Hrůza na Šibeničním vrchu
Darcy Coates
Strašidelné domy série
< 10. díl >
Rodina Hullových vlastní vinařství Šibeniční vrch již po několik generací. Jejich víno sbírá jedno ocenění za druhým, podnik prosperuje a rodině se daří. Kdesi v minulosti však číhá kletba. Hullovi se služebnictvem obývají rozlehlý starý dům na vrcholu kopce, k němuž se váže pochmurná pověst. Kdysi na něm stála šibenice, na které skončily životy stovek odsouzenců. Krvavá historie je dávno zapomenutá a všechno se zdá v nejlepším pořádku, než jsou oba manželé nalezeni mrtví. Dům i vinařství připadnou jako dědictví jejich dceři Margot. Je to už více než deset let, kdy Margot Hullová naposledy spatřila dům svého dětství. Když ji rodiče poslali pryč, byla ještě malá, a tak si jen stěží vybavuje jeho temné chodby a zákoutí. Nyní je zpátky, aby rodiče pohřbila a ujala se svého dědictví. Doposud ale netuší, jaká pravda se na pozemcích, které jsou nyní její, skrývá. Sama v rozlehlé, chátrající budově je nucena postavit se tváří v tvář hrůzám minulosti – a přiznat si, že se možná stane další obětí domu, který nikdy nespí...... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
Gallows Hill, 2022
více info...
Přidat komentář
Tento díl byl nejlepší z celé série. Byla to devátá kniha, kterou jsem od Darcy Coates četla.
Kniha byť je tlustá tak je velice čtivá. Ideální do dušičkového počasí no a ten konec? Jako wau, takhle bych si představovala pěkný hororový film
(SPOILER)
Hrozně dlouho mi trvalo než jsem se do knihy začetla. Chytlo mě to až po více než půlce.
Trochu mě mrzelo, že nebylo po celou dobu vysvětleno, jak vlastně rodiče zemřeli. Jestli hrůzou nebo co se té noci vůbec stalo. Taky nebylo vysvětleno, jestli na Margot v dětství opravdu něco zaútočilo, když má ty jizvy a proč si většinu toho života, co prožila na šibeničním vrchu, nepamatuje. Taky mě občas přišlo až absurdní, jak je nebojácná a chvílemi i strašně blbá. Finální rozuzlení bylo šílené. Při té představě jako zákazníka, co si ta vína kupuje, se mi neudělalo moc dobře. Každopádně jsem taky trochu doufala, že se bude muset zabít, ale bylo mi jasné, že v knihách o domech je většinou vždycky happyend.
Ale jinak se mi příběh líbil, ale chtěl trochu dotáhnout a první část knihy byla příliš nudná.
Do Darcy jsem se zamilovala na začátku série, ale tato série už je dlouhá. Kniha mi připadala jako napsána horkou jehlou. Bylo tam spoustu otázek a nesrovnalostí, které čtenáři nebyly vysvětleny. Avšak co musím naopak pochválit je, že autorka dokáže stále udržet čtenáře v bdělosti a zároveň vykreslit strašidelnou situaci, ze které vám běhá mráz po zádech. Možná kniha potřebovala trošku více času a celý příběh dotáhnout k lepšímu závěru.
Fajn počtení. Není to knížka, která vás vystřelí do vesmíru, co se týče pointy, člověk si dá jedna a jedna velmi brzy dohromady, nicméně je to nenáročná zombíkovka, u které je možné zažít příjemnou míru strachu a napětí.
