Inštitúcia
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448468/bmid_institucia-QeJ-448468.jpg
4
1147
1147
Únosy detí, o ktorých sa nikto nikdy nemal dozvedieť. Detí s nadprirodzenými schopnosťami, ktorých tajná misia nesmie byť prerušená. Sú odsúdené na smrť. Ale čo ak sa jeden článok v tejto mašinérii vzbúri? Uprostred noci, v dome na pokojnej ulici na predmestí Minneapolisu, ozbrojené komando potichu zavraždí rodičov dvanásťročného Luka Ellisa a chlapca naloží do čierneho terénneho auta. Operácia nezabrala viac ako dve minúty. Luke sa prebudí v Inštitúcii. Je v izbe, ktorá vyzerá ako jeho vlastná, ale nemá okno. Za dverami sú ďalšie dvere a za nimi ďalšie deti s mimoriadnym nadaním – ovládajú telekinézu alebo telepatiu. Slúžia neznámemu účelu a ich život nemá nijakú cenu. Luke vie, že nemá veľa možností, ako pomôcť sebe a svojim novým kamarátom. Vyberá si medzi veľkým a menším zlom – len nevie, ktoré je ktoré.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2020
,
Ikar (SK)
Originální název:
The Institute, 2019
více info...
Přidat komentář
Poslední hvězdička strhnuta za konec, ten mi vůbec neseděl ke skvělému tempu zbytku knihy.
Starej ďábel Stephen to má stále v srdci.
Přečteno na dva zátahy. Stranger things se intenzivně inspiruje v Kingově tvorbě, a odvěký žánrový vládce si v Ústavu svou kartu bere zpět. Dočteno v jednom zátahu, protože ztrhující. Ozvěny toho nejlepšího z literatury o dětech, s vyborně narýsovanými charaktery a umným splétáním několika vyprávěcích rovin. Laskomina!
Srovnání se Žhářkou je na místě tématicky, ačkoliv mě Ústav bavil trochu víc. Kniha není top v Kingově tvorbě, na druhou stranu i jeho nadprůměrné věci jsou pořád bezkonkurenční. To je tak když autor sám sobě zvedne neúměrně laťku.
Ústav spojuje vše co je u Kinga typické - bezvadně napsané charaktery, totálně šponované napětí a prolínající se dějové linky o kterých už od prvních stran víte že svedou postavy dohromady a jen napjatě čekáte na ten moment. Stejně jako na chvíli, kdy se vše zvrtne.
Narozdíl od Outsidera, který vyšel předtím, tady naprosto dokonale šlape druhá polovina a od zásadního dějového zvratu nejde kniha absolutně odložit (vyzkoušeno).
Právě tohle vypravěčské umění dokáže z možná už trochu, minimálně po seriálu Stranger Things, omšelého tématu nadaných vězněných dětí vykřesat maximum. King tentokrát jde na hranu snesitelnosti, děti vystavuje trýznivým momentům a čtenář doufá ve finální zúčtování.
Ačkoliv většina Kingových knih není nositelem zásadních myšlenek, tentokrát otevírá otázku ceny lidského života v rámci zachránění mnoha dalších. V tomhle duchu rezonuje samotný závěr, který také překvapivě, není úplně černobílý.
Moc se mi líbilo, postavám se fandila a držela palce až do konce. King mě nezklame.
Nápad dobrý, je to King, takže dost často,je to syrové a šokující (a to na něm miluju), ale nemohu se zbavit dojmu, že se, to místy až neuvěřitelně vleklo.
Našlápnuto to má dobře, ale od půlky je to tááák roztahané a nudné, že jsem byla ráda, že už mám dočteno. Jediná sympatická postava byl Tim, na děckách mi nezáleželo, bylo mi jedno jak dopadnou. Příběh mě nedokázal pořádně vtáhnout.
Ta mašinérie Ústavu mohla být popsaná líp, mrazivěji.
Přidám se k menšině s tím, že pro mě kniha zas takový odvar nebyl. Kinga miluju, ale tady mi to místy přišlo zdlouhavé, ač příběh a téma zajímavé. Ale pořád dost dobré na čtyři hvězdy.
Čtenářská výzva 2021: Kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtěl(a) ocitnout.
,Mohl říct, že je to osud? Že ho do Dupree přivedla ruka nějakého kosmického šachisty, aby zachránil spícího chlapce?"
Telekineze, telepatie - hlavní téma tohoto příběhu, dnes již neoriginální, přesto originálně zpracované. Zdlouhavé, hodně protahované, místy nudné, místy nechutné.
Logika značně pokulhává, ale je záhadná síla lidské mysli logická?
Příběh vyžaduje soustředění, neboť fantazie spisovatele bezbřehá, pro mě těžko uchopitelná, když do hlavní role thrilleru byly obsazeny děti.
V jednotě je síla, krásné poselství od chytrých dětí.
V závěru oceňuji mistrné propojení zdánlivě nesouvisejících příběhů všech zúčastněných.
