Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
Trisha McFarlandová zjistila, že svět není jen krásné místo na hraní, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června 1998 seděla vzadu v matčině autě, na sobě měla modrý dres Red Sox (s číslem 36 a jménem GORDON na zádech), hrála si s panenkou Monou a těšila se na výlet po Appalačské stezce. V půl jedenácté zabloudila v lese. Snažila se nepodlehnout panice, snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v hustém a temném porostu, může se jim něco stát…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Girl Who Loved Tom Gordon, 1999
více info...
Přidat komentář
Ze začátku nic moc, chtěla jsem knihu odložit,, ale postupem času jsem se od knihy nemohla odtrhnout a čekala jsem, kdy Trishu konečně najdou,, Moje první kniha od Kinga a super :)
Výborná knížka, hrozně mě vtáhla do děje. Přečetla jsem ji během pár hodin. Hrozně jsem té holčičce fandila, aby vše dobře dopadlo a až do poslední chvíle jsem nevěděla, jak kniha skončí - jestli dobře či špatně. Rozhodně po ní v budoucnu ráda znovu sáhnu.
Moj prvý King- páčilo sa mi na knihe hlavne to, ako sa nič v podstate nedialo, ale atmosféra bola napriek tomu vygradovaná a mali ste pocit, že na vás za každým rohom niečo číha.
Kingovka, kterou zatím shledávám s Misery a Dlouhým pochodem jednou z mých nejoblíbenějších. Miluju, jak dokáže z naprosto obyčejných věcí vykouzlit děsuplnou knihu. Nepotřebuje levitující předměty ani nic podobného. Stačí jen temný les, vosy a bažiny... A výsledek je super! Vřele doporučuju.
(SPOILER) Já nějak nevím, jak mám tuto knížku ohodnotit ... Tři hvězdičky jsou strašně málo, ale ten závěr mě docela zklamal a proto jsou možná i čtyři hvězdičky moc ... Námět je sice absolutně nezajímavý, ale Stephen si s ním dokázal dokonale vyhrát a udělal z něj opravdu velmi zajímavou a občas i napínavou knížku ... V pasážích, kdy popisoval, jak v noci Trishu 'něco' pozorovalo, mě prostě naskakovala husí kůže a věřím, že kdyby se z netvora vyklubalo něco jiného a míň předvídatelného, knížka by si rozhodně zasloužila pět hvězdiček, ale bohužel ... Taky jsem tajně doufala v dramatický konec, ale bohužel, podle očekávání přišel happy-end ... Vážně škada, myslím, že Stephen měl opravdu na daleko lepší a hrůznější závěr ...
Tak to mě vůbec nebavilo, kvůli pasážím prokládaných sportem. Podle mě to nebyl až tak dobrý nápad autora. Bohužel jsem to od poloviny proletěla, podívala se na předvídaný konec a pak s úlevou odložila.
Moje první kniha, kterou jsem kdy od Kinga četla a poslední rozhodně moc dlouho nezůstane. Trishu jsem celou dobu litovala a strachova se, aby se jí nic nestalo. Čekala jsem sice, že to bude trochu víc horor, a děj se občas vlekl, prostě šla a šla a šla až došla k bobulím...ale i tak dávám 4 hvězdičky. Původně jsem dala jen 3, protože jak se Trisha na baseballové večery tešila, tak já jsem je nenáviděla, ale fakt že nemám celkově ráda sport a pravidlům baseballu nerozumím je můj problém a snižovat tím hodnotu knihy je podle mě blbost.
Ze začátku mi to přišlo nudný hlavně kvůli fotbalu a dokonce jsem u ní i usnula. To se mi doteď nestalo. Potom se mi to začalo líbit a příběh Trishy mě pohltil. Bylo mi jí strašně líto a musela jsem to dočíst dokonce. Konec se mi líbil. Doporučuji.
Tahle kniha je slabší jak vzhledově tak obsahově. Na druhou stranu je to příjemný odpočinek mezi jeho stěžejními díly.
