Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363274/bmid_hlas-kukacky-V2V-363274.jpg
5
2316
2316
Napínavý příběh o pátrání po tajemství, o němž se i v nejužším rodinném kruhu jen šeptá. Příběh o rozplétání složitých lidských vztahů táhnoucí se hluboko do minulosti. Začalo to už v dětství jako pouhá zvědavost, ale tehdy Kristýně na otázky nikdo neodpověděl. V průběhu let se zvědavost změnila v potřebu odhalit vlastní kořeny a přijít rodinným záhadám na kloub. Už dospělá Kristýna se snaží pochopit jednání svých nejbližších, o nichž si myslela, že je důvěrně zná.... celý text
Přidat komentář
Za začátku jsem se k příběhu stavěla dost skepticky, část s Editou mě úplně neoslovila, postava Edity mi nepřišla dvakrát sympatická. Byly tam však velmi silné scény (př. dramatický porod dívky vyhnané ze Sudet), a proto mě zajímalo, jak se to vyvine.
Irmina část se mi líbila mnohem víc, Irma byla předobrazem silné ženy, která to neměla v životě lehké. Velmi oceňuji autorčin styl vyprávění, že jen tak mimochodem prozradí nějaké důležité události nebo postavy (viz Petr a Kristýna) a na následujících stránkách se v příběhu zase vrací a popisuje, jak se události staly - to je super, protože tak čtenáře nahlodá a bude ho příběh ještě víc zajímat.
Vytknout můžu leda místy neuvěřitelnost děje.
Knížka je moc pěkně napsaná o nelehkém osudu tří generací. Od paní Körnerové jsem již četla několik knížek a i tato bude patřit mezi ty, nad kterou ještě dlouho budu přemýšlet. Knížku určitě doporučuji přečíst.
Kniha je taková rodinná sága, která nás provází de facto polovinou 20 století. To, že autorka umí pracovat s výkladem dějin , to jsem se přesvědčila v jejím Heřmánkovém údolí, které mě naprosto přišpendlilo ke knize a nepustilo, dokud jsem nedočetla poslední stránku. POZOR OBČAS BUDE SPOJLER Tato kniha má stejnou dynamiku, je stejně čtivá , naprosto vás odnese do toho světa a budete si hrůzou okusovat nehty ( já teda jo), budete jak s Irmou, tak s Editou nesnášet, milovat a stagnovat, a ve finále budete držet Kristýnu za ruku, když se dozví, co se dozvěděla, budete ji utěšovat tak, jako správná matka a budete brečet s ní. Abyste se v závěru mohli oddechnout. Nevím, jak ostatním, ale mě se v hlavě, během čtení honily v hlavě myšlenky typu - jak asi v té době žili moji předci, Irma byla ve věku mojí babičky,hodně mě zaujala stať to tom, jak Steinovi opovrhovali nečistou nevěstou a vlastně jen díky ní, v jejich nechtěné a nikdy nepřiznané vnučce jejich rod pokračuje dál. Myslím, že se jim i lépe umíralo, když věděli, že někde mají pokračovatele rodu- a nečistotu rasy mu na prahu smrti rádi odpustili. Trochu mě to zas ukazuje na to, že židé prostě uznávají majetky,nectí lidské city, ctí jen mamon. Ne, nechci tady čeřit vodu, ale čistou rasu chtěl i Hitler. Irma v mých očích byla prostě žena s velkým Ž. Dokázala se ze salonní smetánky přehrát do role hospodyně na periferii , která se svou lidskou duší dokáže starat se o nemilovaného člověka , který ji celý život trápil, přesto se nikdy neshrbila a s hrdostí aristokratky mu posloužit až k jeho smrti.
Hodně mě vzala postava Hedy . Maminka mojí babičky kdysi sloužila také jako služka, rodiče neměla a tak z vyprávění vím, jaké měla na tu
" svoji rodinu" kde sloužila citové vazby. On nebyl PÁN jako PÁN a ne všichni byli vykořisťovatelé. MNozí z nich se o svoji služku postarali, dali ji do života výbavu, aby mohla žít a mít svoji rodinu.
Edita byla o pár let starší, než moje mamka - ta mi, přes všechna příkoří a přes svou samostatnost se kterou se dokázala poprat se životem, byla nejméně sympatická, přesto, že ji život tak moc ublížil a měla bych ji litovat, ale podle mě byla sobec, který se chtěl starat jen sám o sebe. Myslím, že by dobrou matkou nebyla ani kdyby ji první vztah vyšel a ona by měla šanci stát se manželkou a matkou.
