Jelito
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314402/mid_jelito-CKt-314402.jpg
4
809
809
Henry Chinaski série
< 4. díl >
Drsňák Hank Chinaski líčí své dospívání v Los Angeles, poznamenané despotickým otcem, šikanou ve škole, bídou za hospodářské krize a narůstajícím pocitem odcizení, jemuž čelil vzdorem, násilím a únikem do světa literatury. Tento nejlepší Bukowského román je vyprávěn s typickým gustem a ironickým humorem, navíc dokonale vykresluje atmosféru doby. Anglický název Ham on Rye odkazuje nejen na tehdejší typickou svačinu do školy (žitný sendvič se šunkou) a obrazně i vypravěčův pocit stísněnosti, ale také na Salingerův román Kdo chytá v žitě. V neposlední řadě tím ovšem Bukowski naráží na svůj styl psaní (a ham writer on rye whiskey, tj. „přehánějící neumětel na žitné“) – a tuto sebeironii se snaží zachytit nový překlad Boba Hýska.... celý text
Přidat komentář
Prvá polovica mi pripadala, že niekam smeruje ale druhá mi prišla iba ako zbierka príhod približne z rovnakého obdobia. Pán Bukowski je skvelý spisovateľ s osobitým štýlom, čo potvrdzuje aj v tejto knihe. Príbehy sú zábavné, drsné, ale aj na zamyslenie. Také Bukowské. Nemohol som sa ubrániť pocitu, že mi to pripomína Knausgardov boj. Obaja mali ťažké detstvo, prísneho otca a veľa príhod s kamarátmi. Ale Buk si toho zažil podstatne viac. Knižka výborná a ak máte radi Bukowského, toto je povinná jazda.
Na první pohled to vypadá, že kniha je jen sledem banálních výjevů ze života kluka, co vyrůstá v chudé rodině s despotickým a omezeným otcem.
Na pohled druhý se před vámi otevírá skoro až filozofické dílo, u kterého si říkáte, že lidská podstata se v průběhu času vůbec nemění, protože příběh Henryho Chinaskiho by se stejně dobře mohl odehrávat právě teď.
Zavřete talent do papiňáku a „přikládejte“ pod ním. Výsledkem upouštění páry pak může být poctivý literární underground, i když to stojí mnoho pištění...
Jednoznačně nejlepší Bukova kniha!
„Udělej home run, Drsňáku!" zakřičela jedna z dívek.
„Drsňáku! Drsňáku! Drsňáku!“ křičela jiná dívka.
Pak se k nám Drobek otočil zády a hleděl do středního pole. „Time,“ řekl jsem a stoupl si mimo území pálkaře. Zápasu přihlížela jedna velmi kouzelná dívka v oranžových šatech. Měla blonćaté vlasy a ty vlasy jí padaly rovně dolů jako žlutý vodopád, nádherně, a já na okamžik zachytil její pohled a ona řekla:
„Drsňáku, udělej to, prosím.“
„Zavři hubu," řekl jsem...
Potkávat člověka libujícího si na dně života nechcete, moct se dívat mu do hlavy ano. Díky, ty prase Bukowski!
"Lidi vnímaj nespravedlnost jenom tehdy, když se přihodí zrovna jim."
Jako vždy, geniální Bukowski, tentokráte snad ještě geniálnější díky vývoji, který příběh měl.
Pan Bukowski byl mou závěrečnou maturitní prací. Jsem ráda, že jsem si ho vybrala, protože má svůj styl a s ničím se nepáral. Ráda na to vzpomínám a určitě se k této knize jednou vrátím.
Nie je to typický Buk. Teda typický v tom zmysle, že by Jelito bolo súbor krátkych drsných poviedok a hemžilo sa sexom, chlastom a kurvami. Bolo tam síce aj to, no román bol o dosť hĺbavejší. Autorovi detstvo rozhodne nezávidím, bolo ale pekne vidno, ako jeho zážitky postupne ovplyvňovali jeho myslenie.
Prekvapila kapitola o nacizme.
Inak sa kniha čítala v podstate sama, ubehlo to rýchlo.
Nejlepší román od Bukowského, na který můžete narazit. Od začátku jsem se náramně bavil a až v polovině knihy si uvědomil, že tam celou dobu vlastně nefiguroval chlast, v jiných knihách s Charlesem tak spjatý společník. Skvělým požitkem bylo sledovat teprve jeho propracování se k němu celým dospíváním, všelijak nelehkým. Za mě asi Bukowského nejsobnější próza.
Knížku jsem četla na střední, půjčila mi ji spolužačka budoucí studentka literatury a knihovnictví :-). Byla pro mě trochu šokující ,ale zároveň strašně vtipná a celkově dobře napsaná.
