Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551714/bmid_hajovna-pribeh-o-ztrate-svobody-a-materske-lasce.jpg
4
1065
1065
Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce. Píše se rok 1985. Linda žije na hájovně, která je součástí vojenského prostoru, v němž jsou umístěni ruští vojáci. Jedné noci změní hloupá legrace nezvaných hostů její osud v tragédii a Linda se ocitne ve vězení. Oporou jí je mimo manžela i kamarádka Hanka. Po propuštění z vězení se vrací na hájovnu…... celý text
Přidat komentář
Uf, tak tuhle budu ještě chvíli rozdýchavat. Moment, který všechno změní... Silný příběh.
Moc pěkně napsaná kniha, krásný příběh. Téma, které je dobré si připomínat, aby lidi nezapomínali.
Autorky styl psaní mi sedl, nemohla jsem přestat číst... Byla jsem zvědavá, jak nakonec Linda zvládne návrat domů, jak se bude vyvíjet její vztah s dcerou Aničkou. Úplně od začátku mi nebyl sympatický Lindin manžel a ani kamarádka Hanka.
Pro mě to bylo čtení, kdy se mnou cloumaly emoce. A i po nějaké době co jsem knížku přečetla, si sem tam na příběh vzpomenu.
Napsáno tak skvěle, že nešlo přestat číst. Pak mně bylo líto, že už je konec, že jsem si to trochu nešetřila :)
Tuto knihu jen tak lehce nedostanete z hlavy. Hodně vás zasáhne. Stojí za přečtení.
Knihu jsem si vzal náhodně v knihovně kvůli podnapisu "Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce".
Nebudu vám mazat omáčku, nešel jsem do knihy s očekáváním, spíše v mé hlavě zněly myšlenky, že určitě se nezačtu a odložím to. Opak byl fenomenální!
Po přečtení úvodu jsem si řekl, že to bude jednoznačně zajímavé, jelikož autorka vložila do knihy i příběh své známé, jen něco málo si napsala k obrazu svému a to byl první bod.
Druhý bod přišel hned v první kapitole, kdy autorčin styl psaní mě šokoval v dobrém slova smyslu. Kniha plynula rychle i přes těžší téma a celkově mi ten styl napsání knihy sedl.
Autorka skvěle, ale fakt podotýkám skvěle nastínila dobu osmdesátek za sovětské okupace. Měl jsem pocit, že mě vtahuje do té doby, abych poznal jak všechno fungovalo, že ve většině případů byla potřeba propustka, že pomeranče a banány nebyly jako v dnešní době k mání, ale byly vzácnost a museli se jak na ně, tak třeba na kočárky pro novorozence čekat fronty či si to objednat dopředu.
Když žena otěhotněla, ve větším případě se otec dítěte a matka z jakési tradice museli vzít.
Mohl bych vám tady vypsat všechno, co mě osobně přišlo zajímavé, apod., ale věřte, že by to bylo na dlouho.
Postavy - hlavní hrdinka Linda a její manžel Vojtěch. Ačkoliv Linda mi přišla jako normální a silná žena, tak Vojtěch se mi zdál dosti nesympatický, když se vrátila Linda z vězení, přeci jen její nejlepší kamarádka.. no to se dočtete, ale rozhodně být na Vojtěchovém místě, rozhodnu se rychle..
Popis jak se Linda snaží probojovat city ke sve dceři Aničce, kterou neviděla pár let, jak se snaží, aby Anička věděla, že máma je zpátky.. bylo to srdcervoucí a věřím, že to pro Lindu jako mámu bylo hodně těžké.
Mám rozporuplné pocity z té knihy a stále váham nad dobou dnešní a té v minulosti.
Rozhodně vám knihu doporučuji kdo neznáte a jsem rád, že takovou knihu napsal český autor, který měl i vyprávění někoho, koho znal.
Líblo se mi, jak příběh v knize plynul, jak se chovaly postavy, co říkaly... Vše bylo uvěřitelné, ale taky smutné. Myslím, že se autorce tato kniha moc povedla. Děkuji za ni.
V roce 1985 se Linda nastěhuje se svým manželem do hájovny, která leží ve vojenském prostoru, kde žijí ruští vojáci. Takových míst na našem území bylo několik. Linda je nemusí, straní se jim, ale život na hájovně se jí moc líbí. Jí, městské holce, která byla zvyklá mít vše při ruce, tak teď bydlí na samotě a do obchodu a nejbližší civilizace to má poměrně daleko. Ale život v přírodě, v lese, v tichu a jen za zvuků zvěře se jí líbí.
Po narození dcerky Aničky dostal Lindin život nový směr. Dny jsou naplněné starostí o miminko, o domácnost a až když jsou malé čtyři měsíce, tak se Linda rozhodně po dlouhém uvážení,že si s manželem Vojtou zajdou na ples. Zajistí hlídání a Linda se nakonec začne i docela těšit. Kdyby věděla, co příjde a jak moc se jí její život otočí, určitě by zůstala doma...
