Holmesova učednice
Laurie R. King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446544/bmid_holmesova-ucednice-4Wx-446544.png
4
49
49
Mary Russellová série
1. díl >
Píše se rok 1915, když patnáctiletá Mary Russellová, která se po ztrátě rodičů nastěhuje k tetě na venkovskou farmu, potká starého pána zabývajícího se studiem včel a dá se s ním do řeči. Je to Sherlock Holmes na odpočinku. Jeden druhého pak překvapí svým pohotovým úsudkem a Holmes se rozhodne, že z ní udělá svou pokračovatelku. Uběhne několik let a Mary odjede studovat do Oxfordu, ovšem Holmes ji poprvé začne opravdu potřebovat. Někdo totiž unesl dceru jistého amerického senátora a Mary má pomoci s pátráním. Jejich sok se ukáže být nebezpečnější než samotný Moriarty neblahé paměti a brzy jim oběma, stejně jako Watsonovi s Mycroftem, začne usilovat o život.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2016
,
Argo
Originální název:
The Beekeepers Apprentice, 1994
více info...
Přidat komentář
Kniha ve mě vyvolává pocit, jako by to byla taková nostalgická vzpomínka, na knihu A. C. Doyla, kterou autorka kdysi četla. Protože ji však četla hrozně dávno, tak si pamatuje jen pár detailů z vyšetřování a popisy událostí, budov, charakterů jsou takové obecné. Není to nutně špatně, ale chybí mi to napětí a atmosféra originálu.
Americká spisovatelka krásně navázala na holmesovskou tradici a obohatila ji... o ženu. Sherlock, Watson i paní Hudsonová už celkem v duchu Doylova originálu, tady se žádná velká revoluce nekoná. Vtipné a napínavé, bavilo mě to.
zajimavy pohled na sherlocka holmese ze strany jeho učednice, která se stane jeho ženou. kniha je dobrodružná, vtipná.
Příjemná oddechová kniha se zápletkou v duchu původních holmesovských příběhů. I když, docela upřímně, Watsona mám pořád radši než Mary Russelovou. Asi že mně taky všechno nedojde tak rychle :-).
Příběh Mary a Sherlocka byl zajímavý a poutavý. Konečně Holmes potkal někoho, kdo má stejné intelektuální schopnosti a je na podobné vlně humoru. Dialogy hlavních postav jsou zábavné a udržují skvělou atmosféru. 4.5*
Nikdy bych neřekl, že nejlepší holmesovský pastiš napíše žena. Ale stalo se a hned zkraje přiznávám, že jsem si tvorbu Laurie Kingové zamiloval. Nejde přitom o to, že by ohromovala do detailu promyšlenou zápletkou. Jen jsem prostě po dlouhé době četl knihu, která mě nadchla víc svou perfektní stylistikou, než obsahem jako takovým. Zkrátka vyprávění plné energie, živých postav a zábavných dialogů. Základní premisa je vskutku elementární - Watsonovu roli nedůvtipného společníka přebírá dospívající dívka, jejíž intelekt je minimálně rovnocenný tomu Sherlockovu. Nijak přitom nepřekáží takřka padesátiletý věkový rozdíl a už vůbec ne svérázná arogance, se kterou se oba hrdinové vzájemně popichují.
Uznávám ovšem, že román svoje mouchy má. K jádru problému se autorka dostane prakticky až v polovině a spíš než o nějakém vyšetřování, je příběh jakousi šachovou partií. Přesto mě to bavilo maximálně, včetně dějově nadbytečných odboček. Velkého detektiva nemohlo na sklonku života potkat nic lepšího.
Dočteno a mohu říci, že s trochou sebezapření. Nápad je celkem dobrý, ale vlastní kniha se dle mého mínění utápí v mentorování a zvláštním chování, až nechování, hlavní hrdinky. Postava Holmese je zde popisována podivným způsobem a jeho sekundantka se chvílemi jeví jako nevychovaná dívka, samozřejmě s výbornými kombinačními schopnostmi. Vypadá to, že nemá ráda nikoho, jen své znalosti a ego.
Některé pasáže, které se snaží udělat knihu akčnější jsou až nemožné. Zřejmě šlo o to knihu přiblížit dnešní generaci čtenářů, nebo zde hraje roli národnost autorky. Tomu by také odpovídal výňatek z komentáře listu Mercury News, kde se píše o lepším příběhu, než jaký dokázal napsat p. Doyle a který působí jako markentingový
tah. Je opravdu těžké napodobit klasika. Ještě poznámka Irmgard, Váš názor, ale nechápu jej.
