Faktomluva
Hans Rosling , Ola Rosling , Anna Rosling Rönlund
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381703/bmid_faktomluva-2G7-381703.png
4
900
900
Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají. Máte pocit, že se stav světa zhoršuje anebo se dokonce řítíme do záhuby? Pak patříte k většině, která se mýlí. Budete-li se zajímat o fakta, zjistíte, že je to trochu jinak. Vlastně ne trochu. Je to naopak.
Literatura světová Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2018 , Jan MelvilOriginální název:
Factfulness, 2018
více info...
Přidat komentář
Opravdu jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Pokud autor něco tvrdí, dá k tomu podrobnou statistiku, která jeho tvrzení doloží. Žádné emocionální výlevy a clickbaity prostě fakta = faktomluva. Kéž by takto vypadalo více diskusí a argumentů i v reálném světě.
Výborná kniha, která píše o tom, že se máme vždy držet podložených dat a nemáme věřit médim. Máme hledat vždy jen aktuální data, co jsme se učili ve škole uz neplatí....Globální myšlení o tom jak se mění celý svět.... Ano, k lepšímu :-)
Knížku pro mě hodnotím spíš jako zajímavou než přínosnou. Byl to zajímavý a odpočinkový poslech mezi všemi těmi knihami o osobním rozvoji.
Tohle je snad první dílo, u kterého jsem četla i všechny poznámky a dodatky na konci knihy. Autor ví, o čem píše a v datech se opravdu vyzná. Navíc nás, čtenáře, učí, jak je číst, a jak je porovnávat s jinými daty. Dokonce nás učí, jak můžeme data sami vytvářet, když nás něco zajímá. Také zjistíme, jak rozeznat opravdová fakta od zkreslených. Myslím, že v téhle době se tato dovednost každému z nás velice hodí. Také na konci knihy najdeme plno užitečných odkazů, na kterých si můžeme vše sami dohledat. Tuhle knihu doporučuji každému z nás povinně přečíst.
K této knize jsem už sice komentář psal, ale protože se zde opakovaně objevuje zaujetí testem, ve kterém lidé byli poraženi opicemi volícími odpovědi náhodně, pokusím se vysvětlit, proč je to možné. Jedná se o kognitivní zkreslení. Jde o to, že lidé při nedostatku informací vyhodnocují data podvědomě statisticky. Opice tuto funkci nemají, nebo ji alespoň nemají tak rozvinutou. První statistickou věcí je, že extrémní odchylky se vyskytují jen málo. Proto, pokud nevíme, odstraníme extrémní možnosti. Dále pak můžeme předpokládat, že správná odpověď bude spíše u středu škály, z níž vybíráme, protože tato škála je často stanovena z dat, která mají náhodnou odchylku, a proto je pravděpodobné, že budou v obou směrech odchylky podobné (autor testu se zaměřuje spíše na druhou možnost, je méně nápadná). Naše podvědomí to samozřejmě nevyhodnocuje takto logicky, ale často dochází k tomuto výsledku. Ve většině běžných případů to funguje, i když samozřejmě ne vždy – proto jsme se tak evolučně vyvinuli. Pokud však lidé dostanou test, u něhož odpovědi neznají, můžeme ovlivnit jejich výběr tím, že jako správnou odpověď dáme extrémní hodnotu (vzhledem k dalším možnostem – pokud lidé nemají informace, chytí se toho jediného, co je k dispozici, tedy dalších hodnot v možnostech testu), nebo ji prostě jen nedáme do středu škály, která se nabízí. Lidé nejsou hloupí a jejich rozhodování má logiku. Ale každý sebedokonalejší smysl či systém lze oklamat, pokud se na to zaměříme – a právě to autor udělal – otázku je jen, zda to udělal vědomě nebo nevědomě. Všimněte si, že správná odpověď téměř nikdy není prostřední číslo, ale téměř vždy to nejoptimističtější. Pokud se tedy lidé budou podvědomě snažit chytit nějaké střední hodnoty, a navíc budou podvědomě předpokládat trochu rovnoměrnější rozmístění správných výsledků, je výsledek testu možné odhadnout dříve, než jej lidé vůbec začnou vyplňovat. Navíc lidé většinou nemají možnost zvolit přehnaně optimistickou možnost, protože v testu u většiny otázek prostě není. Pak samozřemě výslekdy musí vypadat pesimisticky. Výsledky tohoto testu nemají nic společného s optimismem či pesimismem nebo inteligencí. Úpravou možností v testu můžeme klidně dosáhnout opačného výsledku, než dosáhl autor knihy a „dokázat“ že lidé mají odchylky v odhadech na opačnou stranu. Mnoho otázek je také účelově postavených. Autor například uvádí tři druhy zvířat, které byly ohrožené v roce 1996 a ptá se, kolik z nich je jich dnes ohroženo více. Protože lidé ví, že ohrožení zvířat se zvyšuje, odhadnou, že alespoň některý druh je ohrožen více. Mezi desítkami tisíc známých ohrožených druhů zvířat však není problém vybrat 3, u nichž se stav ohrožení nezhoršil. Spíš mě překvapuje, že autor nenašel alespoň tři, které se zlepšili, i kdyby je však našel, statisticky to nic nedokazuje.
