Italské trojhubky
Marta Kučíková
Italské postřehy série
< 5. díl >
Co ukrývá správná italská hospodyňka pod bělostnou zástěrou? Proč si horkokrevní Italové nekafrají vzájemně do práce? Jaká je nejdůležitější rada parádivých šťabajzen? S čím se italští frajeři rádi nimrají a co pyšně vytahují z kapes? Co zaručeně pomáhá na zklidnění rozjitřených nervů? Jak ošálit italského Neptuna? Co je nezbytné zkontrolovat cestou z baru? Proč je většina italských báječných fešand štíhlých a pružných i ve věku nad osmdesát? Jaká je nejspolehlivější finta na bručouny? Proč se nemá při italském klábosení používat ocásek? Víte, co vám jistojistě pomůže po poctivé jídelní náloži? A proč se vyplatí nezanášet? Je typický italský chlapík pod pantoflem, nebo hlava rodiny? Kterýpak dirigent bývá ten nejlidštější? A tušíte, v čem spočívá vaše krása?Třetí díl ze série Italských jednohubek, plný jako vždy lehkých, přívětivých a laskavých postřehů okořeněných jemným humorem, od oblíbené autorky bestsellerů o životě na italském maloměstě.... celý text
Přidat komentář
S humorem a laskavostí.
Koupíte si několik lákavých zákusků, s chutí sníte dva, třetí už s vypětím všech sil a pak už zákusek nechcete vidět aspoň dva měsíce. Tak takový třetí zákusek je humor v této knize. Humor se přejedl rychle.
Myslela jsem, že to bude víc italissimo. Krátké příběhy se slaboučkým závanem Itálie, které by se mohly odehrát kdykoliv a kdekoliv jinde, a vyznělo by to stejně. Stejně banálně. Proč italské maloměsto označuje za Zapadákov? Proč označuje dvojici neznámých mužů u jezera jako buzeranty?
To není humor ani laskavost.
Hvězdičku dávám za odkaz na hudbu od Miny – Tintarella di luna a příjemnou vazbu knihy.
I v tomto díle se vydáme do slunné Itálie abychom se dozvěděli v krátkých příbězích,jak se tam žije a v určitých životních situacich jsou nám velmi podobní.
Správná italka vaří jedině v zástěře!- I mě babička odjakživa říkala vezmi si při vaření zástěru - aby jsi pod ní mohla schovat ledajaké manželské trable.Dnes je již jiná doba a manželské neshody řešíme jinak.
Posloucháno jako audio kniha při cestách do práce a z práce. Příjemné krátké postřehy ze života v malém italském městečku pod Dolomity.
Tuhle knihu do série už jsem nemusela kupovat, už nic nového jsem od autorky nedozvěděla. Ale jo, dalo se přečíst.
Milé příjemné pohodové čtení, krátké příběhy-postřehy o životě na italském maloměstě, doporučím ke zlepšení nálady.
Takové milé krátké příběhy, většinou i vtipné. :-) A musím ocenit formát a obálku knihy.
V italských Dolomitech jsme byli před lety s partnerem na letní dovolené, zároveň jsem se tam již 3x vypravila s Martou Kučíkovou díky jejím knížkám. Již dříve jsem totiž přečetla její Italské jednohubky i Italské dvojhubky, proto jsem se s chutí pustila i do Italských trojhubek.
Ve všech knížkách čtenářům přibližuje, jak plyne život v podhorském italském maloměstě. Postřehů z běžného života s Italy má mnoho, jelikož už tam, dle mého odhadu, 20 let žije se svou rodinou a provozuje malý krámek.
V knížce najdete zhruba 30 fejetonů nebo zamyšlení, chcete-li, kde se paní Marta všímá drobných i velkých odlišností v pohledu na svět, běžný život, manželství, lidské vztahy. Zazní i její osobní obavy, tajemství a zážitky. Většině příběhů nechybí laskavý humor, italský nadhled a optimismus, který nám Čechům někdy chybí. Co prolíná všechny knížky je radost ze života, jedna z ingrediencí, u které vůbec není na škodu, že je nakažlivá.
Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, a přišlo mi, že se paní Marta už ze všech zajímavých historek vypovídala v předchozích dílech. Ale potom jsem se do toho nějak dostala, a ve výsledku u mě kniha jako obvykle zanechala velmi pozitivní dojem. Ať se vám v Itálii nadále daří, paní Marto.
Knihu jsem si vyhlédla z lásky k Itálii a italské kultuře. V tomto bodě bylo mé očekávání splněno. Bohužel ale asi nejsem cílovka, tedy žena ve středním věku a stejně jako předvídatelné pointy mě kniha jako celek zas až tak nezaujala.
Zase milé čtení! Občas jsem se v MHD tak smála, že se ostatní otáčeli... Vždycky to člověka trochu povzbudí neřešit žabomyší nesmysly a být víc v pohodě a nad věcí - jako Italky, že?
Pohodové čtení, které dokáže prosvětlit i chmurný den. S každou přečtenou příhodou je má nálada lepší a pohled na svět růžovější. Barvy ilustrací na stránkách Italských trojhubek tedy krásně kopírují hřejivý pocit, kterého se mi při čtení dostává.
Pohlazení po duši, zvednutí nálady a radostné očekávání dobrodružného stáří.
Líbí se mi ta italská doména, ta jejich laskavost, moudrost, humor, nadhled, a jak dokáží vidět krásu ve všem a ve všech.
A jdu si uvařit pastu :-)
Poslouchala jsem jako audioknihu. Martiny příhody z Itálie mi zase rozsvítily den a naplnily mě dobrou náladou. Tohle je sázka na jistotu, když člověk potřebuje tak trochu pohladit.
Ke knihám tohoto typu se toho snad ani moc napsat nedá ;-). Nemají totiž žádný souvislý příběh, spíš se jedná o různorodé příhody a střípky vzpomínek, které autorka sama po letech v Itálii zažila a nyní je čtenáři vypráví. Do rukou se mi dříve dostaly už její předchozí knihy a musím přiznat, že tato se mi líbila nejvíc. O jednotlivých autorčiných zážitcích se nechci nějak víc rozepisovat, jinak by totiž byl můj komentář samý spoiler :-). Pokud jde o tuto knihu, tak bych jí - pokud by to bylo možné - dala tak čtyři a půl hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že se mi do rukou dostaly mnohem lepší knihy, kterým jsem již plné hodnocení udělila, zaokrouhlovat směrem nahoru tentokrát nebudu ;-). Přesto knihu pro pobavení určitě doporučuji a budu doufat, že autorka napíše zase nějakou další. Ráda bych se totiž za ní do Itálie zase někdy takhle zprostředkovaně podívala...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Italské jednohubky |
2018 | Italské dvojhubky |
2020 | Z mého severoitalského deníku |
2021 | Italské trojhubky |
2019 | Po italsku do hubky |
Odpočinkové, humorné, optimistické, laskavé, milé čtení. Někdy stačí pár lichotivých slůvek a hned má člověk lepší náladu a svět je růžovější.