Hodiny
Michael Cunningham
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503588/bmid_hodiny-lXx-503588.jpg
4
1029
1029
Spisovateľ M. Cunningham, jeden z najbrilantnejších autorov svojej generácie, vzdáva románom Hodiny poctu anglickej spisovateľke Virginii Woolfovej. Tak ako autorka vo svojom slávnom diele Pani Dallowayová opísala jediný deň v živote titulnej hrdinky, aj Cunningham sa zameral na jeden deň v živote troch postáv. Prvou z nich je samotná Virginia Woolfová, ktorá v dvadsiatych rokoch 20. storočia zápasí s duševnou chorobu a pokúša sa písať ďalší román. Druhou je Laura Brownová, mladá žena v domácnosti v povojnovej Kalifornii, ktorá vychováva malého syna a bojuje s obmedzeniami manželstva z rozumu. A napokon je to Clarissa Vaughanová, vydavateľka a matka dospelej dcéry v New Yorku deväťdesiatych rokov. V ten deň chystá večierok pre svojho ťažko chorého priateľa Richarda, ktorý získal literárnu cenu. Michael Cunningham v románe plynulo prechádza dekádami 20. storočia, aby zachytil jedinečné vnútorné svety troch nezabudnuteľných žien. Výsledkom je vášnivé, hlboké a dojímavé dielo, román o umieraní, bezmocnosti, ale aj o tom, že aj hlboko nešťastný človek dokáže nájsť kratučké okamihy radosti.... celý text
Přidat komentář
Už při čtení prologu jsem tušila,že to bude výjimečné čtení. Kniha plná niterných pocitů,temnoty a hloubky. Závěrečné propojení bylo nečekaným překvapením. Už teď vím,že si knihu určitě přečtu ještě jednou,tak silně na mě zapůsobila.
Po prvních patnácti stranách jsem si nebyla jistá, že knížku vůbec dočtu. Nedá se totiž číst ani lehce ani rychle, ale způsob jakým jsou zde popsány prostředí, osoby a hlavně jejich vnitřní pocity je tak úplný, že máte pocit, že tam jste. Nakonec mě kniha zcela vtáhla a i když nemá klasický děj, bylo mi líto, že jsem na konci. Asi nebude pro každého, ale za sebe doporučuji zkusit přečíst.
(2/17)
Ač nemám moc ráda útlé knihy, tato mě neskutečným způsobem zasáhla! Po dočtení jsem nemohla usnout a film jsem viděla několikrát. V tomto případě zpracování knižní předloze naštěstí neuškodilo. Upozorňuji, že Hodiny nejsou lehké čtení...Mně osobně ale přinutily začít se zajímat o život a dílo Virginie Woolfové. Kdo se chce trošku zastavit, popřemýšlet a ne jen hltat braky (ač mnohy bestsellery), nechť si vyhradí jeden víkend na tuto Cunnighamovu knihu.
Jistě, že je to zpočátku trochu komplikované, ale lidé, nebuďte líní a věnujte tomu trochu trpělivosti a soustředění, budete odměněni. Cunningham opravdu umí vykreslit postavy, vytáhnout z hloubky to podstatné a vystihnout precizně některé životní okamžiky tak, že se mi chce zatleskat. Mistrovská kniha!
Tahle kniha pro mne byla velký oříšek. Někdy ve třetině knihy jsem se musela podívat na zfilmovanou verzi, jestli to pochopím, že film bude dávat smysl. A ne. Paradoxně se kniha čte celkem dobře, ubíhá to. Nicméně, i když mám ráda složité romány a složité postavy, tak toto fakt ne. Autor šlapal na místě, nimral se v pocitech a úvahách tak dlouho, až to bylo nudné a nedávalo to smysl. Dialogy a myšlenky postav se nikam neposouvají, mlátí se prázdná sláma. Obvykle si z knih beru nějaké to zamyšlení, ale tohle se mi nelíbilo. Postava Clarissy byla neutrální a právě u ní a v jejích dialozích jsem nenacházela nic. Virgine bylo prostě "divná" a snad nejlepší postavou byla Laura, u té to mělo aspoň spád. Napíšu jen, že kdybych si přečetla doslov na začátku, tak bych byla spokojenější. Za mne tedy ne. Snad se nedotknu lidí s opačným názorem, to nebylo mým cílem.
Cunningham je nepochybně geniální a velmi náročný. K nedočteným Hodinám jsem se po mnoha letech vrátila a i tentokrát to byla dřina, ale stálo to za to, možná i proto, že jsem už Cunninghamovi přišla na chuť nedávnou četbou Těla a krve. Hodiny se mi zdály v tomto srovnání trochu slabší, mám ovšem znovu chuť vrátit se k senzačnímu filmu (pro mě jedna z mála výjimek, kdy se mi zdá adaptace lepší než předloha). Hodně mi pomohlo, že jsem už měla dočtenou Paní Dallowayovou, zdá se mi, že bez znalosti tohoto kanonického díla ztrácí Hodiny smysl. Trpělivý a pozorný čtenář bude odměněn.
Film, pak autor předlohy. Musím říci, že tento autor mě nepřestává udivovat. Každá z jeho knih je něčím netradiční. Ale stejně tuhle mám v hlavě asi zafixovanou nejvíce. Možná to souvisí i s mým obdivem k V. Woolf.
