I Shall Awaken
Kateřina Šardická
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487454/bmid_i-shall-awaken-Kqk-487454.jpg
4
669
669
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
4,5/5
Tahle kniha mi v hlavě zůstane ještě dlouho. Atmosféra zimní slovanské vesnice je naprosto nezaměnitelná. K tomu úžasně vytvořená mytologie a práce se spánkem a sny. Tohle mě na knize bavilo nejvíc.
Na druhou stranu postavy mi nějak nepřirostli k srdci. Nevím proč, ale proto šla půlka hvězdičky dolů.
Jinak úžasný čtenářský zážitek, ideální na dlouhé podzimní večery v posteli s hrnkem čaje.
Krasny a velice pusobivy pribeh, jez jednoznacne zaradil Katerinu Sardickou mezi me oblibene autory. Vrele a jeste vice vrele doporucuji! A ilustrace a obalka, jez vytvorila Stepanka Coufalova jsou mimoradne povedene a krasne, promyslene a symbolicke.
Noci běsů....jsou strašidelnější "pohádkou" pro nenáročné čtenáře ....líbí se mi velmi název , od kterého jsem , ale očekávala daleko víc , než se mi dostalo ....Příběh se místy vleče , postavy místo a samotný příběh všechno klouže tak nějak po povrchu , dialogy jsou strohé , jednoduché , nenáročné , někdy od 5 kapitoly na scénu přichází slovo, které je spojené s anotaci knihy "mysteriózní " a pak je to zas strašně rychlé , jakoby už sama autorka chtěla mít za sebou psaní , což tak jistě není, jen to tak na mě působí . Kniha Vám kromě příběhů nedá nic a i ten je dost povrchní , jednoduchý ...na druhou stranu když to přinutí mladší ročníky číst , tak úkol vlastně kniha splní , líbí se mi, že v knize prakticky nejsou vulgarismi , kterých je v dnešní době samo o sobě dost
Noci běsů jsou mysteriózní (lehce magický) příběh, zasazený do odloučené vesnice pod horami (nespecifikováno místo ani čas, ale já bych tipla dnešní dobu a nějaké místo u lesa na Ukrajině).
Líbilo se mi prostředí odloučené komunity se slovanskými kořeny. Lidé nerudní, věřící v bohy a strašidla. Něco ve stylu Prokletý rok, Zahrada spáčů, atp.
Moc mi však nešla dohromady jejich občasná mluva v hantecu a z toho najednou "učená" terminologie. Stejně tak u ztraceno-nalezených dětí. Ztratí se v 5/6ti, nic si nepamatují, ale mluví spisovně a učeně, jak knihy(?).
Do začátku jsem se pěkně začetla, atmosféra mi sedla. Ovšem cca prostředek mě lehce nudil, asi ta "detektivní část", která se posouvala tak jako po kousíčkách. Konec byl zase zajímavý a konečně i akční.
Za mě lepší než Zmizení Sáry Lindertové, i když tematicky se mi to zdá dost podobné, ale Noci běsů jsou mi svým prostředím bližší. Metro v Praze mě zkrátka nezaujalo tak, jako odloučená komunita s lesem a horami. :)
Tak to bylo skvělý! Od první do poslední strany. Určitě si všichni povinně přečtěte. :)
Tak tohle bylo super :-) Monstrózní záhada, prostředí podivné vesnice plné podivných, pověrčivých vesničanů, všudypřítomný plíživý strach a zhmotňující se hrůza, skvěle zpracovaná inspirace slovanskou mytologií a tradicemi. Jsou pověry opravdu jen povídačkami našich předků? A co když ne?
Líbil se mi námět Slovanské mytologie, ale konec byl strašně useknutý.. Taky bych přidala tak 100 stran :)
Z téhle knihy mám dost smíšené pocity. Hlavně to asi bude kvůli tomu, že jsem se na ní strašně moc těšila. Bylo řečeno, že to nespadá moc pod YA literaturu, že je to spíše pro starší. Já si myslím, že cílová kategorie bude od těch 15 do 18 a víc (záleží na tom, jak kdo čte a hlavně, co čte normálně). Na můj seznam obvyklé literatury, co mám ráda se řadí klasika, thrillery a detektivky. A právě u těch thrillerů bych se zastavila. Většina těch, co jsem četla byly výborné tituly, takže mám tendenci to srovnávat.