Kniha nesplnila má očekávání, plynoucí z anotace. Nekonal se střet dvou generací, jiskření mezi myšlením stárnoucího, světově proslulého detektiva a puberťačky. Mary je Sherlockovou mladší kopií ve všem všudy. Naopak strohý džentlmen nemá potíže přibrat za parťačku mladou ženu, což mi k Holmesovi moc nesedělo. Bizarní převleky a způsob vyšetřování mě naplňovaly údivem, neboť nikdy nevedly k žádoucím výsledkům, naopak vždy upozornily padouchy na aktivitu detektivů.
Přesto dávám čtyři hvězdy. Autorka Holmese neparodovala, nýbrž brilantně oživila. Knihu napsala svěžím, vtipným jazykem bez stylistických chyb a pochvalu si zaslouží i překlad včetně poznámek pod čarou (Alžběta Lexová). Postavy měly dokonale propracované charaktery a jejich motivace byla uvěřitelná. Ale nejvíc bodů dávám za velmi silný příběh, jemuž vyšetřování případu pouze dokořenilo již tak vyváženou a bohatou chuť.
Jsou knihy, u kterých máte chuť do nich skočit a na plné pecky je prožít na vlastní kůži! Tohle je jedna z nich!
Mám ráda příběhy ze světa Sherlocka Holmese a začátek této série mne nadchl. Ano, některé věci byly předvídatelné, ale přesně zapadaly do ducha legendy, takže čtenář s nimi prostě musí počítat (včetně odakzů na tzv. "kánon" klasických příběhů sira Doyla). Hlavní hrdinka je sice trošičku nepravděpdobná, na druhé straně to je Holmes taky. Příběh plyne jako řeka, chvíli klidný meandr, pak zase divoký splav, takže člověk neví, co čekat na další stránce a i proto knížka udrží pozornost. Bavila jsem se až do konce a těším se na další díl!
Dobře, ba lépe napsané, než od sira Doyla. Velmi příjemné na dovolenou. Koupím si i další díly (je jich hodně!)
Holmes jako pouhý mentor, společník? Zajímavý nápad, provedení však věrné tradičnímu Doylovi - místy suchopárne, zato chytré detektivní záhady, a na místo doktora Watsona teď autorka dělá blbečka ze čtenářů : protože jak Holmes, tak Russellova na vše přijdou hned a vysvětlení potřebuje jen ten pritroubly čtenář...
Autorovy další knížky
| 2016 |  Holmesova učednice |
| 2017 |  Případ Máří Magdaleny |
| 2016 | Hrůzná vláda žen |
| 2018 | Přízrak na blatech |
Už od puberty je Sherlock Holmes mým nejoblíbenějším detektivem, a ačkoli A. C. Doyle je jen jeden, snažím se být otevřená i jiným pojetím Holmese, která čerpají spíš z fluida detektivovy originální osobnosti, než že by přesně kopírovaly každou jednotlivost Doylem vytvořeného předobrazu. Tak se mi moc líbí seriál Sherlock s Benediktem Cumberbatchem. A tak oceňuji i tuto knihu od Laurie Kingové, v níž do Sherlockova života proti veškerému očekávání vtrhne žena (tedy dívka, alespoň na začátku).
Je to oddechovka. Ale tak dobře napsaná, že na více než 400 stránkách nic nedrhne. (Snad kromě toho, že Mary je až neuvěřitelně fyzicky zdatná. Viz např. záchrana Jessiky.)
Kromě toho, že Alžběta Lexová knihu výborně přeložila (obzvlášť úžasné konverzační obraty, které za chvíli doložím ukázkou), má nejspíš podrobně nastudované celé sherlockovské dílo, jak vyplývá z poznámek pod čarou. Tak jsem se mj. dozvěděla, že Doyle nikdy ve svém díle nepoužil obrat "jak prosté, milý Watsone". :-)
A teď ta zmiňovaná ukázka popisující situaci, v níž Mary rychle řídí auto a Sherlock je spolujezdec.
"V jednu chvíli - to jsme se jen tak tak vmáčkli mezi káru na seno a kamennou zeď, na níž jsme zanechali dost laku - Holmes opravdu neobvykle utichl. Po několika minutách jsem se ho otázala, je-li něco v nepořádku.
"Russellová, pokud se rozhodnete účastnit závodů Grand Prix, vezměte si, prosím, za navigátora Watsona. Je to spíše jeho parketa."
"Copak, Holmesi, nezdá se vám snad něco na mém stylu řízení?"
"Nikoli, Russellová, dobrovolně se přiznávám, že o vašich řidičských schopnostech ani v nejmenším nepochybuji. Mé pochyby se týkají výhradně cíle naší cesty. Například toho, jestli jej vůbec dosáhneme."
"A toho, co tam nalezneme?"
"To také, v tuto chvíli to však pro mě nepředstavuje ten nejpalčivější problém. Russellová, všimla jste si toho stromu?"
"Jistě, byl to krásný starý dub, že ano?"
"Doufám, že stále je," zamumlal.