Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140157/bmid_hermankove-udoli-nOr-140157.jpg
5
3751
3751
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...... celý text
Přidat komentář
Po opravdu dlouhé době jsem si zvolila mluvené slovo, a nemohla jsem si vybrat lépe. Neskutečně mě bavil příběh, ale i hlas Simony Postlerové, který se na to opravdu hodil jak víko na hrnec. Parádní. Za mě opět neskutečný příběh z poválečného prostředí. Já tuhle tematiku miluju, a po Haně od Mornštajnové je to pro mě druhá nejlepší kniha, co jsem letos četla (nebo spíš tentokrát poslechla). Díky za to.
Dobře napsaná kniha o pro mne netradičním prostředí. Příběh nijak zveličený, neobyčejně obyčejný, trochu zaměřený na hrdinku, ale to nevadí a vlastně to i sedí. Sondáž do doby po 48 na vesnici je také cenná, tak jsem to poslouchal jedním dechem. Jen ten konec mi nějak tak přišel malinko ustřižený, ale budiž. Stejně je to vynikající kniha.
Dle mého soudu se jedná o moc vydařený román, který se skvěle četl. Jak jsem se do něho začetla, nemohla jsem přestat. Jediným trochu zklamáním pro mě byla hlavní postava hrdinky, se kterou jsem se za celý děj románu tak nějak nedokázala popasovat. Asi jsem moc velký realista a neměla bych takovéto romány vůbec číst, přišlo mi zkrátka, že na svůj věk 17, potažmo 20, byla až „moc“ silná. Ani se nedivím, že spíše slabošsky zaměřený Pavel si vedle ní připadal nepatřičně. Prostě na mě hlavní hrdinka působila až moc dokonale a tím ztrácela mé sympatie, ačkoli je její nezdolná síla jistě obdivuhodná. U podobných knížek si často popláču, ale tady mě vyhrkly slzy asi jen u jediné scény, a to při Anniných návštěvách u strýce Ondřeje, když umíral, a ona byla v podstatě jediná, kdo o něho pečoval. Chyba byla možná také v tom, že jsem knihu až moc srovnávala s jinými, které jsem už četla dříve – Pavlova nemoc mi trochu připomínala jiného obdobně duševně nemocného Pavla – syfilika Pavla Malinu z Petrolejových lamp a nedávno přečtenou Hanu od A. Mornštajnové, která pro mě byla tak neuvěřitelně silným čtenářským zážitkem, že ji asi jen tak nic v blízké době nepřekoná.
Moc krásná knížka. Velmi dobře se četla. Hlavní hrdinka neměla vůbec lehký život...
Krásná (audio)knížka, velmi zajímavý příběh a skvěle namluvená Simonou Postlerovou, doporučuji k poslechu.
Krásná kniha. Dnes jsem ji dočetla a je mi nějak smutno. Moc se mi líbila, hlavní hrdinka toho zvládla strašně moc a vůbec to neměla jednoduché. I tak si uměla najít na životě i to hezké.. Kniha se četla moc dobře, žádná "hluchá místa", jak už tu psal někdo v komentářích. Určitě doporučuji.
Krásná kniha, velmi statečná a pilná žena.Obdivuhodné co vše zvládla.Přečteno jedním dechem
Krásná kniha s velkým životním příběhem hlavní hrdinky, silné a odvážné ženy. Kniha se hezky čte, mohu všem jen doporučit.
Knížku jsem přečetla během dvou dovolenkových dnů, trochu mě zklamal konec - vše se vyřeší během pár odstavců, ve kterých se shrne několik let dohromady. Škoda - velký potenciál zůstal nevyužit.
Knížku jsem přečetla během pár dnů. Je nádherná. Moc se mi líbila a všem jí vřele doporučuji. Šetřila jsem si jí na dovolenou a dobře jsem udělala. Navíc doba, ve které se kniha odehrávala, je pro mě neznámá.
Autorka nezklamala. Tak jako její všechny knihy i tato byla skvělá. Nic v knize nechybělo - napětí, láska, zklamání. Kniha se četla sama.
Hrdinky paní Körnerové bývají velmi silné a statečné ženy. Nejinak je tomu i v Heřmánkovém údolí, navíc u Anny oceňuji i její životní optimismus a neskutečnou vitalitu. I v těch nejtěžších chvilkách dokázala cítit štěstí a radovat se z maličkostí v lidském životě, i když osud jí rozdal dost špatných karet...
Kniha mne rychle vtáhla do děje. Jsem ráda, že jsem si mohla zprostředkovaně přečíst, jak to byla těžká doba, když jsem v ní nežila. Hlavní hrdinku nehodnotím a půjčím si slova napsaná v knize: "Neodsuzuj chybujícího, nevíš, co trápí jeho duši." Děkuji za připomenutí těchto slov.
Velká hrdinka, která na konci života může hýřit životní moudrostí. Jen si nejsem jistá, že je tak docela věrohodná, jak by si autorka nejspíš přála. Kniha se velmi dobře čte, nemá nudné pasáže, které by čtenář musel přeskakovat, aby se posunul v příběhu, řemeslně jistě chválihodné. Nejsem však přesvědčena o tom, že se to s tou hloubkou a opravdovostí povedlo.
Čtivá kniha, zajímavý příběh o těžkém osudu, ale asi nemám ráda takové ty velké hrdinky, co všechno zvládnou a se vším se poperou.
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Tahle kniha mi připomněla dětství a prázdniny, trávené na venkově. Voda se nosila od studny, zatápělo se v kachlových kamnech, koupali jsme se v dřevěných neckách a záchod byl na dvoře. K hospodářství patřily zvířata, zahrada a kus pole. To všechno ženy zvládly - byly to udržovatelky ohně a rodu. Jak ráda na to vzpomínám, lidé si byli blíž a pomáhali si.
A tak žije i Anna. Ona je ta silnější, která drží rodinu. A nestěžuje si, vždy vychází z toho, co život dá. Obraz tehdejší vesnice je věrohodný a vyvolává ve mně vzpomínky. Doporučím!
A až budu přemýšlet o pomíjivosti času, ráda se ke knize vrátím.