Eugenie: Příběh české hoteliérky - Jana Poncarová | Databáze knih

Eugenie: Příběh české hoteliérky

Eugenie: Příběh české hoteliérky
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421919/bmid_eugenie-Gwj-421919.jpg 4 531 531

Podtitul: Příběh české hoteliérky. Román je inspirovaný skutečnými osudy Eugenie Egertové Janečkové a plzeňského hotelu Continental. Eugenii jako většinu žen té doby čeká smluvený sňatek. S manželem se stará o chod hotelu, kde prožijí okupaci i válku. Bombardování Plzně poškodí hotel a připraví ji o otce a manžela. Až osvobození americkou armádou přináší do jejího života nejenom novou naději, ale i lásku…... celý text

Přidat komentář

viliam9617
18.02.2021 1 z 5

Za mě tedy dost slabá kniha. Četl jsem různé romány, ale tohle je celkem nuda.

JanuldaN
16.02.2021 4 z 5

Do Eugenie jsem se pustila skoro ihned po dočtení Podbrdský žen. Tentokrát jsem však sáhla po audio verzi namluvené Jitkou Ježkovou. Příběh hoteliérky Eugenie Egertové Janečkové byl rozhodně zajímavý. Oceňuji, že si autorka vybrala k zpracování osudy skutečně žijící ženy. Za mne však děj trošičku rozvleklý - možná bych knihu v některých momentech zkrátila, v závěru více rozepsala.
Každopádně jsem ráda, že Jana Poncarová ukázala, jak si za války žila i "vyšší třída". Moc se mi líbí srovnání s Podbrdskými ženami - dopady historických událostí na hlavní hrdiny - jak moc nás ovlivňuje, kde a komu se narodíme, za koho se provdáme, kde žijeme... Stejný rok, totožná země, ale jiné město a docela odlišné postavení - jak žila Eugénie a jak Emílie - je v tom pěkný rozdíl.
3,5*


Makaja
30.01.2021 3 z 5

Kdyby to nebyl příběh skutečné ženy, zdál by se mi přitažený za vlasy a vyčítala bych navíc autorce, že hrdinku napsala jako, alespoň pro mě, nepříliš sympatickou a emočně plochou osobu. K samotné knize, nečetlo se mi to moc dobře, něco mi vadilo....sama nevím, jak to definovat, jestli to bylo členěním knihy nebo těmi skoky v čase, které mě občas rušily a mátly, ale zkrátka jsem si to neužila.

Jabkovžupanu
01.01.2021 3 z 5

Eguenie vůbec nebyla špatná kniha, bohužel mi ale přišla těžkopádnější než Podbrdské ženy. Na druhou stranu je také poetičtější, pomalejší, člověk se u ní zastaví a nespěchá...

keselylenka
30.12.2020 4 z 5

Kniha je napsaná čtivě což o to, ale za mě příběhu něco chybělo. První půlku mi hlavní hrdinka vadila, pořád jí něco nevonělo, chyběly mi emoce. V druhé půlce jsem si už zvykla. Taky mi celkem vadily časové skoky, které nebyly přesně určené a dost mě mátly.

Toňula
27.12.2020 3 z 5

Ve srovnání s Podbrdskými ženám se mi jevil tento román o něco slabší, trochu mi vadily skoky v ději a změny vypravěče,které mi jinak spíše vyhovují.Tady to bylo trochu zmatené..celkově ale zajímavé téma a pro mne i nové informace o hotelu a jeho historii,což oceňuji.

JitkaSatavova
26.11.2020 5 z 5

Dobrá kniha, dobře vystaveny příběh, výborně vykreslene vnitřní vnímání reality z pohledu Eugenie. Melancholie je sama o sobě neuchopitelna a pustit se s ní ještě do vyprávění chtělo odvahu... Knihu jsem si užila. Děkuji za ní autorce.

Kočičáci
21.11.2020 4 z 5

Velmi oceňuji, že si tento příběh Jana Poncarová vybrala jako svou předlohu pro knihu. Díky těmto autorům, kteří se nebojí zapátrat v historii, se čtenáři dozvídají o osudech, které by jinak zůstaly zapomenuty. Historie plzeňského hotelu Continental a jeho paní hoteliérky Eugenie je moc zajímavá a já jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Eugenie samotná mi bohužel nepřirostla k srdci, byla mi vyloženě nesympatická (těžko říct, nakolik taková opravdu byla a nakolik ji takto plochou vylíčila autorka), a to mi celkový náhled na knihu mírně pokazilo. Jako protiváha naopak působila živelná a milá teta Vilma. Ráda knihu doporučím.

kratochvilhana
29.10.2020 5 z 5

Už při prvních větách mě kniha vtáhla, vychutnávala jsem si každé slovo.

Pavouček2
12.10.2020

Po 70-tý stránce jsem to vzdala. Vadil mi styl psaní, krátké kapitoly, kdy se hodně popisovalo okolí, ne děj, pak skoky v příběhu... A to jsem se na ní po Podbrdských ženách těšila.

kamipapaja
06.10.2020 3 z 5

Jana Poncarová si zvolila skvělé téma, četla jsem i Podbrdské ženy a musím říct, že příběh Eugenie mě zaujal mnohem víc. Nechápu, jak někdo může vyčítat autorce, že její postava je chladná, nesympatická atd. v ostatních komentářích mi toto připadá jako výčitka, ale vždyť Jana Poncarová líčí skutečnou osobu, skutečný příběh a člověk v takovém případě musí být velmi opatrný, aby se někoho nedotkl. Líbila se mi část, když přišli do Plzně Američané, miluju příběhy podle skutečné události a její setkání s generálem mi připadalo uvěřitelné, toto se autorce povedlo. Já bych spíše knize vyčetla otázku čtivosti. Někdy se objevují zbytečné popisy, které má člověk tendenci přeskakovat, myslím, že ohromně zajímavý příběh Eugenie se dal zpracovat i čtivěji, zábavněji, jako by si autorka už ťukala na hodinky, že chce mít práci hotovou.