Já tleskám autorce, jak hezky to napsala a knihu si doma nechám a určitě si ji znovu přečtu, ale jak bylo řečeno v předchozím komentáři, chtělo by to ještě alespoň 100/200 stránek navíc.
Atmosféra byla dobrá, na konci dost dobrá, ale nebyla výborná. Pořád mi tam chybělo to něco. Zdálo se mi, že se příběh drží moc zkrátka. Nevyužil totiž na 100% svůj potenciál a to je škoda.
To mě ale neodradí, dál čekat, co autorka napíše dál. Za mě 3,5*
Na úvod musím říct, že tato novinka naprosto ovládla celý bookstagram. Anotace a obálka mě hned oslovily. Nad koupí jsem neváhala.
.
Tato kniha vyzařuje skvělou ponurou, záhadnou a tajuplnou atmosféru. Naprosto se hodí k sychravému a chladnému podzimnímu počasí. Také musím zmínit, že se mi moc líbilo originální prostředí zapomenuté vesnice, kde lidé mají své rituály, řády, Bohy a strašáky.
.
Často se zmiňuje, že děj je moc uspěchaný a vše je hrozně moc rychlé. Mě to přišlo naprosto vyhovující a naopak to, jak se děj rychle vyvíjí jen zdůrazňuje naléhavost situace v příběhu.
.
Na konci mě bohužel chybělo nějaké vysvětlení, čekala jsem , že se dozvím víc o minulosti ztracených dětí. A zaskočila mě určitá nesrovnalost, kterou jsem musela číst víckrát jestli to dobře chápu. Nemůžu vysvětlit tak jak bych chtěla, protože nechci spoilerovat. Kniha mě tak nalákala, že jsem prostě čekala víc. Možná, že kdyby se tolik nevychvalovala tak by se mi líbila mnohem víc.
Z druhé knihy Kateřiny Šardické mám smíšené pocity. Stále nějak nevím, zda se mi to líbilo nebo ne. Tak si to hezky rozdělíme na plusy a mínusy.
Co bylo super? Atmosféra, prostředí a postavy.
Postav tam nebylo málo, ale ani jste se v nich neztráceli. A každá z nich byla úplně jiná. Víc se mi líbila ta starší generace rodičů. V každém domě na vesnici fungovala jiná pravidla a děti se také vychovávaly rozdílně. Ať už mě příběh zavedl do kteréhokoli obydlí, nikde nic nebylo stejné.
Vůbec mi nevadilo, že neznám přesné časové období. Ani jsem to při čtení vědět nepotřebovala. Naopak to knize přidává více toho tajemna.
Autorčin styl psaní mi neskutečně sedl a příběh se mi odehrával přímo před očima. Dokázala jsem si představit trhanou chůzi i pařáty, které se po mně natahují. Na druhou stranu mám pořád v hlavě obyčejný bubáky pod postelí. Z nich už jsem ale vyrostla.
Přesně tak. Dostáváme se k tomu, co mi už tak super nepřišlo.
Já bych ten námět ještě trošičku vyšperkovala. Já vím, že se to snadněji řekne, než udělá. Jen jsem chtěla, abych kvůli tomu nemohla spát, aby ve mně kniha vyvolala ten strach nechat nohu přes okraj postele. Bohužel se tak nestalo.
Závěr byl na můj vkus uspěchaný. Vůbec by mi nevadilo dalších 50 nebo 100 stran čtení navíc.
3,5 zaokrouhlím na 4. Přeci jenom Noci běsů stojí za přečtení.
Kniha mi byla poskytnuta jako recenzní výtisk společností Albatros Media, a. s.
Pocitů z Nocí běsů mám spoustu a jsou poměrně smíšené. Rozhodně se mi líbil námět i prostředí, skutečnost, že jsem po celou dobu četby a vlastně ani po dočtení netušila, v jakém časovém období se přesně nacházíme, si docela lichotil s podzimním deštivou až ponurou atmosférou.
