Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce. Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Jedné noci změní hloupá legrace nezvaných hostů její osud v tragédii a Linda se ocitne ve vězení. Oporou jí je mimo manžela i kamarádka Hanka. Po propuštění z vězení se vrací na hájovnu…... celý text
Přidat komentář
Nenápadná hájovna v lese, jen trošku ve vojenském prostoru. Linda mohla chodit za totality nakupovat k ruským vojákům, měla skoro všechno, jen manžel nebyl doma a ona se bála, měla i hodně dobrou kamarádku. Dostal mě ten její příběh, brečela jsem s ní, protože mi bylo líto, že se toto dělo a bylo tolik nespravedlnosti. Nedokážu si představit být v její kůži. Ale alespoň měla štěstí na další dobrou kamarádku, kterou si našla. Knížka se mi moc líbila a četla se jedním dechem
Za mě takový průměr, příběh zajímavý, lehce předvídatelný, ale stylisticky mi na tom něco vadilo, možná občas naivní myšlenky, preskakování v úvahách...dočetla jsem, ale přirovnání této knihy k autorkám jako je K. Lednická nebo A. Mornštajnová, jak jsem kdesi četla, mi přijde dost mimo. Něco tomu prostě chybělo.
Líbil se mi popis i autentičnost místa, velmi uvěřitelný příběh, hlavní hrdince jsem fandila. Rozsudek považuji za nespravedlivý, trest neúměrný. Rozhodně zajímavá kniha, kterou můžu doporučit k přečtení.
Nenápadná a pritom tak skvelá kniha. Nemohla som prestať čítať. Príbeh Lindy ma totálne ovládol a prežívala som s ňou smútok i beznádej v jej neľahkom živote. Teším sa na ďalšie knihy od pani Kubíkovej.
Jak aktuální téma a silný příběh ženy, jež ve svém mladém věku zakusila nesmírnou bolest a četná příkoří. Není to zrovna velikonoční čtení, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Povedený román s překrásnou obálkou přesně vystihující atmosféru celého díla.
Budu opakovat komentáře níže - nádherná obálka, zajímavý příběh, slabší zpracování. Užila jsem si až poslední třetinu knížky, kde šla literární úroveň nahoru, ale začátek byl stylisticky opravdu tristní.
(SPOILER)
Obálka a anotace knihy vypadaly tak slibně... Bohužel mě ale příběh Lindy vůbec neoslovil, připadá mi, že její život nenarušili ani tak sovětští vojáci, jako spíš její špatný výběr chlapa a jeho kamarádů. A s tou střelnou zbraní se tedy zacházelo lehkovážně. I když se tak to vysvětlení nabízí, přijde mi, že se Linda prostě snaží dělat lepším člověkem - do univermagu chodila, i když nechtěla, nakupovala tam s krajním odporem. Přitom v poslední části knihy nebyl problém do městečka chodit každý den. S tchyní si nerozuměla už na začátku, nezašla ta ní, protože tchyně by se potvora ptala jen na to, kde má Vojtěcha.
No, to se fakt nedá pochopit! A Hanka dle slov hlavní hrdinky byla ošklivější, ale uměla to s lidmi. Hm. Opravdu mi Linda k srdci nepřirostla. A další kapitolou sama o sobě byla gramatická část knihy. Tolik vykřičníků jsem v obyčejných oznamovacích větách neviděla.
Krásný příběh. Sama jsem v roce 1985 rodila. Připomnělo mi to dobu socialismu. Vrátila jsem se zpět do těch let. Příběh byl moc smutný. Hlavní hrdinku jsem obdivovala.
Výborný příběh, trochu slabší literární zpracování. Silná, obdivuhodná hrdinka, ale autorka, bohužel, nedokáže toto téma vytěžit a nabízí jen velmi málo šťavnatou jednohubku pro nenasytnou knihomolku.
