Ignis fatuus
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531148/bmid_ignis-fatuus-65ba77891b14f.jpg
4
633
633
V zakázaném území kolem šumavské řeky Křemelná se koncem sedmdesátých let začíná probouzet k životu dávná legenda. Pohraniční stráž zde stále častěji hlásí výskyt neznámých světelných jevů. Roste podezření na možné nepřátelské plány ze strany Západu. A krajem se opět šíří odvěké pověsti o bludičkách a beztělcích. Do míst, jež byla po desetiletí nepřístupná, je vyslána vědecká výprava, která má záhadná zjevení prozkoumat. Vědci věří, že najdou rozumné vysvětlení, ale možná právě oni uprostřed šumavských slatí o rozum přijdou. Je za vším jen únava a přírodní jevy, nebo si tu s nimi opravdu něco dávného hraje na kočku a myš? Každý z nich si v duši nese minulost svou i svých předků a zdejší kraj nezapomíná. Tentokrát se bude mstít sama Šumava.... celý text
Přidat komentář
Proč já si tohle dělám? Přesně vím, na co si můj mozek vzpomene ve chvíli, kdy budu bloumat sama uprostřed hor na nějakém svém dalším výletě. Samozřejmě, že na příběh z téhle knihy. I tak bych se ale nejraději na Šumavu hned rozjela. Po přečtení vás to tam začne táhnout a minimálně budete zkoumat mapy a fotky z těch míst. Co se týče příběhu, může působit trochu překombinovaně, ale podle mě je to tím, že se autorka snažila do jedné knihy vměstnat co nejvíc z legend a příběhů, které nasbírala, tak jak uvádí v epilogu. Každopádně jsem knihu i tak raději četla přes den. Po večer totiž můžete i v bezpečí panelákového bytu slýchat zvuky, které vás znervózní..
To, že Petra Klabouchová skvěle píše, asi všichni víme. To, že kniha U severní zdi byla dokonalá, netřeba připomínat. To, že se pokaždé všichni velmi těšíme, ale zároveň možná i trochu bojíme, když našim oblíbeným autorům vychází kniha, je asi jasné. Bojíme, protože chceme, aby laťka zůstala stejně vysoko. A já mám takovou radost, že mě kniha Ignis fatuus nezklamala!
To vám zase bylo skvělý!!! Hororový příběh ze Šumavy, vycházející z lidových pověr a pověstí, plný záhadných světel, která umí okouzlit, přivábit a zabít… Kniha je vlastně taková (ne)typická vyvražďovačka, kdy se skupina lidí dostane do nějakého místa/situace a postupně ubývají.
Celou dobu budete přemýšlet, co je realita a co sen, kdy už se celá záležitost nějak rozumně vysvětlí (a je to vůbec potřeba?), budete fandit některým postavám, ale možná ve skrytu duše budete fandit i bludičkám, jejichž kouzlo se skrze stránky přenese i na vás...
Skvělý, smekám, 5/5, knihu si stopro poslechnu i v audioverzi a nutně potřebuji jet na Šumavu, kouknout se, jestli nenajdu nějaká ta světýlka…
No ty kráso! Tohle jsem teda vážně nečekal. Snad se autorka neurazí, když jí přirovnám k tomu nejlepšímu z próz Ludvíka Součka. Součka miluju a za mě to bylo naprosto skvělý. Pokud máte rádi "Součkovský" tajemno (v tomhle případě bez propagandy), pak rozhodně doporučuji. Byl by to skvělej námět i na zfilmování a bylo by hrozně fajn, kdyby se toho někdo odvážnej chytnul!
Začala jsem ji číst v papírové podobě téměř hned, jak vyšla. Ale ve vedrech u bazénu se mi netrefila do nálady a já ji odložila na podzim. PAK na mě vyskočila jako audiokniha na Audiotéce.
Zapla jsem ji do ucha na vycházkách se psem, při západu slunce a pak po tmě, tmavým lesíkem. Nádhera. Jak já se bála děcko! Tak moc sakryš.
Takže, toto je milý čtenáři knížka, u které se budeš bát. Tím bych začala a je to alfa a omega tohoto titulu.
A jestli se rád bojíš, budeš se krásné bát, vytříbeně. ;-)
Unikátní krajina zakonzervovaná v čase -
to je přátele Šumava.
Po úvodu jsem si říkala - tam pojedu na dovolenou, to z ní jak pro mě, paráda.
No…. :-D po poslední stránce mě tam nikdo nedostane, mám nyní nefalšovány respekt a tuhne mi krev v žilách. Říkám si, jestli to nebyl záměr autorky ať jim tam netrajdá moc turistů.
“Ticho toho místa bylo výhružné. Nechtělo nás tam. Všude kolem. Všude pod námi. V té prastaré šumavské půdě spali mrtví a zase je tu někdo budil, další vetřelci.