Ano, některým komentářům se lze jen smát... (viz níže). Někteří totiž vůbec nepochopili, že nepochopili, jakým způsobem lze s čísly a statistikou čarovat. Nikdo z kritizujících se zde zajisté neutápí ve zcela negativním pohledu na svět, ale v objektivním názoru na pochybnou exaktnost této knihy. Doporučuji nejen vytahovat paty z naší země, ale také trochu přemýšlet. Jak je z některých komentářů patrno, mnohé (pop)naučné knihy - nyní velmi hojně vydávané - řada lidí přijímá naplno bez zamyšlení se a kritického pohledu. Stačí, že je to čtivé. A na takové tito autoři cílí...
Úplně stejná kniha mohla vzniknout v opačném znění a fungovalo by to stejně. Určitě nepopírám to, co autor sděluje, ale záleží na úhlu pohledu - jak se grafy a čísla podávají a to jak v TV, novinách, tak v této knize. Nechápejte mě špatně, s autorem souhlasím, ale zároveň jsem toho názoru, že je nutné upozorňovat na "negativa" a mít zdravý rozum a nenechat se oblbnout tlakem masmédií. To už však není na knižní recenzi, ale esej :)
Každopádně musím uznat, že po prvních úvodních stránkách a kvízu si mě autor získal. Poté mi však čtení znechutil. Pořád to stejné, jen s jinými čísly, jinými grafy, trochu jinak podanými větami, jen ty oblasti se měnily. Několikrát jsem knize dával ještě šanci, ale nakonec ji odložil a vracet se k ní určitě nebudu.
U některých komentářů se musím smát. Tito lidé zjevně vůbec nepochopili o čem kniha je a co je jejím poselstvím. Chcete-li se nadále utápět v negativitě a depresích ze špatných vyhlídek na budoucnost, z toho jak to jde se světem z kopce, chcete-li slepě věřit vašemu zastaralému světonázoru, vašim milným představám o zlém světě plném násilí, útlaku, chcete-li věřit kdejaké informaci vytržené z kontextu absolutně bez souvislostí a naopak nechcete-li být schopni racionálně posoudit zda je realita opravdu taková, jakou se na první pohled může zdát, pak ano, nemá smysl, abyste se Faktomluvou zabývali. Ale doporučuji alespoň zvednout se z gauče, vytáhnout paty z naší krásné země, podívat se, jak to ve světě opravdu funguje a konfrontovat Váš omezený pohled s realitou. Možná potom pochopíte, jak se věci skutečně mají. Za mě 10/10. Tato kniha má všechno, co mít má. Avšak jak je z komentářů patrno, bohužel se jí ne úplně podařilo přesvědčit právě ty lidi, na které cílí a kteří by to nejvíc potřebovali.
Táto kniha bola pre mňa obrovským sklamaním. Prvýkrát som ju otvorila a po prvej kapitole zatvorila. Potom po kladných recenziách som si povedala, že to ešte vyskúšam, keďže aj môj známy hovoril, že je to kniha, ktorá mu zmenila pohľad na svet. Žiaľ u mňa to vyvolalo skôr opačné pocity, jediné čo viem ohodnotiť kladne na tejto knihe je fakt, že autor tomu venoval celý svoj život a žil v týchto štatistikách. Žiaľ ja sa nedokážem pozerať na veci cez pozitívne štatistiky, keďže pre človeka=jednotlivca je to absolútne nevhodne zovšeobecňovať chudobu, choroby, úmrtnosť, plodnosť. Jeho nezaujíma ako sa majú inde dobre ako spoločnosť napreduje zatiaľ, čo on trpí na tieto problémy. Táto kniha mi osobne nič nepriniesla, nedočítala som sa tam nič nové a popravde ma to skôr nahnevalo. Niektoré myšlienkové pochody ma znervózňovali, niekedy si odporovali. A žiaľ aj niektoré osobné zážitky autora vo mne vyvolali znechutenie(viď st.128, ktorá ma pobúrila). Túto knihu buď milujete alebo nenávidíte. :)
Opravdu extrémně pozitivní a optimistická kniha. Vlastně jen uvádí na pravou míru velmi běžné a rozšířené mystifikace, které ale lidé strašně často v různých argumentacích používají, takže v tomto ohledu je to i nesmírně užitečné dílo. Pro někoho může být neustálé omílání analogie s nahodilým výběrem šimpanzů otravné, ale je strašně důležité - máme naučenou tendenci vnímat svět až příliš negativně. Je to sice logické, člověk musel v divočině okamžitě reagovat na jakoukoli hrozbu, aby přežil, takže negativní události poutají pozornost (proto taky novinové články nepíšou například o tom, jak tento týden nespadlo žádné letadlo), ale dává nám to pak pocit, že toho negativního je všude moc a je to kognitivní zkreslení, se kterým člověk musí bojovat na vědomé úrovni.