Druhý Bukowski, ale na prvním místě. Je to naturalistické, brutální, vulgární a sexistické, ale je to parádní. Člověk si zavzpomíná na své těžké začátky a všichni poďobaní puboši to mají asi celkem podobné :) Určitě to neblya poslední kniha tohoto autora. a můži jen doporučit.
Oproti jiným románům, které jsem od ChB četl, je tento svým způsobem o dost vážnější, přestože klasicky svérázný. Popisuje zde, jak to vlastně všecko kolem jeho osoby začalo. A je to poměrně drsné.
Bukowskeho jsem dlouho zamerne prehlizela. Verila jsem totiz historkam jeho ctenaru, ze je vulgarni, sexisicky, sovinisticky a hruby vuci zenam. Dala jsem mu tedy sanci u Sunkoveho narezu a vse zminene se mi potvrdilo. A ohromne me to bavilo! Pro kazdeho, kdo by se chtel Bukowi dostat "pod kuzi", by tento roman nemel uniknout, a uz chapu, proc byl takovy. Sikana, problemy s otcem, problemy s akne v mladi se asi promitly do jeho pozdejsiho ziti a smysleni.
Asi nejlepší Bukowského román vyprávěný osobitým ironickým humorem, podkresleným dobovou atmosférou zachycující bídu hospodářské krize. Poprvé jsem ho četl ve svých čtrnácti a v té době mě naprosto uchvátil. Dnes už na něj nahlížím poněkud kritičtějším pohledem, ale stále má co říct.
Tak teda toto bol nářez!!!Bavilo ma to.Forma písania skvelá a zruzumitelná i pre idiota-i ked ten po Bukowskom asi nesiahne :).
Dospievanie nemeckého chlapca v chudobnej americkej štvrti.Komplikované detské vztahy,rodičia,ktorých by som ja osobne prefackala ale vtedy to bolo úplne normálne.Vyjadrovanie sa trocha okorenené vulgarizmy a hlavne ako tie klučičí problémy s holkama,kalhotkama,onaniou o ktorej sa otvorene diskutovalo.
Jo to boli léta...teraz chlapci riešia stradégiu nových hier a aká zbran je na akú akciu perfektná.
Vtedy to bolo detstvo na ktoré sa spomínalo,za ktoré sa ako dospeláci hanbili alebo sa vychvalovali po hospodských rvačkách.Určite si od Bukowského ešte niečo prečítam.
Jeden z mála autorů, kteří umí psát. Řadím ho po bok Hemingwaye, Gravese, nebo Párala.
Knihu jsem četl dávno, moc si nepamatuju, ale skvěle se to četlo - na to dám krk.
Rozhodne se jedna o nejlepsi prozaicke dilo Bukowskeho. Prvnich par stranek me od cteni odradilo. Kratke jednoduche vety, Bukowski jako male dite. Nevedela jsem, co od knihy ocekavat. Uz od navstevy Bukowa nemocneho stryce a pokusu o kradez pomerancu v sadech se vsak pribeh rozjel a nasledna skolni leta uz s sebou prinasela spoustu zabavnych a zajimavych momentu.
Bukowski se vsak zameril spis na popis stinne casti sveho detstvi a dospivani, jako byly souboje s otcem pri sekani travy nebo problemy s akne, coz se mi zase pres ctivy obsah necetlo prilis snadno. Je zrejme, ze si s sebou vsechny tyto zazitky nesl i do pozdejsich let, coz se projevovalo na jeho vztahu k lidem a predevsim zenam.
Prestoze mi bylo po docteni smutno, Sunkovy narez si pet hvezd urcite zaslouzi.
(Čteno v aj) První setkání s Bukowským. Psáno jednoduchou angličtinou, význam velkého množství hovorových slagových slov lze lehce odvodit z kontextu. Zpočátku mi autorův styl přišel natolik čtivý, až jsem měl dojem, že jen tak klouže po povrchu a k ničemu pořádnému se nedostane. Ale čím déle jsem Šunkový nářez četl, tím lepší mi to přišlo. Henryho misantropie mi byla svým způsobem sympatická. Nakonec mi nijak zvlášť nevadila ani absence jakékoliv pointy.
Přesto si myslím, že číst to dřív, tak v patnácti, zážitek z četby bych měl mnohem větší a Bukowski by mi měl víc co nabídnout.
Není to objektivní. V mládí během puberty se líbila, ale teď když rostou děti, tak se na spoustu věcí dá nahlížet jinak.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jen halda prasáren, rvaček a sprostejch slov... Když se ale člověk na tuto knihu podívá doopravdy, zjistí, že se v ní skrývá něco víc. Tu a tam dílo skoro až filozofického rázu. Někdy jsem se s hlavní postavou dokázala ztotožnit, jindy se mi jeho chování hnusilo. Abych byla upřímná, nevěděla jsem, co od Bukowského čekat, a nakonec jsem nadšená. Určitě sáhnu i po dalších dílech.