Ódinovo dítě
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278987/bmid_odinovo-dite-boK-278987.jpg
4
1064
1064
Havraní kruhy série
1. díl >
První díl fantasy trilogie Havraní kruhy. Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho jsi nikdo. Nákaza. Pouhý mýtus. Hirka se v den svých patnáctých narozenin dozvídá, že je Ódinovo dítě – bezocasá zrůda z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná. Člověk. Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo na povrch, a hodlá to zajistit všemi prostředky. Zmatená Hirka musí uprchnout, protože jí jde o život. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy Úspěšná norská trilogie Havraní kruhy se inspiruje severskou mytologií, ale přitom vytváří vlastní svébytný svět, kde být člověkem znamená ocitnout se ve zcela nezvyklé roli vyvržence. Hlavní hrdinka není „vyvolená“, dokonce nemá žádné zvláštní schopnosti. To, co ji odlišuje od ostatních, je děsivý fakt, že postrádá něco, co všichni ostatní mají.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Odinsbarn, 2013
více info...
Přidat komentář
Dobrý to určitě bylo. Ale na zadek jsem si z toho nesedla.
Hlavně měna některých místech nudil děj. Zápletky nejsou špatné, ale prostě to není nic převratného a celou dobu tak nějak víte kam se to ubírá. A já rozhodně nepotřebuju aby v každé druhé straně byl nějaký velký zvrat. Ale abych měla pořád co objevovat. A tady se děj spíše točí v kruhu.
Samotný motiv knihy je ale určité skvělý - Dívka, která hledá svoje místo a vláda, která není perfektní.
Co ale za mě bylo nejlepší, byla atmosféra. Popsala bych jí asi jako zemitou – hodně lesů, rostlin, bylinek, hor a k tomu Síla, která tohle všechno propojuje. To je něco pro mě a odstavce, kde je toto popisované jsem si maximálně užívala.
Takže do dalších dílu se asi pustím, nejlepší kniha mého života to ale nebyla.
Knihu jsem si po pár stránkách naprosto zamilovala. Tohle je přesně ten typ fantasy, který mám nejraději - vše není dokonalé, nedějí se jen samé dobré věci, vše nemá dobrý konec a hlavní hrdinka není úžasná, dokonalá holka. Do příběhu jsem se rychle začetla a hltala každou stránku. Svět, který autorka vytvořila, byl naprosto úžasný. Jsem ráda, že v knize bylo více pohledů, ne jen ten Hirčin. Co se týká Hirky, tu jsem si oblíbila hodně rychle a prožívala vše s ní. A ten konec? Nutně potřebuju do knihovny pro další díl!
Norská mytologie se moc často nevidí a tím pádem má tento příběh na originální fantasy jasně zaděláno. A že to byl originální a promyšlený příběh hrající si se všemi odstíny šedi povah postav a jejich rozhodnutími. Jen mi trošku čtení kazila hlavní postava. Všechno je její vina, za všechno zlo na světě může ona. Nejsem fanda sebemrskačství, navíc když ani není opodstatněné. Ale ten svět a jeho vůně to dokázaly přebít.
V originálním světě možná trochu neoriginální příběh. Alespoň takový byl můj pocit, čímž neříkám, že se mi kniha nelíbila. Naopak, byla zvědavou honbou za neodbytnými otázkami, kdo je Vidoucí? Kdo jsou Slepí? Co je do Slokny zač ten Urd...? Zajímavý svět, doufám že se z něj dozvím více.
Fantasy zasazené do bájneho světa, který obývají stvoření s ocasem, všude je prostoupena Síla a lid se modlí k Vidoucímu jsem si hned zamilovala.
Jako ve většině knih tohoto žánru je tu hlavní hrdinka postižena těžkým životem, ale zato s jasným příslibem zajímavého osudu.
Mytologie, podobná té severské všude, kam se podíváš. Pověry, božstva a z toho vyplývající spousta názvosloví a neznámých pojmů.
Informace jsou kusé a nikdo tě nevodí za ručičku.
Pokud má člověk trochu z fantasy načteno a zapojí selský rozum, tak se rychle zorientuje a dovtípí se za pochodu.
To mě právě neskutečně hnalo dopředu. Ty drobečky informací a touha konečně vidět celek.
Dokáže trefně pojmenovat myšlenky a dojít k jádru pudla. Nicméně po čase mě začaly štvát opakující se formulace a informace a tím se to ke konci kapku táhlo.
Nebylo to tak epické jako Hra o trůny ani propracované jako Naslouchač. Ale vidím tady potenciál a minimálně pokračování v nastavené laťce a proto se na další díly této ságy moc těším.
