Hry (1963–1988)
Václav Havel
Kniha obsahuje hry z let 1963–1988: Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění, Žebrácká opera, Audience, Vernisáž, Horský hotel, Protest, Chyba, Largo desolato, Pokoušení, Asanace, Zítra to spustíme.
Přidat komentář
"Není to trochu formální norma? - Naopak: je to zcela normální forma." Výborné Havlovy hry (kvalitou se liší, ale všechny jsou minimálně nadprůměrné) v uceleném souboru. Pro mě nejlepší kritika byrokracie, formalit a byrokratických a politických frází v Zahradní slavnosti, která je ve spojení s reformami výborně zpracována také ve výborném Vyrozumění, a kritika neosobního života lidí, kteří se snaží jít pouze s módou, nedokáží být sami sebou a nemají ambice si vytvářet své vlastní názory a postoje ve výborné Vernisáži. "Pro koho myslíš, že to všechno děláme? Pro sebe?" Krásná a nezapomenutelná je také parodie intelektuálů ve výborné hře Motýl na anténě. "Dovolte, abych vás upozornil, že podléháte naprosto falešným interpretacím a vytváříte si z nich fikce, stávajíc se tak obětí vlastní autostylizace! - Máňo, co říkal? - Že tě má rád, mamko, že si tě moc váží a že ti nechtěl ublížit." Výbornou politickou hrou Spiklenci o slabostech a významech demokracie pak předznamenává pozdější (samostatně vydanou) hru Odcházení.
První souborné vydání divadelních her Václava Havla. Nejlepší je pro mě "Zahradní slavnost", nejslabší "Pokušení".
Část díla
Autorovy další knížky
1975 | Audience |
2010 | Zahradní slavnost |
1989 | Moc bezmocných |
1990 | Dálkový výslech |
2003 | Pižďuchové |
Havlovy hry člověka osloví svou lidskostí a otevřeností.
Používá střet vnitřních monologů, přetvářku, absurditu komunikace, humor a všechny působí dojmem dokonalé scenické propracovanosti.