Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533866/bmid_houbarka-65e9edbb1c471.jpg
4
3142
3142
Co skrývá podhoubí minulosti traumatizované mladé ženy? Je tomu již sedm let, co se Sářiným útočištěm stala stará chalupa na šumavském venkově a její život se začal odvíjet v neměnném rytmu, majícím podobu každodenní namáhavé pouti po houbařské stezce, kterou „zdědila“ po svém otci. Vzpomínkám na události, které ji dovedly až do psychiatrické léčebny a kvůli nimž se děsí bezesných nocí, se však nemůže vyhýbat donekonečna. Příslovečným kamínkem, který spustí lavinu událostí převracejících hrdinčinu dosavadní existenci naruby, se stane matčin pohřeb. Podaří se jí konečně vypořádat s tíživou minulostí a najít vytoužený klid? Autorčin druhý román definitivně potvrdil její pověst talentované vypravěčky příběhů o dysfunkčních rodinách. „Hanišová je přesnou pozorovatelkou pokroucených vazeb mezi lidmi, závislostí a způsobů, jimiž jeden druhého držíme pod krkem tak dusivě, že nedokážeme dýchat.“ – Petr Vizina, ČT art. „Viktorie Hanišová má cit pro stavbu románového příběhu, zvládá skvěle jemné odstíny psychologie postav, v popisech i přímé řeči mluví výrazně vizuálně, až filmově. Umělecky tady prostě všechno funguje na výbornou. Tím silnější je dojem ze zpracovaného tématu.“ – Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas.... celý text
Přidat komentář
Moje první kniha od této autorky. Dostala jsem ji jako dárek a podle popisu na obalu by mě nejspíš nezaujala, popis totiž dost zanedbává charakter a potenciál této knihy. Moc se mi líbil autorčin postup, který postupně odkrývá jednotlivé střípky - trochu mi to připomnělo Tiché roky Aleny Mornštajnové.
Zklamání mě čekalo až na konci, když jsem celou knihu s hrdinkou "prosympatizovala" a nakonec jsem měla pocit nedokončení. Uvítala bych konec, který naznačuje budoucnost, která Sisi čeká.
K Houbařce jsem se dostala přes knihu Do tmy od Bolavé. Někdo tam v komentářích zmiňoval, že jsou si knihy podobné, tak mě to navnadilo (a tímto děkuji). Knihy nezklamala. Jde o poměrně tíživé čtení, které příliš příjemných pocitů nezanechalo, ale i takovou literaturu mám ráda. Námět zajímavý, zpracování poměrně kvalitní, dobře jsem si početla (ovšem přiznám se, že zatímco Bolavou a její příběh jsem si zamilovala hned, tady to natolik citové nebylo).
Je to moje první kniha od této spisovatelky a už jsem si koupila další dvě (Anežka, Rekonstrukce). Až nyní konec příběhu, který byl takový zkrácený a divný, se mi knížka moc líbila.
Balzám na duši - tahle kniha..i přes to, že se postupně odkrývají hrozné skutečnosti.. Román jsem přečetla jedním dechem!
Dočteno za 24 hodin a pořád se z toho nemůžu vzpamatovat... Jak je možné, že se toto děje! A děje se to, nedělám si iluze. Mně narozdíl od ostatních komentářů Sára sympatická byla, tu hrůzu,co prožila si nechci ani představovat. Dlouho potrvá než knihu dostanu z hlavy. Jednu hvězdu ubírám za konec... chybí mi tam.
Tak mě napadá, vydal vůbec Host někdy nějakou špatnou knihu? Jestli jo, zatím jsem se s ní nesetkala. I Houbařka je dobrá, čtivá, zajímavá, gradující a poodkrývající tajemství kousek po kousku až do konce, a to já mám ráda, když mě autor dokáže udržet zvědavou.
Myslím si,že kniha mohla bych spíše povídkou pro teenagery. Neustále popisy hub a následně útržek života hlavní hrdinky
Mně se kniha velmi líbila, byť není o líbivých věcech, jazyk, metafory, atmosféra, přečetla jsem ji rychle, protože jsem byla zvědavá, jak to se Sárou a její rodinou dopadne. Konec mohl být rozvitější, ale i tak dávám plný počet. Zajímavé byly informace o houbách, na které moc ráda chodím, i když patřím do kategorie víkendových sběračů pouze molitanových hřibů :-)
Já jsem se na tuto knížku velmi těšila. Má nádhernou obálku, obsah převážně chválený. A jak to obvykle bývá, natěšenost se po několika kapitolách změnila spíše ve zklamání. Knížka je útlá, ale já se s těmi 300 stránkami trápila asi tři týdny. Prostě jsem nevydržela číst to dělší dobu. Hlavní hrdinka mě šíleně vytáčela, nedokážu říct čím, ale prostě mi nesedla. Celkově mi nesedl ani ten příběh, bylo to depresivní, ano, s tím jsem počítala a jindy se takovým knihám nebráním. Ale tady ne, tady mi to nějak nešlo. Dvě hvězdičky jsou za obsah, jednu přidávám za to, že knížka bude takovou ozdobou knihovny, protože je na pohled vážně moc hezká...
