Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454686/bmid_hana-JfO-454686.jpg
5
14219
14219
Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách. Spadne do vody, čím sa jej neposlušnosť prezradí, a je za to potrestaná tým, že na rodinnej oslave nedostane zákusok. Nevinná príhoda z detstva však pre Miru znamená zásadný životný zvrat. Nasleduje tragédia, ktorá ju na dlhé roky pripúta k mĺkvej a depresívnej tete Hane a odhalí pohnutú rodinnú históriu, čo popláva ďalej s prúdom jej života ako ľadová kryha. Príbeh, vychádzajúci zo skutočných udalostí, podáva Alena Mornštajnová v strhujúcom tempe a so zmyslom pre dramatickosť, až má čitateľ pocit, že sleduje napínavý film. Zostáva iba otázka, či sa kryha osudu nakoniec predsa len roztopí…... celý text
Přidat komentář
Na tuhle všemi opěvovanou knihu jsem se velice těšila, ale zároveň jsem se bála, že budu po jejím přečtení zklamaná. Ale nestalo se - krásná, dojemná knížka o těžkém osudu židů, kterou asi dlouho budu mít v paměti... Strašně se mi líbila postava Miry, která svou upřímnou povahou dokázala v Haně probudit chuť do života, i když to měla velice těžké...
Knihu jsem dostala, není to zrovna můj oblíbený žánr, ale přečetla jsem ji jedním dechem a nutí mě k zamýšlení.
Narodila jsem se v Novém Jičíně a polovina mé rodiny bydlí ve Valašském Meziříčí. Obě města znám jako svoje boty a jsem poprvé opravdu zaražená z toho, co se tam před necelými 80 lety odehrávalo...Až v této knize se to celé zhmotnilo: moje rodné město bylo z velké části německé, je tam synagoga, ze které je dnes archiv. Prostě mě celý ten příběh zasáhl víc, protože pocházím přímo z místa děje.
Kniha je skvělá, děsivě smutná a s puncem povinné četby pro studenty. Moje druhá Gerta Schnirch...
Chtě nechtě musím zopakovat to tolikrát omílané klišé: važme si toho, co dnes máme, jak žijeme a jaké bezpečí nás všude kolem obklopuje. Není to tak dávno, co takové věci nebyly samozřejmostí.
Je těžké napsat o knize něco originálního, když už téměř vše bylo řečeno. Sáhla jsem po ní přesycená detektivkami a zvědavá na knihu, kterou všichni tolik chválí i přesto, že knihy s touto tématikou běžně nečtu. Ne proto, že by mě nezajímaly, ale proto, že knihy čtu hlavně kvůli odpočinku od běžných každodenních starostí. U téhle se odpočinout nedalo. Dočetla jsem jí včera a mám jí od té doby plnou hlavu. Bylo to krásné, ale velmi smutné čtení. I když má člověk pocit, že to, co se mu v životě děje je strašné, takové knihy Vás donutí vážit si toho, co máte, i když to třeba není vše, co byste chtěli. Hanin osud je tragický a mrazí z něj, o to víc asi čtenáře potěší (a nakonec i rozpláče) poslední věta. Paní Mornštajnová je bezpochyby velmi talentovaná spisovatelka, protože příběh běžel plynule a celkově jsem ze stylistické stránky knihy nadšená. Víc takových českých autorů a jejich příběhů.
Kniha je poutavě napsána a přečetla jsem ji během jednoho odpoledne. Je moc hezky napsána a příběh dává smysl. Dojemné a dobře napsané. Příběhy se hezky prolínají a já musím dat plný počet hvězdiček, protože se mi kniha opravdu moc líbila.
Audioknihu mám teprve před sebou, zatím jsem slyšela jen rozhlasovou četbu na pokračování. Nejzajímavější pro mne není téma holokaustu, ale postava Hany. Její roli v životě rodiny bych mít nechtěla, neunesla bych ji.
Kniha mě bavila, ale nijak speciálně neuchvátila. Upřímně nechápu ten všeobecný humbuk kolem této knihy. Tím samozřejmě nechci nijak snižovat hrůzostrašnost doby.
O této knize se poslední dobou hodně mluví a po přečtení chápu proč. Velmi kvalitně, originálně a poutavě napsáno. Hodně silné téma, které se člověku vrývá pod kůži ještě víc tím, že se toto opravdu dělo. Nad Hanou budu ještě dlouho přemýšlet.
Krásná kniha, bez zbytečného patosu. Přesto velmi dojemná, člověk po přečtění má dlouho o čem přemýšlet
Hana byla skvělá, četla jsem ji už loni v červnu, kdy ještě kolem ní nebyl takový humbuk a moc se mi líbila i proto, že se děj odehrává v mém rodném Valmezu. Zhltla jsem ji za 2 večery. Téma je dost silné, několik dní jsem pak na ni furt musela myslet. Určitě si ji přečtu znovu.
Od této knihy jsem nijak moc nečekala, necítila jsem důvod si ji přečíst, ale čtenářská výzva mě donutila po knize sáhnout. A rozhodně nelituju! Četlo se to úplně samo, dokázala jsem se do knihy "vžít", no prostě bomba. Autorce patří velká poklona za tohle dílo. Přesně pro takové excelentní knihy jako je Hana mě baví čtení.
Dle hodnocení pode mnou jsem měl vysoká očekávání a ty se naplnili. Kniha mě velmi zaujala od začátku do konce. Jedná se totiž o velmi silný a smutný příběh. Paní Mornštajnové děkuji za tuto knihu a rozhodně si přečtu Hotýlek nebo Slepou mapu.
O WWII jsem toho přečetl již hodně, ale tato kniha mě prostě dostala. Všem vřele doporučuji jedna z nejlepších knih, kterou jsem v životě četl.
Pro mě nejlepší z knih od této autorky. Příběh hluboký, silný. Velmi dobře zpracována, přečetla jsem jedním dechem. Utrpení, ale i nepřímé utrpení je protkáno celou knihou v návaznosti na dobu, do které je děj vsazen. Je třeba takových příběhů i pro dnešní generace. Děkuji autorce za brilantní zpracování.
Štítky knihy
Židé rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust české rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Lehce čtivá kniha, ale paradoxně přitom lehká opravdu vůbec není.