky bomba, cedule, pomník, ploty, všude byla známka velikonoc.
A ty naši rodiče a starosti, jojo... Proto nás tam tolik zůstalo.
Celkem se to i dalo číst…
Extra vtipné to teda moc nebylo, ale občas jsem se zasmala, to zas jo…
Co se mi hodně líbilo - kratoučký fejetony, to bylo fajn…
Soubor krátkých úvodníků, kterým nechybí vtip a nadsázka, ideální čtení třeba do MHD nebo kamkoli, kde se vám hodí kratší literární celky. Pobavila jsem se :-)
Na odreagování, na připomenutí některých známých situací, pro mě ale bez dlouhodobého dojmu z knihy.
Jedna obrovská pochvala za jazykové zpracování! Konečně zase jednou někdo, kdo umí :)
Nicméně fejetony nejspíš nebudou mým oblíbeným žánrem, sice jsou čtivé, místy k zasmání, i když při "ňuňáncích" jsem měla chuť vraždit a jsem nesmírně vděčná za starou nudnou češtinu (jedny z nich v této době už nejsou bydlenky, ale mamynky), to už líp unesu "jsy hezkej", ale bohužel mě osobně neoslovily. Možná některý ze životopisů/rozhovorů, které autor sepsal, bude, z mého pohledu, zajímavější, už jen proto, jak píše... na českého psavce :)
Fejetony, dobré i méně dobré. Ale mnohé na mě působily poněkud zastarale. Vzhledem k datu vydání se není čemu divit.
Myslela jsem si, že knihy tohoto typu je potřeba číst po kouskách, ale nakonec čtu a čtu a moc se bavím!
Druhý den: Tak jsem dočetla a musím změnit hodnocení ze čtyř hvězd na pět.
Vždy jsem dávala pár humorných článků před spaním - moc vtipné a zábavné počteníčko - doporučuji
Pana Moravce čtu již několik let pravidelně ve čtvrteční MF Dnes, takže jsem některé jeho sloupky znala. To nic nemění na tom, že jsem se u jeho knihy dobře bavila. Díky jeho dílku třeba vím,
- že to co chtějí muži od žen a ženy od mužů patří často do kategorie utopie
- že říkat lidem vždy pravdu se většinou nevyplácí
- že není pěkné posílat během svátků hromadné SMS
- že prokrastinovat je naprosto normální
- že kvůli přebreptům a trapasům se svět nezboří...
No a takových mouder je v knize víc a některé vás s úsměvem zbaví i mindráků. Jen si knížku dávkujte a nesnažte se ji číst na jeden zátah. Tak pokud potřebujete jarní detox unavené a smutné mysli, tak zkuste.
(2/19)
Humorné články z MF od žurnalisty Martina Moravce shrnuté do oddechové knihy. Nedá se to úplně číst jako běžná kniha, texty jsou asi na půl stránky a témata se dost střídají. Řazené je to časově od nejstarších po nejnovější. Je to neotřelé, vtipné, příjemné a má to pointu, líbilo se mi to.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Jiná Gabriela Koukalová |
| 2022 |  Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení |
| 2023 | Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem |
| 2021 | David Hecl: Mluví k vám kapitán |
| 2019 | Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku |
Toto není ta pravá parketa autora. V rozhovorech je lepší. Ale někdy jsem se od srdce zasmála.