Geraldova hra
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59419/bmid_geraldova-hra-D9j-59419.jpg
4
1512
1512
Manželský pár Gerald a Jessie si vyjel za sexuálními hrátkami na osamělou chatu u liduprázdného jezera Kashwakamak Lake ve státě Maine. Jessie je při jednom milování právě uvězněná v poutech, ale nějak se jí to nelíbí - tím spíš ne po tom, co její manžel umírá na srdeční záchvat a daleko široko není, kdo by jí pomohl. Je donucená zápasit se svými vlastními vnitřními démony a potlačit vzpomínky, aby dokázala uniknout ze své nezáviděníhodné situace. Démonové ji však nepřestanou pronásledovat ani tehdy, když je volná...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2010 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Gerald's Game, 1992
více info...
Přidat komentář
Jako vždy po přečtení knihy, pročítám komentáře.. Pár jich je o tom, že King je “nadspisovatel” který léty ztrácí na kvalitě. Dovolím si do toho hodit vidle. King píše ve směs porád stejně! “Kingovinu” bych poznala i beze jména autora na obálce. Spíš bych řekla, že z jeho stylu člověk “vyroste” - přesysytí se - tak jak u jiných autorů, ale King je King.
Kniha by stačila jako povídka, jsou části, co by asi nechyběly a napínavé prvky byly rozhodně lépe využitelné. Avšak za přečtení kniha rozhodně stojí, jako vše od Kinga. ;)
Z tohto sa dalo vytrieskať viac. Popravde- najprv som videla film a potom som čítala knihu. A myslela som si, že kniha bude lepšia, ale tu sami zdalo že to bolo naopak. Film radím medzi obľúbené, kniha bola slabá. Veľmi mi vadili tie jej rozhovory s rôznymi postavami, bolo ich tam príliš veľa a to omdlievanie a že bola nevysporiadaná s minulosťou až do takej miery, že tam stále boli tie hlasy. Námet dobrý a popravde jedna z mojich deep dark fears to, čo sa stalo hlavnej postave.
Napínavá a zaujímavá aj z psychologického hľadiska. Desivá atmosféra a pocit izolácie hrajú prim, no mňa zaujala aj Jessiina minulosť a spôsoby, akými sa s ňou snažila vyrovnať. Miestami som mal síce pocit, že by tomu neuškodilo trochu zostručniť, no koniec-koncov to bol silný a nevšedný zážitok. Prečítaná druhýkrát po cca desiatich rokoch.
Po sľubnom začiatku sa, žiaľ, príbeh ponoril do retrospektívy, ktorá svojou rozvláčnosťou značne brzdila dej, i keď treba uznať, že pracovala s dobrým námetom. Prítomnosť a minulosť sa striedali, pričom minulosť dostávala omnoho viac pozornosti. Ako čitateľ som sa jednoducho chcel dozvedieť, ako sa protagonistka dostane z pút, a keď som videl, že celá nasledujúca desaťstranová kapitola sa venuje minulosti, trochu ma to frustrovalo. Bez spomínanej retrospektívy by však dej ponúkal málo, lebo o vyslobodení sa z pút sa nedá písať donekonečna.
Vyzdvihnúť treba aj mimoriadne temné, ba až zvrátené témy a situácie. Aj záver knihy je pre autora netradičný, prekvapivo nenecháva priestor pre čitateľovu interpretáciu, ale explicitne vyjadruje, čo sa skutočne udialo.
Mohlo to byť lepšie, dej v prítomnosti je pútavý, ale mne to kazili zdĺhavé exkurzy do minulosti.
Ja si tak myslím, že z tohto príbehu sa dalo vyťažiť oveľa viac, ako človek pochopil a predvídal z prvej kapitoly. Začiatok ma nabudil, fascinoval, predostrel temnotu, zápletku, napäto som čakala a nič. Celé jadro príbehu bolo príliš rozťahané, miestami nudné a koniec bol opäť nabitý tak, že som nemohla čítať viac ako jednu kapitolu naraz. Čakala som trochu viac, ale príbeh bol čitateľný a mysteriózny, ako väčšina Kingoviek
(SPOILER) Stejně, jako u Holčičky, je i tahle kniha skvělá právě proto, jak jednoduchou má zápletku. Tři čtvrtě knihy leží hlavní hrdinka na zádech (doslova) připoutána k pelesti policejními pouzy. A to je vše. Stephen King opět rozehrává hru s myslí, nehezkou minulostí a strašidelným čímsi v temném rohu ložnice. Náhled do Jesiiny hlavy a rozmluvy s několika jejími osobnostmi, které mají nejen svou hlavu, ale i svůj hlas a tváře, se dle mého vyvedly. Scény s Princem jsou místy až nechutné, ale ani tento zvířecí pojídač lidského masa není černobílou postavou. Hvězdu dolů sundám za nepodařené finále. Spousta čtenářů má rádo, když konec přinese vysvětlení, avšak zde měl mistr zatáhnout oponu o několik stránek dřív a nechat otazníky viset ve vzduchu. Nevysvětlitelná záhada je totiž právě to, co v nás zůstane nejdéle a nedá nám spát.