Top kniha, která by podle mě měla být povinna pro všechny. Rozbíjí zastaralé stereotypy a nutí vás se zamyslet. Ja jsem si ji opravdu užila a bez váhání doporučuji všem, kdo se zajímá o dění ve světě.
Já nevím, no. Rozečetla jsem, ale... prostě další z série pseudochytrých knih. Mystifikace, ohromení statistickými údaji a motivujícím stylem jazyka je pro mě spíše balastem než něčím, co by mě přinutilo zamyslet se nad světem. Asi si o něm ráda přemýšlím po svém. Nehodlám dočítat.
Ak by som robil zoznam kníh, ktoré mi zmenili pohľad na svet, tak by som s kladným svedomím mohol naň vložiť tuto knihu. Nezhodneme sa 100% so všetkých čo tu bolo napísané, ale to vôbec nevadí a nebolo to ani cieľom knihy. Nové myšlienkové pochody a spôsoby uvažovania - to je to čo Vám môže táto kniha ponúknuť. A ako bonus - budete vyzerať múdro pred kamarátmi.
Z knihy jsem rozpačitá. Dělá na mě dělá dojem zpopularizované učebnice středoškolské statistiky s již vypočítanými úlohami, které jsou doplněné o příběhy a zážitky autora. Neustálé opakování výsledků z anketních otázek včetně statistik jednotlivých odpovědí v různých státech/profesích/odborných konferencí bylo přímo otravné. Autor na mě působí nabubřele, neustále opakuje, jak se všichni mýlí a mají v anketě horší výsledky než šimpanzi (jejichž výsledky by byli náhodně alespoň přibližně rovnoměrně rozložené mezi nabízené možnosti). Možná je tento dojem způsoben psaním v ich formě (přestože se jedná o práci tří autorů). Zkrátka mě to iritovalo. Samé "já", "já", "já". Ale rozhodně nechci autorovi odepírat zásluhy za veškerou misijní lékařskou práci v nejchudších oblastech světa. Knize dávám hvězdičku navíc za snahu přinést lidem pozitivní pohled na svět.
Skvělá kniha, opravdu by si ji měl přečíst každý. Kniha mně otevřela oči a změnila jsem díky ní názor na "svět". Oceňuji, že jednotlivé kategorie se postupně zabývají jednotlivými mylnými názory.
Mám stejný názor jako los, a to hodně proti proudu. Knihu jsem poslouchal, ale Borek Kapitančik mě otravoval každou mystifikací vybraného faktu a vyprávění příběhu, který mě má přesvědčit o tom že věci jsou na světě jinak než se zdají. VĚTŠINA informací a dat jsou vytažená z kontextu, jak dobového tak věcného. Všechno ve jménu pozitivní psychologie. Nevím čím si zasloužila takový úspěch, budíš jí přán. Práce dala asi hodně..... Mě v žádným případě (bohužel) nepřesvědčila.
Po přečtení této knihy se už na svět nebudu nikdy dívat tak jako dřív. I přesto, že obsahuje spoustu velmi smutných faktů o dnešním světě se vlastně jedná o velmi pozitivní knihu. Doporučuji každému.....
Skvělá kniha, která nám ukáže, že se na svět a fakta lze koukat různymi způsoby, a že častokrát máme z běžného pohledu na svět jen omezený přísun informací. Doporučuji. ;)
Štítky knihy
naděje budoucnost chudoba, bída rozvoj osobnosti, osobní rozvoj dezinformace kritické myšlení fakta fakta a mýty naučná literatura
Kniha plná dat a grafů o tom, jak obtížné je kvůli našim "instinktům" vnímat fakta správně (např. instinkt negativity, lineárnosti, strachu, zobecnění, osudovosti, obviňování ad.).
Pokud vás baví optické klamy, budou vás tyto "interpretační klamy" určitě bavit taky. Trochu mi to připomnělo knihu Myšlení rychlé a pomalé, která je mj. o klamech našeho myšlení ve statistice a pravděpodobnosti.
Anketa, kterou autor pořád zmiňuje, mi vlastně nepřišla až tak zásadní a kdyby v knize nebyla, vůbec by mi to nevadilo. Navíc je otázka, jak objektivní jsou výsledky, když nabídkou konkrétních možností lze ovlivnit zvolenou odpověď (viz Myšlení rychlé a pomalé).
Velmi čtivé byly příběhy z autorova života, např. popisy jeho působení jako lékaře v chudých oblastech.
Kdybych měla knihu vystihnout jedním slovem, řekla bych, že je globální. Neřeší jednotlivce, ale dívá se na svět z celkového pohledu souhrnných dat a trendů.
Kniha podle mě stojí za přečtení, protože rozšíří rozhled. Nejen co do faktů o světě, ale i co do uvědomění si svého způsobu uvažování (protože kdo z nás nemá předsudky, nepodléhá strachu při sledování zpráv, neobviňuje korporace apod.).