Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421919/bmid_eugenie-Gwj-421919.jpg
4
526
526
Podtitul: Příběh české hoteliérky. Román je inspirovaný skutečnými osudy Eugenie Egertové Janečkové a plzeňského hotelu Continental. Eugenii jako většinu žen té doby čeká smluvený sňatek. S manželem se stará o chod hotelu, kde prožijí okupaci i válku. Bombardování Plzně poškodí hotel a připraví ji o otce a manžela. Až osvobození americkou armádou přináší do jejího života nejenom novou naději, ale i lásku…... celý text
Přidat komentář
Po Podbrdských ženách a Deníku Věrky Kohnové je tato kniha velké zklamání. Příběh sám o sobě zajímavý, zvláště když autorka používá skutečné události ve svých knihách. Ale to, co dokázala vykreslit v Podbrdských ženách, se tady ani omylem neopakuje. Postavy nesympatické, obzvlášť hlavní hrdinka pro mě nesnesitelná. Je to delší dobu, co jsem knihu četla, ale stále ve mně přetrvává pocit nepříjemna, když si na Eugenii vzpomenu. Stále ji něco vadilo, věčně utrápená, děti pro ni byly spíš na obtíž, cítila potřebu se někam zašívat, aby mohla být sama...čekala jsem statečnou ženu, která se chopí vedení známého hotelu, ale to v podstatě nehrálo v této knize příliš velkou roli.
Libi se mi vypravny styl autorky, dej me bavil, ackoliv nektere pasaze mi prisly trosku pretazene mimo realitu. Za me hezka kniha.
Kniha mě moc nenadchla, příliš dlouhé popisné pasáže, ztrácela jsem se v obdobách i životních etapách hrdinky.
Dočteno silou vůle. Knihy od Jany Poncarové mám ráda, ale tady jsem prostě s hrdinkou nemohla sympatizovat. Podivné jednání, chlad vůči dětem, stále ukřivděná, sobecká, přitom si žila jak král. Myslím, že žití s ní muselo být velmi těžké.
Nádherná kniha, zasáhla mě ještě víc než ta o Jarmile Horákové. Musím říct, že čtené slovo se opět povedlo, nedokážu si představit nikoho jiného, kdo by to tak jemně a procítěně předčítal. Eugenie mi bylo líto hned od začátku, rozumím, že z ní rodiče chtěli "něco mít", ale bylo v celku depotičtí, hlavně pak matka. Přes svou jedinou dceru si uskutečnili svůj sen o hotelu Continental, tak, že jí přichystali domluvený sňatek. V dnešní době nepředstavitelná věc. Roky utrpení s manželem utla až válka, což je v celku paradox, a osvobodila ji. Hrozně jsem ji s Johnem fandila, ačkoliv to tedy dopadlo jinak. Johna mi ve finále bylo i trochu líto, že dostal košem i potom co se zřejmě rozvedl (pokud jsou dochované informace správné) a vzkaz co mu předal Janeček s "veni, vidi, vici" - to trochu zabolelo. Snad si vybrala správně tentokrát a byla spokojená, za tím oceánem. A i kdyby ne, konečně se rozhodla sama za sebe. Byl to velmi silný příběh, úplně mě to pohltilo. Jana Poncarová to umí a je opravdu skvělá autorka. Vřele doporučuji!
Knihu jsem četla na Čtenářskou výzvu a musím říct, že jsem mile překvapená. Jako těžký romantik ovšem protestuji proti z mého pohledu dosti rychlé změně Eugeniiných citů, ale co jako... ;-) Každopádně mohu doporučit, i jako knihu odehrávající se během války.
Kniha na mě čekala, až se dočkala. Je půvabná. Styl psaní spisovatelky se mi líbí, je popisný, ale popisu je akorát. Je tam děj, kterého je tak akorát. Vždyť už v úvodu je zmíněno, že jsou příběhy, které mají a chtějí být řečeny, ale i takové, které mají mlčet. Příběh není servírovaný ve všech detailech, ale to přece vůbec nevadí. Zůstává prostor pro fantazii, jaké bylo poslední manželství, jaký byl život v Americe...asi se na to některý čtenář dívá dnešní optikou, kdy nám bulvár servíruje perličky ze života celebrit na denní bázi, ale toto je sto a jedna....i když nutno říct, že i takové knihy dnes vychází....Já knihu doporučuji a dávám plný počet.
Jako mnozí tu jsem se na knihu těšila, neb mám ráda příběhy podle skutečných udalostí, ale jsem zklamaná. Kniha by se měla spíš jmenovat Příběh ženy českého hoteliéra, protože ona jako hoteliérka se objevila na pár stránkách. Dále linka s Johnem .... ošizené ... stejně tak její děti ... cesta do Ameriky ... Zvláštní a rozporuplné, proto za mne 2,5*
(SPOILER)
Po Podbrdských ženách moje druhá přečtená kniha autorky.
Mám dojem, že si autorka volí zajímavá témata, která ale nakonec nějak vyšumí…
Eugenie byla vykreslena dost nesympaticky. Jako životem utrápená žena, která se nadechla, až po smrti manžela. A že byla hoteliérkou? No pokud byla, z této knihy se o tom rozhodně nic nedozvíme. Škoda.
Plzeň, těžká válečná léta a hotel plus hledání pravé lásky – tahle kniha v sobě má všechno, co očekávám od příběhu, který mě bude bavit. Je to hodně ženské, procítěné. Líbilo se mi.
