Hypnotizér
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 1. díl >
Štokholmského lekára Erika Mariu Barka privolajú v noci k naliehavému prípadu ťažko zraneného chlapca. Jeho otca, stredoškolského učiteľa Andersa Eka, matku Katju aj päťročnú sestru Lisu našli mŕtvych. Brutálny vrah ich dobodal nožom. Prežil len pätnásťročný Josef. Kriminálny inšpektor Joona Linna predpokladá, že páchateľ plánoval vyvraždiť celú rodinu. V nebezpečenstve sa tak ocitá aj Josefova staršia sestra Evelyn. Komisár chce dôležité informácie o prípade získať od zraneného chlapca pomocou hypnózy. Podujme sa na to doktor Bark a nechtiac tak spustí reťaz ďalších nečakaných udalostí. V hypnóze sa totiž Josef prizná, že hľadaným vrahom je práve on! Dá sa hypnóze, tejto netradičnej a mnohými aj neuznávanej metóde, veriť? A má mladík na svedomí aj ďalšie kriminálne činy – pokus o vraždu, únos Erikovho syna Benjamina?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Hypnotisören, 2009
více info...
Přidat komentář
Skvělý psychothriller od Keplerových. Miluji tajemné severské kriminálky a zde bylo opět napětí, mystično, skvělý Joona Linna a dramaticky napsaný příběh s neočekávaným rozuzlením.
Jsem ráda, že jsem touto knihou začala sérii úžasných a napínavých knih. Doporučuji přečíst všem milovníkům severských detektivek!
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu ve skvělém podání Pavla Rímského, jeho hlas je skvělý a dokonale se k příběhu hodí. Kniha se líbila a těším na další případy Joona Linny. Knihu doporučuji, ačkoli hodnotím "jen" 4*, jelikož jsem v tomto žánru četla lepší. Podle hodnocení se mám ale s dalšími knihami na co těšit.
Přečteno během několika dnů. Napínavý příběh od začátku až do konce. Joona i Eric jsou velice zajímavé postavy. Líbilo se Švédské prostředí. Už se těším na druhý díl. Jednička byla opravdu pecka. Knihu doporučuji.
Od Keplera moje první kniha a jsem zklamaná. Přišla mi zbytečně zdlouhavá a "přeplácaná" chvilku čtete o Josefovi, pak se do toho zaplete dětská násilnická skupina s pokémonama a od poloviny nečtete nic jiného než jenom příběhy x dalších lidí, kteří docházeli na sezení k hypnotizérovi nehledě na to, že tyhle kapitoly mě neskutečně nudili jelikož čtete jedno a to samé dokola a k tomu všemu mi ani jedna z postav nebyla sympatická. Nejapné žárlivé scény od Simony a věčné vyhrožování o rozchodu mi brnkaly na nervy.
SPOILER! Pan detektiv se velice rád chlubí tím, že každého najde a vynucuje si pochvalu druhých. Ehm, Josefe Eka nechytil ani detektiv ani policie ale sám přišel ke dveřím své sestry. Asi tak jako mladého Benjamina vypátrá samotný otec. Ale ano pane Joone Linno! Jinak máte pravdu, všichni se našli.
Nejasností bylo více než dost. Jedna z nich je když Kenneta srazilo auto domluvil se s dcerou na schůzce za 10minut. O několik dní se teprve dcera dozvídá, že má otce v nemocnici. Jak mohl znát Shulman pacienta od Erika? A tak jasně potom říci, že volal Jussi? Kdo byl ten muž, kterého zahlédl Kennet nahlížet do baráku?
Co se týče detektivních příběhů tak Nesbø a Brownová. Každopádně dám Keplerovi ještě šanci.
Můj první Kepler. Jako jo, dám tomu ještě šanci a nějakou Keplerovinu si přečtu, ale že bych byla nadšená, to vůbec. Opakování už řečeného, divné postavy.
