Jablko je vinno
Miroslav Horníček
Typické Horníčkovo vyprávění o vztahu mezi mužem a ženou. V nevelké společnosti několika manželských dvojic, které se spolu občas scházejí na popovídání, pojedení i popití, vystupuje do popředí František a jeho žena Marta. Žijí spolu již mnoho let, a jejich manželství je přiměřeně kořeněno drobnými neshodami i tím, jak si navzájem vidí do duše a dovedou si jeden druhého dobírat. Napětí vyvolává především Františkův vytrvale hlásaný názor, že muži jsou hybnou silou dějin, a že kdyby osudy lidstva závisely na ženách, vysedávali bychom dnes u ohňů doby kamenné. Marta reaguje na Františkovy výpady shovívavým úsměvem a v její mysli se rodí příběhy s historickými tématy.... celý text
Přidat komentář
Knihu nemohu hodnotit, nemohl jsem ji dočíst pro příliš intelektuální rozměr párového soužití.
Můj první Horníček a nečekaně příjemné čtení. Nepřestával jsem být udiven, že tak chytrý, veselý a chytlavý text může být prost hrubých slov. Smekám před všemi, kteří to dovedou. Nejvíce mně odboural výstup Františkovy manželky na prvním večírku. Moc povedené!
Milé, moudré, ale přesto na mě někdy působí trochu vyumělkovaně. První části s (pre)historickými příběhy z českých dějin jsou podle mě nudnější. Zato Napoleon mě prostě nadchnul. Na jednu stranu to je napsáno velmi chytře a je vtipné, jak se střídá "ženský" a "mužský" pohled na mezilidské vztahy, na druhou stranu, pan Horníček to napsal velmi šablonitě, se zveličením mužských a ženských stereotypů. Právě lpění na stereotypech v mých očích knihu poněkud shazuje.
Horníček si opět skvostně hraje s drobnými nuancemi, které umí vytvořit jen dlouhodobý vztah jednoho muže a jedné ženy. Manželství, dnes spíše partnerství. Zároveň si pohrává – lehce, s jemnou ironií a přesto bez jakéhokoliv náznaku škarohlídství, se vztahem muž versus žena obecně. Dnes se říká korektně a genderově vyváženě… ovšem ta slova sama o sobě jsou hrubá a kostrbatá a do světa Miroslava Horníčka nepatří. Nepotřebuje je. Ví, že je zbytečné si cokoliv vynucovat a cokoliv generalizovat. A o tom je ta kniha asi nejvíce. Alespoň pro mě. A tak nezbývá než dodat – chápu, mistře, jestliže tak dokonale znáte mou drobnou ženu (s útlým zápěstím), je samozřejmé, že dokonale znáte i mé manželství… :-)
Okouzlila mě tato milá, moudrá a vtipná knížka o mužském a ženském pohledu a jednání, o znalosti partnera. Inteligentní humor a mistrovská práce s češtinou, to jsou hlavní kvality této knihy. Pan Horníček opravdu uměl.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Dobře utajené housle |
| 1971 | Listy z Provence |
| 1980 | Jak hledat slunce |
| 1989 |  Julius a Albert |
| 1984 | Dobře utajené housle / Jablko je vinno |
Pěkné, milé, vtipné, moudré, chytré a laskavé vyprávění o vztazích mezi muži a ženami s použitím příběhů s historickými tématy.