King mě před lety ohromil Černočernou tmou ... Letos v lednu jsem si na něj vzpomněla a zkusila si přečíst Carrie. To bylo slabé, ale dobré čtení v celku. Tak jsem zkusila potlačit obavu z toho, že další kniha bude ještě horší a přečetla jsem Pytel kostí. Byl úžasný. Vážně mě bavil. Tudíž jsem neváhala a sáhla za nedlouho po další "kingovce" - Holčička, která měla ráda Toma Gordona. A tím mě King zklamal. Celou dobu jsem čekala něco, nějaký zvrat, něco ... Nic. Nutila jsem se do dočítání a hodně si rozmyslím jestli ještě něco od něho přečtu.
Co dodat, King je báječný spisovatel. Trishe jsem po celou knihu fandila a hodně jsem si ji oblíbila. Stephen se nebojí ničeho, všechno popisuje do detailu, všechno skvěle vystihuje. Dokáže napsat knihu o nějakých dvě stě stránkách jen o holčičce, která se ztratila v lese. Pro mě je to literární génius a Holčička, která měla ráda Toma Gordona je hodně dobrá kniha.
Musím se přiznat, že jsem měla co dělat, abych knihu dočetla. Námět je zajímavý, ale bohužel mě opravdu nebavil ten popisný styl. A celou dobu člověk čeká, jestli se něco stane, a ono nic. Na druhou stranu jsem té malé opravdu fandila.
Přiznám se, že tahle novelka mě moc nebavila. Námět to neni špatnej, ale spíš mi přijde vhodnej na povídku. Přišlo mi to takový nějaký sterilní. Pár momentů tam je, třeba to popisování medvěda dětskýma očima. Prostě tam ale něco chybí, nějaký náboj, který by člověku nedal vydechnout. Čtivý to je, to jo. Neni to ani dlouhý, takže je to rychle přečtený. Přesto je pro mě tohle vedle Srovnáno se zemím jeden z nejhorších mistrových románů. Sorry!!! Možná mi chybí něco z toho dětského pohledu a nadšení pro basseball. 60%
Tuhle knížku jsem hltala a přečetla ji za dva dny, i když jsem přitom měla spoustu dalších věcí na práci :). Pořád jsem ke knize odbíhala. Měla jsem asi dva momenty, kdy jsem knihu chtěla odhodit a dál ji nečíst, jak moc jsem holčičce fandila a jak to bylo napínavé. Dokonce i moje mamka, která normálně vůbec nečte, to přečetla jedním dechem.
Přiznám se, že mě tato knížka lehce zklamala. Námět příběhu je zajímavý, strašidelný a má hodně potenciálu, ale provedení pana Kinga mě opravdu zklamalo. Celých cirka dvě stě stránek je o tom, jak devítiletá holčička putuje v lese, kde se ztratila a co prožívá. A celou dobu čekáte na onen okamžik překvapení, kdy se něco stane. Ale toho se nedočkáte, protože tady není žádné překvapení, žádný moment akce. Udivující je i věk Trishy, devítileté holčičky, která se nám ztratila. Jako osobnost mi vůbec neseděla k věku.
Ale taky tato kniha dokazuje, že King je skvělým vypravěčem a popisy lesů v Maine a okolí jsou perfektní.
Útlá knížečka, kterou zdoláte, pokud vás chytne opravdu za chvíli. Tahle knížka mě chytla, protože krásně vybarvuje prostředí opuštěných lesů, samoty a bezmoci. Zároveň popisuje neznámé tak, že ani vy byste nechtěli být v kůži malé Trishy, protože vám u čtení naskakuje husí kůže.
Štítky knihy
děti boj o přežití thrillery lesy strach bažiny, mokřady, močály baseball dramata romány světová literatura
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
No, ten začátek, bála jsem se, že mě kniha nebude bavit, ale pak jsem to přečetla jedním dechem. King dokáže všechno tak popsat, jako byste v tom lese byli taky. Dávám 5 hvězdiček :)