Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
3104
3104
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Nevěděla jsme co od knihy čekat i vzhledem k jejímu názvu, ale musím říct, že už teď to vypadá na knihu roku. Kniha se krásně čte, děj utíká a stále se něco děje. Odtajnění celé podstaty knihy mi nahánělo husí kůži a soucítila jsem s mladou Sisi. Opravdu jsem nečekala co vše mycelium skrývá...za mě velký palec nahoru.
Zanechalo to ve mně takovou hořkost vůči mužům, jak když sežerete hřiba žlučáka..
Důležité téma, naprosto nezajímavě, nudně a předvídatelně zpracované. Nakonec mě na knize nejvíc zaujaly různé zajímavosti ze světa hub.
Tento žánr knih moc nečtu, ale asi začnu, kniha se mi opravdu líbila a zaujala mě a navíc jsem ji chtěla do výzvy. Já jakožto vášnivá houbařka jsem strašně moc Sisi držela palce, aby vše zvládla a začala žít … doufám, že se jí to nakonec i povedlo …. Od autorky si určitě vyhledám i ostatní knihy, ale v nebližší době si chci přečíst Do tmy od A.Bolavé.
Zajímavé. Hlavní postavu jsem si zpočátku představovala o hodně starší, asi pro znalosti se sběrem hub a rozvinoutou pschickou nemocí. Nakonec jsem ale všechno pochopila, krásně to do sebe zapadlo. Byly momenty, kdy jsem se taky chtěla procházet po lese a sbírat hřiby, ale také chvíle šoku - jak je tohle možné? Proč se to děje? Nejhorší je ta bezmoc. Poslední třetina knihy už byla jen dovysvětlením a ukončením příběhu. Kniha stojí za přečtení, ve smyslu zamyšlení se nad rodinnými vztahy a jejími důsledky.
Pěkné. Seděl mi styl vyprávění i popis míst, ve kterém se příběh odehrává.
Pro mě to jsou místa hodně osobní a známá, možná i proto mě příběh Sisi hodně zaujal... v hlavě ji budu mít ještě nějakou dobu.
Skvělá kniha. Zadny mrtvý bod, pribeh plyne dal a dal, bez vetsich "prostoju". Precteno jednim dechem
Zajimavy retrospektivni styl vypraveni. Bavi me houby, takze kniha pro me, mene me bavili rodinne vztahy. Konec divny, otevreny...
Od začátku do konce příběhu jízda.Nemohla jsem se vždy dočkat čtení, každou chvilku s knihou jsem si užívala.Autorka používá nádherný vrstevnatý jazyk,stavba příběhu dokonale propacovaná.Hlavni postava Sára se stala na určitý čas mou přítelkyni,celou dobu jsem jí držela pěsti,aby to zvládla....
Podle mého mínění nádherná kniha. Nemám co více dodat, v mé knihovně zaujala místo vedle A. Bolavé.....:)
Pro mě jedna z těch knih, z nichž na mě padá tíha. Před čtením jsem si o knize záměrně nic nezjišťovala, takže zmíněná tíha se dostavovala nenápadně a postupně. Nakonec jsem se přistihla, jak mi běhá hrůzou mráz po zádech.
A nejhorší postava v tom všem marasmu? Za mě jednoznačně matka.
Co do jazyka, zamilovala jsem si houbařské metafory a přirovnání, v ostatních případech mi tam občas zapáchala zdivočelá originalita za každou cenu.
Autorka je velmi nadaná.I když četba je v podstatě dost smutná. Zajímalo by mě, kolik dívek zažívá znásilnění někým z rodiny a kolik matek je tak zbabělých, že s tím nic neudělá. A v kolika rodinách se o podstatných věcech vůbec nemluví. Hlavně že je upečený koláč a kafíčko..... S té neupřímnost, z toho hraní si na něco se mi často "zvedá kufr" i ve skutečnosti. A jelikož jsem sama zažila prostředí psychiatrické léčebny, dávám autorce ve všem za pravdu.
Bloumání zkaženým životem, řešení na dosah ruky, návraty k vyšlapaným cestám, které skýtají bezpečí, rituál, houby.
Četla jsem podruhé a opět skvělé. Popisy hub, jidla od Mroze voní skrz stránky. Emoce Sisi, jako by člověk byl v její hlavě.
Zajímavá kniha. Jako houbařka jsem se snadno vžila do Sářiných pocitů v lese.. a díky výbornému vyprávění talentované autorky i mimo něj.. nicméně si myslím, že kniha není pro každého, není to lehké čtení na sobotní odpoledne.. je smutná, bohužel reálná v mnoha ohledech, bolí.. někteří lidé se v ní mohou najít, z jiných důvodů než byly ty Sářiny, a je mi to líto.. zanechá velké emoce
Ohodnotit tuto knihy pro mě není úplně jednoduché. Knížka se dobře čte, i přes pasáže s houbami - dokonce i ty byly čtivé a styl psaní autorky se mi moc líbil. Téma, a tím samozřejmě nemyslím houbaření, je silné a tyto problémy existují, o tom není sporu. Jen mi nesedí ta propastná změna poměrně dobře fungující rodiny na začátku v to, co z ní nakonec zbylo. Ale možná bych byla překvapená. A asi bych čekala i jiný závěr, ale nechci nic prozrazovat. Každopádně jsem velmi cítila s hlavní představitelkou. Ta snaha vše vytěsnit a zahnat pravidelnými rituály byla obdivuhodná a to houbaření, zde vlastně fungovalo mezi jiným, jako specifický druh terapie. Knížka rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení. 4,5*
(1/20)
Zpočátku mne moc nezaujala, ale postupně jsem jí přišla na chuť a dočítala jsem jedním dechem. Tragický životní osud, z něhož se hrdinka nedokáže vymanit, prorůstá jejím životem jako podhoubí v lese. A také přináší plody, jen zatímco v šumavských lesích Sisi sbírá houby jedlé, tak život jí přináší spíše ty nejedlé a jedovaté.
Jen vlastně nevím, jak to dopadlo.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Hodně,ale opravdu hodně mi to připomíná knihu Do tmy od Anny Bolavé.Nicméně musím říct,že i přesto,nebo možná právě proto se mi kniha velmi líbila.Trauma z minulosti se odkrývá postupně, celý příběh nemá slabé místo.Velmi čtivé.K Bolavé a Mornštajnové přibyla další oblíbená spisovatelka.