Veža bláznov
Andrzej Sapkowski
Husitská trilogie / Husitská trilógia série
1. díl >
Koniec sveta v Roku Pána 1420 nenastal. Nenastali Dni Trestu a Pomsty, čo majú predchádzať príchodu Božieho Kráľovstva. I keď uplynulo tisíc rokov, nebol zo svojho väzenia prepustený satan, nevyšiel von, aby zmámil národy zo štyroch kútov Zeme. Nezahynuli všetci hriešnici sveta a protivníci Boha – ani ohňom, ani mečom, nezničil ich hlad ani krupobitie, tesáky šeliem, jed škorpiónov ani hadí jed. Svet nezahynul a nezhorel. Prinajmenšom nie celý. Ale veselo bolo aj tak. Najmä Reinmarovi z Bielawy. Aspoň do chvíle, kým nevylomia dvere do komnaty lásky, v ktorej si Reinmar užíva, bratia podvádzaného manžela. Na úteku pred pomstychtivými príbuznými strháva na seba pozornosť Inkvizície i zločincov, tajomných síl i krásnych žien; pomáha mu ich náklonnosť aj priazeň priateľov, prenasleduje ho zákernosť svetskej i cirkevnej moci. Plasticky zachytená dobová atmosféra, vriaci kotol husitských búrok a križiackych trestných výprav, krajina osvetľovaná inkvizičnými ohňami, temnota s prvými zábleskami osvietených myslí, viera, heréza i mágia – to všetko tvorí rámec príbehu, ktorý mnohými alúziami presahuje do žeravej súčasnosti.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2003 , Slovart (SK)Originální název:
Narrenturm, 2002
více info...
Přidat komentář
Naposlouchán v audioverzi ve fenomenálním podání Ernesta Čekana. Od Sapkowského jsem ještě nic nečetl jo, vím, že napsal Zaklínače, ale fantasy mne nebere. Tohle ale bylo přeci jen trochu něco jiného. Děj posazený do husitské doby na pomezí Broumovska a Kladska, takže při zmínkách o městech, hradech, lesích, jsem prostě musel vzít mapu a hle, vskutku tam ta města, hrady, lesy byly. Když se zmiňovaly reálie - zbraně, části oděvů, církevní terminologie, musel jsem dohledávat, a že jich v knížce je, překladatel se asi taky zapotil. Hlavní postava příběhu, Reynevan, nebyl až tak zajímavý, skoro bych řekl, že mě tím "Adéla Adéla" a neomylnou schopností padat do průserů nudil (vlastně spíš pěkně sral). O to zajímavější byl Šarlej, Samson, všechno kolem. Myslím, že reálie měl autor docela zmáknuté, i když to občas trochu přeháněl s těmi encyklopedickými jmennými výčty, atmosféra doby byla všeprostupující, čtenář se seznámil s místy, jmény, historií. Jak moc se autor držel reality nejsem schopen posoudit, od toho máme jiné autory, tohle je prostě dobrodružný román. Zpočátku to dokonce vypadalo, že magie a nadpřirozeno bude jen takový leitmotiv, druhé potenciální vysvětlení toho, co se dělo, a co mohlo být pouhou špatnou interpretací reality, ale to dlouho nevydrželo, což vlastně byla škoda, ale po myšlenkovém přeladění jsem to prostě přijal. Daleko více jsem si ale užíval tu druhou, realističtější část příběhu prošpikovanou politikou a náboženstvím, krví a násilím, byť některé zvraty byly snad až příliš nepravděpodobné. Nevysvětlené latinské citáty mi nevadily, většinu z nich jsem si i se svými základními znalostmi latiny byl schopen přeložit, zbytek dohledat, a je tam i pár zajímavých myšlenek hodných zapamatování.
Když se řekne Sapkowski, tak si každý představí Zaklínače, Geralta, Ciri a elfy. Já si u Sapkowského představím naivního Reynevana zavřeného ve Věži bláznů, vždy nad věcí povzneseného a praktického Šarleje (mimochodem jedna z nejlepších vedlejších postav, co jsem kdy četl) a na pohled tupounského Samsona, od něhož se line vůně medu.
Děj je perfektní, uvěřitelný a lidský, přestože se to magií jen hemží. Mnozí kritizují spoustu jmen, místopisu a latinských vsuvek. Těžko říci, co by se stalo, kdyby to autor vynechal, mě se to tam líbilo a dotvářelo to perfektně atmosféru doby a místa. Těm, co četli nějakou kroniku z té doby, to muselo přijít přirozenější.
Postavy jsou lidské, zábavné a perfektně vypilované, ať se jedná o hlavní hrdiny, vedlejší nebo protivníky. Láska tu je krásná, muži nejsou žádní bijci typu Geralta. A všude je tolik vtipu, prvoplánového i skrytého, že jsem často u čtení slzel smíchy.