(SPOILER)
Už jsem jednu knihu četl, přišla mi lepší. Z hlediska žánru a očekávání je to v pohodě, dobré nápady, zajímavá postupná odkrývání, celkem napínavé rozuzlení, naznačená romantika, nakonec i nastolení té otázky, jak se postavit k zachování dobrého jména a majetku předků, když se nám ukáže, že to s tím dobrým jménem není až tak žhavé, spíš že nám začne hořet půda pod nohama... Když si ale člověk pořádně promýšlí příběh, spousta věcí je celkem úsměvná - ano, natahování textu je slabou stránkou knihy. Hlavně celkem běžná zápletka - mladá moderní dívka, která rozhodně nevěří na duchy, přijede do domu, kde se to duchy jen hemží, ba po generace její předky po domě pronásledují. Ji honí někdy od druhé kapitoly, ale další osazenstvo vrchu jí jako hrůzné tajemství sdělí, že tam strašá, až někdy po 250 stránkách. Duchové dokáží se sice dokáží dostat do domu nepochopitelnými způsoby, ale rozhodně vždycky zavadí o dráty od zvonků, aby na sebe upozornili. Rodiče v noci, kdy mají duchové hon, leží klidně v posteli, ačkoliv by měli pobíhat po domě celou noc a vyhýbat se jim. Malá dívenka, kterou duchové málem zabijí, poškrábou a zjizví, se mezi ně snaží vypravit znova a znova, ovšem po odchodu z domu na vše zapomene a nepamatuje si vůbec nic. A další a další.
Ale musím říct, že jsem se nenudil, i když o sto stránek méně by vůbec nevadilo, ba naopak. Navíc i ta expoziční část by mohla mít spád. Jako oddechovka na prázdniny a kniha do výzvy je to ale celkem slušné čtení.
Napsat knihu není lehké, všichni autoři mají u mě respekt, ale od této autorky si dám chvilku oddych. Pro mě toto dílo bylo nezáživné, neurčité až nudné.
Tak tady to bylo delší, trvalo mi dlouho než jsem se vůbec do knihy začetla. Klidně by kniha mohla být o 100 stránek kratší, ničemu by nevadilo. Hlavně ani v polovině knihy ani zdaleka nevíte, co je ta hlavní zápletka. Pomalu, ale jistě nakonec dostane od knihy to co čtenář chce, a to je napínavé a děsivé čtení. Margot byla za mě nevýrazný charakter, ale odvaha se jí musí nechat. A nejoblíbenější postava z celého děje? Jednoznačně Marsh. :)
Ona je vlastně hrůza tohle jenom číst! Ano, nápad dobrý - záhadný a rozlehlý dům na kopci se smutnou historií. Na začátku pohřeb rodičů, na které byl v rakvi strašlivý pohled, ovšem jaký - to jsme se nedověděli. A v tom domě bylo taky všecko strašlivé, sklepy ještě víc strašlivé a pak už jsem se na čtení vykašlala. Protože se tam kromě toho nic nedělo. Zájemcům o tento horor četbu pro jejich dobro rozmlouvám. Když už ta Darcy usedne ke psaní, měla by mít vymyšlenou dějovou linku když už ne dvě, aby člověk neusínal nudou.
Vinařství Šibeniční vrch.
Tmavé, mrtvé větve, mohutné, kroutí se a svíjejí.
Skřípání, vrzání, měkčí cupitavé zvuky, zvonění.
Výroba vína je nápaditě provázána se šibeničními lany.
"Nevycházej v noci ven. Neprovokuj něco, co opravdu nechceš poznat."
Hlavní hrdinka byla nerozumná (s výjimkou závěru), paličatá a svéhlavá.
Proč dělala všechny akce, až když bylo přítmí a nenechala je na ráno?
Bylo jí řečeno jen něco, ostatní se jí vlivem obyvatel odkrývalo a další poznala sama.
Fáze 1., 2., 3.
Cinkot zvonků, šouravé pohyby, dýchavičné a sípavé zvuky, chrčení, řev.
Absolutně skvělé!
Připomíná to sérii Černá zima, hlavně na posledních 200 stranách, ale není to tak rozsáhlé, není to tak akční a překombinované, ale je to o poznání temnější a pro mě hlubší, niternější.
Zdá se mi, že je to trochu lepší, kvůli menší komplikovanosti, ale zato nápaditosti a dramatičnosti, dávkovanému napětí a strachu. Žádná z vrstev nechyběla a jde o přívětivou kombinaci.
Duchové a zombie. Neúnavné téma.
Darcy Coates ví, jak udržet a zvyšovat čtenářovu pozornost; v běžné věci dát hororový přídech a tam, kde se nyní nachází, ještě více zintenzivnit. Líbí se mi, když se Darcy rozepíše, téměř bych řekla, že u ní musí mít knihy více než 400 stran, aby stálo zato je číst. Tento kompliment lze vzít oboustranně. O menším rozsahu jen série Černá zima.
