Isabella - Povídky a jiné texty
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222005/bmid_isabella-povidky-a-jine-texty-222005.jpg
4
17
17
Uchopit věci, děje a osoby a dát jim zcela jinou dimenzi je příznačné pro Kafkův styl psaní. Humor, lásku i smrt, touhu být mostem, opicí či nebožtíkem, to vše můžeme najít v souboru nejen známých, ale i méně známých povídek a dalších textů vybraných z Kafkova díla. Kniha, kterou doplnil ilustracemi Jiří Slíva, volně navazuje na titul Leopardi v chrámu, který z Kafkových myšlenek sestavil Josef Čermák. Nový kafkovský výbor má také stejný cíl, ještě více přiblížit Kafku současnému čtenáři.... celý text
Přidat komentář
Povídky, u kterých Vámi projede poznání, ale nedokážete jej blíže specifikovat, snad pro značnou abstraknost danou již textem samotným. Jako nejzajímavější z hlediska námětu a poselství shledávám: "Zpráva pro jistou Akademii", "Nemajetné dělnictvo"(zajímavá četba pro ty, kteří se právem /ať už na úrovni laické či profesní/ zabývají), a "Při stavbě čínské zdi". Za zmínku stojí rovněž "Svěží hojnost", která se sice vyznačuje krátkým textem, ale zato v těch pár úsečných větách vidím poměrně jasnou představu oné scenérie. Toliko k mým čtyřem "nejoblíbenějším" textům v této knize, které dle mého stojí za přečtení, ostatně jako kniha samotná.
Pokud jste ještě nečetli Kafku a rádi chodíte na záchod, pak je tohle ideální volba pro vaši hnědou komnatu. Malý střepy, skice a povídky na pár stran zabaví přesně na jeden dobře mířenej food revenge a i z toho mála si velmi snadno poskládáte, co že to vlastně znamená, že je něco kafkaesque. Já osobně mám kafkaesque pocity nejčastěji právě na záchodě. Kolikrát si připadám, že každý moje kadění je tak trochu Proces na Zámku.
Každopádně za mě asi vyhrává povídka, kterou napsal most sám o sobě. Víc si už tak nějak moc nepamatuju.
Občas při čtení vyvolávány jsou pocity,jak ve snu se zhmotniti. Nebo jak asi přemýšlí neživé věci nebo převtělování do opice. Vždycky však člověk je tam skrytý. Nezaměnitelně náročně,snově,připodobnování a typická souvětí na dlouhá přemýšlení.
Svým zpusobem stanete se samotným autorem. Ale vlastně,jaké by to bylo,stát se samotným Kafkou ???
Štítky knihy
výbor z dílaAutorovy další knížky
| 2007 |  Proměna |
| 2005 |  Proces |
| 1989 | Zámek |
| 2001 | Dopisy Mileně |
| 1962 | Amerika |
Kafkovy dokončené a publikované povídky, ale i náčrty a nedokončené fragmenty povídek nepublikovaných a mnohdy i původně bezejmenných už dobře znám z jiných výborů. Tento mě ale zaujal krásnou grafickou a knižní úpravou (která tvoří doplněk ke Kafkovým úvahám zahrnutým do výboru Leopardi v chrámu a Dopisu otci) a především ilustracemi Jiřího Slívy, které se ke Kafkovi překvapivě skvěle hodí, protože vyvažují jednostranný pohled na Kafku jako temného, depresivního autora. Ze vzpomínek víme, že Kafka se při hlasitém čtení svých textů v kroužku svých literárních přátel velmi často nahlas smál, a tenhle humorný nadhled Slívovy ilustrace přesně vystihují. Všechna ta na první pohled "kafkovsky" mrákotná, horečnatá a snová atmosféra má totiž velmi často prvek pitoreskního, groteskního, absurdního až černého humoru nebo nemilosrdné sebeironie. U řady nedokončených povídek (které je v tomto výboru většina) má čtenář tak jako u ostatního Kafkova nedokončeného díla (kterého je také většina) neodbytné podezření, že ta nedokončenost je ve skutečnosti neukončitelností, která má svoji vlastní kvalitu a svůj vlastní smysl a přesah. Právě tento aspekt mám na Kafkovi tolik rád, i když si myslím, že nejlepší Kafkovy povídky jsou ty, které vydal za života – byl velmi sebekritický a oprávněně. Z toho důvodu si i myslím, že publikovaným povídkám měl být v této edici věnován samostatný výbor. A ty nepublikované mohly být do tohoto svazku vybrané podle nějakého výslovně upřesněného klíče. Osobně bych výbor sestavil o dost jinak a myslím, že třeba soubor nevydaných (fragmentů) povídek s názvem "Popis jednoho zápasu" (1968, 1991) je o dost lepší. 70%.