Pro lidi, které tato doba nic neříká to může být složitá četba, ale také může rozšířit obzory a povědomí, i když je to fikce, přesto spousta charakterů a událostí je podle historie.
Budu patřit k menšině, ale za mě asi lepší, než Zaklínač.
Kdyby to šlo, dala bych ještě tak půl hvězdičky navíc, ale plný počet dát nemůžu. Hlavně kvůli spoustě jmen, u kterých bylo těžké si je zapamatovat a také kvůli té latině! Latina mi sice do téhle knihy krásně sedí, ale někdy jí bylo více než by se mi líbilo.
Kniha se ale i tak velice dobře čte a snad všechny hlavní postavy jsem si zamilovala! Nejvíc samozřejmě krásně naivního Reynevana (to jeho neustálé ,,Adéla mě miluje!" mě vážně bavilo), Šarleje a také Držatu de Wirsing i když tu byla zatím jen krátce. Pomurnik je pro mě osobně jeden z nejlepších záporáků vůbec.
Hodně se mi líbila kombinace historických a fantasy prvků! To vše doplněné lehkým humorem... Dalo to dohromady naprosto perfektní výsledek! Nejvíce se mi líbila část knihy odehrávající se na Hrachové hoře! To bylo tak geniální, že mi bylo líto, že to není delší. A také bylo skvělé popisování veškeré magie!
Moc se těším na další díl! Sapkowski je prostě můj oblíbenec a jeho styl psaní mi vyloženě sedí. Brala bych klidně nějakou samostatnou knížku, která by se zabývala minulostí Šarleje nebo i Reynevana :)
Chidlink : Na vaše dotazy je jednoduchá odpověď :-) Autor se vždy rád vytahoval kolik toho ví a že toho ( podle jeho názoru) ví vždy víc než jeho čtenáři. Sapkowski není a nebyl nikdy nijak komplikovaně vyložitelná osobnost, prostě rád pusobil maličko povýšeně.
Příběh a děj byl dobrý a zajímavý. Originální nápady. Ale proč autor musí vyjmenovávat stovky jmen osob a míst, co pro děj nemají žádný význam a hned je zapomenete. Proč nejsou přeloženy latinské citáty např. v závorce a nebo na konci stránky pomocí hvězdičky ? Čekal jsem něco ve stylu Juraje Červenáka a to jsem skoro i dostal. Jenže Červenák se zabývá většinou jen jmény co jsou pro příběh důležité. Třicet procent knihy pro mě byla tedy jen neužitečná vata, možná dobrá pro nějaké historiky. Nemůžu si pomoct, ale mám prostě jen pocit, že autor jen machroval, co všechno ví a zahltil čtenáře telefonním seznamem.
Na tuto knížku jsem se těšila od té doby, co vyšla audiokniha. Jen jsem čekala až bude kompletní trilogie načtená v audioknižní verzi. Tak teď jsem se do ní konečně mohla pustit.
Hned z prvního dílu jsem nadšená po všech stránkách. Příběh je skvělý, Propojení historie a fantasy se autorovi povedlo na jedničku s hvězdičkou. Navíc ten vtip, do Šarleje jsem se zamilovala. To je postava, která by se neztratila ani ve vyloženě humorné knížce.
Ani ta latina mi nakonec nevadila, něco jsem si našla v přiloženém slovníku a jinak jsem to prostě přešla a brala to tak, že to podtrhává věrohodnost doby.
Co musím vyzdvihnout, je audioknižní zpracování. Ernesto Čekan načetl knihu úžasně. Je to jedna z nejlepších interpretací, kterou jsem poslouchala a že už za sebou mám hromadu audioknih. Navíc se v této knize brilantně povedly i zvukové efekty.
Opravdu paráda! Jsem nadšená a hned jdu na další díl!
Je to dobře napsané, i když z historického hlediska plné anachronismů. Klidně bych se obešel bez těch fantasy prvků.
´´Rozhlédni se vůkol - řekl Šarlej a rozmáchl se paží v širokém oblouku - kostel, krčma, hampejz a mezi nimi, hromada hoven. Zdaž to není paralela lidského života.´´
Sapkowski nabídl spoustu historických postav, míst a událostí, okořenil vše bojem, inteligentním humorem s jadrnými vtípky a v neposlední řadě magií. Jen ten hlavní hrdina Reynevan je opravdový pitomec, dost nešikovný mág i bojovník, kterému se každou chvíli zapalují lýtka. Ovšem jeho společníci Šarlej a Samson Medák jsou jiná liga a hlavně kvůli nim stojí za to knihu číst.