Námět mi ale místy přišel nevyužitý, myslím, že knize by slušelo tak o sto až dvě stě stran víc, zvolnění tempa a krapet větší popisnost. Nedá se říct, že by se v knize nepopisovalo, popisovala se mytologie, řekněme, která sice byla fascinující, ovšem na některých stranách se četla spíš jako podklady pro přednášku, místy jako přepsaný seriál - což je příšerně špatnej způsob, jak ten pocit, co jsem při čtení měla vyjádřit, ale na lepší příměr se nevytáhnu.
Autorčin hlas jednoduše víc sedl k její první knize, které svěží tempo i "míra popisnosti" sedla jak prdel na hrnec, u Nočních běsů pro mě osobně bohužel moc rychlé.
O to víc myslím kniha sedne lidem, co mají radši svižnější příběhy. Koneckonců podle prvních reakcí to vypadá, že si kniha své publikum našla, čemuž plně rozumím, své kouzlo totiž má.
Jé tohle bylo dobré! Když jsem loni četla Zmizení Sáry Lindertové, tak jsem od autorky mnoho nečekala... A byla jsem neskutečně překvapená... Když jsem potom slyšela ukázku z autorčiny nové knihy Noci běsů, uviděla obálku a pár ilustrací, tak mi bylo jasné, že si tohle musím přečíst... Nebudu lhát, bylo to opět skvělé! Autorce se podařilo skvěle vystihnout atmosféru, což v tomto typu příběhu alfa a omega, zamilovala jsme si postavy a chtěla neustále vědět, co se bude dít dál... Pokud máte rádi čtivé, napínavé a nevšední příběhy, tak Noci běsů jsou pro vás!
Sára Lindertová mě velmi nebavila, a proto jsem překvapená, že tohle psal jeden a tentýž autor! Protože Noci běsů jsou pecka. Je to strašidelné, není to ani trochu hloupé a naivní a je to originální. Už jen tím, že autorka popisuje bez podrobností doby a místa českou vesnici s jejími tradicemi, používá zastaralý dialekt a příběh má spád. Možná mě trochu mrzí právě ta tajemnost vesnice, ráda bych se dozvěděla více o jejich separaci od okolí, apod.
Před dvanácti lety zmizely uprostřed dne ze školky čtyři děti a nikdo nikdy nepřišel na to, co se s nimi stalo. Teď se najednou tři z nich vrátily. Jsou o dvanáct let starší a nevzpomínají si na nic z toho, co se jim vlastně stalo. Jednou z nich je i Astrid, kterou po návratu čeká šok – její mladší bráška se stále pohřešuje. Astrid je proto odhodlaná přijít záhadě na kloub a přivést svého bratra zpátky, ať to stojí, co to stojí.
Noci běsů se odehrávají v zapadlé české vesnici, kde stále uctívají slovanské bohy a dodržují svátky a tradice, na které většina z nás už nejspíš dávno zapomněla. V knize přitom nikdy není specifikováno, v jaké době se děj odehrává. Existence některých moderních prvků napovídá, že to nejspíš nebude zas tak dávno, jak by se člověku mohlo zdát. Právě tohle je na knize naprosto fascinující. Pro příběh totiž dobové zasazení vlastně není nijak důležité a autorka se tak vyhnula riziku, že by jí někdo mohl případně vyčítat historické nepřesnosti.
Kniha přichází s ojedinělým námětem, který umocňuje především české prostředí. To je čtenáři zároveň známé, ale i neznámé – předpokládám totiž, že většina z nás už nezná slovanskou víru a tradice do takových detailů, v jakých se knize objevují. A to je upřímně řečeno naprosto skvělé. Při čtení se tak totiž taky něco nového dozvíte.
Autorka píše čtivě a jazyk přizpůsobuje době a mentalitě obyvatel vesnice, takže zde nechybí archaismy a výrazy spojené právě s mytologií. Po jazykové stránce to bylo vážně skvěle zpracované, jazyk byl opravdu bohatý a skvěle se četl. Nicméně občas jsem měla pocit, že je v knize trochu víc popisů, než by bylo nezbytně nutné.
