Jak jsme slavili Velikonoce a další humoresky

Tuto knížku jsem si koupil poté, co mě navnadily zdejší dosavadní komentáře. S velkým těšením jsem se začetl do úvodních stránek. První dvě tři povídky skutečně nebyly špatné, dokonce jsem se jednou nahlas zasmál. Vzhledem k tomu, že autor sám přiznává svou inspiraci povídkami Šimka a Grossmanna (které mám moc rád), mi úroveň zážitku zásadně povýšilo to, že jsem si při čtení v hlavě představoval hlas Jiřího Grossmana s tou jeho typickou dikcí.
S přibývajícími přečtenými stránkami mě ale začalo stále více otravovat, že pan Irovský se uchyluje k laciným rasistickým, politickým a sexistickým narážkám. O to by nešlo, nejsem z těch, které by politicky nekorektní humor pohoršoval. Právě naopak. Jenže v této knížce toho bylo nakladeno v takové míře a tak neuměle, že mě to znechutilo. Již zmínění Š+G něco takového neměli zapotřebí. Podle mě to nemá úroveň, stejně jako humor samotný. U dalších povídek jsem už k úsměvu, natož zasmání, nenašel nic. Irovský se snaží být tak třeskutě vtipný, že to pro mě vyznívá spíš křečovitě a trapně.
Přiznávám, že jsem knihu nedočetl. Musel jsem skončit v polovině. Víc času už jsem s tím ztrácet nechtěl.

10.01.2019

Děkuji pane Irovsky,za tuto skvělou knihu,diky ní jsem se opět od srdce zasmála a na chvíli zapomela na svoji nemoc.

12.03.2017

Na cestě do Prahy jsem si zkrátila cestu přelouskáním této darované knihy ;) a musím říct, že jsem se mile pobavila. Všechny povídky byly super, ale jedna, která se mi hodně líbila (připomnělo mi to hodně podobnou situaci, s mojí kamarádkou - tak, že jsem ji nečetla jen jednou, ale hned asi 3x) :D
Tak, že za mě můžu tuto knihu jen doporučit ;)

08.08.2016

Škoda, že nebyl pan Irovský Šimkovi k ruce místo Krampola...
Při cestě vlakem se člověk nad knížkou culí jak jelimánek, pohroužený do čtení div nepřejede cílovou stanici. Může snad být lepší záruka kvalitního humoru?

Vtipně napsaná knížečka do kapsy, která vždy vykouzlí úsměv na duši i když je zataženo

29.03.2015

Miluju humor Šimka a Grossmanna a u této sbírky jsem se s chutí (často i nahlas) zasmál. Vážně knížka na krácení dlouhé chvíle. Jen nechápu, jak se autor z této prvotiny dostal k psaní o chlastu a ženských... :-)