Se sestrou jsme udělaly výzvu. Já si přečtu Havraní kruhy a ona zkoukne seriál Živí mrtví :-D. A musím říct, že tahle kniha opravdu výzva byla. Je to čtivé, originální a rozhodně nechybí sympatické postavy (hlavně Rime a Hirka, jak jinak), ale strašně jsem se v tom ztrácela a víceméně až ke konci mi to začalo dávat smysl. Složitá jména postav tomu vůbec nepomohla. A nemůžu si pomoct, ale kdyby autorka zkrátila knihu o polovinu, zas tak moc by se nestalo. Ten konec už se strašně vlekl. Na druhou stranu mě navnadil na pokračování, takže jsem zvědavá.
celkom slabe fantasy, svetu som neveril, opis/dialogy/rozhodnutia su zmatene, castokrat som sa musel vracat a domyslat si aby som pochopil co/preco sa deje.. je to taky mix vsetkeho a nicoho
Fabelprisen? jedine snad za to ze 'nutne' potrebovali ocenit zenskeho autora ..
Zdravím všechny Fantasy šílence.
Knihu jsem si zakoupil na mnohá doporučení, takže teď trochu dojmů.
Obálka knihy je pěkně graficky zpracovaná a poměrem stran se zařazuje do slušné kategorie a alespoň pro mně, to nebyla žádná jednodechovka.
S knihou jsem se musel dlouhou dobu sžít, není to zrovna jednoduché čtení. Zato zpracování světa, jedinečnost a inspirace severskou mytologii, bylo skvělé. Velké +.
Dále už to bylo horší, moc mi nesedl styl psaní autorky. Čtenář si musí hodně domýšlet a u spousty dialogů jsem se musel vracet zpět, abych se v tom vyznal. Nejvíc mi asi vadila chaotičnost jakékoli akce a absolutně jsem zde ztrácel orientaci. Knize by prospělo více akce.
Teď už trošku spoilery, takže POZOR!
Svět je velice pěkně vybudovaný a představa toho, že člověk je zde vetřelcem a svět obývají tzv. „AEtlingové“ lidé s ocasem a schopností vnímat sílu země, byla skvělá. Zato už postavy byly o dost slabší. Největší pocty se dostalo hlavní hrdince Hirce, což je pochopitelné, zato mě vcelku chyběly důvody jejího rozhodovaní. OK chtěla přežít, ale od 3/4 knihy, už vlastně nevíte proč dělá, to co dělá.
Rime byl vcelku v pohodě, ale u Urda, jakožto hlavní záporáka, už toho hodně pokulhávalo, zasloužil by si více prostoru a hlavně vysvětlení.
Zbytek postav tam byl takřka povrchních, buď byly hodní nebo zlí a žádný smysluplné odůvodnění.
Slepí, krásná myšlenka bohužel neúplně zpracovaná a na to, že na nich celá kniha stavěla, už od začátku, měli sakra málo prostoru.
Tak abych to zakončil, kniha se mi v celku líbila a určitě si pořídím pokračování, které je potřeba jako sůl.
Knihu doporučuji skalním vyznavačům fantasy, pro obyčejného čtenáře je to něco na co, za chvíli zapomene.
Je to skvela fantasy kniha.
Osobne uz ale citim, ze jsem podobnou literaturou "proctena" a uz musim najit nejaky jiny-dalsi zanr. :)
Není to tak úplně obyčejná young adult fantasy... Je to něco víc. Dosaďte si místo pojmů aetling a Ódinovo dítě třeba černoch a běloch, křesťan a muslim nebo jakékoliv jiné kulturní odlišnosti a zjistíte, že ten příběh je mnohem víc o nás, lidech.
"Nezákonnost je podmíněna existencí zákona a zákon pochází od můžu a žen, jako jsme ty a já. Myslíš si, že žiješ bez pravidel? Copak nemáš žádná pravidla, kterými se řídíš?"
"Rime měl pravdu. Svět je na změnu příliš veliký."
PS: V žádné jiné knize mě asi ještě tak moc nedostalo věnování, jako v knihách od Siri.
Vůbec se nedivím, že tato kniha byla vyhlášena nejlepší fantasy severskou knihou 2014. Je hodně čtivá a vykresluje nám úplně nový fantasy svět, kde je normální mít ocas a neumět přimknout vás může stát život. Celý svět okrajově zapadá do severských mýtů o Ódinovi a jeho havranech a mostu mezi světy. Sice se jako jeden z žánrů udává young adult, ale i starší čtenáři se rozhodně nemusí bát se do příběhu o Hirce bezocasé pustit.
Výborná fantasy (ano, pro mládež), psaná úsporným jazykem.
