Holmesova učednice přehled

11.05.2024

Už od puberty je Sherlock Holmes mým nejoblíbenějším detektivem, a ačkoli A. C. Doyle je jen jeden, snažím se být otevřená i jiným pojetím Holmese, která čerpají spíš z fluida detektivovy originální osobnosti, než že by přesně kopírovaly každou jednotlivost Doylem vytvořeného předobrazu. Tak se mi moc líbí seriál Sherlock s Benediktem Cumberbatchem. A tak oceňuji i tuto knihu od Laurie Kingové, v níž do Sherlockova života proti veškerému očekávání vtrhne žena (tedy dívka, alespoň na začátku).
Je to oddechovka. Ale tak dobře napsaná, že na více než 400 stránkách nic nedrhne. (Snad kromě toho, že Mary je až neuvěřitelně fyzicky zdatná. Viz např. záchrana Jessiky.)
Kromě toho, že Alžběta Lexová knihu výborně přeložila (obzvlášť úžasné konverzační obraty, které za chvíli doložím ukázkou), má nejspíš podrobně nastudované celé sherlockovské dílo, jak vyplývá z poznámek pod čarou. Tak jsem se mj. dozvěděla, že Doyle nikdy ve svém díle nepoužil obrat "jak prosté, milý Watsone". :-)

A teď ta zmiňovaná ukázka popisující situaci, v níž Mary rychle řídí auto a Sherlock je spolujezdec.
"V jednu chvíli - to jsme se jen tak tak vmáčkli mezi káru na seno a kamennou zeď, na níž jsme zanechali dost laku - Holmes opravdu neobvykle utichl. Po několika minutách jsem se ho otázala, je-li něco v nepořádku.
"Russellová, pokud se rozhodnete účastnit závodů Grand Prix, vezměte si, prosím, za navigátora Watsona. Je to spíše jeho parketa."
"Copak, Holmesi, nezdá se vám snad něco na mém stylu řízení?"
"Nikoli, Russellová, dobrovolně se přiznávám, že o vašich řidičských schopnostech ani v nejmenším nepochybuji. Mé pochyby se týkají výhradně cíle naší cesty. Například toho, jestli jej vůbec dosáhneme."
"A toho, co tam nalezneme?"
"To také, v tuto chvíli to však pro mě nepředstavuje ten nejpalčivější problém. Russellová, všimla jste si toho stromu?"
"Jistě, byl to krásný starý dub, že ano?"
"Doufám, že stále je," zamumlal.

05.11.2022

Kniha ve mě vyvolává pocit, jako by to byla taková nostalgická vzpomínka, na knihu A. C. Doyla, kterou autorka kdysi četla. Protože ji však četla hrozně dávno, tak si pamatuje jen pár detailů z vyšetřování a popisy událostí, budov, charakterů jsou takové obecné. Není to nutně špatně, ale chybí mi to napětí a atmosféra originálu.