Ódinovo dítě
Siri Pettersen
Havraní kruhy série
1. díl >
První díl fantasy trilogie Havraní kruhy. Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho jsi nikdo. Nákaza. Pouhý mýtus. Hirka se v den svých patnáctých narozenin dozvídá, že je Ódinovo dítě – bezocasá zrůda z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná. Člověk. Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo na povrch, a hodlá to zajistit všemi prostředky. Zmatená Hirka musí uprchnout, protože jí jde o život. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy Úspěšná norská trilogie Havraní kruhy se inspiruje severskou mytologií, ale přitom vytváří vlastní svébytný svět, kde být člověkem znamená ocitnout se ve zcela nezvyklé roli vyvržence. Hlavní hrdinka není „vyvolená“, dokonce nemá žádné zvláštní schopnosti. To, co ji odlišuje od ostatních, je děsivý fakt, že postrádá něco, co všichni ostatní mají.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Odinsbarn, 2013
více info...
Přidat komentář
Jsem na straně 200 a víceméně se pořad nic neděje. Tak nevím.. zatím z toho mám pocit, že by kniha mohla být kratší. Co mi vadí je protahování textu krátkými větami, které mají jakoby podtrhnout celou situaci. Zatím to na mě působí dost komicky. Na knížku jsem se dost těšila a zatím jsem spíše zklamaná..
Kniha, na kterou jsem se dost těšil, severská fantasy sága, to je něco pro mně. Bohužel přišlo dost velké rozčarování, chápu že každý nemůže být Tolkien, ale tohle spíš připomíná Rosamundu Pilcher. Hlavní hrdinka se nedokáže vymáčknout a každé její vyřčené větě předchází mohutný vnitřní boj, takže si jen sama působí další problémy, čemuž se upřímně moc nedivím. Nevlastní otec vozíčkář mi tam vůbec nesedí, to se do tohoto románu prostě moc nehodí. Holka bydlí v polorozpadlé chalupě bez oken někde v lese na kopci uprostřed hor, ale přitom slyší oknem racky v přístavu... zkrátka vykreslení tohoto světa je pro mně těžko uchopitelné. Dal jsem knížce šanci prvních sto stránek, a pak, když se pořád nic nedělo, jsem si tady přečetl, že se kniha rozjíždí až v druhé půlce. No nerozjela. Jedna z mála, kterou jsem nedočetl.
Opravdu miluji fantasy, takže jsem z knihy byl nadšený. Jakmile se děj rozjel, tak kniha měla spád, četla se mi dobře a celkově si autorka s knihou pohrála. Osobně si myslím, že například Plíseň, pokračování je o něco povedenější, a tak dávám 4 hvězdičky.
Od doby kdy byla kniha uvedena na trh jsem po ní pokukovala kdykoliv jsem přišla do knihkupectví, ale až teď jsem se odvážila ji koupit. Zaujala mě především svou obálkou. První polovina knihy mě hrozně nebavila. Byla plná názvů a osob a mnohdy u nich nebylo ani vysvětlení (významu jsem se někdy dovtípila až ve třetině knihy, někdy až ke konci knihy) a příběh byl zdlouhavý a docela nudný. Ale asi v polovině knihy došlo k zlomu a já nemohla od knihy odtrhnout oči, ikdyž to místy bylo trochu zmatené. Určitě si plánuji přečíst druhý díl a doufám, že bude alespoň stejně napínavý jako druhá polovina toho prvního.
Naprosto skvostný čtenářský zážitek. Dlouho jsem nechtěla tak propracovanou fantasy. Už se nemůžu dočkat dalších dílů.
Nádhera. Nemůžu říct nic jiného. Kniha má originální postavy, skvělý děj, kouzelné místo, nádech tajemna a zloduchy, kteří vám chtě nechtě přirostou k srdci. Mohu jen vřele doporučit pro všechny fanoušky fantasy literatury.
Tato kniha pro mne byla bohužel jedním velkým utrpením, nakonec jsem ani neměla sílu ji dočíst a 30 stran před koncem jsem ji prostě zavřela. Kniha mě vůbec nebavila, přišla mi strašně zdlouhavá a nudná, vše se hrozně táhlo a neměla vůbec žádný spád. Rozhodně nechápu všechna ta dobrá hodnocení, znám daleko lepší, napínavější knihy. V této sérii rozhodně pokračovat nebudu.
Rozvleklé popisy toho a onoho seškrtat! Styl mi moc nesedí, je takovej nevybroušenej... Jinak nápad je super. Jen se nemůžu rozhodnout, jestli mám chuť na druhý díl.
Tak nám po upírech (Stmívání) a "postemo"mládeži (hunger games) přišla do mody pro "puboše" i severská mytologie:)
Trochu nechápu ten poprask okolo knihy. Určitě se to čte dobře, děj má spád, postavy jsou sympatické, to je všechno fajn. Ale že by to bylo něco, z čeho bych si sedla na zadek a zařadila si to mezi top ten fantasy žánru, to asi ne.
