Ódinovo dítě
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278987/bmid_odinovo-dite-boK-278987.jpg
4
1064
1064
Havraní kruhy série
1. díl >
První díl fantasy trilogie Havraní kruhy. Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho jsi nikdo. Nákaza. Pouhý mýtus. Hirka se v den svých patnáctých narozenin dozvídá, že je Ódinovo dítě – bezocasá zrůda z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná. Člověk. Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo na povrch, a hodlá to zajistit všemi prostředky. Zmatená Hirka musí uprchnout, protože jí jde o život. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy Úspěšná norská trilogie Havraní kruhy se inspiruje severskou mytologií, ale přitom vytváří vlastní svébytný svět, kde být člověkem znamená ocitnout se ve zcela nezvyklé roli vyvržence. Hlavní hrdinka není „vyvolená“, dokonce nemá žádné zvláštní schopnosti. To, co ji odlišuje od ostatních, je děsivý fakt, že postrádá něco, co všichni ostatní mají.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Odinsbarn, 2013
více info...
Přidat komentář
Úžasné... Těším se na další díly a další probděnou noc, protože prostě potřebuju vědět, jak to bude dál. Hirka a Rime jsou skvělí a uvěřitelní hlavní hrdinové.
Na začátku vás to hodí do úplně nového světa a vy absolutně netušíte, která bije, až časem sami zjišťujete jak ten svět funguje. Právě kvůli tomu jsem se ze začátku nemohla vůbec začíst a knížku jsem odložila. Ale doslova po pár dnech jsem po ní sáhla znova, měla jsem příliš mnoho otázek, a tak jsem četla a četla a najednou jsem byla skoro na konci.
Knížku rozhodně doporučuji, je to zase něco nového a těším se až si přečtu pokračování - Plíseň.
Zajímavá fantasy kniha, která se dobře četla. Jen jsem od ní čekala trochu více a wow efekt se rozhodně nekonal. Chyběla mi vysvětlení na určité postavy a proč se některé věci dějí. Jsem zvědavá na další díl.
Úplně jiný příběh, plný akce která má spád. Čte se dobře i když jsem se v některých pasážích lehce ztrácela. Jinak celkově je příběh poutavou a skvěle promyšlený. ????
Po dlouhé době fantasy, které není dystopie. Nádherný svět bytostí s ocasy a Silou představující magii. Sympatické hlavní postavy, Rime i Hirka. Trocha romantiky, ale vlastně jen v náznacích.
Ale chybělo mi tam vysvětlení Slepých, zla, proti kterému bojují a bojí se ho, ale vlastně čtenáři nevysvětlí, co to je.
Snad další díly vysvětlí, o co jde, protože jinak mě to moc zklame.
Nedávno jsem četla v nějakém příspěvku, že když chce někdo složitější fantasy, tak má sáhnout po nějakém z Hostu. Myslím, že Ódinovo dítě patří právě mezi ta složitější fantasy. Musím se přiznat, že když jsem měla v okolí nějaký rušivý element, ať už televizi nebo na mě někdo mluvil, tak jsem měla docela problém se na knížku soustředit.
Ze začátku jsem měla docela problém. Nevyznala jsem se v postavách a jak jsem psala výše, nedokázala jsem se soustředit.
Když jsem se ale začetla, tak vážně oceňuji svět. Zaujal mě "systém světa" a náboženství v podobě víry ve Vidoucího a celkový příběh shledávám velmi propracovaným.
Chtěla bych pochválit tu nenápadnou nenásilnou romantickou linku. Celou dobu nic nic nic a pak až po nějaké 400 stránce (což je fakt na konci skoro) se to nějak projevilo.
Kniha mě zaujala, určitě patří mezi mě oblíbené knihy ke kterým se budu chtít vrace. Těším se na další díl,
Wow! Jakoze tohle jsem uplne necekala! Fakt me to hrozne bavilo. Nejvic me bavilo primknuti, Sila, hodne jsem zrala Rimeho a vsechny havrany. Hirka se mi jako hlavni hrdinka velmi zamlouva. Nezapada, ale pere se s tim.
Co me obcas trosku vadilo, ze autorka nektere vyrazy opakovala jakoby ocekavala, ze ctenar to stale jeste nechape a nevi. Jinak zajimavy styl.
"Nasleduj havrany!"
Po dlouhé době fantasy, kterou jsem si skutečně vychutnala a jsem ráda, že mám doma celou trilogii a mohla jsem plynule navázat druhým dílem. Autorka se nesnaží všechno hned vysvětlovat a popisovat, děj plyne skrze dialogy, nutí člověka číst mezi řádky, vztekat se, být s hrdiny a fandit jim, příběh má spád. Čtenářská imaginace pracovala na plné obrátky, kniha se mi v hlavě odvíjela jako hodně podařený, napínavý film s nádhernými přírodními sceneriemi a párkrát jsem, začtená do knihy, málem přejela zastávku MHD, na které jsem chtěla vystupovat. Co víc si přát :-)
Když jsem knihu dostala, tak mě hned napadlo, že to bude něco ze skandinávského prostředí, fantasy v tom, že tam budou třeba nějaké pletky s mytologií. Jinak jsem neměla očekávání, jen jsem měla chuť na nějaký nový fantasy svět, do kterého bych se mohla ponořit, v což jsem u této knihy moc nedoufala. Byla jsem tedy příjemně překvapena, když jsem knihu otevřela a viděla mapu jiného světa.
