Ilustrovaný muž
Ray Bradbury (p)
V roce 1951, rok po vydání Marťanské kroniky, vychází sbírka Raye Bradburyho Ilustrovaný muž. Třebaže v pořadí druhá, jde o první autorovu sbírku, jež představila jeho triumfální vypravěčské umění v překvapivých podobách od hororu přes science fiction až po fantasy a poetickou vizi. Sbírka ve své původní podobě vychází v češtině poprvé – právě v té podobě, jak ji Ray Bradbury zamýšlel. Ilustrovaný muž je milníkem žánru science fiction a jednou z nejdůležitějších sbírek v historii americké povídky. Toto vydání respektuje obsahově první americké vydání; v britském vydání z roku 1952 i v některých novějších amerických vydáních byly některé povídky vypuštěny a bez vysvětlení nahrazovány jinými příběhy. Je zvláštní, že editoři téměř vždy vyškrtli povídku „Lampiony“.... celý text
Přidat komentář
V této knize se nachází 18 povídek. Některé povídky jsem četl už v minulosti, např. Savana, Kaleidoskop, Dlouhý déšť, Raketa a jiné v jeho povídkových knihách. Povídky jsem si znovu rád přečetl a připomněl si jejich obsah. Další povídky jsem četl úplně poprvé a líbily se mi. Líbily se mi např. tyto povídky: Kaleidoskop, Marionety a. s., Město, Raketa aj. Knihu určitě doporučuji pro čtenáře sci-fi žánru, ale i pro čtenáře, kteří sci-fi nevyhledávají, poněvadž v povídkách tohoto spisovatele se prolíná vícero žánrů.
Povídky jsou čtivé, upozorňuje v nich na vymoženosti moderní civilizace, které mohou člověka zničit, ukazuje na důležitost knih v životě člověka, aby na ně lidstvo nezapomnělo a aby si člověk mohl vytvořit vlastní názor po přečtení knih. V jeho povídkách nalezneme humanistický náboj. Povídky nutí čtenáře zamyslet se nad životem, zamyslet se nad odpuštěním, dát šanci druhému člověku, pokud nás nějakým způsobem zklame, zamyslet se i nad nesmyslnými válkami, které se vedou v různých částech světa, a které v konečném důsledku mohou ohrozit samotnou lidskou civilizaci. Ve dvou povídkách se nachází náboženský motiv.
Povídky jsou čtivé a Bradbury dokazuje, že má smysl číst jeho povídky. Na malém, omezeném prostoru dokáže čtenáře zaujmout natolik, že by si přál, aby povídky dostaly větší prostor, alespoň v mém případě tomu tak bylo. Bradbury je vizionář, jeho tvorba je stále aktuální i v dnešní době.
Oceňuji Doslov, který je pojmenován Kronikářem představivosti, ve kterém se dočteme o životě a díle tohoto autora.
Naprosto skvělé! Autor ukazuje, že i na pár stránek dokáže vymyslet originální příběh plný napětí, ale i různých poselství platících i v dnešní době. Několik povídek mě velmi oslovilo (např. Astronaut, Návštěvník nebo Raketa). Myslím, že titul Kronikář představivosti naprosto vystihuje tohoto autora!
Po mnoha letech jsem sáhla po povídkách a Bradbury mě přesvědčil, že spisovatel nemusí napsat hned román, aby se projevily jeho geniální schopnosti. A slovo geniální nejvýstižněji popisuje moje dojmy z Ilustrovaného muže. Geniální dialogy, popisy, tempo vyprávění, náměty... Nejvíc na mě asi zapůsobily povídky s dětskými hrdiny (Savana, Astronaut, Nutná hodina), protože děti tu vůbec nejsou ty nevinné nic netušící dušičky, až z toho mrazí. Co povídka, to perla, každá trochu jiná, doporučuju!
Marťanská kronika byla dobrá, ale šlo v těch povídkách v podstatě o jedno, kolonizace Marsu a celkově boj dvou ras.
Za to Ilustrovaný muž obsahuje různorodé povídky od klasických vesmírných, ala Marťanská kronika, po zneužití či ovládnutí technologiemi.
Hned první povídka o Ilustrovaném muži byla parádní.
Dále se mi líbila Savana, kde by se dalo říci, že virtuální svět dokáže i zabíjet.
Poutník nám dále ukázal zaslepenost některých lidí a nedůvěře v něco více.
Marionety a.s. byla jízda, která se dá říci zkráceně "Vzpoura strojů". Hlavně poslední odstavec:
O deset minut později se probudila paní Bralingová. Přitiskla si ruku na tvář. Někdo ji právě políbil. Zachvěla se a vzhlédla. "Tedy, tohle tě nenapadlo už léta," zamumlala. "Uvidíme, co ještě můžeme napravit," řekl hlas ze tmy.
Úplně z těchto slov mrazí, neskutečné. Pro mě nejlepší povídka této knihy.
Povídka Město byla také skvělá, skoro by se dalo říci, že šlo o sci-fi horor.