Knihu jsem opravdu přečetla během 24 hodin a stejně jak u Heřmánkového údolí...DOPORUČUJI...
Mám ráda tento druh knížek, tak jak to v životě bývá. Velice dobře se mi četla a musela jsem si jí "šetřit", abych jí nepřečetla na jeden zátah :).
Tato kniha je pro mě první setkání s autorkou. A je to krásné setkání. Začetla jsem se velmi rychle a příběh se mi moc líbil. určitě si vyhledám i její další knihy.
Krásná kniha,která mne pohltila a každou stránku jsem hltala a často jsem měla slzy na krajíčku.Skvěle napsaný příběh tří generaci žen jedné rodiny ve velmi těžké době.Tento příběh doporučuji a těším se na další knihy této autorky.
Tenhle styl a prolínání dějové linky mě moc baví. Druhá kniha od autorky a opět dávám pět hvězd.
Další příležitost této autorce a podobně jako Heřmánkové údolí je také tato kniha čtivá a popisy akorát. Avšak tentokrát mě postavy tolik nezaujaly. Tajemství, které se projeví na konci příběhu se dá předpokládat, nejen z názvu knihy. Nic překvapivého, až tak napínavé to není:o) Přesto díky příjemnému stylu není na škodu si tenkou knihu přečíst, třeba z pohledu vykreslení doby a okolností, jež můžeme porovnat se současným životem a postavením žen ve společnosti.
Nooo... Moje první kniha od této autorky a už teď vím, že rozhodně ne poslední.
Krásné a zároveň smutné... Na poslední stránce z úryvku deníku jsem měla dokonce slzy v očích.
Za mě velké doporučení.
Do tohoto příběhu jsem se skutečně začetla - ani náznak romantiky, spíš surová životní realita, která naznačuje, že inspirace nepochází od zeleného stolu. Až se místy tají dech a zároveň jsem si říkala, že některé detaily jsem slyšela už v reálných osudech. Rozhodně nejen pěkné počtení.
Nádherná kniha. Körnerova je prostě Körnerová. Pro mě záruka dobrého a kvalitního čtení. Co na tom, že příběh sám o sobě je smutný, tíživý, je takový jaké to za války bylo. Bylo zajímavé nahlédnout do začátku 2 světové války kdy němci zabrali pohraničí a češi vyhnali v noci ven. V zimě. Jděte kam chcete..oproti Vyhnání Gerty od K. Tučkové. Postupně si skládám nelehkou dobu díky skvělým spisovatelkám. Kniha je čtivá, stránky ubíhali jedna za druhou. Zase přečteno za 2 večery. Určitě doporučuji.
Přečteno jedním dechem, knížku jsem opravdu doslova hltala, moc se mi líbí spojení silného rodinného příběhu a k tomu nenásilné zopakování některých historických faktů. Doporučuji, kniha vám obohatí znalosti i duši.
Nebudu srovnávat s Heřmánkovým údolím, protože to bylo pro mě naprosto famozní. Každopádně i tento příběh byl velmi silný a čtivý. S radostí se pustím do dalších knih paní spisovatelky.
Silný příběh, úžasně napsané tak, že chytne a nepustí do poslední stránky. Hrátky osudu jsou nevypočitatelné. Moje první přečtená kniha od této autorky a rozhodně ne poslední.
Váhám, zda dát 3 nebo 4 hvězdy. Příběh Edity má spád, je líčený velmi sugestivně. Vyhnání českých obyvatel z pohraničí je přímo nadupané emocemi. Ale pak najednou Praha. Irmin příběh je proti Editinu hodně jalový, nijaký... ač potenciál by tam rozhodně byl. A pak už je to všechno sice velmi čtivé, ale poměrně málo uvěřitelné.
Proti Heřmánkovému údolí, kde příběh chytí a nepustí... a člověk čte pomalu s otevřenou pusou a je mu skoro blbé jít naházet prádlo do pračky a pak do sušky, v Kukačce tyhle pocity chybí. To je prostě román, který se dobře čte, ale zas až tak úplně nenadchne. Ale na druhou stranu ani vyloženě nezklame. Ke stylu Aleny Mornštajnové, jak tady někdo psal, bych však knihu nepřirovnávala. Kvalita je o poznání nižší.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) pro ženy tajemství 1. pol. 20. století mateřství ságy hrdinky nemanželské dětiAutorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Opet silny a prekvapujici, dojemny pribeh.