Skupině lidi na Šumavě se dějí podivné věci, u kterých oni i ty přemýšlíte, jestli se dají racionálně vysvětlit.
Tato rovina se odehrává během komunismu.
Nicméně koncept knížky je tak chytře udělaný, že se podíváš i do dob minulých. Střídají se tu totiž v pravidelných intervalech i pasáže, které popisují lidové pověry a znepokojivé události dané oblasti.
Ty hrůzy tady jsou původem nadpřirozené i lidského charakteru, děsivost stoupá, přemýšlíš, co je horší a konec ti vyrazí dech a vše ti krásně do sebe zapadne.
Je to zase vymazlená knížka, která určitě dala spoustu práce, informačně bohatá. Zaslouží si, abych ji po čase vstřebala opět a zachytila co mi uniklo, třeba už v té papírové podobě.
Audioknihu doporučuju moc. Střídají se tu Klára Suchá a můj milovaný Aleš Procházka.
Hororový příběh podle dávných šumavských legend a lidových povídaček. Zasazení do známého prostředí a propojení s reálnými událostmi vytváří mrazivou atmosféru, od které se nebudete chtít odtrhnout. A nečíst před spaním!
Nemám v oblibě detektivky ani horory, ale musím napsat, že mi při čtení občas běhal mráz po zádech, vtáhlo mě to do děje jako šumavská mlha. Kniha přečtena
mezi 12 h směnami za necelý týden. Trochu složitěji jsem se orientovala v ději, ale to bylo asi tím, že jsem knihu hltala, jak hladový pes ukradený kus masa
Ze začátku to bylo opravdu povedené, zajímavý námět, zápletka, napětí. Bohužel od poloviny mi to přišlo takové opakující se,... Nicméně atmosféra temné Šumavy byla dobře popsána a z knihy byla cítit. Původně jsem chtěl za 4, ale bohužel musím jen za 3. Snad příště.
Přišlo mi to zbytečně překombinované. Často jsem se v ději ztrácela. Dialogy působily šroubovaně, nepřesvědčivě. Kladně hodnotím šumavskou atmosféru.
Věříte na bludičky? Po přečtení Ignis fatuus možná začnete :) Dobré to bylo...moc dobré! Z toho, jak Petra Klabouchová vylíčila atmosféru Šumavy, mi jde mráz po zádech ještě teď. Protože "Šumava si pamatuje!" :) Doporučuji audioknihu skvěle načtenou Klárou Suchou a Alešem Procházkou.
Rozmýšlela jsem mezi 3 a 4 * a nakonec jsem se usnesla, že přece jen to tak dobré není. Líbí se mi mezipasáže, které popisují fakta a uvádějí nám do příběhu trochu logičnosti. Květuška mi vůbec neseděla, trochu se mi jevila jako paranoidní puberťák a trochu jako sjetá hysterka. Ale ta hororová linka se mi celkem líbila, rozhodně lepší než její krimi příběhy.
No myslela jsem že budu ochat a achat a nebudu. Příliš překombinované, autorka tam valí vše co jí padne pod ruku, co kde četla a aniž by se pozastavila6 jestli to už není moc věcí v jednom kotlíku. Navíc neumí dost věcí patřičně zakrýt takže pak ta tajnosnubná atmosféra je trochu na sílu. Atmosféru za mě schodily dialogy. Ty šustily papírem.
Novinka od Petry Klabouchové je velmi dobře napsaný horor, který je rozhodně lepší číst přes den.
Nicméně má pro mě dost ale, protože mi úplně nesedl a celkově horory nečtu, nerada se bojím.
Nějak jsem nepochopila hned začátek, proč se tam vydávají, proč expedici neodmítli, když zjistili o co jde?
Na mě tam bylo až příliš legend, mystična a tak nějak jsem se vůbec nemohla začíst a když už, tak najednou spis s událostí, co se stala před x lety. V jednu chvíli mi přišlo, že se točí v kruhu, hodně situací se tam opakovalo, ale možná to byl záměr a oni bloudili, jak bludičky v kruhu.
No teda!!! Výborné!!! Skvělé, neotřelé a hlavně originální! Wow, tleskám!
Cítila jsem ducha hor, cítila jsem Klostermanna. Dokonce, i přes to úmorné vedro, tu těžkou nepropustnou mlhu ;) Snad poprvé v životě se mi kniha promítla do snu a honily mě kulové blesky :)
Kniha má neskutečnou energii a já si její četbu opravdu užila.
Bohužel jsem se nemohla začíst a téma i jeho pojetí mi nesedlo. Po předchozích knihách autorky trochu zklamání.
Někteří šumavští autoři jsou pro mě naprostou zárukou dobrého příběhu, dobrého psaní a dobrého čtení. Nemusím to nijak zkoušet ani si ověřovat u kamarádů, jdou rovnou a najisto a to jsou rozhodně Martin Sichinger a Petra Klabouchová. Světýlka na blatech mají šťávu a vůbec všechno.