(SPOILER) První kniha od autora/ů, musím říct, že jsem docela zklamanej. Obecně vychvalovaná série, která má patřit mezi ty nejlepší severské detektivní kousky. Ve srovnání s Larssonem (kterému se prý manželé chtěli přiblížit) nebo Nesbøm však naprosto nemají šanci. Kapitoly jsou rychlé, děj relativně rychle uteče, ale hodně textu je pouhou výplní a postavy pro mě nebyly příliš zapamatovatelné. Hodně lidí vyčítá Nesbømu jeho dramatické, až přehnané konce, tady však byla scéna s autobusem až komická. Určitě dám sérii ještě šanci, ale oproti prvním dílům Harryho Holea nebo Millénia tedy znatelně horší zážitek.
Moje první kniha od dua Larse Keplera a chci napsat, že to byla kvalitní severská detektivka. Kniha to byla dost ostrá, někde mezi Stefanem Ahnhemem a Helen Fieldsovou, atmosféra příběhu ponurá, ale jinak jsem si čtení užil a jsem velmi rád, že jsem se do knihy pustil. Měl jsem zde ještě nějaké rezervy ohledně ostrosti, ale jinak se mi zápletka s hypnózou moc líbila a konečný dějový zvrat mě velmi překvapil. Na styl psaní v přítomném čase jsem si také zvyknul rychle. Komentáře na knihu se různí. Někdo je zklamaný, někdo nadšený. Já se řadím mezi spokojené čtenáře a jsem rád, že mám doma celou sérii. Zde děkuji za recenzi uživatelky: moudivlacek, díky které jsem si knihy zakoupil a nelituji. Děkuji Ti za Tvůj čas. :-) O knize: Psychiatr a specialista na hypnózu Erik Maria Bark má prosincové noci telefon od komisaře Joony Linny, který žádá Erika, aby se dostavil do nemocnice, kde je hospitalizovaný přeživší člen rodiny, který přežil brutální vražedný útok na svou rodinu. Přežil jen on a jeho nejstarší sestra je nezvěstná. Rozbíhá se závod s časem. Komisař Linna žádá Erika, aby pacienta zhypnotizoval, aby se dozvěděli od něj, kdo rodinu povraždil. Erik se zprvu zdráhá pacienta zhypnotizovat, protože s hypnózou před 10 lety skončil. Nakonec se však nechá umluvit a pacienta zhypnotizuje. To co se dozví, započne řetězec následných událostí. Erik se bude muset porvat se svými démony z minulosti a znovu se do ní ponořit, aby se mu podařilo s komisařem Linnou případ vyřešit. A nakonec zde půjde i o Erikovu rodinu. Za mě velká spokojenost, bylo to ostré akorát, smysluplnný děj, výborná zápletka, napětí, zvraty, démon z minulosti u Erika a komisař, který je také sympatický. Pět hvězd a dopručení spíše pokročilejším detektivkářům, kterým brutální scény a temná atmosféra příběhu nevadí.
Žánr severských detektivek zatím ještě moc neznám, takže nemám úplně s čím srovnávat, ale Hypnotizér mi přišel jako fajn čtení.
Rozjezd byl slušný a je to celé napsané opravdu čtivým způsobem. Kniha je rozdělená do přijatelně dlouhých kapitol a ještě jsou všechny nadepsané datem a přibližným časem. Mě osobně se v tom díky tomu dobře orientovalo.
Postavy jsou dobře napsané a doufám, že v dalších dílech se více dozvím o hlavní postavě jménem Joona Linna. Zdá se to být celkem sympaťák, i když se tu toho o něm čtenář zatím moc nedozví.
Co se týká samotného děje, tak ten hezky svižně plyne až do doby, kdy to celé skočí o deset let zpět. Pak to začně být trochu repetitivní a po chvilce mi to trochu přestalo bavit. Občas jsem si říkala, co to má všechno společného se začátkem knihy.
Má to ke konci celkem slušný zvrat v ději, ale trochu sem to i čekala, vzhledem k tomu, že se to od začátků zdálo být až moc jednoduché.
Nebýt té vleklejší části tak ještě jednu hvězdičku bych přidala, ale za sebe mohu pořád hodnotit kladně. Pro mě jako úvod do tohoto žánru ideální. Další díl už mám doma.
Kniha mě hned vytáhla do děje, bylo to svižné, napínavé.
Časem se ale začala víc zabírat Erikem M., než počátečním zločinem. Což mě zmatlo. Pak to celé vlastně bylo o něm a jeho práci, minulosti.