Příběh před námi otevírá celkem složitou a docela dobře propracovanou společnost aetlingů, jejichž výrazným fyzickým znakem je ocas. Patnáctiletá Hirka se od všech odlišuje tím, že právě tuto fyzickou část těla postrádá – a tím je odsunuta na okraj společnosti. Je však silná a chytrá, takže si z předsudků ostatních až tak moc nedělá. Na věci si dokáže udělat vlastní názor, a i když na svět pohlíží s notnou dávkou respektu (v některých případech spíše naivity), rozhodně to není žádný strašpytlík. V jejím životě jsou důležité pouze 2 osoby – její otec a její o tři roky starší přítel z dětství, který však patří do úplně jiné sociální skupiny, a tudíž je jejich přátelství něčím naprosto zapovězeným. Jenže Hirka má opravdový problém, se kterým jí může pomoct právě jen její nejlepší přítel. Tím se však rozpoutá kolotoč, který nakonec změní celý svět, který Hirka do té doby znala.
Na rozdíl od jiných fantasy knih jste zde vhozeni přímo do děje, ve kterém musíte plavat. A i když se jedná o fantasy s velmi propracovaným světem, sociálními vazbami, božstvy a názvy, vysvětlení pojmů nepřichází a nepřichází. Postupně jste v příběhu nuceni některé zákonitosti a výrazy pochopit až z průběhu děje. Když k tomu ještě přidáte severská jména a pojmenování (vazba na severská božstva vychází už z názvu knihy), může pro někoho být čtení této knihy opravdu oříškem. Ale ten, kdo vydrží a počáteční nezdary překoná, je odměněn dobrým a poutavým příběhem. K celkové čtivosti přispívá i autorčin styl psaní, který je i přes velký počet stran velice úsporný – v knize je použita spousta jedno až dvouslovných vět, které v řadě za sebou dávají čtenáři málem víc, než složitě vykonstruovaná souvětí.
Mimo jiné byla v knize celkem dobře popsána až fanatická víra v něco, co nikdy nikdo neviděl, a přesto tato víra řídí životy všech. Jak se člověk upíná na to, že nejsme odpovědní sami za sebe, ale za vše dobré může ten, kdo nás střeží (v tomto případě Vidoucí), a za vše špatné jeho protipól (zde Kolkagga jako nástroj Vidoucího v podobě trestu).
Konec byl takový zvláštní, zůstalo ještě celkem dost nezodpovězených otázek. Určitě si nenechám ujít pokračování – jsem zvědavá, jak se příběh bude dál vyvíjet.
Kniha přináší složitý fantasy svět, kde se všechno točí okolo "přimykání". Co to je?! Časem je pojem vysvětlen, ale celá řada dalších pojmů je nejasná, takže minimálně čtvrtinu knihy jsem se trochu trápila.
Hlavní postavy jsou jako ve většině YA fantasy skvělé, úžasné - prostě klaďasové, ale já to mám tak ráda. :-)
Svět, inspirovaný severskou mytologií, je plný barvitých popisů, neotřelých zvyklostí a nápadů, postav, které mají na rozdíl od hlavní hrdinky ocas, zkrátka správné fantasy. Příběh mě opravdu bavil a doporučuji ho všem kdo mají fantasy rádi.
Skvělé promyšlený svět s postavami. Příběh byl plný zvratů, překvapení, nenudil a byl psaný poutavě. Navíc po dočtení prvního dílu, nutně musíte sáhnout po druhém, protože co bude dál? ...
Krásně hutný vypravěčský styl
Budování věrohodných postav
Severská atmosféra
Zpochybňování víry a její hodnoty
Základ světa
Ale autorka mi dluží ještě nutnou dávku vysvětlování, dluží mi prokreslenější svět/y s podstatu magie.
Do knihy jsem se rychle zacetl, ale postupně mi připadala kniha stále více nudná s řadou nelogicnosti nebo zbytečných pasáží. Ale jako romantické fantasy pro teenagerky, které se mohou vžít do hlavní postavy Hirky asi mohu doporučit.
Kniha se mi moc líbila. Nový svět mě vtáhl do sebe, skoro bych věřila, že v takovém světě můžu žít také. Autorka měla svět dobře vymyšlený, což dodávalo příběhu uvěřitelnost. Důvod, proč jsem dala 4 hvězdičky je, že mi občas styl psaní úplně nebyl po chuti. Nemám ráda dlouhé popisování budov, přírody, vzhledu... Hlavní hrdinku Hirku jsem si oblíbila a prožívala jsem s ní celý příběh. Bavilo mě, jak poznávala samu sebe a celý svět kolem. Velmi příjemná fantasy. DOPORUČUJI k přečtení!
Štítky knihy
norská literatura fantasy pro děti severská mytologie pro dospívající mládež (young adult) fantasy havrani
Ódinovo dítě
Hodně jsem se ztrácel v ději a celkově mi to přišlo takové zmatené. Vůbec mi to nesedlo a v sérii pokračovat nebudu.