Od Darcy nás čeká Mrazivá smrt, pravděpodobně thriller, na který se sice těším, ale moc ráda bych a přeji si, aby nepřestala psát horory, protože je velice vnímavá a chápavá k jejich prvkům a k přirozenému náhledu, jak je psát. Tato kniha je podle mého názoru zatím TOP, co jsem kdy od ní četla!
Další ze skvělé série knih o strašidelných domech.
Tentokrát Margot zdědí dům po svých rodičích. Ale ne ledajaký - jedná se o prosperující vinařství, kde se sice víno nepěstuje, protože zemina není těmto aktivitám nakloněná, ale víno se skupuje a na Šibeničním vrchu se stáčí do lahví.
Margot vyrůstala s babičkou a tak ji návrat do rodného domu moc netěší a jak to tak vypadá, jedinou radost z tohoto návratu má dům samotný....
I když se Margot snaží pomáhat Kant a další zaměstnanci, mají velmi svázané ruce - v porovnání s historií domu.
I tuhle knížku jsem si na maximum užila a pořád jsem měla tendenci ji směřovat na Moravu :) - jenže tam takový dům nenajdeme.... A nebo snad ano?
Další nálož od mé milované Darcy Coates. Tentokrát žádná lehounká duchařina, ale pořádně děsivý téměř apokalyptický děj. Mrtví se vracejí ve fyzické podobě a nejde jim uniknout. Je pravda, že kniha je rozsahem o dost větší než jiné knihy ze série, zde bohužel ne pro dobrou věc. Místy jsou dost nudné a opakující se pasáže, avšak když tohle překročíte, čeká vás opravdová hrůza. První kniha, po které se mi opravdu špatně usínalo a honily mne noční můry. Hlavní hrdinka mi byla docela vzdálená, ale našla jsem si jiné postavy, které mi sedly více. Musím říct, že oproti duchařině, která nemusí až tak dávat smysl, jsem tady čekala trochu více vysvětlení a osvěty, protože mi bude dlouho vrtat hlavou to, co se stalo na půdě a před soumrakem. Stejně tak jako to, co s sebou rodina Hullových tolik desetiletí nesla. Zkazilo mi to dojem z knihy, ale i tak jsem si čtení užila stejně jako strachu, který mi po dočtení zůstal. Děkuji za super zážitek a nemůžu se dočkat, až se pustím do další knihy od autorky.
OU! Sérii o strašidelných domech jsem do teď považoval za čtivou a poměrně originální. Ale Hrůza na Šibeničním vrchu ji pohřbila. Víc jak polovinu knihy se hrdinka leká oprátek a krom toho, že víte, že něco je špatně, tak se prostě nic neděje. Druhá, menší polovina, začne příběh řešit, ale, jak už to Coatesová má ve zvyku, v takovém tempu, že je to až protivný. No a konec, ten to zmršil úplně, hlavně jakési zadostiučinění, když je zmíněno, že rodina hrdinky věděla a celou dobu s tímto břemenem žila, naprosto chybí a vyloženě poťapaný konec tomu nasadil neradostnou korunu.
Kniha se dobře čte, i přes počet stran jsem ji zvládla v jeden den. Mohla by mít stran i méně, protože se tam část opakuje, ale ani to mi neubralo skvělý pocit z knihy :)
Dotčeno.....Kniha (alespoň prvních 200 stran) lze popsat třemi slovy a to: CO TO SAKRA.....????
pokud zvládnete první polovinu kde autorka evidentně spala,doberete se dlouho očekávaného konce kde......no tak hurá do toho :-)
Štítky knihy
tajemství australská literatura horory strašidelné příběhy
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Autorka u tohoto příběhu opět dokázala udržet ve čtenáři napětí, že nebylo možné knížku odložit. :-)
Téma bylo velice originální - kletba na Šibeničním vrchu, způsobená strašlivou minulostí.
Jen z toho závěru jsem byla trošku zklamaná, proto strhávám jednu hvězdičku.