A nakonec zmíním povídku Nultá hodina, která sází na dětskou hravost a rodičovskou ignoraci. Zase skvělá část nakonci, ze které opět mrazí:
"Mami! Tati!" Kroky. Krátké zahučení. Zámek ve dveřích se roztavil. Dveře se otevřely. Dovnitř nahlédla Mink, za ní vysoké modré stíny. "Piky, piky, máme vás," řekla Mink.
Ano, ano z této knihy jsem nadmíru nadšen a vřele doporučuji.
Celkové hodnocení 95%
Výborná kniha s naléhavým poselstvím, které ani po 70 letech neztratilo nic ze své aktuálnosti:
Nenechme se zaslepit technikou, buďme na sebe hodní, buďme laskaví a tolerantní, neztraťme soudnost a zdravý rozum; nezhloupněme z toho, že technologie za nás všechno ohlídají, udělají a spočítají, neusněme na vavřínech a neztraťme ostražitost.
Příběh ilustrovaného muže je sám o sobě skvělý a zároveň je nápaditým propojením jednotlivých povídek.
Některé technické detaily jsou sice při dnešních znalostech úsměvné a některá témata méně aktuální (nebo si to jen myslíme?), nicméně jako celek je to geniální knížka, kterou stojí za to přečíst a třeba nad ní i potom trochu popřemýšlet.
Najzaujímavejšie na tejto zbierke je (a predpokladám, že sa to týka aj autorovej ďalšej tvorby), že väčšina poviedok by sa dala prepísať tak, aby neobsahovali žiadne sci-fi prvky, pričom jadro by sa nezmenilo. Jasné, už by to nebol Bradbury, bol to fantasta, no to nemení fakt, že pre Bradburyho je sci-fi len akási obľúbená kulisa, ktorú používa pri rozprávaní svojich príbehov. Takmer by sa dalo povedať, že sú to rozprávky pre dospelých, ktoré rovnako ako tie detské ponúkajú vážne myšlienky obalené vo fantastike. To, že dávno vieme, že Mars neobýva inteligentná civilizácia, nemá zásadný vplyv na pôsobivosť Bradburyho práce. Čaro rozprávok zďaleka nieje len v drakoch a zakliatych princeznách.
Hodnotím kladně. :) některé povídky se mi líbily víc,některé míň. Nicméně se kniha čte dobře a některé povídky mne donutily se zamyslet.
Bradbury bol prvým spisovateľom, ktorého diela som začala zbierať. K jeho poviedkam, románom, esejam sa dá donekonečna vracať a neomrzia. Pre mňa zostáva aj po tejto zbierke majstrom poviedky, pretože na pomerne malej ploche dokáže vytvoriť silnú - niekedy mrazivú, inokedy poetickú - atmosféru a zároveň zanechať dôležité posolstvo. Jeho texty určite nie sú plytké, ani moralizujúce, a ani zastaralé. Práve naopak, je obdivuhodné, ako niektoré javy dokázal predvídať a svojim spôsobom pred nimi varovať.
Povídková kniha velmi známého autora vědeckofantastické literatury je vždycky malý svátek. Na malém prostoru dokáže autor připravit řadu příběhů s dobrými náměty.
Z pohledu současného čtenáře je ale až moc cítit, že kniha vznikla před tolika lety. Některá témata jsou již dnes přežitá a nezaujmou, některé povídky jsou na mne až moc filozofické. Najde se tam dost zajímavých podnětů k zamyšlení ("Planeta černochů", schovávání se před svou dobou, psychická újma během kosmických letů), ale také dost povídek, které mne vyložené nezaujaly, ale myslím si, že v době svého vzniku byly aktuální a zajímavé.
Autor určitě odvedl dobrou práci, ale postupem času obsah a vyznění některých povídek prostě vyčpělo. Je už jiná doba a dnes vnímáme některá témata úplně jinak.
Knihu si přečtěte, ale může se snadno stát, že se u ní více pronudíte, než pobavíte.
tak tohle byl přešlap. Měla jsem dojem, že jsem vytáhla dětem povinnou četbu z police. Posuzovat povídkovou knihu je sice problém a některé povídky měly vtip, ale celkově převažovaly ty velmi jednoduché, přímočaře a stupidně moralizující s předvídatelným koncem. Ani jazyk a styl vyprávění nebyl nijak zajímavý.
Ne všechny povídky mě zaujaly, ale některé byly opravdu úžasné. Všechny špatné i dobré vlastnosti vykreslené na pozadí vesmíru, Marsu a raketových lodí.
Část díla
Astronaut
1951
Dlouhý déšť
1950
Kaleidoskop
1949
Karta se obrátila
1951
Lampiony / Ohnivé balónky
1951
Autorovy další knížky
2001 | 451 stupňů Fahrenheita |
1959 | Marťanská kronika |
1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
1995 | Pampeliškové víno |
2017 | Ilustrovaný muž |
Nejlepší soubor povídek, co jsem zatím četl! Pan Ray Bradbury je opravdu králem povídkářů, a to nejen v žánru sci-fi. Doporučuji!