Farma zvířat
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484405/bmid_farma-zvirat-biF-484405.jpg
5
10424
10424
Ilustrované vydání Farmy zvířat s desítkami obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika, jakož i s dosud nepublikovaným textem, v němž autor objasňuje a komentuje zrod své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dopsal svou Farmu zvířat, nemohl tušit, že jeho alegorická bajka o ruské revoluci a stalinské diktatuře se po několika desetiletích stane klasikou, ba povinnou školní četbou, a to tím spíše, že britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili pražádný zájem, ba přímo ji odmítali – své nesmrtelné dílko totiž autor napsal v době, kdy západní mocnosti v přetěžkém zápase s nacistickým Německem spolupracovali se Sovětským svazem a kdy panovala obava, že by dystopický, až příliš pravdivý obraz reality sovětské společnosti mohl Stalina nahněvat. Orwell byl přesvědčen o tom, že spojenectví nebude mít dlouhého trvání a své přesvědčení prorocky vtělil do závěrečné scény Farmy zvířat (jejímž předobrazem je teheránská konference), která nejenže symbolizuje definitivní konec revolučního idealismu a vítězství cynického pragmatismu, ale též ohlašuje éru nesmiřitelného konfliktu, kterému se zanedlouho začne říkat studená válka. Jestliže Farma zvířat v době svého vydání vyvolávala u mnoha komentátorů a kritiků rozpaky, ba odpor, s příchodem otevřené studené války se situace obrátila a příčiny tohoto zvratu byly i tentokrát politické povahy: kniha byla napříště halasně velebena a hojně vydávána, protože se ukázala jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala překlady knihy do jazyků (např. řečtiny, vietnamštiny, arabštiny, fársí, malajštiny), jimiž se hovoří v zemích, které považovala za „rizikové“, a následně podporovala i jejich šíření a distribuci. Nedlouho po autorově smrti pojala americká zpravodajská služba CIA důmyslný strategický nápad Orwellovu parodii na sovětský komunismus zpopularizovat filmem a prostřednictvím nastrčených aktérů odkoupila od Orwellovy manželky filmová práva. Animovaný film Farma zvířat z roku 1954, oproti knižní předloze náležitě upravený, byl plně v její režii... Autor, který tak bravurně popisoval mechanismy totalitního systému, propagandy a demagogie, nemohl tušit, že předmětem manipulace se stane samotné jeho dílo... Farmy zvířat se dovolávali prakticky všichni – konzervativci, liberálové, a to pravicoví i levicoví, ale také socialisté, a je třeba říct, že právem. Vždyť jestliže autor svou knihou chtěl před veřejností, zvláště pak britskou, „demaskovat sovětský mýtus“, činil tak podle svých slov v zájmu demokratického socialismu: „… A proto jsem přesvědčen, že zničení sovětského mýtu je pro obrodu socialistického hnutí zcela zásadní.“ Můžeme si položit otázku, jaký mýtus by demaskoval dnes…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Rybka PublishersOriginální název:
Rebelión en la granja, 1945
více info...
Přidat komentář
Ke knize jsem se propracovala až ve středním věku, byť jsem o ní samozřejmě věděla. Byla jsem překvapená, že je to jen takové útlé 100 stránkové dílko. Začátek četby byl pro mě určitým zklamáním, přišlo mi to vše prvoplánově naservírované, neobjevné, veškerý vývoj předvídatelný. Docela jsem se nudila. Měla jsem dojem, že to vlastně není myšleno v první řadě jako literatura, ale že účelem bylo podat v kostce srozumitelně začátek, vývoj a upevnění diktatury, a že se to udělalo pro výukové účely formou dobré bajky, ale tím hlavním motivem že jsou prostě ty výukové účely - což samozřejmě by ani tak nebylo špatně, jen popisuji, jak to na mě celé působilo. Jednotlivé kroky vývoje šly jeden za druhým, prostě šup, šup, šup, dál a dál se v rychlém sledu za sebou modelově ilustrovaly různé základní momenty v diktatuře - to byla ta kostra knihy, to byl ten základ, příběh byl jen jakoby napasován, zvířata zeschematizována do rolí různých typických skupin, které lze ve struktuře diktatur většinou pozorovat. Příběh mě tedy nevedl k tomu se zvířaty nějak moc cítit, vnímala jsem spíše tu jejich úlohu modelu, na kterém se má schematicky ukázat ten a ten prvek. Knihu jsem tedy nehltala jako nějakou dobrou beletrii, ale bavila mě asi tak, jako člověka baví zábavnou formou napsaný výukový materiál. Poslední čtvrtina knihy tohle trochu změnila a četla jsem ji více dychtivě, více se i vžila, a celkový dojem i v rovině knihy jako takové (nejen jejího výukového potenciálu), to vytáhlo výš. Prostě kniha je tím, čím je, a není tím, čím není - když si to člověk v hlavě srovná, nakonec knihu velmi ocení. Díky své krátkosti, schematičnosti a jednoduchosti je kniha velmi dobře zapamatovatelná i s podrobnostmi. Po dočtení se dojem z knihy zvedl, ta ucelenost podání diktatury na pouhých 100 stranách mi přeci jen přišla v něčem geniální a různé jednotlivé momenty v knize také .Myslím, že kniha je vhodná už pro děti tak od 10ti let, určitě už z toho mohou hodně pochopit a dá se podle mě dobře použít pro začátek vysvětlování toho, co je to totalitní režim a jak u nás fungoval komunismus. Samozřejmě to sedí na víc typů diktatur. Nedávno jsem četla příběh ze Severní Koreje a na tamní režim to sedí teda úplně.