Vyprávění a popis okolí mi vyhovuje, navozuje to lehce pochmurnou atmosféru, sem tam se objeví náznaky severské mytologie, baví mě postupně s každou kapitolou objevovat střípky tohoto světa.
Momentálně jsem v polovině, kniha se čte lehce, nepřijde mi náročná, což mi momentálně po zkouškovém vyhovuje. Asi určitě to není to nejlepší, co jsem kdy četla, ale je to zajímavé a baví mě to...uvidíme, kam cesta povede dál.
Jsem zklamaná. Mít to o sto stránek míň a nějaký silnější příběh, tak by to šlo. V téhle podobě ne. Ale dám šanci 2. dílu, tak uvidíme
Pokud někdo čeká fantasy inspirované severskou mytologií (podle Ódina v názvu) tak jako já, bude zklamaný. Možná dokonce dvakrát tak jako já. Nejenže to nemá se severskou mytologií nic společného, ono to pro mě není ani moc fantasy. Jediné fantasy prvky jsou ocasy u "normálních" lidí, drápy u "slepých", jakási "síla" a údajně mluvící havrani... Bohužel jsem měl od knihy až moc velká očekávání, i když už jsem si dopředu říkal, že pokud to psala žena, nemusí to dopadnout dobře. Lovestory o patnáctce s lehkými prvky fantasy, moc často se mi nestává, abych se k dočtení knihy musel takhle přemáhat... ještě že si můžu spravit chuť u Eriksona a Esslemonta.
Nic moc. Zpočátku to vypadalo zajímavě. Jiný svět, jiná pravidla, jiní aetlingové ... ale postupem děje to byla čím dál větší otrava. Pettersenová sice umí navodit atmosféru a akční scény zvládá skvěle, ale měl zasáhnout editor a půlku té Hirčiny okecávací sebezpytné omáčky bez milosti vyhodit. Řekla bych, že to dostalo cenu za nejlepší norskou fantasy 2014, protože v tom roce nikdo v Norsku jinou fantasy nenapsal. :-D
Kniha mě zaujala. Nový svět, nová pravidla, stará příroda. Spoustě čtenářů dlouhé popisy vadí, já si to u této knihy užívala. Kniha, která vám prostě dokonale umí popsat přírodu a atmosféru nordických zemí. Cítíte vůni lesa a ohně, špínu na sobě, slyšíte krákat havrany. A o tomto ta kniha přesně je. Nezapomínejte, cesta je cíl.
No, slabší 3*. Začátek jsem pronadávala a chtěla tuto knihu odložit. Shluk pro mě nestravitelných jmen plus jsem ničemu nerozuměla. Střed mi přišel docela dobrej, četlo se to dobře, až... se objevilo moje "oblíbené" klišé - zase ty "šokující" rodinné vazby! Grrrr. Konec jsem si taky moc neužila, tlachání o ničem. Netuším, proč je tato kniha tak oblíbená, a už vůbec nechápu, jak mohla získat ocenění "Nejlepší norská fantasy za rok 2014." Nesedlo mi to. :(
Krasna kniha. Ctiva a chytlava. Dej vas doslova posadi na zadek a neodtrhnete oci. Zacatek trochu pozvolnejsi, ale ten konec to napravil. Kniha mela vzlet i spad. A Hirka je proste bozi :)
Než jsem začala číst Ódinovo dítě, přečetla jsem Naslouchače a Faju od Stehlíkové. Oboje jsou fantasy se svébytnými světy, pěkně propracovanými, ale naprosto se odlišují způsobem poznávání světa. S Hirkou poznáváme svět kolem ní, jeho pravidla a zákonitosti, víru a způsoby pomalu, kousek po kousku. Nikdo vám explicitně nevysvětlí, že tenhle svět je takový a makový proto a proto. Po kousku se odhalují jednotlivé významy a člověk si pak všechno skládá dohromady. Musím říct, že mě to vlastně moc bavilo. Pravda, není to žádné zběsilé tempo, ale má to švih a spád a člověk se do toho světa alespoň pořádně dostane.
Štítky knihy
norská literatura fantasy pro děti severská mytologie pro dospívající mládež (young adult) fantasy havrani
Ódinovo dítě
Čtenář je hozen do děje, informace a souvislosti se dozvídá s postupem času a za běhu. Místy jsem se v tom docela ztrácel. Začátek trochu chaotický a místy nudný, pak se to pěkně rozjede.