Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406858/bmid_houbarka-pRl-406858.jpeg
4
2965
2965
Co všechno skrývá mycelium? Viktorie Hanišová debutovala v roce 2015 nadšeně přijatým románem Anežka o komplikovaném vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. Také v pozadí nového příběhu je ukryto rodinné tajemství, které si hrdinka odnáší ze svého dětství a na které se snaží zapomenout. Jenže lze skutečně uniknout tomu, co se už jednou stalo? Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si nazuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a za pár stovek je prodává. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Avšak co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním.... celý text
Přidat komentář
Poetické momenty ze šumavských lesů versus střípky vyprávění z minulosti. Šumava je pro mě poetická sama o sobě, tentokrát mi z ní ale samotářská houbařka moc nedovolila zahlédnout. Možná tak po staré vyšlapané cestičce a dál ani krok! A ty střípky z minulosti mají plíživě zlověstný nádech, dlouho nevíte, co se kdy stane, jen tušíte a pevně doufáte, že se pletete... než se ozve "Pardon!" a najednou pochopíte, proč ta holka v rozpadající se chatce nemá sílu se sebou cokoliv dělat.
Čtení ve mě vyvolávalo rozporuplné pocity. Zpočátku jsem byla nadšená - sběr hub, dlouhé procházky šumavskými lesy a postupné odkrývání rodinného tajemství. Ale ono rodinné tajemství je možná mnohem temější, než je člověku příjemné. A tím jsem si jen potvrdila, jak prvoplánové je před některými problémy zavírat oči a nevidět je nebo nechtět vidět. Odvážné téma, zvláště v případě ženy. S Do tmy má Houbařka společné pouze téma sběru, bylinkářka byla mnohem posedlejší... Houbařka má silnější linii minulosti a sběr jsem zde vnímala především jako způsob obživy.
Tento román si nenechte uniknout.
Nenápadně a jakoby jen v náznacích se dozvídáte o událostech v rodině, které poznamenaly celý život hlavní hrdinky Sisi. Děj se střídá rychle - současnost se prolíná s minulostí. A než se nadějete jste na konci příběhu. Ovšem s velkým otazníkem.
Jako bonus se v knížce také dozvíte hodně o houbách.
Určitě doporučuji. Opět jedna z pěkných knížek českých autorů
O tom, že občas na první pohled nádherná houba může být komplet prožraná a mít shnilé podhoubí. O tom, že ukázková rodina může být komplet rozložená a skrývat ve svém nitru cosi shnilého. Houbařka je napsaná krásně, slova a věty se na sebe lehce vrší podobně jako houby v košíku zkušeného houbaře. Příběh samotný je ale hutný a těžký, jako by člověk našlapoval v pohorkách nacucaných deštěm a při chůzi celou dobu podkluzoval po nasáklé zemi, taktak se udržel, aby se nesložil na zem vedle mladé hrdinky, která bojuje se svými démony pomocí zarputilého sbírání hub. Krom toho, že mě knížka fakt polapila a nepustila do posledního písmenka, jsem celou dobu měla ukrutnou chuť na houby.
Houbařka se mi moc líbila... popisovaná šumavská příroda a lesy mě úplně vyzývaly, abych popadla košík a vyrazila na houby... příběh Sáry byl velmi smutný, ale přesto se kniha četla moc dobře.
Kniha mě neskutečně bavila. Skvěle napsané, pomalé poodhalování tajemství, do toho spousta informací o houbách. No jsem nadšená. Dávám plný počet!
Opravdu velmi působivý a silný příběh, dnes se mi dokonce o houbách zdálo. Velmi krásně zpracovaný a procítěný psychologický román, který jsem četla nejenom očima ale i srdcem.
Houbařka Sisi byla pro mě jedinečným čtenářským zážitkem !
Smutné téma, o kterém se často nepíše. Tři hvězdy za autorčinu odvahu. Jen z těch prvních 240 stran by stačila možná polovina a všichni by ten jednotvárný svět pochopili, zvlášť ti, kteří už znají román Do tmy.
Já mám poslední dobou opravdu štěstí na kvalitní české autorky. Houbařku moc doporučuju, zhltla jsem ji skoro na jeden zátah, absolutně jsem se od ní nemohla odtrhnout. Těším se na další knížku od Hanišové.
Ústřední téma knih Viktorie Hanišové je vyloučení a celkové nepochopení jedince okolím, potažmo celou společností. S tím souvisí krutá krize jazyka, jakožto prostředku komunikace. Ani Anežka ani Houbařka nejsou veselé čtení, jsou to temné příběhy, avšak veskrze příběhy lidské. Anežka ještě o chlup působivější.
Nějak se stává, že mi dobré knihy přicházejí pod ruku po dvojicích. No ano, Houbařku jsem četla po Do tmy. A ne, nepřipadají mi vůbec stejné, snad jen na první, ještě neusazený dojem. Koukám, že žánrově je Houbařka zařazena do Románů, a to Pro ženy. Proč? To fakt nevím. Mám za to, že jedinečný příběh, plný napětí a napsaný krásným jazykem, obohatí hledače kvalitní literatury bez rozdílu pohlaví.
Nejdřív to vypadá jako příběh houbařky Sisi, která každé ráno jde do lesa na hřiby a nemá moc dobré vztahy s rodinou, ale... Je v tom bohužel něco mnohem horšího. Kniha se četla velmi rychle a moc mile mě do té doby neznámá autorka překvapila. Doporučuji všem, kteří váhají zda si mají knihu přečíst.
