Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533866/bmid_houbarka-65e9edbb1c471.jpg
4
3141
3141
Co skrývá podhoubí minulosti traumatizované mladé ženy? Je tomu již sedm let, co se Sářiným útočištěm stala stará chalupa na šumavském venkově a její život se začal odvíjet v neměnném rytmu, majícím podobu každodenní namáhavé pouti po houbařské stezce, kterou „zdědila“ po svém otci. Vzpomínkám na události, které ji dovedly až do psychiatrické léčebny a kvůli nimž se děsí bezesných nocí, se však nemůže vyhýbat donekonečna. Příslovečným kamínkem, který spustí lavinu událostí převracejících hrdinčinu dosavadní existenci naruby, se stane matčin pohřeb. Podaří se jí konečně vypořádat s tíživou minulostí a najít vytoužený klid? Autorčin druhý román definitivně potvrdil její pověst talentované vypravěčky příběhů o dysfunkčních rodinách. „Hanišová je přesnou pozorovatelkou pokroucených vazeb mezi lidmi, závislostí a způsobů, jimiž jeden druhého držíme pod krkem tak dusivě, že nedokážeme dýchat.“ – Petr Vizina, ČT art. „Viktorie Hanišová má cit pro stavbu románového příběhu, zvládá skvěle jemné odstíny psychologie postav, v popisech i přímé řeči mluví výrazně vizuálně, až filmově. Umělecky tady prostě všechno funguje na výbornou. Tím silnější je dojem ze zpracovaného tématu.“ – Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas.... celý text
Přidat komentář
Kniha se stala mojí srdcovou záležitosti, a to hned z několika důvodů.
Bydlím v Plzni, na Šumavu jezdím moc ráda a houbaření miluji.
Díky knize jsem se dozvěděla i spoustu zajímavostí z říše Hub, příběh mě zaujal, moje podezření se bohužel potvrdilo, bylo to zajímavé a hluboké čtení (i když se to tak na první pohled nemusí zdát).
Nějak jsem nepochopila co všichni na téhle knížce vidí. Za mě to byla knížka docela o ničem, příběh mi nepřišel moc zajímavý, sice jsem se dozvěděla spoustu nových informací o houbách, ale to za mě knížku nezachránilo. Dobře se to četlo, bylo tam pár hezkých myšlenek, ale to kvůli čemu všichni tuhle knížku opěvují mi nějak uniklo.
Silné. A silná je především hrdinka knížky.
Přes nelehký příběh mě ukouzlil i popis hub, které celou knihou prorůstají.
Motiv selhávajícího rodiče (rodičů), hluboké trauma z dětství, navenek spořádaná rodina. Skličující, ponuré, červivé. Nevím, jestli mi někdy dříve na hrdince knihy tolik záleželo. Tolik jsem Sáře držela pěsti, aby našla cestu z přežívání do žití. A dokázala po ní vykročit. Když jsem se s knihou loučila, padl mi pohled na obal. Na náhle děsivě výstižný obal. Opravdu jsou to jenom houby?!
Přiznám se, že jsem z knihy a především ze závěru trochu rozpačitá. Podobné téma vždycky tak trochu táhne a Hanišová to pojala celkem citlivě, ale nemůžu se ubránit pocitu nedodělání. Jak kdyby čtenář zůstával trochu ochuzen.
Další z příběhů, který budu ještě chvilku rozdýchávat - skvěle napsané, vřele dporučuji.
Tuhle knihu jsem musela po dvaceti stranách odložit, protože mě prostě nebavila. Nelíbily se mi postavy, děj.... vlastně jen ta obálka je líbivá a i proto mi ji máma přinesla.
Hodně silny příběh, krasne napsane, ctive, i kdyz vite o co půjde, stále doufate, ze to bude jinak. Po přečtení doporucuji pak zase sahnout po necem veselejsim. Ale nemohu nez dat plny pocet
Skvělá kniha. Měla jsem ji přečtenou za dva dny a kdyby to bylo na mně, byl by to rozhodně jen jeden! Autorce se podařilo přiblížit tolik zajímavých momentů, emocí a pocitů. Je to silný příběh. Prolínání minulosti a současnosti je perfektně načasované. Přiznávám, že hrdinčiny znalosti hub byly mimo mé chápání, ale bavilo mě to moc. Opravdu výborné čtení.
Velice povedená kniha. Zdařile popsané pocity hlavní hrdinky, dokonale se do ní vžijete.
Sáry mi bylo hrozně líto, někdy jsem chtěla křičet, tak to sakra udělej, řekni. To co ona prožila, ale může úplně pochopit asi jen ten , kdo zažil to samé. Těšila jsem se na nějaký dobrý konec....Klidně bych si přečetla další pokračování.
O knížce, která pojednává o bolavém tématu (navíc s dětským prvkem), se mi příčí napsat, že se mi líbila...tak raději jen napíši, že mě upoutala a zanechala ve mě hlubší dojem než běžná literatura. Co se stylu týče, přišla mi čtenářsky přívětivější než např. Do tmy, které ovšem hodnotím rovněž vysoce. A houbařské pojetí bylo originální a poučné, pro mě, která na houby nechodí, rozhodně. Má první, ale určitě ne poslední kniha od autorky. Pět hvězd bez zaváhání!
Houbařka je velice čtivá kniha. Prolíná se v ní osobní výpověď mladé ženy s velmi zajímavým vyprávěním o houbách - chvíle hlubokého smutku se střídají s chutí obout si pohorky, vzít košík a vyrazit do lesa. Naučit se znát i jiné houby, než ty hřibové, a dostat se z té kategorie "houbového přizdisráče" na jiný level. Jako někteří zde, ani já jsem se nemohla odtrhnout - dočítala jsem pod dekou se svítícím mobilem. To se mi ještě nestalo.
Začala jsem a četla a četla dokud nebyl konec. Kniha ve mně zanechala hluboký dojem. Doporučuji k přečtení.
Ačkoliv se tato kniha zabývá opravdu těžkým a smutným tématem, přečetla jsem ji jedním dechem a přála hrdince hezký konec... Krásně napsaná kniha!
Tak tohle je černější než spousta noir-detektivek. Určitě bych to nedoporučil nikomu, kdo není zrovna v nejoptimálnější psychické pohodě. Vše ještě násobí literární zpracování. Nejprve lehké i docela idylické popisy Šumavy, do kterých začne postupně kapat jed minulosti. Poslední třetina už je opravdu hodně tvrdá. Začínám mít dojem, že nejdrsnější knihy poslední doby jsem četl od autorek.
Houbarku jsem precetla jednim dechem, libilo se mi postupne odhalovani zivota hlavni hrdinky a styl vypraveni
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Dost dobrá kniha. Jen téma, které v knize hraje hlavní roli na konci, je nějaké časté. Sakra, to je svět plný uchylů?