Přijde mi, jako by byl ten první zločin skoro zbytečný, i když že začátku to vypadalo, že bude kniha hlavně o něm.
Jinak jsem si to ale užila, prvek hypnozy je zajímavý a záhadný.
Po delším čase jsem se rozhodl pustit se do delší detektivní série a Hypnotizér tak nějak dostál očekáváním. Nepočítal jsem s tím, že jdu do nejlepší knihy, ale do něčeho co tak trochu položí základ zajímavé krimi, a v tom oddělení, kde se rozdávají popis "zajímavé" na mně rozhodně nešetřili. Kniha má docela tradiční startovní bod pro severskou detektivku, jsou zde ovšem dva twisty, které postaví příběh kompletně nahlavu a obrátí se o 180°. Připomíná mi to epizodu Simpsonových, kde se často stane něco ve smyslu "Homer má špatnou sekačku na trávník, a proto skončíme na safari v Africe". Za tuto kreativní schopnost naprosto přetvořit klasický příběh čtenáři pod nosem odevzdávám ty hvězdičky. Jinak kniha trpí klasickým syndromem hledání se. Náš hlavní hrdina je v příběhu podstatný až překvapivě málo, postavy občas dělají a říkají věci, které si mimo krimi fikci moc nedokážete postavit na pevné nohy a policejní práce a reálné procedury se tu staví úplně na hlavu bez jakéhokoliv řádu. Ale pokud jste schopni zapojit do tvrdší práce tu část mozku, která spíše vnímá pozitivně fikci, tak je to docela dobrá jízda.
Dlouho mě něco nevyvedlo z míry jako tohle. Slyšel jsem, že je prý Hypnotizér zdlouhavý, avšak opak je pravdou. Neměl jsem přílišná očekávání, ale tohle je opravdu bomba, velmi vybroušené, originální, příjemné a opravdu kousavě napínavé. Za mě LUXUS. Kdo má rád skandinávská města a temnou přírodu, šílenství a geniální mysl zaručeně Hypnotizéra neodloží, dokud ho nedočte (a to není konec, budete muset sáhnout i po dalších dílech této série) a tohle není reklamní slogan nakladatelů na přebalu, tohle je realita, opravdu moc doporučuji! (Tento román je pouze slabý odvar Švédska!)
Z počátku mě rušilo vyprávění psané v přítomném čase, ale od první čtvrtiny knihy už jsem to ani nevnímal. Detektiv Joona je takový superhrdina v policejním, alespoň z první knihy se tak jeví. Všechno ví, všechno zná, všechno pozná...
Nelíbila se mi ona stostránková část o životě jedné z postav, nějak to neubíhalo, spousta detailů byla až nepodstatná, a to, kvůli čemu tam tahle část byla, se člověk dozví až v samotném konci. Upřímně se to dalo shrnout do jedné kapitoly a kniha jako celek by se na dvě hodiny čtení nezasekla.
Budiž knize tahle pro mě nedokonalost odpuštěna. Celé je to čtivé, napínavané a vlastně hrozně dobré. Málokdy se mi u knihy stane, že bych cítil náznak strachu, ale je tam pasáž, u které se mi rozbušilo srdce, až se mě chytré hodinky zeptaly, kam v tuhle hodinu běžím...
Napínavé čtení plné zvratů, čekala jsem sice víc, ale dám detektivu Joonovi ještě šanci
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno švédská literatura hypnóza severská krimi švédské detektivky
Audiokniha
Tohle asi nebylo nic pro me. Poprve jsem dala sanci Keplerovi a jeho severskemu krimi, za me to bylo ale natahovane a protkane snad tisicem nesourodych linek. Moc se mi to nelibilo, vcetne rozuzleni. Mam spoustu nezodpovezenych otazek a zaroven me odpovedi na ne tolik nezajimaji. Nedokazala jsem udrzet pozornost na vsech drobnych souvislostech, ktere spolu stejne nesouvisely. Hlas pana vypravece byl osvezujici a myslim, ze k pribehu velmi sedel, vadilo mi ale, jak emoce kazde postavy zahral vicemene stejne a pro me celkem neprijemne. Bud zbytecne vybusne nebo zvlastne ufnukane.. Asi Keplera necham jinym. :)