Viděla jsem prvně film, byl vynikající, přesto kniha pro mě byla ještě lepší. Hlubší psychologii postav jsem pochopila až z ní.... stejně jako Cunninghamův brilantní styl psaní, který mi filmové zpracování poskytnout nemůže. Postavy byly uvěřitelné. Necítím potřebu se s nimi ztotožňovat (v žádné knize) , ale miluju sledovat myšlenkové pochody autora ( autorů), které se prolínají právě do postav v jejich knihách a jsou čerpány odněkud z éteru...vždycky tam cinkne něco, co je nám všem společné. A tady to NĚCO bylo bezpochyby. Skvělá kniha !!! ( Která mě navíc logicky posunula ke čtení Virginie Woolfové)
Skvěle napsáno! Krásný čtenářský požitek, ale pro opětovné procítění atmosféry a příběhu mi "bohužel" stačí pustit si filmové zpracování, které se tentokrát opravdu povedlo na výbornou :)
Viděla jsem prvně film a musím rict, že jsem v knize nenašla žádné rozdíly oproti filmu.
Kniha pro mě byla zpočátku komplikovaná, než jsem přišla jakým způsobem se propojují jednotlivé osudy. Ale konečné propojení mě nadchlo. Obdivuji autorům um provázat tak dokonale tři osudy v úplně jiných souvislostech. Čekala jsem popis jednoho dne, ale postupně se vlastně vyjevila značná část života jednotlivých postav. Knihu hodnotím velmi kladně, i když musím přiznat, že to nebylo pohodové čtení, ale vyžadovalo to přemýšlení. Nicméně mě to přimělo půjčit si Paní Dalowayovou, takže mi asi spousta věcí začne teprve docházet.
Asi jsem tu knihu nepochopila, nebo nevím. Nezaujalo mě to, nebavilo. Žádná z těch žen mi není ničím blízká, nedokázala jsem si v tom nic najít. Ještě tak trochu zajímavý byl den Virginie Woolfové, ale to je asi vše.
Velmi, velmi příjemný příběh žen během jednoho dne. Opravdu Pulitzerova cena zaslouženě. Osobně nejsem nakloněna otevřeným koncům ale chápu, mělo to tak být.
Těžko se mi to četlo, hlavně na začátku, říkala jsem si, že asi na to nemám, na pár dnů jsem ji odložila, ale pak to bylo jako mávnutím proutku, najednou mě to začalo bavit... a byl konec.
Kniha mě bohužel nijak zvlášť nebavila. Jeden den v životě tří žen... Příběh je dost smutný, depresivní.
Cakala som od knihy viac, nez som dostala. Citala som len samu chvalu a mozno aj chapem preco. Autor ma siroku slovnu zasobu, vie skvelo opisat charakter, myslienky (to bolo najvacsie plus tej knihy) a rozhodne nebolo jednoduche taketo dielko napisat (je tam citit aspiracia na to, ze kniha ma byt rozoberana, skumana, ovencena cenami nez putava,hladko plynuca). Celkovo to nebolo velmi narocne citanie a dalo sa pochopit o co ide,len som tam hladala este nieco viac, myslela som, ze udalosti tam budu viac dotiahnute, budu k niecomu viest,ale neviedli nikam - az na male prepojenie na konci ...pointa celej novely: islo o tri zeny v roznych obdobiach, ich postavenie v tomto svete, ake maju pocity, premrhane sance, nenaplnene sny, ako bojuju s kazdodennymi problemami a ako ich to viac-menej neuspokojuje- zaujimavy bol pribeh pani Brownovej, s tou som sa ako tak vedela stotoznit, pochopit ju. Vcelku nie velmi uchvatne citanie, skor nudne, nez hlboke - vykonstruovane do detailov, ale bez duse... Idem si precitat aj Pani Dallowayovu..
Před třemi lety se mi kniha dostala do ruky poprvé. Přečetla jsem snad dvě kapitoly. Vůbec jsem se do děje nemohla vžít, věty jsem musela číst několikrát, nemohla jsem najít hlavu a patu, tak jsem ji vrátila do knihovny. Řekla jsem si však, že se k ní jednou vrátím. Teď, po třech letech, jsem jí dala druhou šanci. A? Díky bohu, že jsem ji po první zkušenosti nezavrhla. Pět hvězdiček jsem dala už více knihám, ale ne každá si je zaslouží jako tahle. Natolik jsem se do příběhů hlavních hrdinek vžila, že jsem ani nestačila přemýšlet nad souvislostí jednoho příběhu s druhým, proto pro mě bylo závěrečné propojení dějových linií opravdu strhující. Skvěle strávený úterní den.
Štítky knihy
homosexualita zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena lesby, lesbismus fiktivní životopisy, biografie spisovatelky LGBT, queer, LGBT+ obsese
Autorovy další knížky
| 2004 |  Hodiny |
| 2005 | Domov na konci světa |
| 2014 | Tělo a krev |
| 2011 |  Za soumraku |
| 2015 | Sněhová královna |
Cunningham je vynikající spisovatel, který v tak útlé knize dokázal popsat skvěle nejen postavy, ale jejich minulost nebo jejich myšlenkové pochody. Kniha je neuvěřitelně hluboká a zaobírá se především tím, po čem ženy touží. Každou z nich toho totiž spojuje mnohem víc než touha po svobodě. Tři výjimečné ženy vévodí tomuto literárnímu skvostu zvanému Hodiny. Kniha mě vtáhla do děje a už nepustila a co víc není to žádné povrchní dílo na které brzy zapomenete. Věřím, že jsem Hodiny nečetla naposledy a je až si přečtu Paní Dalloweyovou tak toho v Hodinách najdu spojitostí mnohem víc. Michael Cunningham získal za Hodiny Pulitzerovu cenu a musím říct, že právem. Kniha se po přečtení stala jednou z mých nejoblíbenějších knih.