Přinutila jsem se hledat, a zjistila, že Narrenturm opravdu existuje. Císař Josef II. nechal ve Vídni postavit Narrenturm - Věž bláznů - v roce 1784 (na místě, kde dříve v podzemních kobkách vídeňští kapucíni ukrývali své duševně postižené bratry). Jen čas nesedí, ale jinak je autorova inspirace jasná.
Kdyby nebylo tolik latinských citátů, dala bych plný počet. Takže asi tak :-)
Jak píší mnozí, Zaklínač to není. Kniha se čte mnohem obtížněji (i pro množstvá latinských vsuvek), Reynevan nemá zaklínačovo charisma, jeho příběh čtenáře tolik nezajímá, a kdyby se nedozvěděl, jak to s hlavním hrdinou dopadne, zas tak moc mu to vadit nebude, často bych mu vysloveně nafackoval. Obě vedlejší postavy (Šarlej a Samson) vzbuzují naopak mnohem víc sympatií. Tolik ke "kritice" a proč dávám hvězdičku dolů.
Na druhou stranu pořád je kniha neuvěřitelně zábavná, místy velmi vtipná (sabat na Hrachové hoře), poučná, se spoustou zajímavých myšlenek. A je v ní obrovská spousta skutečných historických faktů, událostí, postav. A celé to svádí k návštěvě Slezska a poznávání vedlejších zemí koruny české.
Druhý díl pak dává vhled do druhé poloviny husitských válek a slavných a ničivých rejs za hranice Čech. Jinak z mého pohledu platí výše uvedené pro oba dva díly (třetí mne zatím čeká).
Neměla jsem ani v nejmenším chuť na Husity, ale brala jsem jako rest, že jsem ještě nečetla, tak jsem zkusila. A taky, že mě to od začátku moc nebralo. Spád se střídá s dlouhými pasážemi, kdy se autor zamýšlí nad kacířstvím, morálkou, Husem, Husity... Doufala jsem v něco...méně husitského, více humorného. Zajímavé jsou úvody kapitol - na konci jsem vždy přemýšlela, zda se ta "proroctví" vyplnila. Ale: K čemu TOLIK latiny? Já vím, středověk, ale stejně. Ani v půlce mě to ještě moc nebralo, až později se mi Sapkowski dostal pod kůži. Líbilo se mi setkání s čarodějnicemi. Také popisy bojů byly fajn. Ne moc dlouhé a pragmatické: tomu rozbil hlavu ten, toho propíchl ten. Škoda, že to místy připomíná knihu Genesis. Výpis jmen, který je úplně k ničemu, protože si ta jména také není možné zapamatovat a v příběhu se třeba již neobjeví. Děj se poměrně často opakuje. Hrdinu něco napadne, hned KAŽDÝ kromě něj vidí, že je to hovadina. Sebere se, někam jde, tam ho chytnou, seřežou, nebo se snaží jej zabít. Zachrání ho náhoda, nebo přátelé. A on za chvíli zase někam štráduje!?!? Inu, tolik štěstí co on, neměl ani hloupý Honza ve všech pohádkách. Ve věži bláznů co člověk, to osobnost, to diagnóza. Nejlepším magorem ovšem zůstává Reynevan!
Husitská trilógia – 1. diel!!!
Andrzej Sapkowski, toľko ospevovaný autor od našich severných susedov, k tomu odporučenie od známeho, tak som neodolal a zakúpil celú husitskú trilógiu…
Téma sa zdala byť veľmi lákavá. Úvod ako z partesu. Žiaľ, ďalších cca. 200 strán som pri knihe doslova zíval. Potom sa to zlepšilo. Nechýba tomu humor ani historická patina, aj keď sústavne čítať texty v latinčine mi neprišlo príliš zaujímavé, skôr rušivé, hoci to patrí k opisovanému obdobiu. A za trocha nešťastné považujem aj to fantastično, na ktoré sa v príbehu dostalo. Tých mien (postáv) je tu požehnane; mám dojem, že si zahralo celé historické Poľsko, Sliezsko, Morava i Česko. Akoby autor opísal celý vtedajší „telefónny zoznam“.
...Ako to ohodnotiť? Môže to byť výborná kniha, ak sa netešíte na jej pokračovanie? Po tom, ako ste čítanie prerušili kvôli svojim pracovným povinnostiam a ani zaboha sa nedokážete sústrediť na pokračovanie? Ťažko, to by som klamal predovšetkým sám seba. Aj keď moje riadky možno vyznievajú až príliš negatívne, nezatracujem celkom – čakal som však viac. Uvidím, čo sa bude diať v ďalších dieloch.
