Harry Potter a polovičný princ

03.11.2018

Určitě další úžasný díl.Konec jsem rozdýchávala,ale za mě asi nejslabší. Ale bylo tam dost akce a napětí a taky lásky a nenávisti:)

19.10.2018

Pro mě už moc natažené.

16.10.2018

Tož dalo se... Ale hlavní hrdina je mi stále čím dál tím méně sympatický.

21.09.2018

Ach jo, pozvdechl si mudla z malé země Česká republika, po přečtení Harryho Pottera a Prince dvojí krve. Jak to ta autorka vlastně dělá, že je to tak skvělé?! Proč máte po přečtení pocit, že se v knize nic nedělo, ale přesto jste se do ní zamilovali? Jak autorka dokázala nacpat napětí, emoce a hlavně onu těžkou dobu temna, o které se mnohokrát zmiňoval Brumbál do jedné knihy?
To se asi nikdy nedozvíme. Proto paní Rowlingové děkuji za vše co do teď napsala, a autora filmu Harry Potter a Princ dvojí krve, obviňuji z černé magie, kterou použil na vytvoření onoho příšerného filmu.

17.09.2018

Oproštění se od modelu "dětského" psychologického románu a návrat k světu Bradavic má v celku osvěžující vliv, ale pořád (v rámci celé série) knihu ničí Rowlingowic snaha pracovat s dospíváním pubertálních fakanů a patetickou vatou vyplňovat emočně zajímavé scény. Shrnuto a podtrženo: práce s myslánkou a s rekonstrukcí času minulého by byla za 3 až 4 hvězdy, psychologie, patos a hlavně v závěru nelogicky naivní chování, jednání a myšlení postav strhávají 2 hvězdy dolů, takže nakonec s odřenýma ušima za dvě ... Asi nejhůře napsané vztahové partie a romantické linky. Lenka Lanczová sice píše sračky, ale oproti JKR je bohyní. Závěrečný symposion je total best pro učebnice patosu :)

01.09.2018

Pro mě zatím nejlepší díl celé série (ještě mě čekají Relikvie smrti). Mezi to nejlepší patřily vzpomínky na Voldemorta. Pak mě překvapilo,nebo spíš zaskočilo, jak si najednou Harry zničehonic uvědomil, že se mu Ginny vlastně líbí.
U toho dílu jsem si uvědomila, jak dokonale to Rowlingová vymyslela. Konec jsem samozřejmě obrečela :( ;)
Paráda ❤

31.08.2018

jako vždy Harry Potter nezklamal byla hrozně nadšená z celé knihy

30.08.2018

Princ dvojí krve je pro mě zatím nejemotivnější..
Konec jsem rozdýchával.. A popravdě..
Hlavu mám zamotanou ještě více, než předtím..
Menší výdech a šup šup na Relikvii smrti..

29.08.2018

Snad můj druhý nejoblíbenější díl v kouzelnické sérii (i když uvidíme, ještě nemám přečtenou Relikvii smrti). V téhle knize se stalo tolik věcí, zažehlo ve mně tolik emocí... Vážně, po přečtení jsem byla jako nekonečný lidský kohoutek.

Jako vždy, autorka i v téhle bichličce poodhaluje další a další věci o kouzelnickém světě. Vzpomínky o Voldemortovi, myslánka, nový učitel lektvarů, viteály... Je opravdu nutné to všechno vyjmenovávat? Jako v minulém díle, i zde se objevují klasické pubertální problémy, které jsou takové hezké a úsměvné. I když teda Ron s Hermionou byli fakt už na palici. Zároveň se tu skvěle pracuje s charaktery. Třeba takový Snape, autorka o něm pozměnila všechno, co jsme si o něm mysleli v předchozích pěti knihách, a v knize následující to ještě trochu obrátí (bohužel to mám vyspoilerované, strašně mě to štve :() Stejně tak postava Malfoye a jeho dilema, i když si myslím, že by mu mohlo být dáno o mnoho víc prostoru! A pak ten incident na konci, já jsem se z toho doteď psychicky nezotavila a snad ani nikdy nezotavím. I přesto, že jsem to měla opět vyspoilerované, fakt mě to zasáhlo.

Je to prostě pecka, stejně ale tu sérii nechci nikdy dočíst, tak moc geniální je.

27.08.2018

Sériu Harryho Pottera som začal čítať v ôsmych rokoch. Čo povedať, bola to jedna z mojich najobľúbenejších.

