Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363274/bmid_hlas-kukacky-V2V-363274.jpg
5
2242
2242
Napínavý příběh o pátrání po tajemství, o němž se i v nejužším rodinném kruhu jen šeptá. Příběh o rozplétání složitých lidských vztahů táhnoucí se hluboko do minulosti. Začalo to už v dětství jako pouhá zvědavost, ale tehdy Kristýně na otázky nikdo neodpověděl. V průběhu let se zvědavost změnila v potřebu odhalit vlastní kořeny a přijít rodinným záhadám na kloub. Už dospělá Kristýna se snaží pochopit jednání svých nejbližších, o nichž si myslela, že je důvěrně zná.... celý text
Přidat komentář
Úžasná knížka.Autorcin styl je velmi podobný spisovatelskemu umeni Aleny Mornstajnove a je mi velmi blizky. Knizka se mi fakt dobre cetla,moc hezky pribeh o tom,ze nic není cernobile,ale ze zivot je komplikovanejsi.Uz ctu dalsi,a to Heřmánkove údolí,opět me zatim nezklamala.
Ano, souhlasím s pozitivními komentáři. Knížka je velmi krásná, příběh působí opravdově. Oblíbila jsem si hlavně Irmu,ale i ostatní hrdinky, na jejichž osudech bylo patrné,jak obtížný život ženy v dřívějších dobách měly.
Nádherné. H. M. Körnerová se stala mojí nejoblíbenější českou autorkou. Kombinuje vše co mám na knihách ráda - vážnější téma, inspirované skutečností, příběh zasazený do dvacátého století, postupně se odkrývající tajemství a hlavně její knihy mají spád. Ženy, které se popraly s nepřízní osudu, někdy statečnější, někdy méně. Chtěla jsem pořád číst, žila jsem život s nimi, takže za mě si kniha zaslouží rozhodně plný počet hvězdiček.
Kniha se mi líbila, příběh byl ucelený, pozitivně laděný. Klobouk dolů před paní Irmou ta si opravdu prožila své... Edita mi přišla velmi naivní na to, v jakých podmínkách vyrůstala, ale dovedla se oklepat a postarat se - to je obdivuhodné...
Co mi velmi vadilo byl začátek a divoké milostné scény, pak trocha krvelačnosti - to mi přišlo naprosto zbytečné, laciné ke zbytku příběhu se to ani nijak nehodilo a trochu jsem uvažovala, zda chci číst dále.
Naštěstí jsem to překonala. Po části o Editě už byla kniha moc hezká...
Už dlouho jsem nečetla tak krásnou a dojemnou knihu, plnou lásky, zklamání a těžkých rozhodnutí, doprovázené vypjatou dobou naší historie. Knihu prostě nešlo přestat číst, jen těžko jsem jí odkládala. Doporučuji všem, kterým se líbila Hana.
Tak tohle.... Wow! Autorku jsem objevila letos díky její knihy Heřmánkové údolí, ale přiznám se, že Hlas kukačky si mě získal ještě víc... Ten krásný jazyk, rodinné vztahy a propletenosti osudu... Nemám, co bych knize vytkla... Příběh obyčejných žen z minulého století, které musely v dané době zvládnout nejedlo těžké rozhodnutí a jeho důsledky... Opravdu maximálně doporučuji a pokud jste autorku odkládali jako já, tak je nejvyšší čas to napravit...
Knih z válečného období je mnoho, různé žánry, různá pojetí. V Hlase kukačky je na tuto dobu pohlíženo z jiné perspektivy, autorka popisuje příběh rodiny, využívá retrospektivu, dění kolem samotné války je odsunuto na druhou kolej. Příběh je psán čtivě, doplněn o komentáře či vysvětlení zmiňovaných událostí. Určitě sáhnu po další knížce od této autorky.
Za začátku jsem se k příběhu stavěla dost skepticky, část s Editou mě úplně neoslovila, postava Edity mi nepřišla dvakrát sympatická. Byly tam však velmi silné scény (př. dramatický porod dívky vyhnané ze Sudet), a proto mě zajímalo, jak se to vyvine.