Sisi, každé ráno vstane obuje si staré holínky po otci a vyrazí na houby, které následně prodává v místní restauraci.
Jsem tak nadšená, že nevím co bych ke knize napsala než WOW! Kniha se čte naprosto sama, stránky vám kloužou jedna za druhou, až se zastavíte na konci knihy a jste v šoku, že to takhle rychle uběhlo. Spisovatelka tady bravůrně popisu různé druhy hub, což je fascinující. Sice zde čtete příběh, který je černý jako vazba knihy, ale tak dokonale a čtivě napsaný, že nemám slov. Ano, kniha je skvělá tak jak se o ní všude píše.
Kniha se mě líbila. Smutný životní příběh hlavni hrdinky.Na venek spořádaná rodina a přitom takové špinavé tajemství.
Působivá kniha. Nevadilo mi, že příběh dospělé Sáry se mísí s tím z dětství, jako u jiných knih. Informace o houbách mě jistě obohatily.Vztahy lidí se Sárou, ale i jí samotné s místem jejího pobytu mě opravdu pohltily.....je to tak milé a tak kruté.Vřele doporučuji.
Od určitého okamžiku v knize jsem si říkala, co všechno napíšu do jejího hodnocení, měla jsem plnou hlavu myšlenek, co všechno vyzdvihnu a jak mě nadchla... ale dočetla jsem a jaksi nemám slov... snad postačí jen krátce konstatovat, že se jedná o velmi "silný příběh", který mi zůstane v hlavě a o jednu z nejlepších českých knih, co jsem v poslední době četla. Zde zmiňovanou knihu A. Bolavé Do tmy samozřejmě znám, četla jsem jí vícekrát, a stále dokola, ale nechci je srovnávat. A popisy hub a jejich sběru se mi - ač také sbírám jen ty "s molitanem" velmi líbily... Určitě si nenechám ujít další autorčinu knihu. :-)
S Annou Bolavou (Do tmy) zkrátka nelze nesrovnávat – a z toho srovnání, alespoň pro mne, "sběračka bylin" vychází jako nezpochybnitelný vítěz.
Román paní Hanišové působí až příliš vlažně, byť se zabývá daleko fatálnějším traumatem, a o co více je popisnější, o to méně se zadírá pod kůži.
Ale jinak solidní počin…
Byl by to moc hezký příběh, kdyby mě pořád neotravovala myšlenka, že velmi podobné téma už dříve popsala Anna Bolavá ve svém románu Do tmy. Obě hrdinky jsou podivínky a asociálky, obě se zabývají sběračstvím, obě mají problémy se svou rodinou. Dějové linky se samozřejmě v jednotlivých knihách rozchází, ale jsou postaveny na téměř identických základech.
Houbařka se zabývá především motivem rodinných temných tajemství a i když to samo o sobě je téma smutné a odstrašující, tak mi jeho vykreslení nepřišlo úplně reálné. Nedokázal jsem uvěřit, že se popsané události mohly přihodit...jak byly postavy popsány, tak mi vůbec nebyly jasné jejich pohnutky, příčiny, následky, diagnózy. Člověk se přece jen tak zničehonic nezachová úchylně - něco ho k tomu musí přivést, nějak k tomu musí dospět, musí se v něm probudit nějaká porucha, něco zlého a ošklivého, a právě takové vysvětlení mi zde velmi chybělo.
Na druhou stranu autorka hezky popsala sbližování dvou podivínů, hledání cest zraněných bytostí, které vedou od jedné ke druhé, nejdřív malé chodníčky, pak prošlapané pěšinky, po kterých je možné se pohybovat bezpečně, přirozeně a beze strachu. Poetické a ke konci i nadějeplné.
Psychologický román velmi dobře propracovaný. Kniha začíná smrtí matky a tím začíná příběh Sáry zvané Sisi , ve kterém se střídá přítomnost s minulosti. Co se odehrálo v této rodině a proč Sára není schopna vrátit se do normálního života. Četla jsem jedním dechem, jak tento příběh dopadne .Ráda si přečtu i další knihy od této autorky.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
"Houbařka" je zvláštní příběh, který nám ukazuje život jedné zničené duše. Sára Tichá je samotářská podivínka, která se každý den vydává na svoji trasu po šumavských lesích a sbírá houby. Sbírání hub bývalo dříve její vášní, protože na houby jako malá chodila s tatínkem, ale teď je to spíš způsob obživy. Její život je jednotvárný, nedokáže ho změnit, žije sama, nemá ráda společnost, rodiče jí již zemřeli a se svými bratry také nevychází dobře. Je opravdu velmi svá, introvertní a nepřizpůsobivá. Jenomže to, jaká je, to není náhoda. Život se jí v deseti letech radikálně změnil a změnila se i ona! Knížka vypráví osud zvrácené rodiny a jejího obrovského kostlivce ve skříni, který zničil život právě Sáře! Příběh o tajemství, zradě, strachu, nenávisti, ponížení, depresích, ale i lásce a odpuštění. Měla jsem přečteno za dva dny a byla jsem moc spokojená. Popisy hub a jejich sbírání je napsáno moc zajímavě a čtenáře to baví! Pokud se toho někdo bojíte, tak nebojte! Zní to nudně, ale opravdu není!