Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/361947/bmid_hvezdy-nam-nepraly-xXD-361947.jpg
4
7943
7943
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor i sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
více info...
Přidat komentář
Po shlédnutí filmu jsem se nemohla dočkat až si ji přečtu! A opravdu jsem se na čtení těšila právem. Jak kniha, tak i film mě velice oslovily. Smála jsem se, plakala, naprosto jsem se vžila do příběhu. Prožívala jsem celý příběh společně s Hazel, Gusem, jejich rodinami, Izákem... Nedojal mě jen příběh páru Hazel&Augustus a hledání pravdy Van Houtenova Císařského neduhu, příběh těžkého boje s rakovinou, který je plný lásky. Ale dokonce mne dojal i samotný slepý Izák se zlomeným srdcem. Kniha plná metafor, a skrytých poselství, které si každý musí najít sám.
John Green je velice schopný spisovatel a určitě si přečtu jeho Hledání Aljašky. (S radostí bych četla i jeho nákupní seznam!) Doporučuji všem nejen knihu, ale i film (ten jsem probrečela snad celý, ale stálo to za to!).
Možná to bude tím, že jsem si knihu přečetla až po zhlédnutí filmu, ale vůbec mě neoslovila. Film je opravdu krásný, dojemný a se skvělými herci a snad poprvé se mi i filmové zpracování líbilo víc než to knižní. Upřímně moc nechápu proč je kniha takovým hitem. Je pravda, že je v knížce několik pěkných scén, které ve fimu chybí, ale i tak jsou celkem postradatelné. Hrdiny jsem si v knížce ani tolik neoblíbila, některé scény mi přišly až trapné a přestože jsem dost cíťa - konec mě ani nerozplakal. Knížka je fajn, ale za mě tedy žádný zázrak... Film ale můžu doporučit :)
Přes slzy jsem neviděla.. Celou noc jsem pak musela spát na slzami skrz naskrz promočeném polštáři. Kniha se četla sama. Chtěla jsem ji trochu ,,šetřit" a tak jsem ji místo jednoho dne četla tři dny, jen po kouskách. Chystám se knihu číst v originále a jistě sáhnu i po dalších knihách autora, i v angličtině. Nevím, jestli je to kniha pro každého. Filmové zpracování jsem viděla 2x - poté jsem se rozhodla sáhnout po knize. U filmu mi slza ukápla, u knihy jsem si však připadala jako Niagarské vodopády při povodních...
Kniha dopadla úplně jinak, než jsem si představovala .. nevím, jestli lépe .. prostě jinak
... "Svět není továrna na splněná přání" ...
O knize jsem se dozvěděl z jednoho knižního blogu. V té době mě takový žánr knih nebavil. V květnu jsem byl na Divergenci v kině a před filmem byly různé trailery na filmy a mezi těmi filmy byly hvězdy. Na hvězdy jsem šel hned den po premiéře. Film mě zaujal, že jsem si musel koupit knihu. Kniha je o 100% lepší (jako vždy), ale ten film se taky hodně povedl.
Kniha mě rozesmála,rozbrečela a naučila pochopit hodně věcí.Patří mezi mé nejoblíbenější knihy a knihy které bych mohla číst stále dokola.Určitě doporučuji přečíst! :)
"Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna"
Absolutně nechápu šílenství kolem této knihy. Jedno klišé vedle druhého, kýčovité rozhovory a nerealistické situace. Oba mladí mě štvali, neoblíbila jsem si ani jednoho. Kvůli této knize ještě více nedůvěřuji knihám typu "světový bestseller". 2* snad jen za nevrlého spisovatele.
Dlouho jsem uvažovala, jakým komentářem i já přispěji k těm, které jsem přečetla níže.
Musím říct, že kniha Hvězdy nám nepřály se stala jednou z mých nejoblíbenějších. Těžko říci přesně čím, ale získala si mě. Musím přiznat, že jsem ji přečetla již 3x a že poprvé jsem četla nepozorně - asi takto bych to nazvala. Až podruhé jsem nad knihou přemýšlela a tím si ji i zamilovala.