Občas mě při čtení Geraldovy hry napadala otázka, proč vůbec Jessie s Geraldem do té prokleté chaty u Kashwakamak Lake jela. Vždyť už ho vůbec nemilovala a její pocity z přípravy jeho "úžasné" hry musely být dost hrozné. A to ještě netušila, co přijde...Žasla jsem (jako už tolikrát), kolik toho King asi ví o ženské duši. Jak dokázal rozehrát všechny ty démony, špatné svědomí, sebeobviňování, i účtování s minulostí. Jo, taky to občas bylo dost nechutné, ale to už tak u Kinga občas je a musí se s tím počítat. A zase ten konec - prostě, pointy on umí.
Vzpomněla jsem si na před pár dny přečtenou Dolores Claiborneovou a ano, styčné prvky tam opravdu jsou, včetně zatmění slunce...Viděla jsem i film, vůbec nebyl špatný.
Nevím...trochu King,trochu Freud,tam,kde King převládal...super,tam,kde se to hemžilo hlasy....chaos a hladový pes k tomu jako bonus...celek jako takový ano,doporučit jiným...nevím. A teď si to přeberte :)
Kniha je brutální, ale velmi dobře napsaná kniha o tom kam až mohou zajít sexuální hrátky, když se nepovede to co se provést má. Tuto knihu buď po půlce odložíte protože se vám udělá špatně od žaludku nebo ji naopak přečtěte jedním dechem. Za mě dobrý, ale někdy zbytečně protahovaný, ale ta hlavní dějová linka je super.
(SPOILER)
Knížku jsem začala číst naprostou náhodou, narazila jsem na ni jako na první v paměti telefonu. A jsem hodně překvapená. Nadšení, zvědavost, vzrušení, hnus, lítost - to všechno ve vás knížka vyvolá.
SPOILER:
Číst těch několik stran, kdy si Jessie uřezává střepem ruku, ve vlaku v plným kupé, není to nejlepší :-)
Obdivuji, že je možné napsat román o tom, jak je někdo pouze sám se sebou, na jednom místě, ve vlastní hlavě. Ještě ke všemu to je velmi čtivé jako všechno od Kinga. Zase jsem pro změnu rád, že jsem se nenechal odradit hodnocením na databázi.
Další kniha, kde hlavní hrdinkou je žena. King je opravdu jeden z mála autorů (mužů), kterému to prostě věřím. Je dokonale seznámen s ženským myšlením a tím jeho postavy samozřejmě získávají na skutečnosti.
Kdyby partner přinesl pouta - byť ta chlupatá růžová ze sex shopu - rovnou ho majznu po hlavě, kvičím a prchám. Jsem přesvědčena, že vy také, pokud si knihu přečtete ;)
Asi druhá, nebo třetí kniha od Kinga, kterou jsem kdy četl. Musím říct, že jsem z ní nebyl zas až tak moc nadšený. S odstupem času musím opravdu uznat, jak dokonale dokázal King popsat a vykreslit situaci z pohledu ženy. Ta stísněná atmosféra a pocit bezmoci jsou opravdu perfektně napsané. To je ale asi tak vše.
Začtení mi trvalo opravdu dlouho a pasáže s vnitřními rozhovory mě prostě nebavily. Určitě jsem od Kinga četl mnohem lepší knihy. Hlavní dějová linka je sice zajímavá, podle mě by však lépe fungovala jako povídka.
Příběh obsahuje Kingovské prvky, které mám moc rád; mrazivě jednoduchá premisa i cíle, malý počet postav a omezené prostory s lehkou příchutí nadpřirozena. Protagonistka je lidská a zranitelná, řeší vše od odmítání pravdy, žízně a fyzické bolesti až k nejhlubším traumatům. Nakonec vše zapadá v drsném finále a příběh se ukáže být (na poměry Kinga) jedním z těch celkem při zemi! A psi nemusí být jen roztomilí mazlíčci... Rozhodně dobrý úvod do Kingovi tvorby. [dočteno v ang. 4.2.20]
Mám rád knihy Stephena Kinga a je to muj nejoblíbenější současný autor, některé jeho knihy jsem četl dvakrát, ale Geradlova hra je první, kterou jsem ani nezvládl dočíst, 30 stran před koncem knihy jsem si řekl, že už na to nemám a knihu jsem odložil. Hlavní postava mi přišla extrémně nezajímavá, a bylo mi v podstatě jedno jak to s ní dopadne. Problémy a komplexy z dětství mi do příběhu vůbec neseděly a příběh Jessie nijak neoživily. King píše skvělé postavy, a ještě lepší příběhy, tady mě bohužel nezaujalo ani jedno.
Je to hrozně zdlouhavé, pro mě to je taková malá tortura, až postupně o knihu ztrácím zájem. Dávám 3*, čekala jsem víc.