Jednak mi děj z hlediska nějaké originality moc originální nepřišel a jednak jsem měla trochu problém se samotným literárním stylem autorky. V některých úsecích děje jsem se totiž nemohla zbavit pocitu, že by autorka ráda napsala víc, ale neuměla nebo nechtěla to vyjádřit.
Hodně dlouhou jsem mela ke knize nechut, desne mi byla nesympaticka obálka, ani jsem si nechcetela precit o cem kniha je:-))) A to jsem na ní pořád a vsude narazela. Az tady jeden koment me navnadil. Musim rict ze to byla skvela kniha a ja hltam pokracovaní!
Nenechte se odradit od obálek:-))))
Z téhle knihy mám rozporuplné pocity...
Na jednu stranu mě dost příběh bavil, byl poutavý a i napínavý. Hlavní hrdinka se chová dost vyspěle a uvážlivě.
Moc mi ale přes nos ze začátku nešli různé názvy a zvyklosti, u kterých mi zabralo čtvrt knihy, něž jsem si pod tím dokázala něco představit.
Některé části (možná i celé kapitoly) mi přišli někdy dost zdlouhavé a zbytečné. Taky se mi zdálo, že se určité informace často opakují, jako by si autorka myslela, že to v hlavně víc jak pár stránek neudržíme.
Druhý díl si asi přečtu, hlavně kvůli konci, který na pokračování přímo láká.
Na tuhle knihu jsem slyšela jen samé dobré recenze a musím říct, že mě ani trochu nezklamala. Opravdu jedna z nejlepších fantasy knížek, co jsem kdy četla.
Jakože když jsem začala číst první kapitolu, musela jsem se snad u každého druhého slova zastavovat a přemýšlet, co asi znamená, a každou větu číst tak třikrát, abych ji pochopila. :D To ale netrvalo moc dlouho a o pár kapitol dál jsem už pobírala všechno. (Tipuju, že na tomhle ale bude mít velký podíl moje pomalé chápání:))
Příběh mě uchvátil neskutečně rychle a okamžitě jsem se do něj začetla. Byla jsem ráda, že bylo všechno tak hezky vykreslené, protože tenhle styl já naprosto miluju. Autorka má opravdu působivý styl psaní. I to, že je kniha psaná v er-formě, mi tentokrát nevadilo, i když obvykle se mi takové knížky tolik nelíbí.
No a hlavní postavy? Tak ty byly naprosto dokonalé. Neskutečně mě zaujala Rimeho povaha. Tuhle postavu začínám mít čím dál tím víc ráda. No a Hirka byla taky úžasná. Celkově všechny postavy se chovaly tak, jak by se měly chovat, a všechno mi do sebe tak pěkně zapadalo.
Co dodat? Už se moc těším, až si někde obstarám další díl a budu moct v téhle sérii pokračovat.
Zajímavě zpracovaný svět, i když v něm pochopitelně najdete určité okamžiky, kdy se autorka asi inspirovala jinými fantasy příběhy. Ale celkem to chápu, ostatně toho bylo napsáno už tolik, že asi sotva může vzniknout nějaký nový a zcela čistý a dokonalý originál. =)
Každopádně Ymslanda se mi moc líbila, hlavně ten vztah Hirky k přírodě. Líbí se mi i to, že postavy nejsou černobílé, tedy žádná není ani zcela záporná, ani zcela kladná. Na další vývoj jsem byla fakt zvědavá, teď už mám za sebou druhý díl a čtu poslední, teď už to doslova hltám. =)
Jedno se musí nechat. Kniha je nápaditá. Ale proboha, 1200 stránek (e-kniha)? Nemůžu říct, že by čtení mělo trvalo dlouho, kniha se čte rychle, ale asi určitě by to chtělo provést několik škrtů. Už proto, že se mi kniha nepříjemně táhla, místy mě dost nudila, což vedlo k neustálému odkládání a nucení se do čtení a
ve výsledku mi to celé trvalo přečíst čtyři měsíce...
Jak zde píší asi všichni, kniha ze začátku nedávala žádný smysl, spousta věcí je objasněna během čtení, ale co mi vadí asi nejvíc, že ne vše je v knize pořádně vysvětleno. Netuším, jestli vysvětlení přijde s dalšími díly, ale přišlo by mi logické, aby to bylo vysvětleno hned. Například:
SPOILER
Vidoucí údajně neexistoval. Proč tedy našla Hirka s Rimem Snoháv na uspání Vidoucího havrana, když tedy vůbec neexistoval? Proč to tam bylo takhle rozepsané? Nebo jsem to špatně pochopila? Prostě mi to nedává smysl.
KONEC SPOILERU
Do dalších dílů se určitě pustím. Ti, kteří váhají, nebo nejsou si jisti, zda-li je kniha pro ně skrze Severskou mytologii. Strach mít nemusíte. Vím o severské mytologii velké prd a stejně mě kniha, dá se říct, že bavila :)
Moje očakávania boli skutočne vysoké. Fantasy odohrávajúca sa v svete inšpirovanom severskými ságami, to beriem! Navyše negatívne hodnotenie aby tu človek hľadal s lupou, všade samá chvála. Až príliš dobré na to, aby to bola pravda...?
