Foukneš do pěny
Radka Třeštíková
Sbalte si do tašky všechna svoje trápení, úzkosti, zmatek, křivdy, nevyřčená slova a nevyřešené záležitosti a vydejte se spolu s hlavní hrdinkou na svoji vlastní cestu. Kniha nejprodávanější české autorky současnosti vás ve svému příběhu vezme až na konec světa.
Přidat komentář
Je to trochu jiné.
Zpočátku se ztratíte. Několikrát jsem se musela vracet k určitým pasážím, jako audioknihu bych to nedala ani náhodou.
Konec se mi četl už lehce, i když jsem nesnášela Robin, Vladěnu (asi mi jí bylo vlastně líto), její mámu i Pepika. Ale, kde je vlastně pravda a jak se vymanit z opakujících se chyb? Tak to si budete muset přečíst sami :))
Snažím se, ale fakt to nejde číst. Své trápení ukončuji za dvacátou stranou. Je to už druhý pokus se do knihy začíst, asi to nedám. A jak čtu komentáře, asi nejsem divná...
Špatné. Toto se Radce Třeštíkové nepovedlo. Jako by už psala "úkolově". Každý rok NĚJAKOU knížku.
Chtěla jsem zkusit Třeštíkovou, do teď jsem ji míjela. No rozhodně to nebyla dobrá volba. Nevím, jestli na jinou někdy, za dlouho, seberu odvahu. Dočtu ji, ale jen proto, že většinou nic nevzdám. Ale myslím, že je to škoda času...
Mně se ta kniha moc líbila, jemná, plná nesympatických postav, ale příběh kompaktní, snadno čitelný, oddychový.
Tohle je výstup z běžné tvorby Radky Třeštíkové, minimálně v rámci jejích knih se jedná, řekla bych až o experimentální kousek.
Dlouhé věty, chaotický proud myšlenek, prolínání minulosti, současnosti,…
U čtení musíte být neustále ve střehu, protože střípky skládačky Vladěnina života vystupují jako z husté mlhy jejích myšlenek. Ale to jak autorka dokázala vykreslit život a pocity jedné ženské je skvělý, ať už si o Vladěně a jejím počínání budete myslet cokoliv…
Není to pro každého, o čemž svědčí ta spousta negativních recenzí, ale pokud vás baví to rýpání se v rozervaných duších a pátrání proč a jak k tomu došlo, tak vás třeba taky chytne…
Nečetla jsem všechny knihy autorky, mám přečteno jen Osm, Bábovky a Veselí, ale zatímco tyto řadím mezi fajn oddechovky, u kterých za chvíli nevím o čem byly, tak myslím, že Foukneš do pěny ve mě chvíli zůstane. Za mě určitě mé nejlepší setkání s autorkou!
Při volbě a poslechu této knihy jsem si prošla několika vývojovými fázemi, které na sebe takřka plynule navazovaly.
1. Odmítání
2. Přijetí
3. Překvapení
4. Zaujetí
5. Ustrnutí
6. Rozčarování
7. Zklamání
Kdyby to nebyla audiokniha, nedala bych to. Ale Jana Plodková neměla chybu. Proto ty tři.
Tak tohle se opravdu moc nepovedlo a dočetla jsem jen se zapřením, byly tam světlé momenty, ale bylo jich pomálu.
Líbila se mi ta divná vymlnutost a nezařaditelnost hlavní hrdinky! Doporučuji všem, kteří Třeštíkovou jako autorku ještě neznají, čte se to lehce, jako pěna.
Uf, mám to za sebou. Naprosto chápu, že spousta lidí knihu nedočetla, první polovina je prostě k neučtení. Taky jsem ji chtěla navždy odložit, ale obvykle knihy dočítám, tak jsem se překonala... Ale jestli to stálo za to... Je pravda, že se nakonec všechno vysvětlilo a ukázalo se, že to Vladěna v životě neměla nijak jednoduché. Chápala jsem její zoufalství, ale její způsoby "řešení" problémů jsou pro mě nepochopitelné a šílené. Taky mi tam chyběl humor, který jsem oceňovala na autorčiných předchozích knihách.
Od Radky miluju Veselí, to je moje nejoblíbenější kniha ever. Bábovky byly taky super, ty jsem četla jako první. Dokonce jsem po téhle knížce dala šanci i Osm a To prší moře - obě jsou fajn. Jenže tohle...? Nevím, co si o tom mám myslet. Chápu, že autorka chtěla vyjádřit nějaké své zmatené, pochmurné myšlenky, ale to se nedalo číst. Vůbec jsem nevěděla o čem nebo o kom čtu, kde se děj odehrává nebo neodehrává. Docela bída, ale tak stane se no.
Zajímavý pohled do duše ženy, která se rozvádí. Která prožívá to, co kdysi její matka. Začátek hodně zmatený a chápu, že to někoho může odradit. Jsem ale ráda, že mě to neodradilo.
Po prvních třech stránkách jsem přemýšlela, jestli jsem blázen já nebo autorka. Absolutně jsem nechápala, co čtu. Vlastně jsem to po první kapitole trochu chtěla vzdát. Ale protože to nikdy nedělám, četla jsem dál. A postupně se to všechno začalo spojovat a dávat smysl. Najednou jsem zjistila, že jsem na konci a že se mi to vlastně celkem líbilo.
Nerada knihy nedočítám, vlastně takřka nikdy. Této knížce se to ale povedlo, v ději jsem se ztratila....
Dávám dvě hvězdičky, ale jenom pro to, že vím, že Třeštíková píše dobře. Po přečtení jedné třetiny končím, myslela jsem si, že se to nějak pohne, ale je to stále stejný chaos...
Tato kniha ze mně vysávala život, upadala jsem do depresí a lability hlavní hrdinky. Přesto dávám 3*, něco na tom bylo.
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Od autorky jsem už kdysi cosi četla, asi Bábovky, v moment čtení to asi ušlo, ale nic nezbylo. Foukneš do pěny jsem dostala, dlouho jsem se knížce vyhýbala. Teď jsem ji popadla a v podstatě zhltla. Já nevím, kniha nemá valné hodnocení, je tu dost kritizovaná, ale mně to přišlo prostě hodně dobrý. Jiný než bych čekala. Mile mně to překvapilo. Ty niterné obraty, rychlý proud šílených myšlenek. Já cítila ten roztříštěný vnitřek hlavní hrdinky. A ke konci už jsem se musela smát, jak se člověku v té největší naštvanosti v životě prostě nic nedaří. Nevím, co mi z té knihy nakonec zbyde, ale mám chuť si ji přečíst znova..