Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
3104
3104
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Zcela popravdě jsem z příběhu celkem zklamaná. Řekla bych, že daleko více stránek obsahuje popis a druhy hub než samotný příběh. Netvrdím, že to nemusí být pro někoho zajímavé, ale pro mě byla půlka, někdy i více, stránky na téma kolik máme druhů, čím se liší, kde přesně rostou a pod. už moc.Samotný děj mi přišel v celé knize trochu ztracený.
Z knihy jsem trochu rozpačitá....hodnocení ano i ne...
Rozhodně je napsaná stylem, který vás nutí otáčet stránky stále dál a dál, ale přišlo mi, že děj se do tří čtvrtin knihy táhnul a pak byl na pár stranách velmi rychle ukončen. Velice brzy jsem odhalila co bude hlavní zápletkou. Hlavní hrdinka mi v některých částech knihy přišla až nesympatická...chápu těžký životní příběh,ale pro mě, z ní nevycházela žádná snaha svůj život řešit. Sbírání hub bylo v knize místy až příliš.
Možné spoilery!
Při čtení tohoto příběhu mi bylo smutno. Už dopředu jsem věděla, o čem to bude. Asi nějaké ženské cítění... Jakým způsobem Sisi žila, k čemu byla donucena, že ji bratři vůbec nepomohli, vlastně se k danému tématu ani nevyjádřili - to mi v knize chybělo. Nějaké dokončení... i ten závěr nebyl zcela podle mého gusta. V hlavě mi vyvstalo mnoho otazníků - jak to bude se Sisi dál? Kde bude bydlet, jak se uživí, co její můry, atd.
Jinak prostředí lesa, v němž se děj odehrává, bylo vykresleno velmi realisticky. O houby se příliš nezajímám, ale myslím, že si teď o nich něco přečtu...
Za mě asi nejlepší kniha i když i ostatní dvě knihy (Reknstrukce a Anežka) jsou skvělé! Krásně popsaná Šumava navíc skvěle propracovaný příběh i charakter hlavní hrdinky.
Musím říci, že se mi zpočátku do knihy vůbec nechtělo. Knihy od českých autorů moc nečtu, ale nakonec jsem se nechal zlákat a knihu, která mi ležela v knihovně, vytáhl. Nelitoval jsem. Temný příběh s jakýmsi malým světýlkem na konci. Atmosféra hledání. Nejen hub, ale i smyslu života a vyrovnávání se s minulostí. Kniha je komorním příběhem mladé ženy. Vřele doporučuji.
Nechtelo se mi opoustet Sumavu, lesy, houbareni, ale na druhe strane jsem byla rada,ze mam ten smutek, ktery se mne drzel pri zjisteni neceho, co by se nemelo dit, ale bohuzel stalo,konecne za sebou.Nejdrive jsem zacala cist pribeh, ktery mi tak pripominal detstvi, letni prazdniny u babicky na vesnici, a chozeni s tatou a braskou na houby, brzy rano, do hlubokych lesu v Jesenikach.Pripomela jsem si ta jeste chladna rana, orosenou travu podel cesty do lesa, ten cerstvy vzduch a klid.A pak to prislo, kapitola, ktera mne rozsekala na kousky, a ja byla tolik rada, ze ten muj pribeh o houbareni s tatou se tomu od Sary uz nepodobal vubec v nicem.Mrazive tema.Autorka mne svym stylem psani urcite zaujala natolik, ze si prectu i neco dalsiho z jeji tvorby.
Moje první knížka, příjemně překvapila, určitě sáhnu i po těch dalších. Hub bylo na můj vkus až moc, ale jinak se mi to moc líbilo, samotný příběh, i když smutný, i styl psaní, bohatá čeština, souvětí, žádná slohovka.
Nechápu, co všichni vidí na knihách této autorky. Četla jsem všechny, co zatím vyšly a tohle byla nejhorší z nich. Hrůza. Do dalších se už rozhodně pouštět nebudu.