Samotný příběh je zkraje pomalejší, ale jak se čtenář dozvídá více, kniha rychle nabere na napínavosti. Děj není ukvapený, ale udržuje si většinu času takové průměrné tempo, které čtenáře napíná k nevydržení. Občas bylo opravdu těžké nelistovat knihou napřed a nehledat odpovědi na všechny ty otázky, které příběh vzbuzuje.
Jak postupuje pátrání hlavních hrdinů, odkrývají se indicie a symboly, které vám mohou napovědět, co se vlastně stalo. Rozuzlení na konci pro mě ale i tak bylo velkým překvapením. Autorka se rozhodla uzavřít příběh poněkud otevřeně a některé otázky nechat nezodpovězené, což se v tomto případě k celkovému vyznění knihy vlastně docela dost hodí (i když jsem osobně fanouškem spíše uzavřenějších konců).
Noci běsů ve vás zároveň dokážou vyvolat spoustu emocí od napětí a zvědavosti přes vztek až po znepokojení a trochu toho strachu. Nicméně, s tím strachem to není zas tak horké – i když občas je atmosféra příběhu trochu děsivá, o horor opravdu nejde.
Postavy byly dobře propracované. Hlavními hrdinkami jsou především Aster, jejíž bratr Max zmizel, a její nejlepší kamarádka Dora, jediná z pětice kamarádů, která tehdy ze školky nezmizela. Obě se potýkají s nelehkou situací a mají toho spoustu, s čím se musí vyrovnat. Kniha tak není pouze o hledání ztraceného Maxe, ale také o hledání sama sebe.
Noci běsů jsou ve výsledku skvělá kniha s ještě lepší atmosférou. Autorka ví, co dělá a je patrné, že knize patrně věnovala spoustu úsilí a času, aby dokázala popsat historické zvyky a tradice a vystihnout jazyk. Příběh je originální, napínavý a lehce znepokojivý a rozhodně stojí za přečtení.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.
Přečetl jsem to na dvě sezení, děj odsýpá, má atmosféru a nenudil mě i přes ty delší kapitoly. Osobně mám radši více krátkých kapitol, než méně dlouhých. Zařazení příběhu do slovanské mytologie je svěží nápad, protože jsem nic v tomto směru asi zatím nečetl. Co ale považuju za největší nedostatek příběhu, který mi bránil v tom se do toho víc vcítit, tak je to, že nevím kdy a kde se to odehrává. Předpokládám, že je to úmysl, protože to může přidat na tajemnu, a vlastně jedinou časovou indícií je to, že Dora jela domů vlakem, a byl to "motorák řady 801, který už v té době byl starý", což nás může umístit někam do počátku 80. let (řada 801 byla v Československu vyřazena z provozu v roce 1984). Ale osobně bych tam více ocenil, že se to odehrává např. "kdesi v horách na česko-polské hranici v roce 1982".
Tahle knížka je vážně něco! Je poznat, že to psala ta samá autorka jako Zmizení Sary Lindertové. Kateřina Šardická má takový svůj styl psaní, který jsem si vážně oblíbila! Skvělá slovní zásoba, skvělé popisování okolí a pocitů! Každopádně jsem ráda, že jsem první knížku autorky už četla a že to teď po přečtení té druhé můžu porovnávat. Musím říct, že se mi Noci běsů líbily víc než Zmizení, wohoo. Kapitoly jsou sice docela dlouhé, ale až na pár opravdu krátkých nudných chvílek mě to od začátku až do konce bavilo. Střídání pohledů tomu všemu přidává! Postavy mám vážně ráda. Noci běsů jsou sakra originální knížka! Všechny ty povídačky na strašení dětí, pověry, to nářečí a ta atmosféra...wow. A to myslím naprosto vážně! Nejen že je to originální, ale celé je to také zajímavé, napínavé a tak trochu děsivé! Líbí se mu, že je to pro změnu o vesnici a autorka to parádně vystihla, protože tak to na vesnicích (když vynechám to nadpřirozeno) opravdu někdy funguje. Vážně jsem s hlavními hrdiny soucítila. Pokud vás zaujala anotace nebo navnadila recenze, určitě neváhejte a do knížky se pusťte! Věřím že nebudete litovat!
