Hrdý Budžes
Irena Dousková
Helenka Součková série
1. díl >
Kniha prostřednictvím vyprávění děvčátka zachycuje život herecké rodiny, která není zadobře s totalitním režimem a v této atmosféře hledá odpovědi na svoje dětské otázky. Volně navazují romány "Oněgin byl Rusák" a "Darda".
Přidat komentář
Nejdřív jsem byla nadšená a bavilo mě to moc a čím déle jsem četla, tím to nadšení trošičku vyprchávalo, takže teď váhám mezi 5* a 4*.
Hned jsem se pustila do druhého dílu a tam mě nadšení opustilo už nadobro.
Povinná četba k maturitě - doporučuji. Čte se rychle, je to jednoduché, není tam nic, co by se nedalo pochopit.
Každopádně ta jednoduchost z toho činí spíše průměr, ačkoliv musím říct že silnější. 70%
Kniha je fajn, ale pokulhává za svou divadelní adaptací. Čte se to rychle, dobře, je to lehké a svěží... Ale pro divadlo nebo rozhlas se to hodí více. Jako text mě to tak nenadchlo. Ale možná, kdybych adaptaci neznala, bych to viděla jinak.
Tak tohle byla láska na první pohled. Často jsem se u knížky smála nahlas, což se mi poslední dobou moc nestává. Helenčina dětská naivita je kouzelná (třeba jak si myslela, že umírají jen staří lidé - kéž by tomu tak bylo). A prostředí divadla, ve kterém pracovali její rodiče, se mi moc líbilo. Moc ráda se ke knížce budu vracet.
A samozřejmě i divadelní hra s Bárou Hrzánovou je vynikající, možná ještě o chloupek lepší, než kniha, ale to jen kvůli Báře.
Poslouchal jsem jako audioknihu načtenou Bárou Hrzánovou. Tohle mám rád, tyhle memoáry obyčejných lidí, kteří dokáží neobyčejně vyprávět. Navíc tady je bonus, že kniha je psaná jako komedie z pohledu dítěte. Naivní pohled Helenky opravdu baví a odlehčuje dobu kdy to nebylo vždy veselé.
Znám divadelní hru, ale i tak kniha překvapila. Sranda i smutek. Prostě život. Skvělé.
Viděla jsem divadelní hru - Helenka Součková v podání Báry Hrzánové = skvost.
Dobu, ve které se děj odehrává, jsem zažila, tak jsem děj vnímala na 100%.
Hra se mi moc líbila. I za divadlo dávám 5 hvězd
Konečně si mě tahle kniha našla. A že to bylo příjemné setkání. Určitě se k ní budu vracet. Laskavý humor s kapkou hořkosti.
Jedna z mála, kterou je lépe poslouchat než číst. Já si vlastně neumím představit nikoho jiného, kdo by to mohl číst..... asi proto, že jsem hned dvakrát viděla hru v divadle, kde malou Helenku hrála právě Bára Hrzánová.
Poslouchala jsem audioknihu vyprávěnou vynikající paní Hrzánovou,která jí dodala ty správné grády. I přes občasné zasmání nad knihou z té doby ještě mrazí. Já jsem ji naštěstí zažila jen do sedmé třídy a Budžes mi ty časy připomněl.
Vynikající kniha u mne znamená, že se plně uzavřu do příběhu a šok přichází na poslední stránce, kdy se najednou musím utrhnout. A to byl přesně tento případ. Ta kniha není veselá, to je naopak psychothriller nejtvrdšího ražení co znám. Obdivuji autorku, že dokázala něco takového napsat v 33 letech. Tam nemůže být jen část zážitků, to hlavní si musela prožít celé, možná doplnila a upravila pár okolních postav a příhod. Až teď jsem si vlastně uvědomil, jak byla proti tomu "zlatá" a hlavně uvolněná šedesátá léta tj. doba mé školní docházky.
Mikulášovy patálie z východní strany železné opony. Dokonalá slovní spojení plná vtipu a nelítostné normalizační reality.
100 % (1664 hodnotících, průměr 91 %).
…
Dostali jsme bílý kafe a bramborový placky a pomáhali jsme tetě skládat papírový krabičky na léky, aby si vydělala nějaký peníze. Ona má hrozně málo peněz, protože když byla mladá, měli se strejčkem Lojzou v Královým Dvoře dvě cukrárny. Teď už bohužel nemá žádnou cukrárnu, ani žádný bonbony jí nezbyly.
…
Zrovna se zkouší Rozbřesk na dole Karel. Je to o tom, jak to bylo dřív, když to bylo špatný. Myslím jako před Velkou říjnovou socialistickou revolucí nebo tak někdy. Jak nějaký horníci byli zaměstnaný v dolech, ale měli se hrozně špatně a byli moc smutný a pak zase nebyli zaměstnaný v dolech, protože je vyhodili, a měli se taky špatně a byli zase smutný. Ale nakonec přišla revoluce, horníci tancovali a zpívali a měli se dobře až do smrti. Smutný pak byli akorát ty lidi, který byli veselý.
Tak u mě je to podobné jako u "jituz" . Na tu chválu co je níže napsaná jsem se chytla, ale kniha mi spíš vadila, než aby mě bavila. Uvidím ještě až kouknu na představení.
Zklamání. Chtěla jsem se smát a bylo to málem naopak. Dost úmrtí hned na začátku. Na druhou třídu se mi zdála Helenka dost přemoudřelá, ale takovým tím způsobem, že jsem čekala, že do zvláštní školy "pro blbečky" půjde i ona. Herecká rodinka mi taky zrovna nesedla, prostě komedianti. Možná jsem si ji měla schovat na dovolenou a hned bych to četla jinýma očima..
Ale na Hrzánovou se těším.
Dokonalé, člověk se tomu směje, ale žaludek se svírá a po zádech přebíhá mráz. Dokonale vyvážený mix mezi směšností a důležitým sdělením.
Štítky knihy
satira humor zfilmováno dětství komunismus normalizace (1969-1989) herci dětský hrdina rozhlasové zpracování zločiny komunismu
Autorovy další knížky
1998 | Hrdý Budžes |
2006 | Oněgin byl Rusák |
2011 | Darda |
2014 | Medvědí tanec |
2008 | O bílých slonech |
Nemohu si pomoci, ale musím knihu srovnávat s divadelní adaptací, za níž bohužel knižní předloha poněkud zaostává. Vlastně knize nemám co vytknout (snad až na přehnaný počet zemřelých postav), ale nemohu dát 5/5, když mám stále před očima nedostižnou Báru Hrzánovou.