Vynikajuca, mozno menej “ctiva” nez dej u Mornstajnovej knih, ale o to lepsie na zamyslenie sa.
Přečetla jsem první knihu od Viktorie Hanišové. Byla jsem velmi mile překvapena. Téma sice depresivní, ale překvapil mě autorčin způsob psaní. Příběh chytí člověka od samého začátku. Byla jednou jedna vážená rodina Tichých. Otec, matka, 2 synové Evžen a Milan a dcera Sára, která v 18 letech opouští rodinu, město Plzeň, v níž dosud s rodinou žila a bez ukončeného vzdělání se vydává na Šumavu do polorozpadlé chaty patřící její rodině a přivydělává si na své živobytí sběrem hub. Proč tomu tak je? Co za tím vším asi vězí? Viktorie Hanišová pomalu a postupně čtenářům dávkuje důvody, které Sáru přivedly k poustevnickému způsobu života a odkrývá tak postupně, že na pohled vážená rodina Tichých je vlastně skrz naskrz prohnilá. Román Houbařka přitahuje pozornost čtenářů skvěle napsaným příběhem, neexistují tu žádná hluchá místa. Každá z kapitol přináší střípky pravd, z nichž vám na konci románu vznikne ucelená mozaika života Sáry Tiché. Moc se mi to líbilo. Doporučuji k přečtení.
Kniha se mi moc líbila a opravdu na ní člověk jen tak nezapomene. Od této autorky se mi líbí všechny její knihy.
Opravdu skvělá kniha, Anežka se mi líbila, ale tahle byla fakt parádní, téma těžké, ale výborně zpracované!!! Už se těším na další autorčinu knihu
Já jsem se do knihy pustila, aniž bych o ní cokoliv věděla předem. Dokonce jsem si ani nepřečetla obsah na přebalu.. a od první strany už jsem se nemohla odtrhnout. Často mi u čtení bylo do pláče. Obvykle po přečtení knihy přemýšlím, která postava byla nejvíce symatická, ale tady se člověk pozastaví nad tím, kdo byl vlastně ten nejhorší. Moc mě bavila forma textu a střídání časových os i zajímavé informace k houbaření.
Hodně dobrá knížka. Byla jsem z příběhu úplně hotová. Ta matka byla hrozná, že nic neudělala. Chudák holka.
Za me opet skvele cteni, i kdyz tema desive a chovani matky je pro me nepochopitelne, vzhledem k tomu ze jsem mam dvou deti...
Ke knížce jsem přistupovala s trochou kritiky předem, protože se o ní všude čte, píše.
Zajímavý příběh, měla jsem chuť popadnout košík a pádit do lesa.
Celou dobu mě to nenechávalo chladnou a těšila jsem se, co bude ...ale pak najednou jako, když si autorka uvědomí, že už je to dlouhé a začalo to mít pro mě až moc rychlý konec.
Některých postavám jsem jejich chování nevěřila. Chyběl mi konec, pokračování, to bych u takové knihy docela ráda měla.
Každopádně mě autorka hodně oslovila a ráda si přečtu další její knihy :-)
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Jsem z knihy trochu rozpačitá. Kupodivu velmi zajímavé mi přišly pasáže o houbách, vůbec jsem netušila, co všechno se dá sbírat a kdy, za mě by jich tam mohlo být i víc. Na příběhu samotném leží tíže nelehkého osudu malé, zrazené holky. I příběh její matky je tíživý. Jakoby všechno mohlo být jinak, kdyby matka neměla úraz, který změnil její (jejich) život. Ale chybělo mi hlubší uchopení, náznaky mi přišly příliš ploché, celá ta minulost je nesla jen jako závoj nad současným životem - i když možná to tak je správně, minulost realitu ovlivňuje, ale nevnímáme ji tak ostře, žijeme jejími důsledky... Takže chytlavá, dobrá kniha, ačkoli pro mě ne topka.