24.08.2018

Dokážu si představit ten šok, jaký fanoušci museli na konci knihy dostat, když ještě nevyšel sedmý díl a nevěděli, co se stane dopředu. Opět mě ohromuje jak si Rowlingová hraje se Snapeovým charakterem. Hraje na nejistotu a vždy se snaží, aby nebylo zcela jisté, na čí straně stojí. A tímto dílem to vytáhla na vrchol. Kdybych nevěděla příběh dopředu, tak bych byla přesvědčená...
Mimo jiné mi tento díl přišel také hodně zaměřený na vztahy. To mi vyloženě nevadí, jen mě trochu otravovalo odloučení Rona a Hermiony. Jestli chcete být spolu, tak už se dejte dohromadyyy. Vždyť je to tak jasné, že nakonec skončí spolu. Jediné, co mi přišlo nepochopitelné, bylo jak si Harry zničehonic uvědomil, že se mu líbí Ginny. A ten způsob, jakým to bylo napsáno... "Jenže to už se mu do mysli vloudila představa, jak v té opuštěné chodbě stojí a líbá Ginny on sám... zlotvor v jeho hrudi spokojeně zapředl..." já z toho nemůžu :'D
Jediné, co opět musím zmínit, je, že vyvrcholení a akce je opět stěsnaná do posledních několika kapitol. Samotná akce trvala snad jen dvě kapitoly. Zbytek ale byl vyprávěn až po tom, nebyli jsme "přímo u toho", postavy si to jen navzájem řekli. To je asi jediné, co mi vadí na stylu psaní Rowlingové (už od 4. dílu). Ale dá se to přejít, všechno ostatní bylo skvělé.

19.08.2018

TENTO KOMENTÁR MÔŽE OBSAHOVAŤ SPOILERY!
Objasňovanie histórie. Týmito dvoma slova by som pomenoval príbeh 6. dielu perfektnej čarodejníckej série, Harry Potter a Polovičný princ. Príbeh je opäť premyslený do detailov, má to spád, aj keď to nie je ako predošlé diely (okrem Fénixovho rádu) - Harry Potter počas školského roka nepriamo bojuje s Voldemortom a na konci sa s ním stretne tvárou v tvár. Nie.
Harry Potter a Fénixov rád bol prelomovým dielom v tejto sérii, kde veci do seba zapadali čoraz viac a viac a kde sa viac bojovalo než chodilo do školy.
Hlavnou časťou tejto knihy je "skúmanie" minulosti Toma Marvola Riddla - známeho ako Lord Voldemort. Tento element je veľmi zaujímavý a pomáha čitateľovi pochopiť mnohé súvislosti, spojitosti atď. Samozrejme, cesty do spomienok jednotlivých postáv na Harry posôbili aj po psychickej stránke - autorka rovnako ako pri predošlých dieloch, perfektne a s použitím prirovnaní popísala Harryho pocity a tak som mohol presne vedieť čo cíti, čoho sa bojí a čo sa v ňom deje. Je veľmi zaujímavé sledovať duchovné vnútro Harryho Pottera, vďaka tomu som mal občas pocit akoby to bolo reálne, ako keby stál predo mnou. Presne tento vzťah, ktorý si vie čitateľ vytvoriť k postave je jedným z najväčších plusov tejto čarodejníckej ságy.
Ďalšou vecou, ktorá je samozrejme smutná, je smrť Albusa Dumbledora, ktorá je však odôvodnená a objasnená v ďalšej knihe. No aj tak, fyzický profesor Dumbledore odišiel a už sa v telesnej podobe nevráti.
Na záver by som rád spomenul jednu teóriu od bratov Carlinovcov, ktorý ju publikovali aj na svojom YouTube kanále SuperCarlinBrothers.
Je Slughorn zodpovedný za počatie Voldermorta? Myslím si, že by to tak mohlo byť. Avšak pre tých čo nevedia o čo sa jedná tu je vysvetlenie:
Každý kto si prečítal toto dielo, sa stretol s postavou tučného profesora elixírov Horacea Slughorna. Tento učiteľ sa vyjadril o elixíre lásky - Amortencii takto: ,,Amortencia v skutočnosti, pravdaže, nevytvára lásku. Nie je možné vyrobiť alebo napodobniť lásku. Nie, tento nápoj jednoducho spôsobí silnú zaslepenosť alebo posadnutosť. Je to asi najnebezpečnejší a najmocnejší elixír v tejto miestnosti. Ó, áno. Keby ste mali za sebou taký kus života ako ja, nepodceňovali by ste silu posadnutosti láskou..."
Takže očividne má Horace Slughorn nejaké skúsenosti s týmto elixírom. A teraz to prichádza. Voldemortova matka Merope Gauntová sa narodila v roku 1907. Aj keď to je trochu nepravdepodobné, je možnosť je chodila na Rokfort. Horace Slughorn sa narodil niekedy medzi rokmi 1882 a 1913 a dostal sa na Strednú školu čarodejnícku - Rokfort a bol zaradený do Slizolinu, kde by s najväčšou pravdepodobnosťou išla aj Merope (je priamým potomkom Salazara Slizolina). Začal učiť až v roku 1931. Merope zomrela v roku 1926 čiže sa museli stretnúť ako spolužiaci. Teória hovorí, že práve Slughorn, ktorý sa neskôr stal učiteľom elixírov, naučil Merope Gauntovú vyrobiť elixír lásky. Tu už však prichádzajú fakty, ktoré boli potvrdené v knihe - Merope dala Tomovi Riddleovi staršiemu vypiť tento elixír aby sa do nej zaľúbil a to sa nakoniec stalo a mali nakoniec syna, Toma Riddla mladšieho, ktorý sa neskôr stal Lordom Voldemortom. Avšak Riddle starší potom opustil Merope a tým sa splnilo to čo vravel Slughorn žiakom o Amortencii. Či tejto hypotéze uveríte je na vás, no ja si myslím, že by to mohla byť pravda. A presne toto svety ako Harry Potter potrebujú, fanúšikov, ktorý by príbeh rozširovali a pomáhali tak zväčšovať toto obrovské univerzum.