Jako, podstatu knihy chápu, to dávám plný počet, knihu jsem začala číst kvůli výzvě a jinak bych do ní asi nešla.. Absolutně mě nebavila, nutila jsem do čtení po čtvrtce knihy.. Každopádně pointa je skvělá..
Krásné a velmi pozoruhodné dlo od Orwella, které mě velmi překvapilo a nadchlo. Četba tohoto díla mi dala docela dost.
Tolik skloňovaný Orwell a jeho Farma zvířat... Tolik jsem si ji toužil přečíst...
Nečekal jsem utopii, nečekal jsem bajku ve spojitosti s totalitním režimem.
Román je psán velice jednoduchým způsobem, děj plyne velice nudně a ve výsledku předvídatelně. Čtenář musí bezpochyby začít nenávidět jistá zvířata a milovat ta ubohá, strádající stvoření, která jsou navíc natolik hloupá, že nezmění nic, i když je ještě čas.
Rozumím myšlence románu, která určitě nezapadne a je svým způsobem nadčasová.
Přesto považuji za skvělých pouze tak posledních 20 až 30 stran a to je na zdvižení očí v němý úžas setsakramentsky málo.
Odsuzuji jakoukoli nesvobodu, totalitu, zvůli. Ale zde je řeč o literatuře a ta je buď dobrá, nebo špatná. A já, bohužel, z této knihy moc nadšený nejsem...
Orwell přirovnáním k farmě rozdrtil na padrť totalitní komunistický režim a jeho nekonečné pokrytectví. Škoda jen, že George Orwell jakožto levicový libertarián, odmítl odsoudit myšlenky komunismu už z jejich principu a podává je jako něco, co bylo dobře myšleno a zvrtlo se, stejně tak popisuje kapitalisty (farmáře) jen jako lepší z horších variant, přitom jak čas ukázal, nic lepšího nefunguje. Karl Marx (je jasné, že jeho roli zastupuje v knize Major), totiž nebyl žádný lidumil a rovnost chtěl prosazovat i násilím. Jinak ale není co dodat, všechna přirovnání (dřící kůň = dělnická třída, psi = represivní složky, ovce = prostý lid a nebo mluvčí Pištík = Jiří Ovčáček :D).
Nemám slov. Velmi trefné a bude to bavit i mladší ročníky. Ale na druhou stranu je to smutný příběh.
Tak jako tak je to jedna z knih, která za přečtení opravdu stojí.
Tahle bajka je vyjímečná tím, že skvěle popisuje průběh a následky totalitních režimů. Každej, kdo chce mít aspoň trochu přehled by si to měl přečíst.
Zajímavý pohled na fungování mocností. Ať se vedení ujme kdokoli, pořad se snaží nahrabat si pro sebe. A co zbytek? To je vlastně úplně jedno... proto, nechovejme se jako prasata!
Hrozná depka, ale dobře poučné no. Vždycky bude někdo kdo touží po moci a zahodí ideály.
Prostě klasika. Děsivé, jak byl příběh popisný a přenositelný na skutečný svět. Jen kdybychom povahu lidí mohli vidět tak, jak ji mohla vidět zvířata.
Klasika. Povinná četba pro všechny, stejně jako 1984, jen toto je zjednodušené a zabalené do bajky.
Kdyby tak lidé, kteří nečtou knihy skoro vůbec, víc četli... třeba toto dílo. A třeba kdyby se dovtípili... tak možná život vypadá jinak.
Je to pořád dokola. Protože to, že některá zvířata jsou si rovnější, vidíme dnes a denně.
Nadčasová kniha, bohužel její děj se nám docela často předehrává před očima...
Skvělá knížka. Přesná paralela revoluce a následného opouštění ideálů, kdy někteří prohlédnou a jediným způsobem udržení moci se stává lživá propaganda a teror. A není pravda, že již není aktuální, naopak. Za mě si zaslouží plný počet.
Tolik opěvovaná knížka a musím říct, že se mi nelíbila.
Věřím, že číst ji ještě v osmdesátých letech mohlo být vzrušivě podvratné, ale v dnešní době už mi připadá trochu zastaralá narozdíl od 1984, která je podle mě opravdu nadčasovou knihou.
Zajímavá, velmi čtivá bajka o lidské povaze a její nedokonalosti a o tom, jak ovlivňuje naši existenci nejen v politické sféře.
Velmi pěkné podobenství. Jen si nejsem úplně jistý, že už je to za námi a tedy neaktuální. Spíše naopak. Mám dojem, že právě teď se dostal Pištík na Napoleonovo místo a prasata jsou stále rafinovanější a agresivnější. Jen změnily farmu.
Farmu jsem četla v rámci povinné četby, převážně z důvodu, že má málo stran. Ovšem kniha mě naprosto překvapila. Myslela jsem si, že to bude další nudné čtení - nebylo. Kniha mě opravdu nadchla a doporučuji ji všem.
Štítky knihy
totalitní stát bajky satira zfilmováno alegorie podobenství komunismus rozhlasové zpracování totalitní režimy komunistický režim
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Orwellovská klasika. Výborný počin.