Závěr s kapkou naděje, emotivní, dojemný, přesto mrazivý.
P.S.: David Copperfield jen tiše závidí...
Pro příznivce audioknih načetl Martin Preiss: stabilně vytrvalostně
Pořád čekám, kdy přijde nějaká Kingova kniha, kterou si nezamiluji. Jde to vůbec?
King je žánr.
Čtete-li něco takového jako je román od Kinga, pak zjistíte, že jej nelze nikam zařadit.
Kataklyzma, které vyvolal svým "Ústavem" mi ještě dlouho bude rezonovat v mozku.
Složitý příběh v jednoduchém obalu. Asi tak bych charakterizoval.
Příběh se pomalu rozjíždí, ale je nezpochybnitelné, aby se tak stalo, protože jinak by finále nebylo dokonalé.
Postavy stvořené pro tuto knihu mají duši. Všechny bez rozdílu. I záporné. Vnikáte do nich postupně a když se děj začne otevírat, zjišťujete, že téměř nemůžete dýchat, jak vás jednotlivé sekvence pohlcují.
Pro někoho bude závěr příliš vlažný a mírný, protože co se událo před ním, je naprosto fascinující.
Ale King píše o dětech. O přátelství a lásce k druhému člověku v nehostinném a neradostném prostředí. O prokletí inteligence. O dobru a zlu. Jako vlastně pokaždé.
V některých fázích vyprávění jsem se dokonce nahlas smál. Jako již dlouho ne.
S Kingem se nudit nebudete. Ať již si představíte ÚSTAV jakkoli. A pokud máte dobrou představivost, budete s ním žít ještě dlouhé roky. O tom jsem přesvědčený...
Za pět hvězd, poprvé King, který není tak květnatě popsaný, ale jde rovnou k věci, žádná stránka nenudila, mělo to švih. Bylo to fajn!
I když tato kniha měla velmi poutavý námět, připadala mi nějak jiná, než na co jsem u pana Kinga zvyklá. Přesto, že nechybělo napětí, ponurá atmosféra a práce s psychologií postav, knížka se mi nějak vlekla.
Navíc mě zamrzelo, že příběh Tima nebyl více rozveden.
Děti - zneužíváný objekt nadaných, odborně zasvěcených do vědeckých problémů, v iracionalitě spolu s politickými glosami nezletilců.
Fantazie autora je bezbřehá a pobývat s ním v jejím proudu dá zabrat.
Citace:" Chodí meditovat do krematoria. Představil si doktorku jak klečí (v meditační poloze) před kremační pecí."
No, zase na dlouho stačilo.
Audiokniha coby zvuková kulisa z níž mi představy pohodu spíš kazily.
Další román od Kinga, který mě bavil. I když se kniha nezdá má přes 450 stránek, a přišlo mi, že přes půlku sem se dostávala snad celý den. Každou kapitola, každou zápletku, ale třeba i to, když se chvíli nic nedělo, sem si užívala. Příběh mi přišel uvěřitelný a působil na mě reálně, a to se mi opravdu líbilo. Nádherně vykreslené prostředí, pocity, vzhled postav apod. Za mě můžu jedině doporučit.
V této knize je úplně všechno, co mám na příbězích od pana Kinga tak moc ráda. Mám sice pocit, že tak trochu vykrádal sám sebe, ale to mi vůbec nevadilo. Začátek je opravdu perfektní. Hutná atmosféra. Tajemný příběh, vykreslený do těch nejmenších detailů. A především perfektně zvládnutá psychologie jednotlivých postav. Vypadalo to na další z top knih od mistra mystiky a hororů. Ale pak přišel závěr, který se mi moc nezamlouval. Již přestřelka před policejní stanicí v sobě nese prvky nevěrohodnosti, ale především samotný závěr. Ten mě dost zklamal. A podle mého názoru měl zůstat otevřený. Audiokniha se povedla a načetl jí pan Martin Preiss.
Parádní kniha s vlastně jedinou chybou a tou je úroveň překladu. AJ jsem se nikdy neučil, jen pochytané věci z konzumace obsahu v AJ a i já například vím, že "mac and cheese" rozhodně nemá být mac a sýr, že "amber alert" rozhodně není žádná Amber, co hledá nezvěstný děti. Fujky fuj. :)
Další z románů S.Kinga, který mě dostal. Výtečný námět a klasicky vygradovaný, velice čtivý příběh, kdy jsem měl pocit, že mě kniha do sebe doslova vcucla. Příběh o dětech, jejichž prokletím je jejich vyjímečnost, stojí za přečtení.
Nebudu dávat plný počet hvězd protože ten konec už byl hodně fantasy ale jinak se mi Ústav líbil. Je tedy pravda že chvílemi byl King zase moc ukecaný , ale tak na to už jsem si u něho zvykl že bych se obešel bez čtvrtky knihy ale to už tak je
Štítky knihy
telepatie horory telekineze pokusy na lidech
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Těžký podprůměr