Bylo to zajímavé, docela napínavé jen škoda že ne úplně strašidelné.
Ale u tohohle mi to nevadilo, protože příběh mě opravdu vtáhl. Směsice paranormálna a paranoe.
Trochu jsem z toho mela pocity jako z Karikovy trhliny, která je jedna z mých srdcovek.
Za mě super. Navzdory jiným názorům, které mají rádi předchozí knížky autorky a už méně maji rádi horory, doufám že autorka ještě nějaký ten horůrek napíše. Tohle byla skvělá atmosférická záležitost, kterou jsem si opravdu užila. Včetně pár zvratů, které si užívám vždycky v každé knížce.
Mé první setkání s autorkou a nebylo to špatné, určitě zkusím i další knihu, byť to bude žánrově asi něco trochu jiného. Co je knize ku škodě je právě to občasné přílišné "tlačení na pilu", jak tu už zmínili někteří čtenáři přede mnou. Méně je někdy více a vzhledem k tomu, že paní Klabouchová evidentně umí psát velmi dobře, vystačila by i s menším "gulášem". Ještě mě trochu iritovalo to časté zmiňování Keltů, ale čert to vem. Jde přece o fikci a autorka se evidentně opírala o příběhy z ezopošucké literatury a tam je taky dost překeltováno. Na závěr musím uznat, že se autorce povedlo pár dějiných zvratů, které jsem nečekal. Suma sumárum, byla to vcelku vydařená hororová oddychovka - pro milovníky žánru na podzimní večery ideální záležitost.
Knížka je uváděna jako horor, ale úplně jsem se nebála :) - místy byly drastické scény, ale jinak to bylo spíše takové "společenské" bání se.
Co na knížce oceňuji, byly vyšetřovací spisy, které knížce dávaly reálné rozměry.
Příběh ze Šumavy, kde se zjevuje mlha, ve které mizí lidé.... Psychoenergetická laboratoř při VŠCHT, která se zaměřuje na paranormální jevy a která se zkouší vše objasnit. A do toho všeho reálné zkušenosti - pohraniční stráže, pokusy o útěky "za kopečky", včetně Pohádky s I. Roubalem.
Věřím, že kniha si svoje čtenáře najde, ale já se mezi nimi nenajdu, ačkoliv kniha splňuje všechno, co mám ráda...
Tři hvězdy za hezkou češtinu a za Šumavu. Kdyby to nebyla kniha PK, jejíž Prameny Vltavy a hlavně U severní zdi mne nadchly, tak by asi zůstala nedočtená. Už začíst se mi nešlo, pak mne to chviličku bavilo, ale těch bludiček, stěhujících se duší, kulových blesků a dalších podivností na mne prostě bylo moc. Přitom ten příběh o tajné vědecké expedici by mne bavil, ale 300 stran strašení a nadpřirozena bylo příliš. Své čtenáře určitě najde a já budu vyhlížet další knihu mé oblíbené šumavské spisovatelky.
Štítky knihy
Šumava pověsti česká literatura horory pohraničí mysteriózní, mystéria české horory
Autorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
(SPOILER) Šumavská pohádka pro dospělé, složená (nejen) z místních povídaček a pověstí, šmrncnutá socialismem. Drsná, občas děsivá a smutná - Příběh vykresluje hlavně lidskou povahu a to, že největší zlo se často ukrývá v lidech a někdy vyleze ven.
Sedmičlenná výprava, zima, les, všudypřítomné bahno, neidentifikovatelná světýlka, dezorientace, strach, panika a černá šmouha na duši téměř všech zúčastněných
Během čtení si nelze nevzpomenout na Trhlinu od Kariky, která je však psána úplně jiným stylem a má i jiný spád. Pokud zde však byla inspirace, tak autorka příběh o tajemných světlech rozhodně posunula o stupínek výš.
Text je psán jak ich formě tak er formě - je tak jasné, kdo je hlavní postava, která uceluje celý příběh. Prokládání zápisky z vyšetřování je zajímavá forma jak nerušivě nahlédnout do pověstí či starších událostí. Jen na konci mi zůstalo neznámé - kdo a jak skupinu pozoroval, že dokázali určit přesný čas úmrtí. A trochu mi bylo líto, že v příběhu nedostal větší prostor Hadí velitel a Pavlínka.
V epilogu se z úst autorky dovídáme, že tanec s mrtvými je skutečným příběhem. Ten je omílán i v mnoha novinových článcích - stačí gůglit. A není tak problém najít odkaz na badatele.net kde je tento příběh vyvrácen a doložen dokumentem, že likvidaci hrobky provedli referent ONV a zaměstnanci STK. - To jen tak na objasnění, že ani v doslovu nelze všemu věřit :)