Irmina část se mi líbila mnohem víc, Irma byla předobrazem silné ženy, která to neměla v životě lehké. Velmi oceňuji autorčin styl vyprávění, že jen tak mimochodem prozradí nějaké důležité události nebo postavy (viz Petr a Kristýna) a na následujících stránkách se v příběhu zase vrací a popisuje, jak se události staly - to je super, protože tak čtenáře nahlodá a bude ho příběh ještě víc zajímat.
Vytknout můžu leda místy neuvěřitelnost děje.
Knížka je moc pěkně napsaná o nelehkém osudu tří generací. Od paní Körnerové jsem již četla několik knížek a i tato bude patřit mezi ty, nad kterou ještě dlouho budu přemýšlet. Knížku určitě doporučuji přečíst.
Kniha je taková rodinná sága, která nás provází de facto polovinou 20 století. To, že autorka umí pracovat s výkladem dějin , to jsem se přesvědčila v jejím Heřmánkovém údolí, které mě naprosto přišpendlilo ke knize a nepustilo, dokud jsem nedočetla poslední stránku. POZOR OBČAS BUDE SPOJLER Tato kniha má stejnou dynamiku, je stejně čtivá , naprosto vás odnese do toho světa a budete si hrůzou okusovat nehty ( já teda jo), budete jak s Irmou, tak s Editou nesnášet, milovat a stagnovat, a ve finále budete držet Kristýnu za ruku, když se dozví, co se dozvěděla, budete ji utěšovat tak, jako správná matka a budete brečet s ní. Abyste se v závěru mohli oddechnout. Nevím, jak ostatním, ale mě se v hlavě, během čtení honily v hlavě myšlenky typu - jak asi v té době žili moji předci, Irma byla ve věku mojí babičky,hodně mě zaujala stať to tom, jak Steinovi opovrhovali nečistou nevěstou a vlastně jen díky ní, v jejich nechtěné a nikdy nepřiznané vnučce jejich rod pokračuje dál. Myslím, že se jim i lépe umíralo, když věděli, že někde mají pokračovatele rodu- a nečistotu rasy mu na prahu smrti rádi odpustili. Trochu mě to zas ukazuje na to, že židé prostě uznávají majetky,nectí lidské city, ctí jen mamon. Ne, nechci tady čeřit vodu, ale čistou rasu chtěl i Hitler. Irma v mých očích byla prostě žena s velkým Ž. Dokázala se ze salonní smetánky přehrát do role hospodyně na periferii , která se svou lidskou duší dokáže starat se o nemilovaného člověka , který ji celý život trápil, přesto se nikdy neshrbila a s hrdostí aristokratky mu posloužit až k jeho smrti.
Hodně mě vzala postava Hedy . Maminka mojí babičky kdysi sloužila také jako služka, rodiče neměla a tak z vyprávění vím, jaké měla na tu
" svoji rodinu" kde sloužila citové vazby. On nebyl PÁN jako PÁN a ne všichni byli vykořisťovatelé. MNozí z nich se o svoji služku postarali, dali ji do života výbavu, aby mohla žít a mít svoji rodinu.
Edita byla o pár let starší, než moje mamka - ta mi, přes všechna příkoří a přes svou samostatnost se kterou se dokázala poprat se životem, byla nejméně sympatická, přesto, že ji život tak moc ublížil a měla bych ji litovat, ale podle mě byla sobec, který se chtěl starat jen sám o sebe. Myslím, že by dobrou matkou nebyla ani kdyby ji první vztah vyšel a ona by měla šanci stát se manželkou a matkou.
Knihu jsem opravdu přečetla během 24 hodin a stejně jak u Heřmánkového údolí...DOPORUČUJI...
Mám ráda tento druh knížek, tak jak to v životě bývá. Velice dobře se mi četla a musela jsem si jí "šetřit", abych jí nepřečetla na jeden zátah :).
Tato kniha je pro mě první setkání s autorkou. A je to krásné setkání. Začetla jsem se velmi rychle a příběh se mi moc líbil. určitě si vyhledám i její další knihy.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) pro ženy tajemství 1. pol. 20. století mateřství ságy hrdinky nemanželské děti
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Moc pěkná a čtivá kniha.I když od této autorky mám asi nejraději knihu Heřmánkové údolí.