10.08.2018

Opravdu s každým dílem stoupá napětí při čtení. Tohle je první díl, který nemohu porovnat s filmem, jelikož jsem ho viděla už dávno a vůbec si ho nepamatuju. Těším se až dočtu i Relikvii smrti a pak se půjdu podívat na filmy. Pomalu se mi ten kouzelnický svět blíží ke konci :) . Z prince dvojí krve jsem samozřejmě nadšená jako ze všech dílů!

08.08.2018

Velmi podařený díl této série a podle mě zatím nejlepší.

01.08.2018

Harry Potter se po šesté vrací do Bradavic a opět posouvá laťku o stupínek výše. Rowlingová předvádí absolutně skvělý výkon a knize není absolutně co vytknout. Před velkým finálem v podobě Relikvie smrti je Princ dvojí krve skvělou předehrou, která nám blíže odkrývá některá doposud skrytá tajemství a motivace jednotlivých postav včetně mého oblíbeného Severuse Snapea. S hodnocením proto není třeba ani chvíli váhat, jasných 5 hvězd.

29.07.2018

Opět úžasný díl a pomalu se blížím k závěru této nádherné série. Autorka má doopravdy ten příběh krasně propracovaný. Děj hezky plynul, žádná zdlouhavá místa jako v pětce se nevyskytovala. Čtení jsem si opět velice užila, obzvlášť měn bavilo zjišťovat věci z Voldemortovy minulosti a ke konci ukáplo několik slz.

16.07.2018

Nic víc než jen dokonalost.

11.07.2018

Opět další úžasný díl, který ve mně zanechal mnoho dojmů.

17.06.2018

Při pátém dílu jsem se do HP už beznadějně hluboce ponořila a tak jsem šestý díl přečetla velkou rychlostí a často při velké unavě, jelikož jsem kvůli četbě chodila pozdě spát. Je proto možné, že únava znemožnila hlubší emocionální prožitky - díl se mi jako ostatně všechny ostatní díly také líbil, ale přišel mi slabší než díl pátý, který je pro mě zatím úplně nejlepším z celé série. Tento mi přišel zajímavý a četla jsem také jedním dechem, ale přišlo mi to tak nějak jako sled událostí, které musí být odvyprávěny, abychom toho dost pochopili, a aby se pak mohl odehrávat závěr v dílu sedmém. Nebylo tady tolik momentů, které by ve mně tak hluboce zůstaly, jako momenty z dílu pátého. Konec jsem neprožila emocionálně vůbec, protože postavě, která zradila, jsem věřila i poté, co zradila, a tudíž jsem stále očekávala, že postava, která zemřela, určitě nezemřela doopravdy, a že se ukáže, že vše je jinak. To, že se tak nestalo, mě zanechalo ve zmatku. Harryho posedlost Malfoyem mě docela nudila a trochu otravovala. Citová vzplanutí mi zde přišla mnohem méně dobře vykreslená než v díle pátém, který mi v tom přišel geniální. Zde mi vznik nových vztahů nepřišel vykreslen tak přesvědčivě, přišlo mi to trochu uspěchané a emocionálně jsem v tom tolik nebyla. Časté dost explicitní líbačky po chodbách Bradavic mi přišly pro daný příběh v něčem jakoby trochu možná nehodící se, platoničtější rovina citových vztahů v pátém díle byla mnohem podmanivější a sedělo mi to tam víc. Ale jasně - jsou už starší. Vzpomínky na malého a mladého Voldemorta mě bavily a ta rovina, že Harry o něm musí co nejvíce poznat, aby byl na boj s ním připraven, mi přišla dobrá. Tento díl mě nezanechal tak naplněnou jako díly předchozí, více se u mě prožitek držel na povrchu, pořád jsem očekávala, že se to nějak rozvine, což se pro mě úplně nestalo, pak byl ve mně ten zmatek na závěr - no celé to na mě opravdu působilo jako vysvětlující prolog před posledním dílem, což nebylo špatné, ale chybělo mi tam i něco dalšího. Také humoru nebylo tolik a když, tak nebyl tak brilantně vypointovaný. Uvidíme, co se bude odehrávat dál.