Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
Trisha McFarlandová zjistila, že svět není jen krásné místo na hraní, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června 1998 seděla vzadu v matčině autě, na sobě měla modrý dres Red Sox (s číslem 36 a jménem GORDON na zádech), hrála si s panenkou Monou a těšila se na výlet po Appalačské stezce. V půl jedenácté zabloudila v lese. Snažila se nepodlehnout panice, snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v hustém a temném porostu, může se jim něco stát…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Girl Who Loved Tom Gordon, 1999
více info...
Přidat komentář
Jsem skutečně vyklepaná z většiny jen trošku temnějších příběhů, a toto nebyla výjimka. Ale kurník, bylo to úžasné! Není to, naštěstí, horror jako takový, a já si to, jako první Kingovu mnou čtenou knihu, náramně užívala. Doporučuji nejmíň milionprocentně! A Tom Gordon je černoch, abyste věděli!
Nevěřil jsem, že tato kniha bude dobrá. Překvapení nemělo dlouhé trvání a Kingovo dílo mě uchvátilo. Tato kniha je opravdu dobrá. Prst směřovaný k obloze mě nenechal chladným. Mohu jen doporučit.
King opět dokázal, že je nejen výborným psychologem, ale i mistrem situačních minimalistických thrillerů. Popsat necelé dvě stovky stran o holčičce, která se ztratí v lese, bloudí a neví kudy kam, není zrovna jednoduché. A ještě těžší je vcítit se do její dětské mysli, odhadnout, jak přemýšlí a co se jí honí hlavou. Stephen King zvládne obojí bravurně a na úrovni, což dokazuje v každém svém románu a dokázal to i tady. Příjemná jednohubka na jeden večer, na druhou stranu, opravdu jen jednohubka. Hodnocení: 7/10
famózní.. u čtení tohoto díla jsem ani nedýchala, nevěřila jsem že mně dokáže něco až tak děsit.. skoro jsem se bála usínat xP má představivost pracovala na plné obrátky.. obdivuju Kinga, jak nádherně dokáže popsat lidské pocity, je podle mne skvělým psychologem =)
Táto knižka bola prvá, ktorú som od Kinga čítala a odvtedy žiadne jeho dielo ma už neoslovilo aj keď stále márne hľadám a dúfam, že sa jej niečo aspoň trochu vyrovná. Realistická, neuveriteľne svojská a jej prečítanie vo mne zanechalo úžasný neopísateľný zážitok. Dej sa odohráva v lese a hlavnou hrdinkou je malé stratené dievčatko. Celé je to však opísané tak úžasne! Páči sa mi, že by sa to všetko mohlo kľudne odohrať aj v reálnom živote. Odporúčam najmä tým, ktorých iné, možno typickejšie, Kingove diela až tak nezaujali. Je to jedna z tých kníh, ktoré sa od začiatku až dokonca nedajú prestať čítať a potom vám je fakt ľúto, že už ste ju dočítali. 100%
Další taková jednohubka řekl bych. Přečetl jsem to takřka jedním dechem a byl to opravdu dobrý příběh. Další taková banální situace... no ani ne tak banální, situace to vlastně byla dost závažná, ale prostě taková běžná situace a King z toho udělal takový horor, který dokonce dává čtenáří k zamyšlení, jestli to, co ta holčička viděla, bylo opravdové, nebo jen čirá děcká fantazie způsobená strachem. Taky se mi líbilo (i když to nebylo pěkné), že zde bylo popsané jak přežití, tak i běžné lidské potřeby. Tím myslím konkrétně průjem, nevolnost a vše okolo, protože já se s tím zatím setkal velice zřídka kdy v knihách. Tam se většinou takové věci neřeší a kolikrát je to i chyba, řekl bych. Neříkám, že se to musí používat vždycky, ale někdy to není na škodu, alespoň by to přidalo na věruhodnosti.
Štítky knihy
děti boj o přežití thrillery lesy strach bažiny, mokřady, močály baseball dramata romány světová literatura
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Skvělá kniha s úžasným dějem, kterému jsem nejdřív moc nevěřila. Říkala jsem si, že přece nejde napsat poutavě celou knihu a přitom popisovat pouze myšlenky Trishy nebo jakési imaginární dialogy. Velmi mile mě však překvapila a potvrdilo se, že Stephen King je úžasný spisovatel. Některé části knihy byly dokonce tak dobře napsány, že mi při nich běhal mráz po zádech a potvrdilo to tak, že je to kromě psychologického díla i dílo hororové. Moc obdivuji tuto malou literární hrdinku za její odvahu a nebojácnost (a pokud bojácnost, tak velkou duševní sílu). Také se mi líbilo, že téměř až do konce nebylo jasné, zda hrdinka dojde zdárně k civilizaci nebo zda opravdu skončí mrtvá v lese, zabitá skutečným nebo imaginárním Bohem ztracených. A zvláště se mi líbilo jedno spojení v knize, které mám spojené i s osobními vzpomínkami – a to „mluvící idiot“. Jediné, co bych mohla knize vytknout, je to, že ji nemůžu číst před spaním :)