P. S.: Priznám sa, už teraz mám trocha obavu z kompletne zakúpeného Zaklínača, na ktorého časom príde rad.
Je pravda, ze období do kterého je příběh zasazen asi nebyla úplná prochazka růžovou zahradou a člověk mohl přijít o hlavu z nejrůznějších důvodů... Mnohdy i dost hloupých z dnešního pohledu.
První díl serie se po úvodu četl příjemně. Přijde mi, že se roman hodně povedl a na pokračování osudů Reynevana a jeho společníků se tesim. Mozna i proto že spoustu postav je možné dohledat v české historii
Protože mám rád Geralta a jeho lapálie, musel jsem vzít na mušku i tuhle trilogii. A ejhle, osud tomu chtěl a vyšlo nový vydání, pěkně zpracovaný, takže nebylo co řešit.
Začátek byl vlažnej, Reynevan mě svojí naivitou obstojně iritoval, ale pak přijdou na scénu vedlejší postavy a tam Sapkowski exceluje (stejně jako v Zaklínači, jak jsem měl tuze rád abstinujícího upíra nebo trpaslíky). Šarlej a Samson jsou charaktery podle mýho gusta a jejich glosy nebo disputace, to jsou zlatý hřeby. Takže beru do ruky druhej díl a po hlavě do toho, protože tuším, že se bude ještě zhusta zatápět pod kotlem.
Úvodní díl trilogie, ve které autor spojuje reálnou historii s fantasy. Společně s Zaklínačskou ságou jde o nejlepší práci p. Sapkowského. Kniha se dobře čte, hlavní postavy jsou propracované a děj napínavý. Střední Evropa na počátku 15. století je skvěle vykreslená a autor knihu doplnil spoustou latinských citátů (jejich překlady jsou na konci knihy s dalšími poznámkami).
Moje první setkání s autorem. A navíc jako audiokniha, což obojí trochu ovlivňuje hodnocení.
Upřímně, zprvu mi příběh ani hlas vypravěče nesedly, ovšem pak se to rozjelo a čtení/poslouchání mě velmi bavilo, interpreta si již nedokáži představit jiného, pěkné byly i hudební předěly.
Hlavní postava Reynevan je mile naivní, Šarlej a Medák ho skvěle doplňují. Magie i husitství jsou namixovány tak akorát.
Jinak je to takové klasické putování hrdinů odněkud někam, s různými příhodami a s dobrými hláškami, které mě párkrát rozesmály nahlas.
Druhý díl si dám také audio, už se na něj těším.
(SPOILER) Je to dlouhé čtení, ale opravdu mě kniha bavila doufám že pokračovaní bude jen lepší. Líbi se mi jak fantasy prvky tu jsou citlivě zasazeny a nepřehání se to. Jen nevím co se stalo s nevyzvednutým létajícím nářadím na parkovišti na Hrachové hoře.
Třetí šance pro Narrenturm - po několika letech jsem se opět vrhla do Husitské trilogie. S pramalou chutí po předchozích dvou čteních, které mi moc nedaly. Jak jsem psala i minule, stále to není Záklínač, kupodivu :D, nicméně jsem se tentokrát bavila mnohem lépe než minule. Období husitství mně stále není blízké, ale nyní jsem si mnohem více užívala tu praštěnost, humor, satiru a jemné nuance příběhu. Uvidíme, zda i další díly překvapí.
Škoda, že jsem si nezapisovala ty neskutečně trefné hlášky, vtipy a hlody, jimiž je celý příběh protkán.
V audio verzi pak výborně vyzněl nejen vymýtačský um jednoho z hrdinů, písně poutníků toulajících se krajem, zdánlivá malomyslnost dalšího a Reinmarova naivita a občasné poblouznění.
Poté, co mladý a naivní Reinmar podlehne svodům potvory Adély, manželky šlechtice a je odhalen, prchá. A to tak dlouho, dokud nenarazí na cestě na poutníky, divné tvory, kupce, loupeživé rytíře, démony, urozené slečny, čarodějnice, inkvizitory, husity a jejich pronásledovatele a různou verbež podružnou.
A teď to zamíchejte a jezte pomalu :).
Kromě Zaklínače jednoznačně nejlepší Sapkowského věc. Ta kombinace historického románu a fantasy se mi neskutečně líbí, velice mě zaujala i detailní znalost tehdejšího prostředí a postav. Kromě toho mě to nalákalo procestovat polské Slezsko, což upřímně řečeno nebyl zas tak dechberoucí zážitek.
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Kniha sa pomaly rozbieha, ale príchodom Šarleja a Samsona sa dej pekne rozbieha a i keď bolo na mňa občas veľa mien a cirkevných úvah mala kniha svižne tempo. Nie je to lepšie dielo ako Zaklínač, no za povšimnutie určite stojí.