Tuhle knihu z hlavy jen tak nedostanu. Nechápu... Prostě nedokážu teď po dočtení ani pořádně fungovat, jak kdyby ze mě příběh vysál všechny emoce a pocity... jak kdybych byla hlavní hrdinkou a prožívala všechno místo ní.
Jestli jste knihu ještě nečetli, tak to utíkejte napravit! Já si musela pustit feel-good písničky, abych se dala trochu dohromady.
Kniha mě chytla od první stránky, je opravdu výborná. Staré obyčeje, pověry, tradice zde čiší z každé stránky. Kapitoly jsou psány z pohledů různých osob, takže jsem si pěkně pomalu skládala a přicházela spolu s nimi na to, co se vlastně tehdy odehrálo. Je to tajemné, magické, depresivní, já jsem se nenudila ani minutu. Nebudu tvrdit, že bych se vysloveně bála, ale určitý tísnivý a nepříjemný pocit jsem místy opravdu pociťovala. K tomu mi také vydatně dopomáhaly úžasné ilustrace, které v knize jsou, ty tu ponurou a tajemnou atmosféru perfektně podtrhly. Za mě jedno velké doporučení.
Na Noci běsů jsem se nechala zlákat recenzemi, které slibovaly hrůzyplný prožitek. A byť ve mně příběh přímo hrůzu nevyvolal, atmosféra knihy se mi líbila a byla opředená tajemnem, nenechávala mě úplně klidnou, zvláště po nocích. Nicméně se mi v knize nelíbilo především propojení moderního a starého pojetí světa, přišlo mi velmi násilné a za mě osobně by autorka udělala lépe, kdyby se držela pouze světa starého a jeho tradic, kniha by pak působila jistě více pochmurně. Zážitek mi trochu kazily také časté překlepy, ale to už není autorčina vina a dokážu se nad ně povznést. Co ale musím vyzdvihnout, jsou postavy, se kterými autorka rozhodně umí pracovat. Ve většině případů se nejednalo jen o ploché "objekty" a výborně vykreslená venkovská mentalita charaktery pěkně dotvářela. Knihu můžu určitě doporučit každému, ale vystraší spíše mladší čtenáře. Já osobně knihu hodnotím 4*, protože mi dala téměř vše, co nabízela a moc si cením grafického zpracování.
Štítky knihy
čarodějnice horory česká fantasy pohané, pohanství vesnice noční můry pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2019 |  Zmizení Sáry Lindertové |
| 2020 |  Noci běsů |
| 2024 | Osiřelo dítě |
| 2022 | Technické památky českých zemí |
"Ulehnu, usnu a probudím se, neboť síly zla na mě nemohou."
Hned na začátku musím vyzdvyhnout nářečí krásně korespondující se všude přítomnými zvyky a tradicemi. Dědinské charektery, jak vyšité, ukazují zdánlivou semknutost vesničanů. Přesně těch, kteří ti vzápětí směle vrazí kudlu do zad.
Dora, jedna z hlavních postav, je skvěle napsaná a její části jsem si užívala.
Pak tu jsou ale další postavy a jejich prostor vyplněný pro mě drhnoucími dialogy, nejspíše mířícími na mladší cílovku. A hlavně mi vadilo, že se chovají nepřiměřeně svému věku (ať už ve flashbacích nebo v současnosti).
Často se opakující situace a myšlenky mě taky rušily, škoda.
ALE: tajemno a noční můry tu byly popsány skvěle. Miluju pověry a tradice zamíchané do vesnických kulis a tady jich bylo nespočet.
Bezvadný konec plný akce a gradujícího napětí trošku přebil místy ne moc svižné pasáže napříč stránkama.
Takže, celkový soud je u mě 3,5 hvězdy.
Jedním dechem ale dodávám, že mladšímu čtenáři, který se rád rochní v děsivějších pohádkách a nebrání se strachu tento kousek může sednout.