Na adresu Johna Greena můžu říct jen to, že mě překvapilo jak může někdo popsat tak dokonale jisté věci z knihy a že zrovna muž dokáže psát takto o lásce. Možná, že opačné pohlaví není tak zabedněné, jak to v dnešní době působí.
Kniha však není jen o lásce, je o umírání, o přátelství a dalších věcech. Plno metafor a citátů, které mi v hlavě uvízly na dlouhou dobu. A to nejenom proto, že jich je plný např. facebook apod.
Začínala jsem ji číst s tím, že bude smutná a že skoro vše znám z internetu, kam se nebojí lidé psát spoilery atd. Byla jsem smířená s úmrtím v knize, ale když na tu část došlo, stejně jsem to nesla těžce.
Tato kniha mě jako první rozbrečela a to nemluvím o filmu, který jsem poté zhlédla. Augustus Waters se stal mojí platonickou láskou a knížka "biblí" - přísahám, že kdo se dotkne mého vydání, tak to bude to poslední, čeho se dotkne.
Kniha mi ukázala, že život opravdu není fér a samotná Hazel i statečnost. Jistě, Hazel je se svou situací smířená, žije svůj vtipný nejsmutnější příběh, je chytrá, vidí věci tak, jak jsou, nesnaží se prosadit, prostě tu je a žije. Žije tak, aby nezanechala moc svých jizev, aby jako "granát" neublížila tolika lidem. A jak se v knize zmiňuje Augustus - spíše tedy John Green, není snad tohle pravé hrdinství?
Závěrem bych řekla o této knize, kterou srdečně doporučuji asi jediné:
Kdyby vám ji někdo hodil do obličeje, bude vás to bolet méně než samotný příběh.
Tahle kniha není o smrti. Je o lásce, přátelství, rodině, životě a rakovině. Ale bohužel, vedlejší učinek rakoviny je smrt. Kniha The fault in our stars má být "nejvtipnější smutný příběh" a ona vzkutku je. Popisuje život Hazel Grace, které je už předem určeno zemřít. To už je samo osobě rak strašně smutné a depresivní. Ale Hazel statečně bojuje ("jako by se dalo bojovat i nějak jinak") a její pohled na svět je naprosto unikátní. Není přehnaně optimistický, protože Hazel není žádná kýčovitá hrdinka, která prosvětluje tmu svým věčným optimismem. Hazel je holka, která má rakovinu, kterou nechce, ale ví, že se jí nezbaví a tak s ní prostě žije dokud může. Hazel je realistická, upřímná a neuvěřitelně chytrá. A takový je i její pohled na svět. A v tom je to vtipné. Způsob jakým Hazel popisuje její příběh je opravdu vtipný a tak vás nutí smát se ve chvílích, kdy by jste se normálně nesmáli. Takže to opravdu je "nejvtipnější smutný příběh", ale co já považuju za opravdu nejlepší vlastnost této knihy je upřímnost. Tahle kniha je prostě neuvěřitelně upřímná. Popisuje věci tak jak jsou a nepřibarvuje si je. Hlavní hrdinové se chovají jako skuteční lidé a dělají rozhodnutí, pro které mají važný důvod a ne jen proto, že to autor potřebuje po dějové stránce. A také popisuje rakovinu a všechny její vedlejší účinky tak, jak opravdu jsou.
Malá ukázka: "To taky znamenalo, že tam panovala velká soutěživost. Všichni chtěli zvítězit nejen nad rakovinou, ale i nad ostatními lidmi v místnosti. Je mi jasné, že to je iracionální, ale řekněme, že máte dvacetiprocentní šanci, že budete za pět let ještě žít. Pochopitelně si spočítáte, že to je jednu ku pěti. Tak se rozhlídnete kolem a řeknete si úplně jako zdravý člověk: Čtyři z těhle ubožáku přežiju."-Hazel Grace na setkání podpůrné skupiny.