Ten, již zde zmiňovaný úsporný styl psaní mi vůbec nevadil. Někdy prostě není potřeba se rozepisovat. I v přímočarosti se dá najít spoustu emocí. Člověk je rychleji vtažen do příběhu nebo spíše vhozen. S tím nemám problém. Proč něco zbytečně pitvat a chodit kolem. Kniha se hezky četla. Byl to silný příběh.
Velice čtivá kniha s moc smutným příběhem...Dobře zachycená doba socialismu a změna režimu v životech obyčejných lidí. Pro mne velice zajímavé informace o životě ve vojenském prostoru a jeho okolí...
Knížka mě zaujala moc pěknou obálkou a ledabyle přečtenou anotací. Je psána opravdu takovým úspornějším stylem, který ne úplně každému sedl.
Mě ano. Dvěstě stran úplně stačilo na trochu smutný, tragický příběh o (ne)svobodě a lásce k dítěti i muži. Oddechovka, ale na vážnější téma. Četla se dobře a líbila se mi.
V podstatě hned od začátku knížky jsem byla vtažena do příběhu, který se z velké části odehrává ve vojenském újezdu, kde žijí ruští vojáci. Ihned jsem si představila Milovice, kde žili ruští vojáci od roku 1968. Vzhledem k tomu, že je to poblíž mého bydliště, pamatuji si velmi dobře, že jsme jako děti věděly, že do blízkého lesa se nesmí. Při čtení jsem pořád přemýšlela, kde se hájovna Lindy a Vojty mohla nacházet. Úplně jsem slyšela zvuk stíhaček, protože letiště je v podstatě hned za vsí. Taky si vzpomínám, že se říkalo, jaké skvělé zboží měli v tamním univermagu. Ač jsem v té době byla pouze malá holka, vzpomínky se oživily a já strávila dva večery ve společnosti Lindy a jejích starostí/radostí.
Mně se knížka líbila.
Příběh hezký, zpracování amatérské. V první polovině knihy se autorka nebyla schopna rozhodnout, jestli chce psát v minulém nebo přítomném čase (ne, nebyl to záměr) - tohle fakt ruší. Jinak zajímavý, lineárně vedený příběh, přečetla jsem za dva večery. Hvězdičky dávám za námět, ne za zpracování.
Přesně tímto stylem by se měly tyto příběhy ze skutečného života vyprávět. Bez zbytečných kliček a smyček se dozvíme, co mladá žena prožila na konci komunismu, když žila v hájovně ve vojenském újezdu a co musela vytrpět po jedné životní chybce, aby se mohla posunout dál.
Takováto vyprávění mám rád a určitě nejsem sám.
Samotný příběh a hlavní dějová linka zajímavá. Ale zpracování velice zvláštní, jakoby odbyté, jednoduché věty, slova, úvahy, strohé popisy. Nepropracované, nerozvedené, jakoby autorka chtěla knihu rychle mít napsanou. Prostě žádný literární zážitek. Zklamání.
Jsem bohužel mírně na rozpacích, protože od paní Kubíkové jsem po knížce Spálená křídla čekala skvělé počtení. Nebylo tomu zcela tak. Suchopárné, nerozvedené do hloubky, prvoplánové proti "Rusákům", hlavní hrdinka (ať to měla sebevíc těžší) tak mi nepřišla zrovna jako "sympoška". Opravdu taková jednohubka na maximálně dva večery. Víc jak na 3 hvězdičky to nevidím.
Příběh byl velice smutný a chytí za srdce.
Bohužel při přečtení anotace je prozrazeno třičtvrtě příběhu. Nejvíce jsem si užila až třetí část.
Styl psaní mi moc nesedl.
Nakonci knihy mi chybělo jak to se všemi dopadlo dál. Nějaký epilog by byl fajn.
Štítky knihy
vězení, věznice 80. léta 20. století rodinné vztahy socialismus ze života mateřství české rományAutorovy další knížky
2022 | Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce |
2017 | Spálená křídla |
2007 | Rafanda |
2008 | Samoživitelka |
2024 | Dům na konci ulice |
Velmi čtivá knížka….