Četla jsem od autorky už víc knih. Každopádně volí hodně zajímavá témata. Krásně pracuje s jazykem. Vyprávění je ale trochu pomalé, přesto to vždycky dočtu do konce.
Jelikoz miluji historicke romany, ktere jsou nejlepe podlozeny pribehem, ktery se skutecne stal, tak pro me kniha byla radist od tacatku az do konce. Kniha vypravi o osudu jedne divky, ktera byla provdana proti sve vuli. Velice silny, dojemny pribeh plny zvratu. Hodne se mi libila ta cast ve druhe svetove valce. V tu chvili mi prislo vypraveni velice usmevne. Na jedne strane zide a obycejny lid, ktery se vyhlazoval ve velkem a na druhe strane rodina Ledeckych s problemy s nedostatkem kvalitni kavy a jinych dovazenych surovin. To mi prislo vylozene snobske. Valka tam byla popisovana jako neco, co se jich nedotykalo. Coz pro me je dost nepochopitelne. Zajimavy pribeh a rozhodne doporucuji.
Příběh se dle mého vyvedl. Asi není úplně lehké zasadit něčí život do románu a psát nezaujatě. Tady se to myslím povedlo, někomu byla Eugenie sympatická a někomu ne. Období před, po a během druhé světové války je plné zajímavých příběhů o zajímavých lidech, jsem moc ráda za české autory/ky, kteří nás těmito příběhy zásobují....
Eugenie: Příběh české hoteliérky
Lidičky, to bylo čtení. Skutečný příběh poutavě vyprávěný Janou Poncarovou. Hlavní hrdinka Eugenie za první republiky, život smetánky a domluvený sňatek s majitelem hotelu Continental v Plzni. Válečné kapitoly mi svíraly krk, ale přežila jsem (nerada čtu válečné příběhy). Eugenie přijde během náletu o část rodiny, válku přežije v Plzni, není to jednoduché. Koncem války pozná muže, který bude osudným ... nebudu nic prozrazovat, doporučuji a dávám 4 hvězdy.
Všechny knížky, co jsem od této autorky četla, byly super, přečetla jsem je jedním dechem. Tuto jsem bohužel nedočetla, vůbec mě nabavil děj a ani styl, strašně se to táhlo a vyprávění bylo zdlouhavé.
Tato kniha mě bohužel nenadchla, protože mám pocit, že jsem četla jiné podobné knihy, které však byly o dost lépe napsané a měly zajímavější děj. Samotný námět se mi líbil, protože v knize je hlavní postava hoteliérkou, což mi přišlo jako velmi zajímavý prvek. Nakonec se mi však knížka příliš dobře nečetla (respektive neposlouchala), postavy byly poměrně nevýrazné a nedokázala jsem se do nich vůbec vcítit, a zároveň ani dějově u mě kniha příliš neobstála. Celkově bych řekla, že se jedná o příběh, který měl potenciál, avšak dle mého ho nenaplnil. Za mě je to možná.
Po dlouhé době kniha, která se mi opravdu líbila. Hlavní hrdinka sice nebyla nejsympatičtější osoba na světě, ale to od románu nechci, ani nepotřebuji. Při čtení jsem si uměla krásně představit, jak hotel vypadá, jak jsou postavy oblečené, jakou krajinou se pohybují - opravdu velmi dobře napsané. A třešnička na dortu = nádherná čeština, jaká se u dnešních autorů už málokdy vidí. Díky!
Sice zajímavý příběh, ale tempo vyprávění na můj vkus bylo táhlé, pomalé, místy i poetické. Eugenii jsem někdy obdivovala a někdy mi vadila svým postojem, zejména k dětem. Přišlo mi, že k nim nemá žádný vztah, protože to byly děti Emanuela, kterého nemilovala, i když on ji asi velmi.
Poté mi vadilo, že se zamilovala do "amerického generála Johna" a když sešel z očí jí byl tak trochu ukraden. Knihu jsem vyslechla audio a díky Jitce Ježkové to byl hezký zážitek.
Kniha vykresluje dobu první republiky, domluvené sňatky, život smetánky a chod významného hotelu v Plzni. Hlavní hrdinka Eugenie je poměrně mladá provdaná za majitele hotelu. Téměř celý sňatek se utápí v sebelítosti a vnitřní nespokojenosti. Eugenie je mi poměrně nesympatická. Její osud je založený na reálném osudu a vyprávění. Líbilo se mi vykreslení prvorepublikové elegance a chodu známého hotelu. Charakteristika Eugenie byla povrchní, nedotýkala se nitra, ačkoliv se autorka snažila. Nevěřila jsem ji to. Narozdíl od Alžběty a Niny. Chyběl zde prožitek autorky, který by mohla přenést do tvorby. Během čtení jsem tedy měla pocit, že se nechávám unášet po povrchu a opravdové hloubky jsou opomenuty nebo pouze naznačeny a nerozvinuty.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Plzeň láska životopisy, biografie česká literatura hotely hoteliérství, hotelnictvíAutorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Zaujímavý príbeh Eugenie Egertovej Janečkovej. Počúvala som ako audio knihu a Jitka Ježková ju nahovorila skvelo. Postupne som dohľadávala ako to bolo v skutočnosti a aj som našla články a fotky. Ešte ma teda zaujímal jej zvyšok života po tom čo sa odsťahovala do Ameriky. Inak až pôjdem do Plzne tak určite kuknem hotel.