Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1135/bmid_holcicka-ktera-mela-rada-toma-gordo-nCz-1135.png
4
2411
2411
Svět měl zuby a mohl vás jimi kdykoli pokousat. Trisha McFarlandová to zjistila, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června seděla vzadu v autě své matky, na sobě měla modrý nadhazovačský dres Red Sox (s číslem 36 Gordon na zádech) a hrála si s panenkou Monou. V půl jedenácté zabloudila v lese. V jedenáct se snažila nepodléhat panice, snažila se neříkat si "Tohle je vážné, tohle je moc vážné". Snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v lese, někdy se jim může něco stát...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2000 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Girl Who Loved Tom Gordon, 1999
více info...
Přidat komentář
Kniha je hodně jednoduchá. Je plná různých halucinogenních scén a výjevů, kdy nevíte co je skutečnost a co blud a obyčejné věci se tu mění v děsivé příšery. A právě ta jednoduchost a zároveň nejistota, dost věrohodně navozuje pocit hrůzy z neznámého, vnímaný očima dítěte.
Taky jsem jednou zabloudil v lese a to jsem byl již pán v letech...
Kniha mě až natolik nebavila, poskytla několik informací týkajících se baseballu (ten mě taky příliš nezajímá).
Tato kniha mě překvapila svojí jednoduchostí v porovnáním s jinými knihami od Kinga a přesto zajímavým, i když naprosto nereálným dějem. Konec mě trochu překvapil, protože mi úplně neseděl k celkovému konceptu příběhu, ale vzhledem k tomu, kdo to psal, se není čemu divit a přeci jen se tam trochu té "kingovštiny" objeví.
Po několika letech od přečtení jsem si zopakovala jako audioknihu. Po mě to není typický King, ale příběh je zajímavý, napínavý a pro hlavní hrdinku určitě ten správný horor.
Poslouchala jsem jako audio, četla to nějaká lehce afektovaná paní, no musely jsme si na sebe chvíli zvykat. Pro mě když King, tak Jiří Žák. :-) To už byla bohužel hvězda dolů.
Jinak oceňuju, že King umí udělat drama z toho, čeho se všichni fakt bojíme (tady konkrétně ztratit se v lese/dítě se nám ztratí v lese) a povýšit to ještě o level výš. Představa, že bych byla na místě Trish, nebo moje dcera byla na místě Trish... br.
Nicméně postrádala jsem nějakou nadstavbu, kterou si mě rozmazlil třeba v trilogii s panem Mercedesem. Tak nějak to pro mě postrádalo wow efekt. Ale co si budem, stejně si brzo dám dalšího Kinga.
Jednoduchy namet, ale kniha ani chvili nenudila. Poprve jsem precetla a po letech poslouchala jako audioknihu, ktera byla naprosto brilantne nactena a dava pribehu dalsi rozmer.
I když tato kniha zde není moc dobře hodnocena, mě se přesto líbila. Jednoduchý příběh ztracené holčičky v lese, která se snaží dostat zpátky do civilizace a pomáhá jí její oblíbený hráč baseballu, kterého si představuje. Tato kniha není čistě hororová, přesto dobrý příběh, který mě moc bavil
Četla jsem ji už před několika lety, ale pamatuju si, že se mi četla moc dobře, zajímavý příběh, Stephen opět ukázal, že umí i jiná vyprávění než ta hororová. Na Stephena nezvykle tenká knížka, kterou stojí za to si přečíst:)
Návrat po patnácti letech. Tehdy jsem Holčičku prozívala, tentokrát ji beru na milost. Není to nejlepší King - dokonce to není ani nejlepší KRÁTKÝ King - ale určité pasáže mají něco do sebe: to, jak Trisha přemýšlí, a momenty, kdy je její bloudění dáváno do kontextu se "zbytkem světa".
Trisha je správná holka do nepohody co to umí sama se sebou a ještě myslí na to jak poladit své rozhádané okolí.
Celou cestu drží pohromadě díky vzpomínkám na svoje lidi a jejich rady do života i myšlenkami směrem k Neslyšnému. Určitě není žádnou rozmazlenou fiflenou a dokáže kvůli odvaze sáhnout i k černému humoru. Pán temných koutů je reálnější než realita.
King na malém prostoru zvládá mistrně své řemeslo a ještě je schopen jako bonus svému tvaru vdechnout duši.