Knížka se velice dobře četla. Děj plynul, informace o houbách nenudily, ale konec mi přišel nedokončený.
Kniha se mi četla sama,autorka užívá pěknou češtinu a děj plynul...
Na příběhu Sáry je ukázané, že se stačí narodit do "špatné" rodiny a život se ubírá úplně někam jinam.
V jiné rodině, v jiném zázemí mohla Sára žít úplně jiný, plnohodnotný život.....i když, kdo ví?
Nevím, jestli jsem byla víc naštvaná na jejího otce nebo na matku. Hlavně, že bylo naklizeno a napečeno, navrch huj a vespod fuj...ach jo.
Knížka není rozhodně oddychovka na víkend, ale stojí za to.
Připomínala mi Vyhnání Gerty Schnirch.
Doporučuji!
Btw.- mimo jiné si z knihy odnáším "molitany". Už jinak hřibům neřekneme, než houby s molitanem :-)))
Byla to má první kniha od autorky a četla se sama. Z tématu mi bylo dost úzko, tak jsem nakonec uvítala, že bylo jen naznačování. Skvělá sonda do duše mladé ženy. Jen mi přišlo, že tomu chyběl konec.
Příběh, ve kterém je roky skrývané a potlačované rodinné trauma. Jak ničivý dopad může mít na lidskou psychiku a bezprostřední vztahy s okolím i dlouho po jeho prožití je neskutečně silný a smutný téma. Na Houbařce mě zaujala ještě jedna věc - popis lesa a detaily jednotlivých hub.
Každá kniha od Viktorie Hanišové je úžasná, ať už sáhnete po kterékoli z nich, nebudete litovat.
Název odpovídá množství hub o kterých se v knize mluví, stále a pořád. Jako první mne napadlo o čem se dá psát na tolika stranách:o))
Příběh se čte svižně, jeho ponurost občas vystrčí růžky, ale maskuje se jako houby v lese. Prolínání současnosti a minulosti je přehledné, někomu může jít z hub hlava kolem, mně spíše z toho naznačování. Víceméně někde v polovině se trauma téměř označí svou podstatou a pak čekáte na detaily. Autorka však odvádí pozornost a chodí kolem horké kaše jako když houbař hledá … a někdy nenachází. Nevadí mi „jistá nejistota“, kterou autorka možná zamýšlela a otevřenost v životě postav, ale přišlo mi dost věcí „nedotažených“. Jako když najdete houbu a máte na výběr s x možností, přitom vždy skončíte u dvou – jedlá nebo jedovatá.
Určitě mi chyběl vztah s bratry, toho mi přišlo málo, naopak s otcem a zvláště matkou ho bylo až moc. V každé rodině je něco…. Přidám se k recenzi, že hlavní hrdinka Sára (Sisi fakt nee:o( není super-charakter, možná chcete spíše vědět, jak to s ní dopadne než jí fandit:o))
Vyčistit si hlavu, zašít se před světem a zvláště do přírody není tak špatný nápad, i bez traumat. V každém případě projít se s profi houbařem jako je Sára je dobrý nápad….
Čistě "atmosférická kniha"... prostě příběh veškerý skoro žádný nebo spíš jen tušený, ale atmosféra zajímavá.
Pořád se jen naznačuje, naznačuje, a najednou je konec.
Sára si mě moc nezískala. I když mi nebyla vyloženě nesympatická, k jejímu osudu jsem měla spíš lhostejný postoj.
Možná mi tu nesedla ani ta čistá ich-forma. Občas nějaký názor jiné postavy by spád knížky vylepšil.
Dala bych tak 2,5*, tentokrát zaokrouhlím dolů. Vzhledem k vysokému počtu skvělých hodnocení to celkový výsledek snese. Při tak hvězdném celkovém hodnocení jsem prostě čekala něco skvělého, bylo to ale jen dobré.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Moc hezky napsané, styl autorky mi "sedne" i když se nejedná o lehké téma. Napsáno tak citlivě a pocitově, velmi osobně. A houbaření jsem si úplně užívala.