Takže abych to shrnula. Je to úžasně napsaný nejvtipnější a nejupřímější smutný příběh, který člověku říká aby si vážil vlastního života a zdraví, protože všichni lidé nemají takové štěstí. Prostě "prožijme dnešek jak nejlépe můžeme."
A na závěr můj nejoblíbenější citát z knihy. "Existence brokolice rozhodně neovlivňuje chuť čokolády."
Kniha sama o sobě není špatná, prostě dívčí román se smutným koncem. Já byla při čtení ale zklamaná. Moc jsem se na knihu těšila, tolik pochvalných recenzí.......Téma je zajímavé, ale prostě nezajïmavě zpracované, už od začátku čtenář ví, že to špatně dopadne, vtipné mi tam nepřišlo vůbec nic a zřejmě jsem emočně otrlá, protože slzu jsem neuronila......ano závěr byl dojemný,věřím tomu, že u filmu budu brečet jako želva.Je to koneckonců velmi smutné téma.
Závěr- kniha pěkná , ale trochu přeceňovaná, spíš pro mladší ročníky.
Ty jo... nemám slov... Kniha byla úžasně smutná, dobře se četla a měla v sobě strašně moc citu.
Skvělá relaxační knížka, která okáže pobavit rozesmát, ale i donutit lidi se zamyslet nad svým životem. Tato kniha mi něco dala, i vzala.
Začala sjem ji číst na popud kamarádky, nejdřív se mi do toho nechtělo, ale nakonec jsem byla ráda. Doporučuji všem, kteří mají rádi lásku, přátelství a taky knížky, které nemají vždy dokrý konec.
Knihu už jsem četla je to docela dávno, ale pořád si ji pamatuju.
Ano, je to pěkná kniha.
Ano, brečela jsem u ní.
A ano, je to jedinečná kniha.
Ale ne, není u mě na prvním místě u Johna Greena.
Knihu jsem četla a ráda jsem se k ní vracela, ale nebylo to takovéto, že když jsem knihu odkládala měla jsem pocit, že přicházím o další díl seriálu. To ne prostě ano zasáhla mě, ale ne nezasáhla mě tak hluboce.
Knihy tohoto rázu nebývají mým šálkem čaje, nicméně příběh Hazel a Guse mě ohromil i dojal. Jde na něm znát, že je zaměřený na mladší čtenáře, některé části mi nevyhovovaly, ale i tak se mi četl hezky.
Po dočtení knihy jako by něco umřelo i ve mně. Smála jsem se, pak jsem plakala, prožívala jsem příběh s nimi.
Kniha se stala nejlepší knihou, kterou jsem kdy četla a myslím, že by si ji měl přečíst každý, abychom si všichni vážili života, přátel, lásky a všeho, co máme!!
Pět hvězdiček z pěti je pro tuto knihu pořád málo.
Byla to jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla, prakticky bych řekla, že i ta nejlepší co jsem kdy četla.
Skvělý příběh se smutným a dojemným koncem nad kterým jsem si pobrečela.
Doporučuji si knihu přečíst, je fakt úžasná.
Knížka o věcech, které by měl zažít každý mladý člověk a o věcech, které by se stávat neměly nikomu a už vůbec ne mladým lidem na prahu života. Někdy jsem měla pocit, že ty děti svou nemocí rychle dospěli a jsou o dost starší, než většina dospělých. Přestože by se to tak mohlo zdát, kniha rozhodně není prvoplánovitě sentimentální, je v ní i pořádná dávka humoru. A co je důležité - po přečtení ještě nějakou dobu doznívá a nutí nás přemýšlet o tom, co je a co není důležité ...
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Výborná kniha, ale smutná:(
Nejen při filmu, ale i u knihy jsme brečela.
Pořád jsem na ni musela myslet i když to neni uplně dobře (myslet na rakovinu)
Četla se mi rozhodně moc dobře, přečetla jsem ji jen za 5 dní a to nejsem nějaká velká čtenářka:)
Velmi hezky napsaná, doporučuji přečíst i ostatní knihy od Johna Greena....jsou bezvadný!!:)