Proč muselo dojít k tragédii? Proč jsou někteří lidé tak hloupí a baví se vtípky na druhé lidi? Proč vše muselo dojít až do bodu, kdy se Linda bála o svůj a dceřin život? To všechno autorka citlivě a velice čtivě popisuje a její vyprávění vás do příběhu vtáhne natolik, že nebudete chtít knížku odložit. Zoufalství mámy, která je najednou bez dítěte a je odsouzená k x letům vězení...popisy života ve vězení jsou tak autentické a navíc se mi vybavil seriál Přítelkyně z domu smutku, který byl natočen v roce 1992 a dost nám napovídá o době, která se vlastně odehrává i v knize.
Dokázala se Linda poprat se svým osudem? A setkala se ještě se svým manželem? Dokázal se Vojta postarat o Aničku? Na všechny otázky dostanete odpověď. A ne vždy to bude hezké čtení. Slibuji, že vás bude mrazit v zátylku. Konec příběhu se mi líbil, ač to až do poslední chvíle nevypadalo, že skončí tak, jak skončil.
Knihu jsem dostala jako dárek, takže bych se k ní sama určitě nedostala.
Naprosto mě uchvátila a snad nikdy jsem tak nefandila hlavnímu hrdinovi (zde hrdince :)), jako tady Lindě.
Autorka vzala zajímavé a neokoukané téma, které bohužel zpracovala jen povrchně. Po dočtení mi v hlavě zůstává spousta otázek a nemohu se zbavit dojmu, že příběh v knize měl mnohem větší potenciál ke zpracování, než jaký autorka využila.
Me se kniha libila, prave pro ten primocary dej, bez vytacek, odbocek, jen co bylo potreba pro pochopeni vyusteni deje. Druha cast pro pristup Lindy jak zvladnout tezkou situaci, kdy clovek nema vliv na prubeh deni a treti dil uz neslo nevzit jednim tahem.
Kdo tuto dobu nezažil, vidí příběh jinýma očima.
A proto jsem knihu přečetla se zaujetím a pochopením. Vzít se do pocitů hlavní hrdinky nebylo těžké. Rodinné události plynuly svojím tempem. Závěr byl úlevou pro všechny.
Knihu ráda doporučím starším čtenářkám, které dobu zažily. Určitě si vzpomenou na nedostatkový toaletní papír, zubní pastu, hygienické pomůcky pro ženy, atd. - v současné době to zní absurdně...
Příběh byl zajímavý, ale psán byl velice jednoduše. Musím říct, že mě kniha vlastně zase tolik nechytla, byla jsem spíš zvědavá, jak se to vše vyvine.
Vzhledem k údajům na obálce a předsádce, vlastně čtenář tuší, co se bude v knize dít a bohužel se nekoná žádné velké překvapení. Co je na obálce napsáno, to se stane. Tečka. Nic moc navíc.
Mě se příběh líbil moc. S jakou jednoduchostí autorka popisuje začátek manželství. Žádný drahý dovolený, společný bydlení, váhání ani pořizování si pejsků, aby se dvojice mohla o někoho starat jen tak "nanečisto".
V dalším díle jsem jí neuvěřitelně litovala, odloučení od miminka musí být strašné.s
Ale závěr jsem už přímo zhltla. Krásný a smutný příběh
Obávám se, že za pár let si nevzpomenu, že jsem knihu četla. Asi tak. Průměr. Rušilo mě, jak hlavní hrdinka Linda ve vězení píše pohádku. To má být asociace na Ivana Martina Jirouse a jeho vězeňské psaní Magor dětem? Nesrovnatelné.
Mě se kniha četla příjemně,jak se říká ..." V jednoduchosti je síla" Takže mě styl vyprávění neurazil a podívat se do tak obtížné doby aspoň mezi řádky, není vůbec na škodu.
Věřím,že to bylo složité a člověk si takové následky nese po celý život.
Knihu jsem měla dlouho v merku a konečně ji v knihovně měli. Mě se čtení líbilo. Líbilo se mi více úhlů pohledu na jednu situaci a že vlastně nic není jen černobílé. Já jsem spokojená.
(SPOILER)
Bylo to jako rozvleklá slohová práce ze základky.. Emoce veškeré žádné, kapesníky netřeba :-)
OBR SPOILER: A ten konec jsem taky nepobrala - Vojtěch tvrdošíjně odmítá, aby jeho dítě bydlelo se svojí matkou ve vedlejší vesnici, ale pak souhlasí, aby se odstěhovaly na druhý konec republiky??
Dobrý příběh, silný, ale bylo to psané tak jednoduše a jakoby bez emocí. Nevyvolávalo to ve mně žádné pocity. Prostě něco tomu chybělo...
Štítky knihy
vězení, věznice 80. léta 20. století rodinné vztahy socialismus ze života mateřství české rományAutorovy další knížky
| 2022 |  Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce |
| 2017 | Spálená křídla |
| 2007 | Rafanda |
| 2008 |  Samoživitelka |
| 2024 | Dům na konci ulice |
Zajímavá kniha...příběh mi sice přišel trochu podobný Listopádu od Mornštajnové, ale kniha je napsaná příjemným stylem, krátce, svižně, bez zbytečné omáčky. Navíc čtena v době, kdy sama mám malé dítě a představa podobného osudu je děsivá.
Určitě stojí za přečtení, ale vracet se k ní už asi nebudu. Nicméně už jen proto, že je další z řady ukázek toho, v jaké společnosti a době jsme my nebo naši rodiče a prarodiče skutečně žili, by se takové knihy dál měly psát a číst.