Ale upřímně, dlouho jsem o tom pochybovala. A baseballové pasáže i jiné trochu nuda.
Finále je jemným způsobem strhující :o)
* Je v Boží povaze přicházet na konci deváté směny, říkával jí Tom. A jaké bylo tajemství vítězného zakončení zápasu? Dát najevo, kdo je lepší. Člověka může potkat porážka . . . nesmí se však porazit sám.
Ale nejdřív je nutno najít v sobě klid. Takový, který vychází z ramen a splývá po celém těle, až tvoří jakýsi ochranný obal jistoty.
Člověk nesmí nadhodit mizerný míček a nesmí utíkat !
Výborná netypická kingovka (čtyři hvězdy dávám jen proto, že je to King a že Holčička prostě není To, není to taková ta geniální velká věc s mytologickým přesahem).
Je to kratší příběh (na Kingovy poměry) a je to celkem hodně civilní. Protože malý holky v lesích se ztrácejí, když si nedávají pozor, odkud přišly, a nevrací se tou správnou cestou... Z knížky mě brala hrůza v několika ohledech:
1) Jak nesmírně snadný je ztratit se, když si nedáte pozor (pokud teda nejste v rodných luzích a hájích, kde prostě v průměru co tři kilometry potkáte osídlení).
2) Jak neskutečně silnej tvor je člověk, a dokonce i dítě. Říkala jsem si, že být Trishou, dávno už bych to vzdala a zůstala ležet někde v dolíku... a ta holka se zase zvedne a ťape a bloudí dál.
3) Jak poťouchlá věc je lidská mysl, která si ve snaze uniknout z reality začne vymýšlet vlastní příběhy... a někdy se jimi dokáže zničit, jindy se jimi dokáže zachránit. Trishe se dařilo vlastně oboje.
K tomu mi tahle knížka dala pár velmi moudrejch poučení pro někoho, kdo hodně často a hodně rád sám chodí po lesích:
1) Když se ztratíš, nechávej za sebou co nejvíc neužitečného bordelu; ti, kdo tě půjdou hledat, tě pak mohou snáze najít.
2) Nikdy nikam nechoď bez lahve na pití. Skoro vždycky najdeš aspoň něco, co do ní nabrat, a vypít se dá v podstatě všechno.
3) A nikdy to nevzdávej, i když stojíš tváří v tvář příšeře.
Kdyby to bylo "podle skutečné události", dala bych 6 hvězd. Takhle je to trochu předvídatelné, tak jsem půlku knížky považovala spíš za nudnou, ale pak jsem se už nemohla odtrhnout.
Moje první rande s Kingem prohlašuji za úspěšné a rozhodně budu ve schůzkách pokračovat.
no žiadna sláva... oddychovka z lesa, ale od Kinga by som čakal o niečo viac :)
Další netypická Kingovka. Rozhodně bych neřekl, že se jedná o horor. Spíš je to takové survival drama. Příběh devítileté holčičky, která se ztratí v hlubokém lese a čím déle bloudí, tím víc si uvědomuje, že bojuje o holý život. Kniha je to krátká a skvělá. Hrozně se mi líbí, jak King dokáže z minima vytěžit maximum. Za mě tedy dobrá kniha, ke které se určitě někdy vrátím, jen mi holčička přišla - na svůj věk - mentálně až moc vyspělá.
Hodnocení: 8/10
Jak snadno se může malá holka ztratit v lese? A dokáže se zase najít, přežije? Jednoduchý námět, skvělé zpracování. Uvažování malé Trish mě nepřestalo fascinovat do konce příběhu. A když se objevil netvor, který ji provázel, děsil... nedokázala jsem se odtrhnout.
Naprosto skvělé čtení. Dokonale popsaný strach, úzkost a nakonec i odvaha 9-leté holky. Dceři bude 11. Myslím, že by si měla tuto knihu přečíst.
Štítky knihy
děti boj o přežití thrillery lesy strach bažiny, mokřady, močály baseball dramata romány světová literaturaAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Holčička, která měla ráda Toma Gordona, je učebnicovým příkladem toho, že k napsání dobrého hororu není potřeba upírů, vlkodkaků, bestií z vesmíru, zombií a potoků krve. Úplně stačí jedna holka, co se ztratí v lese. A ačkoli King své dětské hrdiny obvykle nešetří, tak tentokrát to i celkem dobře dopadlo.