Ak sa vám táto kniha páčila, tak prestaňte v tejto chvíli čítať, inak vás akurát naštvem.
Prvým problémom bol teda už samotný rozsah. A to hovorím ako človek, ktorý dá kľudne 500 strán za deň, ak za to stoja. Tu mi miestami prišlo, že by sa dali vyhádzať celé kapitoly a zápletka by vôbec neutrpela. Na druhú stranu, aj takých tristo strán prázdneho tlachania by asi bolo príliš.
Čím sa dostávam k ďalšiemu kameňu úrazu. Na to, že sa má jednať o originálny, do detailu premyslený svet (povedal kto...?), tak vysvetlení a reálií je tu žalostne málo. Chvíľami mi prišlo, že to celé stojí na nekonečných dialógoch a myšlienkach postáv. Akoby sa ale odohrávali vo vzduchoprázdne. Pokiaľ bolo autorkiným zámerom trúsiť náznaky a nechať čitateľa čakať na "veľké finále" v treťom dieli, kde to zázračne všetko začne dávať zmysel, tak beriem, je to jej právo. Ale bohužiaľ to už sa nedozviem. Nemám chuť púšťať sa do ďalšieho dielu, iba ak vo výnimočnom záchvate masochizmu.
Čo tam máme ďalej? Aha, hm, tretia osoba. Niežeby ma nejak zvlášť urážala, to nie. Ale ten rozprávač, ktorý všetkým postavám vidí do hlavy a neustále popisuje, ako sa cítia, čo si myslia, ma neuveriteľne nudil. Všetky intrigy tým vlastne strácajú na zaujímavosti, pretože celú dobu vieme, kto je zlý a kto dobrý.
Apropo, postavy. Hirka mi už od prvých viet bola nesympatická a tohto dojmu som sa už bohužiaľ nezbavila. To neustále poukazovanie na jej výnimočnosť. Až moc nasilu originálna. Nemá chvost. Neovláda Silu. Na to, že mala mať pätnásť rokov, správala sa a myslela ako desaťročné decko. V momente, ako sa na scéne v druhej kapitole zjavil Rime, bolo mi už všetko jasné. Ďalšia červená knižnica oblečená do fantasy hávu.
SPOILER!!! Ak som to pochopila správne, tak hlavný konflikt príbehu je, či on splesnivie, ak budú mať spolu sex?! Vážne? VÁŽNE?!
Všetky postavy sú síce neuveriteľné klišé, ale Rime asi najviac (biele vlasy, vlčie oči, zachádza s mečom... kde som to len už... ...?) Asi som už vyrástla z báchoriek, ako sa mocný, chladnokrvný bojovník zamiluje do neuveriteľne infantilnej hlavnej hrdinky.
Nejsem nijak velký příznivec fantasy, ale tahle kniha byla opravdu skvělá. Ze začátku jsem měla trochu chaos v cizích názvech a jménech a některé věci jsem si neuměla moc představit o co jde a až později se vysvětlily (jak vypadá vlastně to přimknutí, kdo je Vidoucí, co je Kolkagga atd..). Kniha byla na mě hoodně dlouhá, ale vlastně mě celou dobu bavila a svět byl opravdu propracovaný, takže se čtenář do toho mohl více vžít a hledat souvislosti. Možná mě trochu naštval konec, protože mi přišlo, že se jim všechno povedlo až moc jednoduše :D Každopádně se těším na další díl.
Po dlouhé době kniha z které jsem doopravdy nadšený. Nemám výhrad. Kniha má 568 stran, ale i tak mi přišla krátká ;-).
Snad jen... Hirka nemusela být zrzka, nevím proč, ale přijde mi to zbytečně kýčové.
Mám pocit, že poslední dobou narážím na samé skvělé fantasy série a Ódinovo dítě je rozhodně jednou z nich. Moc mě zaujal svět, který byl propracovaný do toho nejmenšího detailu. Sedla mi i hlavní hrdinka, čehož jsem se ze začátku trochu bála. Za mě skvělé počtení a rozhodně doporučuju!
Štítky knihy
norská literatura fantasy pro děti severská mytologie pro dospívající mládež (young adult) fantasy havrani
Asi jsem někde udělala chybu... Když jsem viděla tu pečeť "nejlepší norská fantasy"... říkala jsem si, že to bude něco o vikincích. :D , což by mě moc nebralo. Takže jsem byla celkem příjemně překvapená, že obsah knihy je úplně o něčem jiném. Není to žádná pecka, ale poměrně příjemná fantasy, která ač s mladou hrdinkou, tak i mě celkem oslovila. A jsem ráda, že se to nestočilo do klasického love trianglu. Nicéně spousta věcí se mi zdála trochu nedomyšlenená nebo až příliš uspěchaná. Na konci knihy jsem zmateně listovala zpět, jestli jsem náhodou nějakých pár stránek nepřeskočila, protože po dlouhém a vláčném rozepisování se konec zcvrknul do pár stránek a já netušila, kdo a jak se vlstně dostal k závěrečné bitvě. Pár hvězdiček to celkovému hodnocení ubralo.