Hotýlek
Alena Mornštajnová
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Moje třetí kniha autorky. Dala bych 4,5 hvězdy, kdyby to šlo ;-) Četla se lehce, až mi bylo líto, že jsem na konci. Autorka dobře vystihla dobu. Nesrovnávala bych s ostatními knihami A.M., které jsou si podobné, ale jak již někdo napsal ... úplně jiné.
Hotýlek je poslední z knih, která mi chyběla přečíst. S počtem přečtených knih, bohužel, klesá i počet hvězdiček. Autorka píše hezky, příběhy mají šťávu, ale bohužel jsou všechny na jedno kopyto. Vždycky jeden dobrý, druhý zlý, třetí chce cestovat, čtvrtý bolševik...
Pekná kniha. Na môj vkus príliš veľa postáv a ich navzájom prepletených osudov. Ale tu som nejako viac mala prehľad, kto je kto. Na rozdiel od Slepej mapy.
Príbehy boli zaujímavé, kniha sa čítala naozaj veľmi dobre.
Super čtení, kniha má ducha, jako všechny knihy od této autorky. Pobaví, nadchne, čte se jedním dechem a příběhy lidí, které se rozehrávají v průběhu děje jsou poutavé!
Stejně jako Hana - i tady se nešlo odtrhnout - skvěle rozkreslené postavy ... úžasné zpracování, určitě doporučuji.
Hotýlek je příjemná zábavná kniha, taková milá oddychovka. Když jsem vypadla ze soustředění trochu jsem ztrácela přehled v postavách, ale to byla moje chyba. Oproti Haně je to zase něco jiného, ale mně se kniha líbila.
Úžasná kniha. Velmi se mi líbí autorčin styl. Lehkost s jakou příběh plyne, a přesto nepostrádá napětí a touhu číst dál. Skvěle vykreslené povahy lidí. Kousek od nás na konci malého městečka je hotel Mánes, že by podoba čistě náhodná? :-)
Čtivé, zábavné, jednoduché - na jeden večer o dovolené, hlavu to nezatíží, asi jako průměrná televizní inscenace. Autorka píše přijatelně pro většinu naší populace, rozhodně neurazí, určitě nenadchne.
Toto byla má třetí kniha od Mornštajnové, a prozatím ji musím hodnotit jako nejslabší. Zápletku a hlavní téma hodnotím jako zajímavé (oceňuji snahu autorky vystavět příběh na skutečných dějinných událostech, ty v mnoha případech mohou sloužit i didakticky), bohužel jsem nacházel ale i negativa. Příběhu uškodilo především větší množství postav, jejichž osudy byly často chaoticky propletené. V průběhu čtení jsem přemýšlel, zda má příběh i hlubší povahu, tu jsem bohužel nenašel. Oproti Haně a Slepé mapě hodnotí tento román jako průměrný. Neurazí, ale ani nenadchne.
Knihu jsem četla až po Haně a byla jsem velmi mile překvapena. Jak děj, tak i vykreslení všech postav a prostředí bylo krásně napsáno, což se u Hany moc říct nedá.
Podle mého názoru je zatím toto nejlepší kniha, kterou jsem od Mornštajnové četla. Ale samozřejmě nemůžu moc srovnávat, protože jsem od ní četla pouze Hotýlek a Hanu, ale i přes to se mi více líbil Hotýlek. Kniha mě velmi překvapila a za sebe ji DOPORUČUJI!
Všechno se točí okolo hotýlku, který je spíše hodinový. Funguje od války přes totalitní režim až po dnešní dobu a zažívá ty nejrůznější vztahové radosti i starosti. V ději je několik hlavních postav a celkově je to kniha o rodině, lásce, nenávisti, lžích i tajnostech, v podstatě o běžném životě, ale oproti Haně jsem takový šoky nezažíval. Někdy takový nemastný neslaný, někdy se to táhlo, jindy zase to dokázalo hodně překvapit. S odstupem času mě to na druhou stranu zase tolik neuchvátilo…
Ne vždy je život jednoduchý.
Ale pokaždé má člověk možnost volby. Jen si toho nemusí být vždy vědom.
Milé čtení, které ale nijak zvlášť neobohatí.
Kniha o rodě, který vlastní hotýlek a předává ho generaci po generaci navzdory všem režimům a hotýlek udržuje soudržnost rodiny. Příběh ze života, kdy osudy lidí někdy změní drobnosti. Václav je člověk, který v životě dělá velké ústupky jen proto, aby zajistil štěstí a pohodu své rodině a proto i dělá rozhodnutí, na které není hrdý. Není to jednoznačně vykreslená osobnost a to je na tom to správné. Mornštajnová má příběhy, které vás nutí číst až do konce, protože chcete co nejdříve vědět jak kniha dopadne
Opět krásná kniha Paní Mornštajnové. Spisovatelka má vytříbený styl psaní, jenž je velmi dobře čtiví. Nelze knihu srovnávat s Hanou, ta je prostě rarita, ale určitě osloví mnoho čtenářů. Bezvadně vystihuje dobu, lidskými osudy vás vtáhne do děje, je prostě skvělá.
Alena Mornštajnová mě svým báječným vypravěčským stylem mile překvapila! Jsem o to víc ráda, že je to někdo z „domácích“ a rozhodně od ní polapím další. K tématu snad jen to, že dobu vystihnout lépe ani nemohla.
Hotýlek jsem četla až po Haně a na rozdíl od mnoha jiných jsem nebyla z knížky zklamaná. :) Bavil mě jak samotný děj, tak vykreslení všech postav. Jen z hlavního hrdiny jsme byla trochu nesvá - ta jeho povaha mě v průběhu knížky čím dál víc vytáčela.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Alena M. píše "česky" . Je to připomínka naší historie. Čím vším jeden lidský život musel projít. Narodit se za takových okolností, je jako vytáhnout si černého Petra.