Isabella - Povídky a jiné texty přehled

11.09.2024

Kafkovy dokončené a publikované povídky, ale i náčrty a nedokončené fragmenty povídek nepublikovaných a mnohdy i původně bezejmenných už dobře znám z jiných výborů. Tento mě ale zaujal krásnou grafickou a knižní úpravou (která tvoří doplněk ke Kafkovým úvahám zahrnutým do výboru Leopardi v chrámu a Dopisu otci) a především ilustracemi Jiřího Slívy, které se ke Kafkovi překvapivě skvěle hodí, protože vyvažují jednostranný pohled na Kafku jako temného, depresivního autora. Ze vzpomínek víme, že Kafka se při hlasitém čtení svých textů v kroužku svých literárních přátel velmi často nahlas smál, a tenhle humorný nadhled Slívovy ilustrace přesně vystihují. Všechna ta na první pohled "kafkovsky" mrákotná, horečnatá a snová atmosféra má totiž velmi často prvek pitoreskního, groteskního, absurdního až černého humoru nebo nemilosrdné sebeironie. U řady nedokončených povídek (které je v tomto výboru většina) má čtenář tak jako u ostatního Kafkova nedokončeného díla (kterého je také většina) neodbytné podezření, že ta nedokončenost je ve skutečnosti neukončitelností, která má svoji vlastní kvalitu a svůj vlastní smysl a přesah. Právě tento aspekt mám na Kafkovi tolik rád, i když si myslím, že nejlepší Kafkovy povídky jsou ty, které vydal za života – byl velmi sebekritický a oprávněně. Z toho důvodu si i myslím, že publikovaným povídkám měl být v této edici věnován samostatný výbor. A ty nepublikované mohly být do tohoto svazku vybrané podle nějakého výslovně upřesněného klíče. Osobně bych výbor sestavil o dost jinak a myslím, že třeba soubor nevydaných (fragmentů) povídek s názvem "Popis jednoho zápasu" (1968, 1991) je o dost lepší. 70%.

20.11.2017

Povídky, u kterých Vámi projede poznání, ale nedokážete jej blíže specifikovat, snad pro značnou abstraknost danou již textem samotným. Jako nejzajímavější z hlediska námětu a poselství shledávám: "Zpráva pro jistou Akademii", "Nemajetné dělnictvo"(zajímavá četba pro ty, kteří se právem /ať už na úrovni laické či profesní/ zabývají), a "Při stavbě čínské zdi". Za zmínku stojí rovněž "Svěží hojnost", která se sice vyznačuje krátkým textem, ale zato v těch pár úsečných větách vidím poměrně jasnou představu oné scenérie. Toliko k mým čtyřem "nejoblíbenějším" textům v této knize, které dle mého stojí za přečtení, ostatně jako kniha samotná.