fruitbueno
05.10.2020 3 z 5

Kniha určitě není špatná, jen mi nejspíš vadila její titulní hrdinka. Rozumím, že autorka píše o jiné době, o době, kdy realizovat sny a jít proti všem nebylo ani myslitelné. Přesto mi Eugenie připadala víc divadelní loutku než živou bytost (ve výrazném kontrastu s tetou Vilmou). Příběh nicméně příjemně plynul, pomáhalo tomu členění na kapitoly i uvěřitelné dobové reálie.

asam
27.09.2020 5 z 5

Autorka s trochou romantiky zpracovala skutečné události týkající se historické postavy Eugenie i osudu plzeňského hotelu po bombardování za 2. světové války.
V Plzni v hotelu stále visí portrét této ženy. Osud si s Eugenií zahrával, byla statečná, nebo vše nechala osudu?
cituji " Mám všechno. Všechno, co jsem nikdy nechtěla. A nemám nic z toho, po čem jsem toužila"

kaja77
14.09.2020 3 z 5

Od paní Poncarové jsem nedávno četla knihu Podbrdské ženy, která se mi opravdu velmi líbila. Na tuto knihu jsem se tím pádem vážně moc těšila, ovšem jsem dost zklamaná. Rozvleklé to bylo, takové trochu divné. Skutečný příběh hlavní hrdinky byl zajímavý, ale ta omáčka kolem, mně celkem dost nudila a nečetla jsem s s chutí... spíše z pocitu, že už to tedy dočtu.

Veruci
09.09.2020 4 z 5

Jelikož jsem z Plzně, docela jsem se těšila na druhý román od Jany Poncarové, ačkoli její prvotině jsem nepřišla úplně na chuť.
Popis města, hotelu, historických událostí, to vše se mi moc líbilo a příběh Eugenie si určitě zaslouží románové zpracování. Bohužel, ke způsobu, jakým je vylíčen osud Eugenie mám výhrady. Stejně jako v Podbrdských ženách, i v této knize je hlavní hrdinka vykreslena jako chudinka trpitelka. To za celá ta dlouhá léta v Plzni nenašla ani ždibec radosti? Tomu se mi ani nechce věřit. Ženy to v minulosti rozhodně neměly jednoduché a skutečně mnohdy nemohly se svým osudem nic moc dělat. Zde je nám však Eugenie představena jako velmi sebestředná osoba, která se sice podvolí vůli rodičů, ale celému světu pak roky dává na srozuměnou, jak je nešťastná. Přitom okolí by jí sneslo modré z nebe. Nejhorší pro mě bylo, jak je zde popsán její vztah - nevztah k dětem. Zajímalo by mě, zda skutečně taková byla doopravdy, nebo má jen autorka potřebu znázorňovat ženy v tomto světle. Nevím, možná dám ještě šanci dalšímu románu a budu doufat, že ta zahořklost zmizí. Protože vypravěčka je Jana Poncarová výborná.

intelektuálka
19.08.2020 4 z 5

Zajímavý návrat do české historie - o plzeňském hotelu Continental ....

Biografie ženy, která byla provdána, ve válce ovdověla a dokázala hotel po bombardování znovu zprovoznit ....

A osvobození Plzně americkou armádou jí přineslo i vnitřní svobodu .... a lásku ....

Hned jsem si tu vznosnou budovu prohlédla na netu .... Eugenie byla schopná žena ....

cérka
19.08.2020 4 z 5

Kniha a její hrdinové jakoby pro mne byli stále zahaleni jemným závojem a na povrch vystupovala pouze melancholie a kus hořko-sladké historie.
I přes počáteční nesympatii k hlavní hrdince a jejímu okolí jsem se začetla velmi rychle a postupem času, stránku za stránkou, si autorka i hrdinové získali mé srdce.
Hvězdičku ubírám za pro mne nesrozumitelný závěr. Nebýt závěrečného doslovu, vůbec bych nevěděla za koho se vlastně paní Eugénie provdala. Proč padla tato volba, mi uniklo úplně.
Každopádně díky vnitřní síle hlavní hrdinky se mi kniha líbila více než Podbrdské ženy.

Kerberos
19.08.2020 4 z 5

Eugenie se mi líbila více než Podbrdské ženy.Příběh samotný se dobře četl,životem zklamaná hlavní hrdinka,která si neumí užívat toho co jí život nabízí,neumí projevit lásku ani vlastním dětem.O jejím životě s druhým manželem se autorka moc nezmiňuje.

markéta783
03.08.2020 4 z 5

Zajímavý příběh, ale velmi nesympatická hlavní postava.

Polík
21.07.2020 3 z 5

Celkem mne kniha zklamala. Eugenie byla studená jako psí čumák a pořád tak nějak mimo okolní dění. Chápu, že to nebylo vysněné manželství, ale kdyby si vzala toho kluka, který ohříval kaštany a čepoval limonádu, bylo by jí lépe? Rozhodně ne. Měla vše, na co si pomyslela, k tomu velké bohatství a dvě zdravé děti, ničím netrpěla. Nemusela nikdy pracovat a stejně byla neustále "melancholická".
A dle závěru knihy hotel nechala ve správě pana Ulče, jelikož tušila, že by o něj přišla. Ale houby, o nic se nezajímala. Byl tady konečně zajímavý muž, jí ubíhají roky, proto s ním odjíždí pryč. Nikoliv kvůli nastupující změně režimu.