Přítelkyně smrti

13.01.2017

Za mě moc dobrá kniha,četla se rychle,dobře a byla velmi poutavá. Zajímavý námět a jsem velmi zvědavá na pokračování. Už se velmi těším,až si druhý dil koupim

09.01.2017

Knížka se čte sama, přelouskala jsem ji během chvilky. Autorův strohý styl mě chvílemi rozčiloval a chvílemi mi naopak vyhovoval. Nebylo to špatné, ale mezi mé topy se kniha nejspíš nezařadí. Na druhý díl jsem ale přesto zvědavá. Prostě rozporuplné pocity se vším všudy.

07.01.2017

Pomsta jako jeden z nejsilnějších hnacích motorů. Můj milovaný Dexter dostal podobu něžného pohlaví. Blumovou jsem opravdu žral, tu její odzbrojující chladnou suverenitu. Strohý styl mi neuvěřitelně sedl na popisování vnitřního rozpoložení hlavní postavy. Celé to bylo tak chladné, že když jsem si v hlavě představoval scény z knihy, barvy byly buď černobílém nebo s šedivým filtrem.

05.01.2017

Zábava.
Takovým tím svižným bezmyšlenkovitým způsobem. Krátkým jako Aichnerovy věty. Věrohodným jako filmy od Hallmarku. Autorovi nelze upřít jistou akčnost. Dny se tu vejdou do pár vět a životy do pár kapitol. Ta pachuť instantní polívky se ale nedá jen tak přehlušit. Bez emocí. A taky bez zvlášť silné touhy po druhém dílu.

02.01.2017

Kniha me opravdu zaujala. Velice rychly spad, kratke kapitoly, ktere ctenare nuti cist dal a dal, malo postav takze se clovek v knize neztraci a nemusi o kazde kapitole premyslet kdo je vlasne kdo. Uzasna kniha tesim se na pokracovani.

30.12.2016

Tohle nedám. Děsná nuda a křeč.

Mně kniha bohužel - jako většina německých knih - zklamala především "otrockým" překladem. Děj byl stylizovaný "severskými autory", spousta neprovededitelných zápletek, brutální žena. Bohužel mi kniha vůbec nesedla a německé autory opravdu jen v originále (viz D. Glattauer - hezké oddychovky do vlaku).

23.12.2016

Jednoduché. Krátké kapitoly vás nutí číst dál a dál. Brutální a surové. Četl jsem mnohokrát lepší příběhy, ale tenhle se mi líbil a těším se na pokračování: Dům smrti.....

12.12.2016

Strohá, ale výstižná.

Líbila se mi promyšlenost celého příběhu, všech postav, jejich chování. Autor si dal opravdu záležet na tom, aby příběh působil co nejvíce důvěryhodně a skutečně, a podařilo se mu to. Hodně částí v knize vypadá celkem předvídatelně a v průběhu čtení si myslíte, že tušíte, jak se bude vyvíjet dál, ale ve většině případů přijde překvapující varianta příběhu, která vás ani na okamžik nenapadla.

25.11.2016

I autor si uvědomuje, že stvořil ženského Dextera - viz narážka v textu, ale inspiraci hledal asi i jinde - o majiteli pohřebního ústavu s podobnými sklony byl natočen také jeden pěkný seriál. Zvláštním stylem vyprávění a tisku knihy, který vás nutí rychle otáčet stránky se dosahuje docela zajímavého efektu - slušně roste napětí jestli se něco nezvrtne a zvědavost co bude dál. Vždy je pro čtenáře dobré, když se autor pokusí trošku obměnit ustálená klišé.

16.11.2016

Zajímavý příběh, zvláštní ale jednoduchý styl psaní pana autora, ale místy mi bylo špatně od žaludku z popsaných scén :-(. Čekala jsem od "světového bestselleru" mnohem víc....dočetla jsem, ale málem jsem to několikrát vzdala....

09.11.2016

Pecka! :) Tohle mě fakt bavilo. Přímočarý příběh, skvěle se to četlo, výborná oddychovka. Těším se na další díl.

09.11.2016

Čerstvě dočteno. Měla bych být plná dojmů. Tak proč je tedy nemám?
Příběh sám o sobě není špatný, i když poněkud jednoduchý. Majitelka pohřebního ústavu na mstivém tažení proti padouchům, kteří jsou jí naservírováni na zlatém podnosu. Každý, byť je to cizí člověk, s kým se setká, jí ochotně řekne vše, co ví a dovede ji tak k dalšímu násilníkovi. Nic se nekomplikuje, všechno je předem dané. Hlavní hrdinka, má být, nejspíš prvoplánově, podobná Dexterovi. Tato postava je dokonce v knize zmíněna. Jenže já postavu Dextera miluju, takže sorry, pokud tady s ním měla být nějaká podoba, tak z toho Blumová vyšla dost neohrabaně. Na styl psaní jsem si za celou knihu nezvykla. Holé věty, které jinde obvykle přidají na napětí, mi tady vůbec nesedli. Bylo jich prostě víc, než je zdrávo. A nepřirozeně na mě působily i úsečné rozhovory:

- Pivo, prosím
- Velké?
- Rozhodně.
- Jedete daleko?
- Dělám jen malý okruh.
- Je tu hezky, že?
- Připadá Vám to tak?
- Vám ne?
- Ne.
- Proč jste potom tady?

Tři hvězdičky dávám jenom proto, že příběh měl spád a díky pár postavám jsem nemusela přemýšlet o tom, kdo je kdo.

07.11.2016

Kniha me bavila. Zajimava tematika pohrebniho ustavu. Od zacatku az do konce bylo napeti. Hlavni hrdinka sympaticka

22.10.2016

Z knihy mám rozporuplné pocity, žádná pecka to teda nebyla. Literární styl hodně jednoduchý, takže u čtení nemusíte vůbec přemýšlet. Z popisu sadistických scén mi bylo akorát blbě, než že bych měla pocit, že čtu nějaký zajímavý thriller.

18.10.2016

To byla ale jííízda! :) Skvělá od začátku do konce. Poutavý námět, ne mnoho postav, takže jsem se krásně vyznala, kdo jde kdo. A hrdinka mi teda přijde sympatická :))) i když pro některé je to záporný element.

Od autora napjatě čekám další knihy! Právem se mi zařadil do oblíbenců, snad nezklame!

14.10.2016

Tak tohle byla fakt skvělá kriminálka. Blumová mi už od začátku nebyla sympatická, a moji přízeň si nezískala ani v průběhu knihy. Přesto jsem jí rozumněla. Chápala jsem, že po všem, čím si prošla, jaké hrůzy od mala zažívala, se rychle ztotožnila s útrapami Dunji a se rozhodla vzít spravedlnost do svých rukou. Mstila se i za sebe... Ne, že bych s tímto jednáním souhlasila, ale neodsoudila jsem jí a bylo mi jí i líto.
Výborně napsané, výborný styl psaní. Líbil se mi ten kontrast, kdy popisované až hrůzné "morbidní" scény byly střídány vzpomínkami a událostmi plnými něhy a pochopení.
Moje první knížka od tohoto autora a určitě budu netrpělivě vyčkávat vydání jeho nových neméně dobrých knih, i když laťku si autor nastavil hodně vysoko. DOPORUČUJI.

09.10.2016

Knižní klub vypustil "kontrolního chrousta", zda může být AICHNER na českém trhu přijat. Jen přijďte s dalším titulem!!!

08.10.2016

Kdo má silný žaludek a dobré nervy, doporučuju .